Zdeněk Kratochvíl
Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).
Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.
Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméněwww.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.
Jak je vůbec možné, že se v Řecku objevilo odcizení vůči reálnému světu, navíc strach z lidského těla, a časem i zásvětí? Ke standardnímu řeckému náboženství se to vůbec nehodí. Odkud se to vzalo? Kdo pokazil vstřícnost Řecka ke světu a tělesnosti? Můžeme najít záludného migranta a kazisvěta? Takhle jednoduché to není.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.03.2020 12:14 | 12757x | Diskuze: 8 |
Teď popíšu jen obecný výkladový rastr: Čím se liší od křesťanství nebo islámu a čím od pomyslného průměru „typičtějších“ náboženství. K tomu obecný charakter řeckých bohů a bohyň, plus problémy s nekonzistencí mýtů a se zobrazováním.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 25.03.2020 18:38 | 19626x | Diskuze: 14 |
Venuše v plném lesku, občas pohromadě s Měsícem a Plejádami, k tomu šance na další zajímavé úkazy.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.03.2020 00:09 | 11438x | Diskuze: 5 |
Nejspíš se vyvinuly z dívčí iniciace do dospělosti, už v rané antice genderově i věkově zrovnoprávněné a vůbec demokratizované do jednoho z athénských státních kultů. Mantru zasvěcení tady ovšem nesdělím, mimo jiné proto, že ji neznám. Tip na význam však mám, i když jsem ho sám nevymyslel.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.03.2020 13:14 | 17169x | Diskuze: 8 |
O krásném leč ošemetném slově toho bylo napsáno mnoho. Prý je jako žena krásná a moudrá, přesto občas nevyzpytná. Tak si to projdeme podle Detienna a taky v dalších souvislostech významů, od emočních po formální a zpátky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.03.2020 02:37 | 44567x | Diskuze: 48 |
S dějinami náboženství si rozumní lidé většinou moc neví rady, přitom by byla škoda tuhle tradiční součást religionistiky nezmínit. Napřed popíšu část problémů, ale místo řešení nabídnu jen stručný výčet reliktů starých náboženských tradic v naší kultuře, lhostejno zda křesťanské nebo ateistické.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 16.03.2020 00:44 | 41917x | Diskuze: 16 |
Po úvodu o tom, co jsou Kyklady zač, zkusím letmo představit velice dávnou a nečekaně rozvinutou titěrnou civilizaci, po které nám zůstala řada velice pohledných artefaktů. Sice jim skoro nerozumíme, ale to nevadí. Jako zdroj výtvarné inspirace (přímo i nepřímo) i poetické inspirace (samozřejmě jen nepřímo) fungují. Silnému umění se nemusí teoreticky rozumět.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.03.2020 18:57 | 16305x | Diskuze: 6 |
K poučení nebo zábavě nabízím pokračování oblíbených paradoxů megarské školy, neboť lid i část filosofů si to často žádá. Jenom si nejsem jistý, zda nejde o poučení zčásti spíše varovné a o zábavu dost podivnou.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.02.2020 12:53 | 14745x | Diskuze: 7 |
Spíše jen představení pohlednějších nebo jinak zajímavých památečností z dob neolitu v egejském prostoru, převážně v dnešním Řecku.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 22.02.2020 01:25 | 10623x | Diskuze: 3 |
Jeden Kréťan řekl, že všichni Kréťané stále lžou. Může to být pravda? Na jedné straně máme starý logický paradox, na druhé různá řešení: od fakticity přes věrnost původnímu žánru po formální. Co z toho je pravda?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.02.2020 22:30 | 25714x | Diskuze: 12 |
V tyto dny je při únosném počasí dobrá šance vidět Merkur i pouhým okem a stát se „šťastným astronomem“. Šance je tak od 5. do 12. až 15. února. Pokud ovšem počasí dopřeje. Úkaz sice není vzácný, ale tentokrát je Merkur pěkně zarámovaný mezi jasnou Venuší a barevným západním obzorem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 04.02.2020 18:22 | 9454x | Diskuze: 6 |
Titulek není míněný jako provokace. Napřed to bude o prasatech podle Hérakleita, pak o jejich roli v řeckém náboženství a nakonec o kultu prasátka na Kykladách i jiných místech Egeidy v rané době bronzové. Vždyť prasátko je často přímo k sežrání.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.02.2020 17:47 | 7877x | Diskuze: 0 |
Nemám v úmyslu nikoho přesvědčovat, aby přistoupil na skeptickou filosofickou pozici, vždyť sám si na ni spíš jenom velice rád hraju. Každopádně je to hodně užitečný nástroj v případě zmatku i v situaci hypertrofie všemožných „ismů“. A pro vědu je to možnost naprosto skvělá, možná i jediná.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 24.01.2020 06:17 | 20860x | Diskuze: 21 |
Kdo chce aspoň nahlédnout, spatří zbytky antické vzdělanosti, propletené argumentací někdy překvapivě rozumnou, jindy spíš bizarní.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.01.2020 05:22 | 24096x | Diskuze: 18 |
Nepříliš nápadný úkaz by měl být v případě slušného počasí vidět v pátek 10. ledna asi tak od 19:30 až 19:50 do 20:30 až 20:50. Za podívání nicméně stojí.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 07.01.2020 23:58 | 9486x | Diskuze: 1 |
Osel je zvíře trpělivé, většinou moc nespěchá a vše zrale uváží. Není divu, že došel slávy i ve filosofii. Výtečným parťákem je jak při každodenní práci, tak ve svátek, projde lecjakou cestou i necestou. Přesto ho někteří lidi pomlouvají, nevděčníci jedni.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.12.2019 18:28 | 10052x | Diskuze: 2 |
Tomuhle se říká ironie dějin: Nejvíc se u nás pije na svátek člověka, který se pokusil bujaré oslavy konce roku vymýtit. Podobných ironických zvratů je se sv. Silvestrem spojeno vícero, za některé z nich ani nemůže. Pak to bude o úlitbách vůči moci. Nakonec o Saturnovi pro útěchu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.12.2019 12:03 | 12473x | Diskuze: 10 |
Mírně trapná dekonstrukce vánoční legendy a málem i poetiky Vánoc, z nouze doplněná několika romantickými až sentimentálními obrazy pro potěchu duše.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.12.2019 19:32 | 27262x | Diskuze: 37 |
Posměváček Lúkianos snad poprvé užívá obraz filosofické dekonstrukční práce s kladivem. Zatím s ním nebude rozbíjet ani šetrněji demontovat nějaké složité konstrukce, půjde jen o oddělování strusky od zlata. Nicméně je prvním z řady, která vede až třeba k Nietzschemu a Derridovi.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.12.2019 15:14 | 8553x | Diskuze: 3 |
Několik poznámek o starších tradicích dětských her a taky o ochraně před nespravedlivými rozsudky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 04.12.2019 19:59 | 9809x | Diskuze: 3 |
Napadlo vás někdy, za kolik stojí pracovní síla filosofů? Lúkiana ano – a hned to popsal ve veselé karikatuře. Užitečnost jednotlivých filosofů ukazuje jako nanejvýš problematickou, avšak fungování trhu s nimi taky, protože moudrost se na trhu nenakupuje, i kdyby u některých filosofů zcela výjimečně byla. Lepší bude prodávat nějaké běžné zboží.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.11.2019 21:45 | 14276x | Diskuze: 3 |
Aristotelés založil logiku tak důkladně, že to vystačilo skoro do začátku 20. století. Aristotelovu zoologii překonali až bezprostřední předchůdci Darwinovi. (Škoda, že si astronomii, fyziku a metafyziku nenechal od cesty.)
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 24.11.2019 21:25 | 19459x | Diskuze: 12 |
Rozhodující větu Mélského dialogu pronáší před zničujícím útokem na malý neutrální stát velitel athénského loďstva: „Silní dělají, co mohou; slabí strpí, co musí.“ Známe to. Je tohle vůbec dialog?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.11.2019 20:57 | 11084x | Diskuze: 2 |
To docela dobře víme, v polovině 4. století před n. l., alespoň pokud máme na mysli Atlantidu jako Platónovo literární téma. Žádný starší pramen ani jiný doklad není. Přesto může být zábavné po zreferování Platónova popisu pátrat taky po jeho inspiracích, i když zrovna Platón je při své mohutné fantazii moc nepotřeboval. Nepodceňujme ho, ale nepodceňujme ani možné inspirační zdroje!
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 13.11.2019 13:46 | 30716x | Diskuze: 35 |
Úkaz je to vzácný, zajímavý a přímo symbolicky poučný. Pouhým okem není vidět nic, normální člověk si vůbec ničeho nevšimne. Astronomové jsou ovšem v pohotovosti, nadšenci se kochají – a starosvětští ctitelé poetiky přírody a intelektu si užívají. Jako první tento úkaz pozoroval Pierrei Gassendi, velice inspirativní přírodovědec a filosof.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.11.2019 19:30 | 16534x | Diskuze: 21 |
Oslava tohoto významného výročí je po pravdě řečeno trochu rozpačitá. Ne všichni se shodnou na tom, jak pozitivní událost to byla; navíc není úplně jisté, který měsíc to vlastně bylo. Kdo však zná dlouhé dějiny Platónovy Akadémie, ten chápe.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 05.11.2019 22:49 | 9913x | Diskuze: 5 |
Řecké náboženství se sexu neštítí. Do řady kultů však sex nepatří, zatímco v jiných je ve více či méně explicitních podobách jejich základem. Je to podobně různé, jako je různá povaha jednotlivých řeckých bohů a bohyň, i povaha různých lidských situací.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 02.11.2019 10:37 | 13540x | Diskuze: 3 |
Paiderastie je nejproblematičtější složkou antické řecké sexuality a současně výchovy dospívajících i jejich uvádění do společnosti. Právě toto spojení představuje největší problém. Další nejasností je, jak moc ostře ji odlišit od jakési limitované homosexuality. Jsme prostě dědicové platónské výchovné sublimace „od tělesnosti“ i emocí, ať se nám to líbí nebo ne.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.10.2019 14:22 | 15678x | Diskuze: 5 |
Leckterá novodobá feministka by mohla leda tiše závidět, jak se už v minulých staletích některé řecké ženy dokázaly prosadit v tvrdě patriarchální společnosti, dokonce v roli velitelek pirátů, pardon, národně osvobozeneckého námořnictva. (Po úvodních rozpacích skončíme na obzvláštním ostrově Mykonu.)
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 24.10.2019 00:24 | 9015x | Diskuze: 1 |
Řecké vázové malby zobrazují hodně otevřeně leccos, třeba i soulože mužů s hetérami, ale skutečné soukromí zůstává skryto.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 16.10.2019 22:31 | 27761x | Diskuze: 5 |
Co je to filosofie? Možných odpovědí je mnoho a teď se zaměříme na ty, které najdeme u Platóna. Kupodivu půjde taky (a vlastně především) o sublimaci erotiky v podobě zvláštního obratu od „těla“ k „duši“, k „péči o duši“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.10.2019 10:13 | 20930x | Diskuze: 20 |
S Erótem si většinou nevíme rady, alespoň pokud o něm chceme mudrovat. To platí v mytologii i ve filosofii, přinejmenším ve starém Řecku, ale nejspíš nejenom tam a tehdy.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.10.2019 08:10 | 12271x | Diskuze: 5 |
Symposium (řecky symposion) neboli pitka je jednou z důležitých složek antického společenského života. Má svá pravidla, krom zdatnosti v pití se při něm uplatní taky vzdělání a vtip. Jedno ze symposií se stalo literární kulisou Platónova stejnojmenného dialogu, a od té doby se s intelektuálským přeznačením symposií roztrhl pytel.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 02.10.2019 00:20 | 17161x | Diskuze: 10 |
Filuta Platón se skrývá ve svém díle mimořádně umně. Zkusím ukázat iluze dialogu a pak několik Platónových motivů: lov na pravdu, ideje neboli druhy (taxony), geometrizaci světa. Skončím podobenstvím o jeskyni.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.09.2019 20:33 | 24989x | Diskuze: 30 |
Teorií je ve vědě plno, dokonce i když se opravdu omezíme na vědu a vynecháme případy, kdy slovem teorie někdo označuje pouhý výmysl. Co odlišuje teorii od libovolného výmyslu? Teď se ale posuneme o dvě tisíciletí zpátky, k řecké theórii, která je zdrojem toho, čemu říkáme teorie. A pak o další tisíciletí a možná ještě o další dvě.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.09.2019 17:53 | 11883x | Diskuze: 3 |
Hrdinský příběh Théseova plavba propojuje řadu míst a postav, ale také lidské a božské děje. Mladý Théseus se přidá mezi oběti Mínótaurovi, dopluje na Krétu, s pomocí princezny Ariadné Mínótaura zabije; prchá z Kréty přes Naxos, kde Ariadnu zapomene... Netuší, že je použitý hrdina, totiž ve sporu Dionýsa s Poseidónem o ostrov Naxos. Ve filosofii po něm zbyde paradox Théseova loď a pojem teorie.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 13.09.2019 08:26 | 12168x | Diskuze: 4 |
Jak je tomu s identitou něčeho, co se proměňuje, třeba díky opravám, opakované výměně materiálu část po části? Čím je vlastně identita založená? Tradičním příkladem, přímo staronovým, je paradox zvaný Théseova loď. A jak je tomu s lidskou identitou?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.09.2019 08:38 | 26189x | Diskuze: 12 |
Můžeme se vůbec odvážit kritizovat Sókrata, mučedníka filosofie, vzor moudrosti a pro Platóna přímo typus filosofa? Můžeme. Jde o podezření, že zavedl představu celkového účelu ve světě, tedy (globální) teleologii, alias finalitu. Trocha účelnosti nemusí škodit, ale spoutání světa a všech přírodních dějů pod nadvládu celkového účelu (smyslu), to je jiná.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 06.09.2019 08:51 | 18801x | Diskuze: 12 |
Antifón z Athén byl rozverně cynický komentátor lidského života a kritik Sókrata. Krom jiného tvrdil, že žádná geometrická tělesa neexistují jinak než v mysli některých geometrů. Jim na potvoru vymyslel řešení aproximace obvodu kruhu, které předjímá pozdější převratné dílo Archimédovo. To je kvadratura kruhu!
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.08.2019 01:03 | 14102x | Diskuze: 8 |
Co je to mýtus? Kde ho potkáme? Až na výjimky se musíme smířit s tím, že řecké mýty potkáváme už použité, v lepším případě v tragédiích nebo ve výtvarném umění. Zvláštním problémem je přeznačování mýtů, tedy jejich druhotné použití k jiným cílům.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 15.08.2019 06:36 | 12652x | Diskuze: 2 |
Atomy, to je konečně opravdická věda! Ano, ale pozor, antický atomismus má jen něco společného s tím naším novodobým. Společný je princip kompozicionality (skládačkovistosi). Kombinacemi atomů se ustavuje to, co vnímáme. Rozdílné je, že Démokritovy atomy nejsou empirické objekty. Jsou to kousky jakési skutečnosti samé, jejichž hemžení teprve zakládá něco smysly vnímatelného, včetně bohů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.08.2019 21:38 | 12644x | Diskuze: 3 |
Nejslavnější řecký lékař staré doby; někdo si ho spojuje se „čtyřmi šťávami“, ale to je až pozdější výklad pod vlivem Aristotela. Zajímavější je jeho upřednostnění přirozenosti před formálními naukami – a kvůli tomu i kritika filosofie. Přitom jde o nejstarší dochovaný výskyt slova filosofie! Přitom se ale inspiruje Anaximandrem a hlavně Hérakleitem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 05.08.2019 13:08 | 11163x | Diskuze: 5 |
Zdánlivý pohyb hvězdného nebe je působený rotací Země! Jenže Hiketás mluví taky o neviditelné Protizemi – a dokonce není úplně jasné ani to, jestli nejde o citát z řeči literární postavy, i když snad v dialogu, který mohl být dílem jen malinko pozdějšího a snad heliocentrického astronoma Hérakleida.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.07.2019 14:56 | 13322x | Diskuze: 15 |
Antickými předchůdci muzeí jsou chrámy, neboť i přes četné modernizující přestavby uchovávaly velice stará výtvarná díla; trochu podobně jako mnohem později křesťanské kostely.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 26.07.2019 21:38 | 7630x | Diskuze: 4 |
Nejracionálnější z pythagorejců, státník, matematik a mechanik, přítel Platóna, učitel Eudoxa. Matematika má umožnit poznání světa prostřednictvím „veličin“, ba dokonce zjednat spravedlnost v obci. Má prý i výchovnou roli.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.07.2019 20:56 | 10125x | Diskuze: 5 |
V úterý 16. července večer nás čeká zatmění Měsíce, zhruba od 22 hodin do jedné v noci momentálního času. Pokud kdo nebyl dostatečně poučen, co všechno se při tom děje a jak se náležitě chovat, může si to doplnit třeba podle Plútarcha.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.07.2019 16:16 | 11319x | Diskuze: 3 |
Pythagorás prý krom řady jiných zásvětních divností zavedl také význam čísel i mimo tržiště. Protože nejspíš nepsal, tak o tom nic rozumného nevíme. Snad šlo o to, že matematika může být použitá i v jiných oborech zkoumání. Naštěstí víme, jak o sto let později Filoláos matematizoval hudební harmonii a vyvodil z toho obecné přesvědčení o matematické povaze světa, neboť vše chápal jako spojení číselných poměrů a čehosi neurčitého. Navíc prý tvrdil, že Země obíhá kolem středu světa.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.07.2019 18:15 | 9795x | Diskuze: 3 |
Leckdo si vybaví jeho čtyři živly, hlavně však Lásku a Svár, které jimi ve světě vládnou. Navzdory této romantické představě nepovažuje Empedoklés svět za dílo nějaké prozřetelnosti, ale za výsledek působení kombinace příslovečně slepých sil a náhody. I vznik života vyložil v kombinaci exemplárně pavědecké verze samoplození a exemplárně vědecké formulace přírodního výběru, selekce závislé na podmínkách. A Darwin ho cituje!
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.07.2019 05:55 | 10254x | Diskuze: 4 |
Tento osvícenec v době řecké rané klasiky vymyslel první předlohu Kant-Laplaceovy hypotézy o prachoplynovém protoplanetárním disku, zatím ještě geocentrickou. K tomu další novinky: Slunce je rychle se pohybující žhavý objekt, z nebe mohou padat zbylé kameny – a některá nebeská tělesa mohou být obydlená!
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 05.07.2019 15:37 | 12803x | Diskuze: 11 |
Anaxagorovi prý v Athénách přezdívali Rozum. Je první, kdo popisuje infinitezimální veličinu, tedy takovou, která se může neomezeně zmenšovat, a jejichž počet v jakkoliv malé nebo velké krabičce je stejný, totiž bezmezný. Také představil nejstarší známou poznávací redukci, na poprvé ovšem poněkud zvláštní, totiž redukci na kvality. K tomu zapsal řadu dalších pozoruhodností, např. že nemyslí pouze lidé, ba že ani lidé nemyslí všichni a pořád.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 04.07.2019 23:43 | 12052x | Diskuze: 10 |
