Dagmar Gregorová

Studie amerických vědců dokládá, že dech člověka s rakovinou plic obsahuje biomarkery, které včela s jistotou registruje. Mapování neuronové aktivity v čichové oblasti jejího mozku by tak mohlo fungovat jako překvapivě spolehlivý primární screening zhoubného onemocnění dolních dýchacích cest. Prý lze také rozeznat, jakým typem karcinomu člověk s pozitivním nálezem trpí.

Jihokorejští vědci zkombinovali běžně používané suroviny a vytvořili materiál, který by mohl nahradit mnohé obalové plasty. Prý je dostatečně pevný, voděodolný, přesto bezpečně biodegradovatelný i v mořském prostředí.

Studie britsko-čínského týmu skýtá naději, že ztrátě zraku při některých dědičných očních nemocech bude možné předejít antimikrobiálními léky.

Vědci z transgenního embrya odchovali krávu, jejíž mléko obsahuje hormon nepostradatelný pro diabetiky.

Spadají tedy pod zákon o ochraně lidského života. Lékařům pomáhajícím ženám otěhotnět metodou asistované reprodukce to natolik komplikuje práci, že ji dočasně přerušili.

Snižují chuť k jídlu, pomáhají kontrolovat hladinu cukru v krvi, potlačují záněty v některých orgánech těla včetně mozku, čímž působí proti neurodegenerativním procesům.

V americké Dakotě se ve velkém buduje nová neutrinová laboratoř ukrytá v starém zlatém dole. Po dokončení bude impozantní, přesto nebude ani největší, ani nejhlubší. Tu nedávno, po rozšíření a rekonstrukci otevřeli v Číně.

Tak vypadá výjimečný exemplář malého opeřeného pěvce květomila černohlavého, jenž byl šťastnou náhodou pozorován v Kolumbii. Je příkladem v přírodě velice zřídkavé bilaterální gynandromorfie, která se může náhodně objevit u jedince z různých gonochorických živočišných druhů, kterých přežití závisí na sexuální interakci mezi samečky a samičkami.

Analýzy otisků prstů pomocí nového softwaru využívajícího hluboké strojové učení nahlodaly přesvědčení, že vzor papilárních linií každého prstu u každého člověka je jedinečný.

Objev, s nímž se na svých stránkách pochlubil Webbův tým NASA, odhaluje složitost kategorizace těles, jež na hvězdu mají nízkou hmotnost, ale zároveň je nelze označit za planety.

Nuž, není to převratný objev. Na tuto možnou souvislost poukázala řada studií. Australští vědci je analyzovali, aby odhalili upřesňující informace i otázky, na které je potřebné hledat odpovědi.

Před dvěma dny na Oslu vyšel článek o Hubbleově konstantě, jejíž hodnota, ač by měla být pro celý kosmický prostor v jistém čase stejná, se liší v závislosti od měření v bližším nebo vzdálenějším vesmíru. Možným řešením tohoto nesouladu je MOND – MOdifikovaná Newtonovská Dynamika, jejíž významným zastáncem je i prof. Pavel Kroupa.

K výpočtu Hubbleovy konstanty, která charakterizuje rychlost expanze kosmického prostoru, vedou tři nezávislé cesty. Každá však směřuje k jiné hodnotě. Rozdíly se astronomům jeví příliš velké na to, aby mohlo jít o chyby měření, a mluví proto o problému, rozporu či hádance, jež je vzrušující výzvou.

Striktně vzato nejde o fulleren, protože tímto pojmem označujeme speciální uhlíkové nanostruktury. Jenže čínským vědcům se nyní podařilo syntetizovat materiál, v němž objevili shluky se strukturou podobnou menším fullerenovým míčkům. Každý je však tvořen 33 atomy antimonu, zlata a draslíku.

Virus SARS-CoV-2 nám dal jasně na srozuměnou, jak nás může ohrozit jeden z nejjednodušších nebuněčných organismů. Téměř 7 milionů úmrtí na Covid-19 zdaleka nemusí být tím, co virový patogen může napáchat. Je nezbytné, aby se osm miliard pozemšťanů domluvilo na společné strategií pro případ dalšího pandemického ohrožení? Zcela bez diskuze jde o velice smysluplný, důležitý cíl. Návrh pandemické smlouvy, jenž se zrodil pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace WHO, však vyvolává ostrou kritiku. Jak se pomalu blíží termín ratifikace, lze očekávat, že přibydou i emocionálně podbarvené veřejné protesty.

Rčení „všeho moc škodí“ je téměř všeobjímající. A bezpochyby platí i pro ponocování. Delší spánková deprivace se neblaze projeví nejen zhoršením nálady, ale i paměti, pozornosti a schopnosti řešit složitější úkoly. Časem se k poruchám neurologickým připojí metabolické i imunologické. Extrémní nespavost může být smrtelná. Nicméně jedna probděná noc nám nejen neuškodí, ale může být i v něčem prospěšná. Dopomáhá k lepší náladě a nejednou vede až jisté euforii. Na příčinu této překvapivé souvislosti si posvítili vědci z americké Severozápadní univerzity.

Podle nové studie britských vědců může rozpínání vesmíru kompenzovat rostoucí vzájemnou přitažlivou sílu dvou černých děr gravitačně vázaných v binárním systému.

Představa ze science fiction? Kdepak. Cílem projektu Ovoce poznání (Fruit of Knowledge) je prozkoumat pěstování samotných plodů zeleniny a ovoce bez půdy, světla i vlastních rostlin a představit komerčně využitelnou metodiku.

O vlivu a dostupnosti různých méně návykových drog se mluví a píše víc než dost. A to doslova. Sahat po nich jako po možnosti úniku z aktuálně nepříjemné reality je pro zdravé, zejména mladé lidi špatnou volbou. Podobně jako alkohol neřeší nic, ale vybírají si svou daň. Zdravotní, sociální, finanční. Lidem trpícím například neurologickými problémy, jakou je i obsedantně-kompulzivní porucha, však mohou přinést úlevu tím, že potlačí život komplikující symptomy.

Nyní, když známe laureáty těch honosných Nobelových cen v přírodovědných odborech, připomeňme si jejich méně důstojné, mírně ironické protějšky. Minulý měsíc odevzdávané Ig Nobelovy ceny zviditelňující výzkumy, jež člověka nejdřív rozesmějí, pak ho ale motivují k zamyšlení (research that first make people laugh... then think). Sice laureátům nepřinášejí slávu ani finanční ohodnocení, nicméně způsobem přívětivě sarkastickým je zviditelňují. Protože letos se oceňovalo v deseti kategoriích, nyní se pozastavíme u první pětice.

Dnes byla zveřejněna jména další trojice letošních laureátů Nobelovy ceny. V oboru chemie ji získali vědci, kteří se se přičinili o objev a využití kvantových teček.

O zatím neobjevené planetě na orbitě za dráhou Neptunu uvažují astronomové již přes sto let. I když ji zatím neodhalily ani ty nejvýkonnější dalekohledy, její existenci předpokládají některé počítačové modely, kterými se astrofyzikové snaží vysvětlit dynamiku a parametry pohybů vzdálených transneptunických těles. Recentní simulace naznačují, že tajemná devátá planeta – pokud vůbec existuje – sice zdaleka není tak hmotná, než se původně předpokládalo, obíhá však mnohem blíž.

„Marno je na vodu plynoucí psát, písmena začnou tancovat…“ začíná jedno z půvabných starojaponských pětiverší z 8. a 10. století z proslulé sbírky Veršů psaných na vodu. Do češtiny ji geniálně do zrýmované formy přeložil Bohumil Mathesius (1888–1952). I díky tomuto malému literárnímu skvostu se psaní do vody stalo obrazem beznadějného úsilí sdělit své pocity a myšlenky tomu, kdo nechce naslouchat. Čtveřici německých vědců se však ve spolupráci s jejich čínským kolegou podařilo tuto bariéru prolomit. Ne sice bariéru lidské lhostejnosti, nýbrž nemožnosti něco do vody napsat.

Vědci po mnoho let luští tajemství rypošů lysých – malých nevzhledných afrických hlodavců obdařených několikanásobně delším životem v porovnání s příbuznými druhy podobné velikosti. A nejen to. S přibývajícími léty jim nehrozí zvýšené riziko typicky „stařeckých“ nemocí, včetně rakoviny. Američtí biologové vytvořili linii transgenních myši s rypoším genem pro enzym, jenž odpovídá za syntézu vysokomolekulárního hyaluronanu. I když se z GMO myšek nestaly „metuzalémky“ dožívající se nějakých 10 – 20 let, genetická modifikace jim bezesporu prospěla. Lze nové poznatky využít i v prospěch lidí?

Fyziky vzrušily dva články zveřejněné před několika dny. Popisují překvapivé fyzikální vlastnosti materiálu nenáročného na laboratorní syntézu nebo suroviny. Má však potenciál vyvolat velkou technologickou revoluci. Kdyby se výsledky potvrdily. Jenže supravodivost za pokojové teploty a při atmosférickém tlaku připomíná spíše kauzu studené jaderné fuze probíhající v běžných laboratorních podmínkách.

Houby nejsou jen plodnice, které vidíme vyrůstat z půdy nebo zpráchnivělého dřeva. Je to především velká hustá síť vláken mycelia. Podhoubí lze ve vhodném substrátu cíleně pěstovat, což u některých dřevokazných druhů nabízí netradiční a možná i perspektivní možnosti využití zcela mimo potravinářský průmysl. Jako materiál zajímavý pro stavebnictví, nebo při výrobě oděvů, bot a doplňků, kde má potenciál nahradit pravou kůži.

Staré pohádky jsou půvabné příběhy propletené tajemstvím, fantazií i poučením. Taký je i reálný svět kolem nás, plný živých organismů – rostlin, tvorů, tvorečků. Čím jsou pro nás běžnější, všednější, tím méně se o ně zajímáme, natož abychom obdivovali jejich překvapivé vlastnosti či schopnosti. Koho potěší pavouk jakoby levitující ve vzduchu, ve skutečnosti zachycený na vlastním, téměř neviditelném vláknu? Je jemné, pružné, sestaveno z mnoha ještě tenčích bílkovinových fibril, přesto mnohem pevnější než ocelový drátek stejného průřezu. A může být i zářivě zlaté. Alespoň na pohled.

Proč na začátku pandemie COVID-19 někteří již první nákazou přešli téměř bez povšimnutí a jiní s ní svedli těžký boj? Velké rozdíly se často projevily u členů ve společné domácnosti. Kromě rizikových faktorů, jež hrály ne zcela jednoznačnou, spíše statistickou roli, způsob prvního boje s virem SARS-CoV-2 prý hodně ovlivnily „vhodné“ genetické mutace.

Vesmírný teleskop Jamese Webba nám umožňuje dohlédnou do raného kosmu. Jeho některé překvapivé objevy kladou i provokující otázky o správnosti našich zažitých představ vývoje pozorovatelného vesmíru. Některé odpovědi jim odporují. Buď se snaží zpochybnit velký třesk, nebo dobu, jež nás od něho dělí.

Obávaná klíšťata. Nemají křídla, nedokážou skákat, lezou pomalu, přesto ani svižný turistický krok nás před nimi neuchrání. Britští vědci ověřovali známý fyzikální mechanismus, který umožňuje klíštěti v mžiku překonat vzdálenost několika milimetrů a přichytit se na těle potenciální oběti.

Po povrchu Marsu se pomalu přesouvají tři „živá“ průzkumná vozítka. Jedno z nich, na astrobiologický výzkum zaměřený americký rover Perseverance, familiárně Persy, pořídil snímek skály, která vzbudila mediální pozornost.

Snad spíše jako zábavný školní experiment, než vážná vědecká práce se jeví studie chilských fyziků, v níž vysokorychlostní kamerou zaznamenávali volný pád malé PET láhve s vodou a její pružný odraz při různé rychlosti rotace. Relativně jednoduchý experiment i nás motivuje k oprášení základních fyzikálních znalostí a lepšímu pochopení jevů.

Tak lze shrnout nadějné výsledky rozsáhlé, zatím nerecenzované studie, v níž vědci ze Stanfordovy univerzity a Vídeňské univerzity podrobně analyzovali záznamy téměř 300 tisíc obyvatelů Walesu.

Rakouským vědcům se podařilo rozdělit infračervený foton na dvojici kvantově propletených částic z odlišných oblastí elektromagnetického spektra.

Mnozí astronomové – profesionálové i amatéři, kteří mají na noční obloze v dohledu známé severní souhvězdí Velké medvědice, si v tyto dny, vlastně noci, asi stěží nechají ujít pohled na nově objevenou supernovu. I když není vidět volným okem, patří k těm nejbližším, které v uplynulých letech na obloze zazářily.

Pod tímto názvem zveřejnil časopis The Astrophysical Journal studii čínských astronomů, kteří na základě přesných měření poloh tisíců hvězd zrevidovali naši představu o struktuře Galaxie. Je prý tuctovější, než si myslíme.

Fyzikální zákonitosti nabízejí možnost využít teplotní rozdíly k výrobě elektřiny. Samotný princip složitý není, poznáme ho již 200 let a také nějaké to desetiletí i využíváme. Američtí výzkumníci vyvíjejí materiál, který by umožnil na elektrický proud proměnit i teplo rozehřátých trubek, třeba i těch výfukových.

Vědci z významné čínské univerzity díky důmyslné metodě odhalili způsob, jak uchránit buňky jater člověka, který pozřel smrtelně jedovatou muchomůrku. Vypátrali první nadějný protijed - sloučeninu vyvinutou firmou Kodak.

Green Deal plány počítají se snižováním chovů hospodářských zvířat a podporou produkce takzvaného kultivovaného masa pěstovaného na vhodných substrátech ve speciálních velkých kultivačních nádobách. Část první – kam směřujeme.

Švýcarským vědcům Spolkové vysoké školy technické v Curychu, známé pod zkratkou ETH Zürich, se podařilo prokázat, že kvantově-mechanické objekty, které jsou od sebe vzdálené desítky metrů, mohou být navzájem mnohem silněji korelovány, než to umožňují konvenční systémy. Pro tento experiment poprvé použili supravodivé obvody.

…tvrdí španělští astrofyzikové v reakci na nedávný objev zářivé šmouhy u vzdálené galaxie. Podle první publikované studie jde o hvězdy vznikající v hustém oblaku intergalaktické hmoty, kterým prosvištěla supermasivní černá díra. Kdepak. To jen zboku hledíme na plochou galaxii, argumentují Španělé.

Francie je zemí proslulou módou a parfémy. Není divu, že právě francouzští vědci ve spolupráci se zahraničními kolegy zaútočili na tajemství biosyntézy jedné z hlavních složek vůně růže, kterou Číňané pěstovali již v době evropského raného středověku.

Poněkud nesourodé pojednání o červech a jim podobných hmyzích larvách, jež inspirují. Někoho k zavádění nových evropských stravovacích návyků. Jiného k poněkud svéráznému studiu jejich pohybů.

Německý vědec úspěšně otestoval inovativní techniku výroby polymerových zrcadel tvarovaných na hladině roztočené kapaliny namísto pevné formy. Výzkum by mohl vést k cenově dostupným velkoplošným reflexním parabolám, které lze svinout, rozvinout a pak i dolaďovat do ideálního tvaru.

Na Měsíci přibyl nový, žel nefunkční modul se dvěma rovery v útrobách.

Nová studie vědců americké Jeffersonovy laboratoře odhaluje podrobnosti o tom, jak v běžné hmotě vzniká hmota podivná.

...klade zajímavou otázku mediální odbor organizace spadající pod Evropskou komisi. Hledání odpovědi však nevede k bližším informacím, přestože jde o již ukončený čtyřletý projekt GoJelly.

Vatikánská knihovna je pokladnicí ukrývající i velmi staré texty, které jenom čekají na odhalení. Na pergamenu s liturgickými hymny z 10. století se rakouskému vědci podařilo zviditelnit a rozšifrovat i mnohem starší, v starosyrštině psanou část Matoušova evangelia ze 6. století.

Počet potvrzených exoplanet roste jako hub po dešti. Už jen málokterá zaujme nějakou výjimečností samotné astronomy, natož veřejnost. Nicméně sledovat těleso, které ještě nedospělo do svého konečného vývojového stadia a zkoumat protoplanetární disk, v němž se zrodilo a akrecí další hmoty ze svého okolí dorůstá do impozantní planety, zatím tak běžnou záležitostí není.

Astronomové jich doposud objevili jen pět a nazvali je Fast Blue Optical Transients – rychlé modré optické přechodné jevy. Tyto exploze se nechovají jako typické supernovy, jsou mnohonásobně jasnější, rychlejší, ale jak dokládá nová studie, mohou mít i velice nečekaný tvar.