Dagmar Gregorová

Čeští vědci publikovali v časopisu Science článek, v němž popisují dosud neznámý způsob obrany jihoamerických termitů.

Američtí vědci kombinací silikonu a živé tkáně z potkaního srdce stvořili umělou medúzu. To, co se zatím jeví jako výsledek zábavného „pokus-ničení“, bude možná mít zářivou budoucnost. I proto je jejich stvoření přihlášeno jako patent.

Vědcům se podařilo nahrát tajemné tiché bzučení, šumění a praskání, které někdy doprovázejí intenzivní polární záři.

Bůh, náš otec, pro chování
deset nám dal přikázání,
ale církev, naše máť,
zkrátila je v jedno: „Plať!“
(Karel Havlíček Borovský 1853)

Jan Esper: „Zjistili jsme, že odhady historických teplot pro dobu římskou a středověk byly příliš nízké. Tyto závěry jsou důležité také z hlediska klimatické strategie (climate policy), protože budou ovlivňovat způsob, jak v kontextu minulých teplých období nahlížíme na současné klimatické změny.“

Výsledky výzkumů se NASA snaží veřejnosti přiblížit stále modernější formou. O studii, která popisuje způsob, jak najít magnetické portály vznikající a zanikající mezi magnetosférou Slunce a Země, informuje pomocí videa.

Když opomeneme imaginární pojem „duše“, pak vysoký intelekt je to, co z nás dělá výjimečné tvory schopné do jisté míry vzdorovat přírodním zákonitostem a přizpůsobovat životní prostředí svým potřebám. Protože víme, jak snížení poznávacích a paměťových schopností degraduje jinak zdravou osobnost, se zájmem sledujeme informace o možnosti prevence nebo léčby neurologických onemocnění. V lékárnách bychom našli dlouhou řadu ne právě levných přípravků, jež našemu mozku slibují nesplnitelné. S nadějnou zprávou ale nyní přicházejí kanadští vědci, kteří dokázali pomocí běžného léku přesvědčit kmenové buňky, nacházející se přirozeně v mozku, k proměně v neurony. Pokusné myšky po třítýdenní terapii „zchytřely“.

O netradiční koncepci malého osobního letadla s kolmým startem i přistáním, které by prý v průběhu deseti let mohlo prorazit na trh. Jeho konstruktéři dokonce uvažují o pohonu výlučně elektrickou energii z nabíjecích baterií – samozřejmě, když budou vhodné k mání.

Světlo putující vesmírným časoprostorem přineslo pozemským astronomům nečekaný obraz s novou vzrušující tajenkou.

Rčení, že všechno zlé je k něčemu dobré, může platit i naopak. Větrné elektrárny okolní přírodu sice neznečišťují, přesto mají vážný ekologický dopad, jehož řešení s rychle rostoucím počtem velkých turbín začíná být urgentní.

I ve 21. století inženýři čerpají inspiraci z nevysychajícího zřídla přírody.