Vzácná etrusko-korintská amfora v Praze (nebo kde)  
Po stručném představení stylu a předmětu si ukážeme detaily půvabně namalovaných zvířat bájných i reálných a jejich pastýře, takový pohodový bestiář. Pak zmínka o (ne)dostupnosti vázy, porovnání s nabídkou světových sbírek a minimalistické poučení o Etruscích.

Hlavním cílem článku je ukázat úhlednou zvěř, namalovanou na jedné větší amfoře; plus upozornit na to, jaké poklady u nás zahrabáváme bůhví kam. Při té příležitosti vložím něco údajů pro jedince chtivé detailů a kontextů. Navíc je to příklad trans-kulturních vztahů.

Etruskové šli s dobou, sledovali módu v rámci skoro celého Mediteránu, což svědčí nejen o vkusu, ale také o technologických dovednostech. V keramice dokázali produkovat většinu v té či oné době žádaných stylů. Není tedy divu, že si osvojili i styl korintské keramiky. Její dekorativní a trochu snový projev jim konvenoval.

Etrusko-korintská šupinová amfora. Výzdoba ve dvou vlysech. Caere, tzv. Skupina miniaturistů, 620 až 600 před n. l. NG v Praze, palác Kinských, NM-HM10 4781. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Etrusko-korintská šupinová amfora. Výzdoba ve dvou vlysech. Caere, tzv. Skupina miniaturistů, 620 až 600 před n. l. NG v Praze, palác Kinských, NM-HM10 4781. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Etrusko-korintská šupinová amfora. Výzdoba ve dvou vlysech. Caere, tzv. Skupina miniaturistů, 620 až 600 před n. l. NG v Praze, palác Kinských, NM-HM10 4781. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Etrusko-korintská šupinová amfora. Výzdoba ve dvou vlysech. Caere, tzv. Skupina miniaturistů, 620 až 600 před n. l. NG v Praze, palác Kinských, NM-HM10 4781. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Korintské keramice zde byl věnován článek Keramika „krásného stylu“, v němž jsem taky zmínil, že tao luxusní keramika byla hojně exportována. Mimo Řecko se zalíbila zvláště Etruskům, kteří ji brzo dokázali napodobit. Dokonce tak dobře, že se mluví o etrusko-korintské keramice; není to žádná trapná imitace, nýbrž svébytný styl. U nás máme jeho krásnou ukázku, krom toho, že máme taky původní korintskou keramiku i příklady odlišné etruské produkce.

Reprezentativní ukázkou je větší amfora, která se našla se v etruském městě zvaném Cisra (zvaném i všelijak jinak), známějším pod latinským jménem Caere. Stávalo nedaleko nynějšího Cerveteri, severozápadně od Říma. Vyrobena byla v letech 620 až 600 před n. l., nejspíš v tamní dílně nebo jinde v Etrurii.

(Amfora se jako celek blbě fotí, protože se leskne. Asi za to můžou vyredukované kovy, neboť proti tomu nezabírá polarizační filtr. Ten posloužil k potlačení odlesků na skle vitríny. Detaily vycházejí líp, člověk si najde úhel s menším leskem.)

Zvířata a člověk. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Zvířata a člověk. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Člověk, asi pastýř s troubou. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Člověk, asi pastýř s troubou. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Mezi geometrickou dekorativní („šupinovou“) výzdobou těla amfory jsou dva pásy (tzv. vlysy) s dlouhou řadou obrázků. Působí trochu jako komiks, ale nezdá se, že by to mělo vyjadřovat nějaký děj. Ač je amfora poměrně velká, odhadem zhruba půl metru vysoká, tak ty obrázky jsou malé a je jich hodně. To není příliš obvyklé, je to tzv. styl miniaturistů.

Zvláštností je vyobrazení lidské postavy, i když maličké a bez nějakého výsadního postavení v celkovém obraze. Mezi jednorožcem a býkem kráčí dlouhovlasý svalnatý muž s trubkou nebo lesním rohem, nejspíš pastýř s pastýřskou troubou. Netušíme, jestli je to člověk nebo některý z bohů. Nevím o jiném zobrazení lidské postavy na keramice tohoto stylu.

Nahoře je siréna a nějaký pták, kolem různá zvěř. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Nahoře je siréna a nějaký pták, kolem různá zvěř. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Jelen se pase ve zvláštní společnosti. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Jelen se pase ve zvláštní společnosti. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Zvířata jsou mnoha druhů, i když některé druhy se opakují v jiných situacích. Až na několik výjimek se chovají naprosto mírumilovně, v duchu Orfeova zpěvu nebo Žalmu se „lev (málem) pase vedle beránka“. Ani ty výjimky nejsou drastické. Navíc zde máme družně pospolu zvířata reálná a zvířata bájná, což je standardní i na korintské keramice.

Beránek v zajímavé společnosti. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Beránek v zajímavé společnosti. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Detail beránka. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Detail beránka. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Beránek se šelem reálných ani stvůr mytických nijak neobává.

Erínye nebo siréna nebo harpie? Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Erínye nebo siréna nebo harpie? Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Cosi šavlozubého, sfinga a snad kozorožec. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Cosi šavlozubého, sfinga a snad kozorožec. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Některé potvůrky je obtížné identifikovat, protože vnitrodruhová diverzita jejich zobrazení bývá větší než mezidruhová diference. Další občas prostě nevíme. Přinejmenším sfinga je však jasná.

Kůň a maxi-pták. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Kůň a maxi-pták. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Cosi šavlozubého. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Cosi šavlozubého. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Na amfoře je zobrazen zvláštní biotop, v němž se společně vyskytují zvířata domácí, divoká i bájná. Pestré to společenstvo v prazvláštní nice snové povahy. Něco jako renesanční malby ráje.

Cosi jako gryfón bez křídel a řádný gryfón. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Cosi jako gryfón bez křídel a řádný gryfón. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Maxi-liška? Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Maxi-liška? Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Občas na sebe dvě zvířata řvou, ale neperou se. Například zvíře, které vypadá jako gryfón, jenže bez křídel, a normální gryfón. Někdy zase nevíme, jestli nás elegantní stylizace nezavádí v určení zvířete.

Celek maleb na váze působí skoro tak, že estetikou své doby prezentuje analogii veselých zvířátek, oblíbených v naší době v reklamách i jinde.

 

Můžeme ji vidět?

Už z pohledu na formát inventárního čísla NM-HM10 je zřejmé, že amfora je součástí Sbírky klasické archeologie Národního muzea v Praze. Tam se ovšem do expozice nevešla ani před generální opravou, takže nejspíš byla v některém depozitáři. Nakolik vím, tak naposledy se vystavovala na jaře 2015 v rámci rádoby „stálé expozice“ Umění starověku v Paláci Kinských v Praze, pod patronací Národní galerie. Fotografovat se směla až před náhlým rušením nákladně instalované zánovní výstavy. Kde je ta amfora teď, to nevím a ani vědět nechci. Nikdo ji neukradl, u nás se kradou spíš jiné věci a tohle si archeologové a muzejníci ohlídají. Možná ji občas ještě uvidíme na nějaké příležitostné výstavě v Národním muzeu, nebo třeba v Duchcově nebo v Hostinném. Hlavní důvody toho, proč se nevystavuje, jsou prosté: není kde a není za co, přednost mají jiné věci, na míru zájmu publika a reklamy.

 

Etrusko-korintská keramika v širém světě

Teď se vypravíme mimo náš český rybníček, abychom měli měřítko k porovnání. Výběru nejlepších kousků jsem věnoval docela dost péče, i když samozřejmě nemohu zaručit, že třeba v Metropolitním muzeu v New Yorku nemají hezčí, a já o něm nevím. Ručit můžu za to, že představený výběr slušně reprezentuje pomyslnou první ligu tohoto stylu.

Etrusko-korintská amfora, 570-550 před n. l. Group of the Large Scaled Amphoras. Museo archeologico nazionale Firenze, Inv. 3719. Kredit: Sailko, Wikimedia Commons. Licence CC 3.0.
Etrusko-korintská amfora, 570-550 před n. l. Group of the Large Scaled Amphoras. Museo archeologico nazionale Firenze, Inv. 3719. Kredit: Sailko, Wikimedia Commons. Licence CC 3.0.
Etrusko-korintské alabastron, 700-550 před n. l. Museo archeologico nazionale Firenze. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Etrusko-korintské alabastron, 700-550 před n. l. Museo archeologico nazionale Firenze. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Snad největší kolekci etrusko-korintské keramiky vystavuje Národní archeologické muzeum ve Florencii. Z téměř desíti kousků si můžeme ukázat dva nejhezčí. Například tam mají amforu, která je té naší trochu podobná, i když je menší, jednodušší a asi o půl století později dělaná. Představené alabastron (nádobka na kosmetické oleje) je přibližně z téže doby jako naše amfora, také stylizace zvířat je docela podobná, i když malinko neohrabanější.

Fragmenty etrusko-korintské nádoby vyrobená ve Vulci, 635-600 před n. l. Museo Gregoriano Etrusco - Vatican Museums. Kredit: Daderot, Wikimedia Commons. Licence CC 1.0.
Fragmenty etrusko-korintské nádoby vyrobená ve Vulci, 635-600 před n. l. Museo Gregoriano Etrusco - Vatican Museums. Kredit: Daderot, Wikimedia Commons. Licence CC 1.0.
Etrusko-korintský dionos z Vulci, Dorow Painter, 590-560 před n. l. Antikensammlung Berlin F 1263. Kredit: Marcus Cyron, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
Etrusko-korintský dionos z Vulci, Dorow Painter, 590-560 před n. l. Antikensammlung Berlin F 1263. Kredit: Marcus Cyron, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Ve Vatikánských muzeích najdeme část nádherně malované nádoby, bohužel se zachovala jen takto fragmentárně.

Jedna z největších dobře zachovaných etrusko-korintských malovaných nádob je v Berlínských antických sbírkách, vystavuje ji Altes Museum.

 

Malinko o Etruscích

V Etruscích se jeden nevyzná, já vůbec ne. Chtěl jsem jen upozornit na zajímavý předmět a opomíjenou sbírku, jejíž je součástí. Nicméně aspoň minimalisticky:

Etruskové fungovali po většinu antiky v západní Itálii. Někdo je spojuje s dávnými obyvateli těchto končin, někdo s Lémskými Tyrhény, Kydóny a podobnými etniky východní Egeidy, možná i západní Malé Asie. Měli pověst, že jsou „jiní než ostatní národy“. Spojovali zvláštní náboženství (mimořádný důraz na věštění, asi i magii) s velice pokročilou technikou a zajímavým výtvarným projevem, z motivů vlastních i importovaných. Řecké ovlivnění významné části jejich výtvarné produkce asi klame tělem, když Etrusky ukazuje jakoby podobnější Řekům, než svou mentalitou byli. Sama schopnost tvůrčím způsobem přejímat však svědčí o velkorysé povaze a síle etruské kultury. V tomto byli Řekům opravdu podobní. Převzali i řeckou alfabetu a upravili si ji pro své potřeby, ještě před latiníky. Zůstalo po nich pojmenování Toskánska a Tyrhénského moře, hlavně však specifický smysl pro veselé morbidity, který propojil i spoléhání se na zásvětí a světské radosti.

Od Řeků však nejen přebírali. V klasické době stáli ve válkách (většinou námořních) mezi Féničany a Řeky na straně Féničnů. Nakonec si je ovšem podmanili Latinové.


Etruskové sehráli nedoceňovanou roli v šíření řeckých kulturních výdobytků. Jejich prostřednictvím je přebírali Římané, až později přímo. Etruští obchodníci vozili dál na západ a sever výrobky etruské i řecké, do keltského prostředí, až k nám. K odlehlým vlivům patří ještě gótské runové písmo. Přitom o nich málo víme. Už proto, že krom pár výjimek neznáme jazyk. Spory kolem pochopení Etrusků jsou z části dány tím, že trochu jiný obraz dává biologický původ (spíše italický) a jiný kulturní analogie, jazykové jsou otázkou. Ztotožňování hledisek biologických, jazykových a obecně kulturních (včetně technologií) bývá krátkozraké, byť to může (ale nemusí) navzájem souviset. Výtečnou ilustrací těchto identifikačních problémů jsme my Češi: Máme slovanský jazyk, strakatý biologický původ a středoevropskou až západoevropskou kulturu s některými východnějšími prvky. Až naši obrozenečtí předkové zvolili jako identifikační znak jazyk, abychom se odlišili. Ale na okraji Prahy, nad Závisí naproti Zbraslavi, stával chrámek v řeckém stylu, postavený nejspíš v etrusko-keltské produkci.

 

Místo literatury

Fotogalerie etruské části (v sálu 6) ambiciózní leč téměř utajené výstavy Umění starověku v paláci Kinských v Praze, v letech 2011 až 2012 a 2014 až 2015, v mém uživatelském prostoru na Wikimedia Commons.

Oficiální informace o Sbírce klasické archeologie na webu Národního muzea v Praze.

Kategorie Etrusco-Corinthian pottery na Wikimedia Commons.

Datum: 04.08.2022
Tisk článku


Diskuze:

Takový malý postřeh -

Dalimil Ryšavý,2022-08-08 08:44:24

Přeložím Vám ze sanskrtu několik slov - "Bráthám pardáté, máthám smajáté..." V našinečtině to znamená - "Bratr prdí, matka se směje..." Omlouvám se, s tou našinečtinou jsem to přepískl. Tak se totiž označoval pradávný jazyk, starší než čeština:-)

Odpovědět

Etruskové

Juraj Václavík,2022-08-05 19:59:45

Etruskové se sami nazývali Rasénové. Tedy RASA - Rod Asů strany Asů. To znamená, že kdyby nebyli v 11. století s požehnáním papeže vyvražděni (toto bylo příčinou církevního rozkolu), dnes bychom je nazývali Slované. Jejich základem je haploskupina R1a, ale protože na rozdíl od Románů (R1b) velmi dlouho zachovávali občinu a její pravidla, běžně se sžívali s lidmi, se kterými se setkali - a to je vysvětlení i pestrosti haploskupin v kotlině české. R1a je asi 40 %, ale s haploskupinami (po paměti) N, E a I (severská, středomořská a Srbská), je podíl "starých Slovanů" někde kolem 70 %. Ale mimoto je zde ještě jedna zajímavost. Jde o to, že v 16. století přišlo do Čech hodně cizinců a usadilo se zde. Ale oni se většinově usazovali v českých obcích, a to dokonce i tehdy, když to byli Němci !!! Příčinou bylo to, že okolní země již byly silně liberalizované a německé osady v Čechách také. A tito lidé před liberalizačním útlakem utíkali, proto skončili v českých (slovanských) obcích a tito lidé se takto záměrně poslovanštili. Moje zjištění například ukazují, že ti "Němci", kteří nebyli v roce 1945 vyobcováni (podle mě nejlepší pojem), pocházejí z předků, kteří do Čech přišli právě v 16. století - a zde se poslovanštili. Zatímco potomci "Němců" (lépe Katarů) v Čechách prosazovali liberalizmus od samého počátku (viz "vymření" Přemyslovců), tvořili reformistické a profašistické jádro osídlení v Čechách a právě proto byli z Československa vyobcováni.

Odpovědět


Re: Etruskové

Zdeněk Kratochvíl,2022-08-05 20:16:51

Etruskové opravdu sami sebe nazývali Rasenna, ale s rasou to nemá co dělat (ta je od arabského označení "hlava", tedy rozlišení podle tváře), také ne s Ásy. Byli romanizováni už začátkem římské císařské doby a koncem antiky mizí. "Díky" tlaku Říma (Latinů) se tedy nedočkali možného tlaku církve. Ostatní nechápu, zvláště pak ne "liberalizační útlak".

Odpovědět


Re: Re: Etruskové

Dalimil Ryšavý,2022-08-06 01:35:04

Etruskové se špatně chovali nejen k LGBTQ+ komunitě:-)))

Odpovědět


Re: Re: Etruskové

Juraj Václavík,2022-08-06 08:01:03

Dnešní slovo "rasa" z pradávného akronymu RASA možná vychází, ale význam je někde jinde. A bylo by velmi podvné, kdyby Etruskové (sami se nazývaje Rasénové), sami jsa původně R1a (viz mapy A. A. Kljosova), nepatřili k R1a. Když navíc samotný latinský název Benátek (slovansky znějící slovo!) zní Venezia, což odpovídá původně latinskému slovu označujícímu Slovany (Venedové).
Tlak církve... zkuste se poohlédnout po původu církevního schizmatu - na wikipédii se píše:
"Hlavním iniciátorem nového konfliktu se stal patriarcha Michael Kerullarios. Roku 1052 nechal jako odvetu za snahu papežství získat pod svoji jurisdikci jižní Itálii, kterou měla jako své území Byzantská říše, uzavřít latinské kostely v Konstantinopoli, které sloužily Varjagům z císařské gardy a italským kupcům."
Snaha papeže "získat pod svoji jurisdikci jižní Itálii" totiž spočívala v pozvání normanských válečníků a vyvraždění místních obyvatel...
Pokud jde o liberalizační útlak, jde o naše špatné chápání toho, co představovala liberalizace (asi nejlépe viz Kara-Murza: Manipuace vědomím). Takovou nejznámější částí jsou čarodějnické procesy - to byla záležitost v inkvizici (v katolické církvi) okrajová, ale podstatná za reformace církve. A reformace byla fakticky nástupem liberalizace. Například soud Nejvyššího inkvizitora vynesl v roce 1608 precendenční rozsudek, že čarodějnice nejsou. Že během reformace mnozí katoličtí kněží začali rádoby "inkvizičních" procesů využívat k tomu, aby si nahrabali a ani formálně nepřešli na pozice reformace, je jiná věc - to fakticky byla tuzemská obdoba "ohrazování". V Čechách nastal stav, kdy Habsburkové na jedné straně vyvíjeli jakoby katolizační útlak, ale svým konáním fakticky společnost reformovali (liberalizovali). Zřejmě přitom semleli (hloupě) husity - i když husité vystupovali právě proti reformačním (liberalizačním) snahám církve (odpustky byly snahou o formalizaci trestu, tedy něco, co bylo pro původní křesťanství nepřijatelné, ale co bylo nutné s ohledem na stav společnosti - viz Kara-Murza).
V této souvislosti také upozorňuji, že husité (a i bratříci - Hus i Chelčický) nepředstavovali církevní reformaci, ale obrodu - to jsou dvě zcela rozdílné záležitosti. Toto dnes se míchá dohromady, dokonce i představitelé Čs. církve husitské - a to je něco strašlivého.

Odpovědět

Jen můj pohled -

Dalimil Ryšavý,2022-08-05 04:13:47

Jeskynní malby stejně nic nepřekoná, hlavně jejich prokázanou dynamiku:-)

Odpovědět


Re: Jen můj pohled -

Zdeněk Kratochvíl,2022-08-05 10:09:50

Ono jde o perspektivu pohledu a vkus. Pro mě jsou tyhle obrázky na váze už trochu dekadentní, ale naštěstí spíš úledně až trochu vesele.

Odpovědět

(ps

Eva M,2022-08-04 22:25:01

( PS chetité nejstarší IE: no, zdá se, že na FF v Brně řeší nějaké Tochary - ovšem dost spekulativně. https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/100949/A_Linguistica_55-2007-1_8.pdf

ovšem jakkoli je jejich historie poučná, je zřejmé, že od nich filozofové neopisovali (skončili u budhismu a moc si nepomohli, i když si pořídili knihovničky - zdá se, že aby náboženství uspělo a přežilo, musí být především militantní, striktní a nesnášenlivé)... i Etruskové si jen užili svou "chvíli historického klidu"...

Pokud jde o kradení v muzeích, netřeba si dělat iluze :)
https://hlidacipes.org/falesny-narodni-poklad-misto-diamantu-ma-narodni-muzeum-ve-sbirce-sklo-safir-umely/ )

Odpovědět


Re: (ps

Zdeněk Kratochvíl,2022-08-05 01:07:54

Ta zpráva o diamantu mi opimismus neubírá. Vždyť jsem psal, že u náe se kradou spíš jiné věci.
Další až ráno, vrátil jsem se později, než jsem myslel.

Odpovědět


Re: Re: (ps

Dalimil Ryšavý,2022-08-05 10:00:09

Krade se to, co není přibité. Zkuste přitlouci diamant:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: (ps

Zdeněk Kratochvíl,2022-08-05 10:08:01

Navíc se diamant dobře kopíruje, aspoň pro laický pohled na větší vzdálenost, je malý a dobře se prodává, a kžadý hlupák ví, že je hodně drahý.

Odpovědět


Re: Re: Re: (ps

Eva M,2022-08-05 23:16:00

:) toš amforu také nepřitlučete :)

otázka zní, zda a kdo to koupí :)
někdo asi jo, při dnešním umění :)

Odpovědět


Re: Re: Re: (ps

Eva M,2022-08-05 23:27:32

PS mne tedy to kradení v muzeu pohoršilo. kdyby byla vypáčená vitrína, tak prosím, ale takto?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: (ps

Zdeněk Kratochvíl,2022-08-05 23:53:48

Mě to štve taky, ale bohužel to patří k folklóru. Naštěstí se vázy nebo sochy takhle kradou krajně obtížně. V Řecku bylo v posledních v muzeích dost loupeží na zakázku bohatých sběratelů, taky neúspěšných pokusů o ně, a byly to akce jak z bondovky. V některých případech se ty věci vrátily, zčásti letitým soudním sporem, zčásti analogickou cestou. Zvláštní je, že často šlo o věci související s olympijskými hrami.

Odpovědět


Re: (ps

Zdeněk Kratochvíl,2022-08-05 10:21:39

Etruskové si svou chvíli slávy prožívali kupodivu dost dlouho, řekněme 8 století. Pak se stali součástí toho, z čeho jsou dnes Italové. Ani velice agresivní Chetité nefungovali déle než asi tisíc let.
(K chetitštině, v návaznosti na starší diskuzi: Nejsem v tom doma, jen jsem opsal konsensus, že to je nejstarší "spolehlivě doložený" IE jazyk, zachované texty od 17. století před n. l., etnikum jasně zformované nejpozději v 19. století před n. l. Nechci se do toho pouštět, ale pokud to s tou tocharštinou není nějaké nedorozumění, třeba pojmoslovné, tak museli najít něco zásadně staršího než obecně známé tocharské texty z 1. tisíciletí našeho l. Nebo je to jen hypotetická zpětná rekonstrukce, což může být zajímavé pro kontexty, ale bez fyzické památky dost na vodě.)

Odpovědět


Re: Re: (ps

Eva M,2022-08-05 23:13:50

skutečně se jednalo o ty texty z 1. tisíciletí a hypotetické rekonstrukce; zdá se, že část autorů usiluje vytvořit pro vývoj jazyků jakousi analogii fylogenetického stromu používaného v biologii, s datováním větvení, mapováním stěhování na základě různých "sousedských jazykových výpůjček" a podobně.
Práce je to kreativní až spekulativní; občas to pánové asi přehánějí :), ale zajímavá.

článek, na který jsem vložila odkaz, jsem našla jako zajímavost pro syna, kterého občas baví jazyková srovnávání (ovšem spíš povrchní a nesystematická); při zjišťování, co se v regionu a okolí dělo, mne překvapilo, kolik toho bylo (jen těch národů a "pronárodů", zpravidla posléze ztracených) a v jakém měřítku (a - vcelku nic o tamějších dějích a lidech nevíme, dokud "nám" sem nevpadnou nějací ti nepochopitelní Peršani, Parthové, Hunové, Góti atd a podobně; také mi z nich šla hlava kolem...).

texty řeckých /a přistěhovalých/ "mudrců" promlouvají přímo (čímž jsou zajímavé), mohou však trochu zkreslovat vzhledem k "lokálnosti".... bohužel, klíčem k "celkovému pohledu na dějiny" asi bude ta nešťastná Asie.

:) té knihovny v A. bude opravdu škoda, oni tam učitě měli nakoupeno a naloupeno i ze starších knihoven...

Odpovědět


Re: Re: Re: (ps

Zdeněk Kratochvíl,2022-08-05 23:59:23

Srovnávací filologie a rekonstrukce v rámci IE jazyků mí tradici od 18. století. Někteří na to přísahají, jiní z valné části výsledků mají spíš srandu. Asi jak kdy. Ta tocharština (pokud se nepletu) je zajímavá tím, že není blíž příbuzná se známými starými IE větvemi (Chetité, Indie, řečtina), ale snad z baltskými jazyky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: (ps

Eva M,2022-08-06 22:18:21

On to tam na t0 filozof. fakultě dělá nějaký prof. RNDr. Václav Blažek, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK... :) čímž se filozofické obory s matematikou zase jednou setkaly.....

Odpovědět

Zvířetníková souhvězdí

Tomáš Novák,2022-08-04 16:44:12

A nemohou některá ta animální zobrazení souviset se souhvězdími? Děkuji!

Odpovědět


Re: Zvířetníková souhvězdí

Zdeněk Kratochvíl,2022-08-05 10:05:57

Těžko říct, spíš asi ne, ale bůhsuď.

Odpovědět

Zvířata na vázách

Tomáš Novák,2022-08-04 11:43:15

Trochu mi to evokuje babylónské ztvárnění Siruše - to měl být podle kryptozoologů nějaký druh dinosaura, přeživší do geologické současnosti :-) Podobně pak dlouhokrcí "sauropodi" na egyptské Narmerově paletě :-)

Odpovědět


Re: Zvířata na vázách

Zdeněk Kratochvíl,2022-08-05 10:05:23

Možné je leccos. Etruskové měli silné kontakty s Féničany a ti zase i dálna Východ. Zrpostředkovaně se mohl objevit i hodně vzdálený motiv. Onoje zajímavé, že některé ty potvůrky jsou zkopírované řecké, zatímco některé jsou jiné.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace