Koronavirus způsobující současnou epidemii vykazuje několik nestandardních vlastností. Patrně stále ještě velmi málo víme o „logice" či přesněji mechanismech jeho chování. To je názor i skupiny tureckých odborníků, kteří narazili na nečekaný jev. Ten je zaujal natolik, že na základě něj zpracovali článek a nejdůležitější poznatek dali přímo do názvu: Neviditelnou částí ledovce může být vyšší virová zátěž u asymptomatických pacientů s COVID-19.

Nová fylogenetická studie příbuzenstva koronaviru SARS-CoV-2 ukazuje, že tahle vypečená čeládka žije v čínských netopýrech již několik desetiletí. Jsou mistry v rekombinacích genetického materiálu a neustále vytvářejí nové a nové varianty. Občas se jim to vážně povede a stvoří pandemický patogen. Zcela náhodně, samovolně a přírodně. Nejlepší obranou do budoucna bude detailně sledovat netopýry a jejich koronaviry, zároveň s lidmi v rizikových oblastech.

Odpadní vody bývají plné rezistentních bakterií i volně plujících genů s rezistencemi vůči antibiotikům. Nanokuličky z bismutu, kyslíku a uhlíku, zabalené do oxidu grafenu, chrlí do okolní vody kyslíkové radikály, které udělají z rezistentních mikrobů a jejich genů řešeto.

Dříve velmi děsivý, dnes již prakticky vyhubený virus neštovic podle analýz sekvencí dávných kostí a zubů vznikl zřejmě nejméně před 1 700 lety. To je mnohem dříve, než jsme si mysleli. V 6. století našeho letopočtu byly pravé neštovice běžné po celé Evropě, tehdy naštěstí ve výrazně méně zabijácké variantě než moderní pravé neštovice.

Zatímco v pátrání po léku na koronavirus se spíše nedaří, než daří, v oblasti antibiotik se konečně ve dvou případech začalo blýskat na nové lepší časy. Na významu jedné ze zpráv nic neubírá ani to, že se týká objevu půl století starého.

Arizonští lovci sekvencí chytili 81nukleotidovou deleci v proteinu ORF7a pandemického koronaviru. Celý svět okamžitě zbystřil, protože tahle delece zrcadlí podobné mutace ze sklonku éry SARS, kdy se zabijácký koronvirus stával méně virulentním. Blýská se na lepší časy?

Keď príde k najhoršiemu, potom ťažko.

Lovci sekvencí otevřeli vrata do bizarního světa fágů a vytáhli na světlo doposud nevídaná monstra. V rozmanitých ekosystémech planety, od nemocničního pokoje až po exkrementy paviánů, našli stovky doposud neznámých megafágů. Největší z nich má genom 15krát větší než průměrný fág, jsou vybavení krisprovými zbraněmi a mají geny pro komponenty ribozómů!

S nulovou toleranciou alkoholu u vodičov môže byť problém, a to aj pri vyšetrení jeho hladiny v krvi najdokonalejšími analytickými metódami. On tam totiž môže byť aj bez toho, aby ho vypil. Čo je horšie, môže viesť k stukovateniu pečene, a to sa netýka len šoférov.

Nezávislý panel specialistů na globální zdravotní rizika WHO a Světové banky varuje, že svět není příliš dobře připraven na možnou celoplanetární pandemii vražedného patogenu dýchacích cest. Mohlo by prý dojít k masovým ztrátám na životech a k vymazání nemalé části světové ekonomiky.

Může zřejmě neškodný incident vyděsit spoustu lidí po celém světě? Jde o to, kde k takovému incidentu dojde, jakou má to místo reputaci a historii, a co tam skladují. Pověst některých věcí zaručuje, že sebemenší problém v jejich blízkosti přinese obrovskou publicitu.

Americký Kongres požaduje prověřit podezření, že lymská borelióza pochází z výzkumu biologických zbraní americké armády. Co myslíte, jak realistická asi může být tahle vousatá konspirační teorie?

Bakterie vylepšené kvantovými tečkami mohou brát energii ze světelného záření a s její pomocí účinně přeměňovat oxid uhličitý a dusík na zajímavé produkty. Podobné technologie by v budoucnu mohly zpracovávat oxid uhličitý z domácností i výrobních zařízení.

Superbugs

Nově objevený DNA virus z horkého pramene v Japonsku vypadá jako hlava antické obludy Medúsy. A co je ještě lepší, stejně jako jeho jmenovkyně dokáže nechat zkamenět své hostitele. Naštěstí to jsou jenom améby.

Co by se stalo, kdyby bioteroristé vypustili vir pravých neštovic na Fidži, a vzápětí v hustě osídlené Asii? Simulace takového černočerného scénáře rozsáhlého teroristického útoku vyústila v pandemii, kterou lidstvo zvládalo 10 let. Ale přežili jsme.

Systém NanoBEADS používá k transportu léčiva do nádoru oslabené salmonely, které skvěle pronikají tkáněmi, ale nevyvolají infekci. Namísto problémů převážejí nanočástice z biopolymeru, které je možné naložit molekulami protinádorového léku.

Antibiotika inhibují a usmrcují mikroorganismy jako jsou například bakterie. Proto třeba angínu vyléčí, ale chřipku nikoliv. Že antibiotika na viry nezabírají, se píše jak v lékařských slovnících, tak i v těch nejnovějších učebnicích pro adepty medicíny. Z výsledků pokusů prováděných v USA a Japonsku ale nyní vyplývá, že tomu tak není a že některá z antibiotik mocně pomáhají i tělům "zavirovaným". A také se již ví, jak to dělají.

Ebola a spol. jsou jenom příšery ze zlého snu. Jestli je něco skutečnou pandemickou hrozbou, tak méně známé respirační RNA viry. Mutují si, jak chtějí, a mohl by se mezi nimi objevit skutečný sekáč.

Uhnat si AIDS můžeme hrátkami s nesterilní jehlou nebo při sexu. Když si virus vpravíme jehlou do žil, hodně mu tím vše usnadníme. V krvi je „mezi svými“ - buňkami imunitního systému, které se ho ochotně ujímají a množí ho. Jak ale virus HIV překonává přirozenou barieru hlenu a slizničních buněk, když se v nich ani trochu necítí dobře? „Bio-filmařům“ ze Sorbonny se podařil husarský kousek, okamžik přenosu viru nasnímali. Nejprve se mezi buňkami vytvoří kontaktní můstek a přes ten se viry transportují jak vystřelená harpuna. Vyšly při tom najevo věci, jaké jsme netušili.

Jestli si nějaké státy nebo teroristé myslí, že nás srazí na kolena biologickým terorem, tak jsou k smíchu. Pokud jde o hnusné bakterie, viry a podobné patogeny, tak si s nimi nepochybně poradíme. Vývojáři vakcín se nezakecají.

Už je to tak, že při styku s infikovaným partnerem jsou to ženy, které tahají za kratší konec. Mladé Jihoafričanky jsou v porovnání s mužskými protějšky až osminásobně nakaženější a platí to i pro Keňanky. Už jen to byl pádný důvod, aby se výzkumníci věnovali ochraně něžného pohlaví přednostně. S jednou novou strategií pro ženy přichází experti z Univerzity ve Waterloo.

Pro někoho je to nezodpovědné šílenství. Pro jiného je to zase možnost obejít nemravně nákladné a zdlouhavé testování tolik potřebných léčebných postupů. Genetické pirátství a biohackeři si získávají stále větší pozornost médií.

Autolykiviry, mající kapsidy bez bičíků, typických pro jim blízké bakteriofágy, dlouho unikaly pozornosti vědců. Zřejmě to jsou ale globální hráči v zabíjení bakterií v mnoha různých prostředích.

Biologie míří do vesmíru. Už dokážeme přečíst DNA na oběžné dráze a určit podle ní mikroorganismy. Je to velký pokrok ve výzkumu vesmíru.

Někteří jsme na vakcíny vyráběné na vejcích alergičtí. Nedaří se z nich ptačí proteiny zcela odstranit a ty pak provokují imunitní systém k nepatřičné odezvě. Této komplikaci se ale tentokrát věnovat nebudeme. Výroba vakcíny s použitím vajec totiž v sobě skrývá ještě jeden problém. Ten je mnohem svízelnější, netýká se alergie ani minoritní části populace, ale té většinové.

Běžně se uvádí, že parazitem Toxoplasma gondii je nakažena zhruba třetina lidstva. Studie, která vyšla tento měsíc v časopise Epidemiology and Infections však ukázala, že toto číslo může být silně podhodnocené, a že ve skutečnosti bude promořenost populace asi podstatně vyšší.

Přímo na podmořské sopce Tagoro objevili unikátní bakterii, milovnici extrémů jménem Thiolava veneris. Je to drsný kolonizátor prostředí zdevastovaného nedávnou podmořskou sopečnou erupcí.

V případě kontaktu s virem HIV jsou to ženy, které tahají za kratší konec. Mladé Jihoafričanky jsou v porovnání s mužskými protějšky až osminásobně nakaženější. I sebemenší poznatek využitelný k ochraně žen má proto cenu zlata. Vědci nyní zjistili, že když se ženě sejde na sliznici nevhodná bakteriální sestava, například s převahou prevotell či fusobakterií rodu Sneathia, a nemusí přitom jít o nic, co by se projevilo potížemi, přesto své nositelce zvýší riziko smrtelného onemocnění až čtyřnásobně.

A víte proč? To neuhádnete. S tvorbou vitamínu D to nemá nic společného. Před několika dny výzkumníci z Georgetown University Medical Center zveřejnili výsledky studie z níž vyplývá, že z jednoho typu lenošících bílých krvinek světlo dělá terminátory bažící po krvi. Naštěstí té mikrobiální.

Během takzvaného Sverdlovského incidentu v roce 1979 zahynulo 66 lidí. Co je vlastně zabilo?

Enteritidy nikdy nebyly veselou záležitostí. Často měly na svědomí víc chlapů v plné síle, než kolik jich zkosily střely nepřítele. Infektologům nyní začínají dělat vrásky na čele výsledky studie odhalující nové typy afrických salmonel. Na rozdíl od těch našich, jsou na ně antibiotika krátká a rády si vybírají i tu nejvyšší daň.

Pro většinu z nás je hepatitida nemoc špinavých rukou a narkomani že ji mají ze špinavých jehel. Nás, co si po záchodě myjeme ruce a nic si nepícháme, by se zase až tak moc týkat neměla. Světová zdravotnická organizace to ale vidí jinak.

Vědci ve více než 2500 genomech lidí z celého světa vystopovali 19 nových sekvencí lidských endogenních retrovirů. Jedna z nich si zaslouží obzvláštní pozornost, protože je kompletní a na první pohled funkční.

Užaslí virologové vystopovali obranný mechanismus velikých mimivirů, podobný slavnému bakteriálnímu systému CRISPR. Mimiviry se s ním brání proti všetečným virofágům. Dočkáme se nových úžasných aplikací?

Máme GM sterilní komáry. Máme nové technologie vývoje vakcín. Máme CRISPR. Máme genový tah. Být virem zika, horečkou dengue, nebo třeba žlutou zimnicí, dělal bych si vážně starosti.

aneb O nespravedlnosti při onemocnění virem HPV, genitálními bradavicemi a rakovinou krku

Nesmyslné obvinění malé biotechnologické společnosti Oxitec ze šíření ziky předvádí, jak to mají dnes biotechnologové těžké. A také ukazuje, jak hnusně ironické mohou hoaxy být – tenhle totiž ve skutečnosti sám šíření ziky podporuje.

V souvislosti s mediálně ostře sledovanou virózou jsme se ptali vedoucího oddělení virologie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a vedoucího Laboratoře arbovirologie Parazitologického ústavu AVČR Daniela Růžka.

Původně nevýrazná horečka zika z příbuzenstva klíšťové encefalitidy se začala lavinovitě šířit po celém světě. Pak vyšlo najevo, že viry zika pronikají placentou do lidských plodů a ničí jim mozky. Virologové mají plné ruce práce.

Pozoruhodná léčba schizofrenie a roztroušené sklerózy protilátkami, které cílí na produkt endogenního retroviru, právě prochází prvními testy na lidech.

Nejen přenosný, ale i nositelný generátor energie z moči může rozzářit tričko, případně napojit vysílačku a ta pak půl hodiny vysílá SOS s údajem o naší poloze.

HIV pozitivního Kolumbijce nakazila agresivní tkáň vzniklá z larev tasemnice dětské.

aneb jak Skotové senným bacilem prodlužují trvanlivost zmrzlině, čokoládové pěně i majonéze.

Mladé včely dokáží být vůči některým z chorob, které se v jejich okolí vyskytnou, odolné. To ale znamená, že je na riziko museli nějak připravit rodiče a imunitu na ně přenést. Jenže tu je problém. Přes velkou snahu se nikomu nepodařilo nějaké protilátky u včel zjistit.

Výroba drog pomocí kvašení má velmi dlouhou historii, I když doposud jsme tímto procesem vyráběli hlavně různé druhy alkoholu. Výzkumníci z UCLA otevřeli nový směr a to výrobu opiátů kvašením.

S opicemi toho máme společného mnohem více, než jen to, na co poukazoval pan Darwin. Kromě anatomie a oblíbených sexuálních poloh to je i nemoc, kterou trpí a na níž zemře čtyřicet milionů z nás.

Všechno, co jsme považovali za samostatně živé, bylo zatím vždy větší než 200 nanometrů. Jednu chvíli to vypadalo, že mýtickou hranici prolomily nanobakterie. Jejich sláva pohasla, když se ukázalo, že se finský mikrobiolog Olavi Kajander spletl a že to, co pozoroval, byly jen vápenaté kuličky zcela bez života. Nyní Norská mikrobioložka společně s americkými kolegy testuje hypotézu, že tak titěrné bakterie přece jen objevila. Jsou tak malé, že do těch běžných, se jich vejdou stovky a na špičce vlasu by se jich mohlo tetelit sto padesát tisíc. Možná je pijeme i ve vodě, která měla být sterilní...

... aneb o trablech předávaných potomkům jinak, než pošramocenými geny, či špatnou výchovou

Na univerzitách v Leedsu a Yorku si zopakovali britský úspěch v boji se šifrovacími stroji. Jen protivníkem tentokrát nejsou Němci, ale zlovolné jednořetězcové RNA viry.