Perla kykladských muzeí. Vystavuje velkou sbírku kykladských idolů z rané doby bronzové, která patří mezi několik nejlepších ve světovém měřítku. A k tomu další pozoruhodnosti z pozdějších dob, k nimž se dostaneme až příště.

V evropské archeologii existuje jen málo artefaktů, které by generovaly tolik slepých uliček a bizarních teorií jako galo-římský dodekaedr. Rád bych vám proto na stránkách Osla představil novou, i když zatím nepotvrzenou a akademickou obcí neprověřenou hypotézu. Nepřichází z univerzitních kabinetů, ale od člověka, který tráví dny údržbou historické techniky ve starém mlýně, jenž se nachází v Hněvkovicích nad Vltavou.

Kolem roku 150 vytvořil v egyptské Alexandrii řecký matematik, astronom a geograf Klaudios Ptolemaios (starořecky Κλαύδιος Πτολεμαῖος Klaúdios Ptolemaíos, latinsky Claudius Ptolomaeus) kartografické dílo Geografie, představující mapu tehdy známého světa. Jedná se o několik desítek map, mapu světa a katalog se souřadnicemi. Ptolemaiovo dílo se dochovalo pouze jako kopie z pozdního středověku.

Hippodamos byl řecký architekt a urbanista, působil v 5. století před n. l. Jeho koncept výstavby městských čtvrtí se tak líbil a byl natolik dobře funkční, že ovládnul urbanistiku následujících století.

Polykleitos byl významný inovativní sochař, působil v 5. století před n. l., k tomu také teoretik estetiky. Prostě ta nejklasičtější řecká klasika. Stanovil harmonické číselné poměry velikostí jednotlivých části těla, ale diskuze o tom, jak to myslel, je stále otevřená.

Pokud vám nadpis článku nedává smysl, tak vězte, že jde jen o kumulaci slov, která v naší době proměnila své významy. Užíváme je jinak než v dávnějších generacích. Teď se nad tím nebudeme rozčilovat, ale podíváme se, kdy tím vznikají nedorozumění. Většinou v kontextech, které si koledují o kolizi s dřívějšími významy, ty je tudíž radno znát.

Posvátný ostrov kykladské civilizace rané doby bronzové – a nejspíš také nejstarší předloha pro koncept poutě jako theórie. Dávno prakticky neobydlený, tajuplný a nepřístupný. Tak se tam vypravíme! A taky si ukážeme úžasné nálezy z těch míst.

Maličké sub-souostroví mezi Naxem a Amorgem bylo v rané době bronzové přímo epicentrem starokykladské kultury. V řecké antice část ostrovů ještě dobře prosperovala, i když sláva rané doby bronzové už byla dávno pryč. Pak přišla bída, zachraňovaná rybolovem, a nakonec archeologové a turisté.

Významnou část řecké sochařské tradice a lyrické poezie, verzi architektury, ale především preciznost, eleganci a jasné doklady toho, že i v titěrných poměrech může vznikat a dlouhodobě fungovat lecos velkorysého. Tady jsou i základní místa theórie (volnočasného civění).

Nelekejte se, článek nepřináší žádnou jobovku. Chce jenom vysvětlit, o co vlastně jde, pokud biblickou knihu Jób čteme pořádně a hlavně celou. A objeví se i leviatan.

V roce 1544 vyšla v Basileji encyklopedická publikace německého humanistického učence, hebraisty a polyhistora Sebastiana Münstera (*1488 Ingelheim; †1552 Basilej) COSMOGRAPHIA s podtitulem Popis všech zemí. Do posledního německého vydání z roku 1628 vyšla dvacet čtyři krát. Byla přeložena do latiny, francouzštiny, italštiny, angličtiny a v roce 1554 vyšel český překlad pod názvem Kozmograffia Cžeská. To gest wypsánij o položenij Kragín neb Zemij y Obyčegijch Národuow wsseho Swieta a Hystorygij podlé Počtu Leth naněm zběhlých prwě nikdá tak pospolku w žádném Jazyku newidaná.

V roce 1903 vyšla v Indii v městě Pule (dnes stát Maharasthra) kniha The Arctic Home in the Vedas. Autorem byl Bal Gangadhar Tilak (1856 – 1920), indický matematik, právník, novinář a indický politický vůdce před nástupem Gándhího. Kniha zaznamenala velký celosvětový ohlas. Dočkala se mnoha vydání v Evropě a Americe. Zabýval se jí také Přírodovědný spolek v Brně.

Na archeologické lokalitě Gomolava je masový hrob starý asi 2 800 let, v němž byly při nějakém rituálu či ceremonii pohřbeny násilně usmrcené ženy a dívky, které si nebyly navzájem příbuzné. Zřejmě to byla událost ve velmi neklidné době po kolapsu civilizací doby bronzové.

Trochu opomíjené muzeum, neboť se nachází bokem hlavních turistických tahů. Přitom jde o krajské muzeum Kyklad, s řadou pozoruhodných exponátů, především z rané doby bronzové.

Život je příjemný! Jsme doma tady na světě, tak si toho máme užít. Ovšem kultivovaně, aby se příjemnost neobrátila v nepříjemnosti, což vyžaduje nečekanou míru askeze. K tomu zjednodušený a problematický atomismus, který přesto sehrál v dějinách vědy pozitivní roli.

Kousíček jižně od Slavonic je v létě k vidění pestrá sbírka zajímavých a pohledných věcí z dob od paleolitu po pozdní 20. století, navíc zdánlivě pel-mel napříč mnoha kulturami, včetně řady hodně vzdálených. Přinejmenším je to svérázně rozmarná antropologie, ale snad taky zajímavě prezentovaný nezvyklý pohled na obecný vývoj kultury.

Magická krajina kolem Baltinglassu na východním pobřeží Irska je plná hradišť doby, která tam stojí už od doby kolem roku 3700 před naším letopočtem. Největší z nich je Brusselstown Ring, kde archeologové objevili přes 600 současně obývaných domů. Je to největší známé sídlo britského pravěku.

Úžasná archeologická lokalita Vindolanda, která bývala římskou pevností u Hadriánova valu, poskytuje vědcům fascinující nálezy organické povahy, díky příznivým podmínkám v podmáčené půdě. Tentokrát nabídla poněkud nevábný obsah kanalizace římských toalet v lázeňském komplexu.

Kostel s opevněným klášterem z 6. až 15. století. Další pozoruhodnost naxijských hor, s výhledem na Blažené ostrovy. V raném 19. století tu chvíli bydlel i lord Byron.

„Pás děr“ představuje možná ještě větší záhadu než slavné geoglyfy z Nazcy. Postavili záhadný peruánský systém jam mimozemšťané, Inkové nebo jejich předchůdci?

Teď nepůjde o lékařský význam tohoto slova, nýbrž o filosofický. Podle Platóna je poznávání vlastně rozpomínání (anamnésis), totiž na ideje, a to díky smyslovému vnímání. Prý se rozpomínáme na ideje, mezi nimiž duše žila před sestupem do těla. Vyžaduje „aha efekt“ reinkarnační nauku?

Pohřeb krétského aristokrata byl docela komplikovaný. Sarkofág z Agia Triady jej nejspíš zobrazuje velice realisticky. Je to unikátní památka jak výtvarná, tak pro poznání minojského náboženství. S dovětkem o rituálech a hře.

Dovezený obsidián, „idoly“ kykladského typu přivážené na Krétu z Kyklad i dělané přímo na Krétě, podobně i kamenné nádobíčko a rozličná keramika, včetně tajemných „kykladských pánviček“. To vše z rané doby bronzové, vystavované v muzeích na severní Krétě. Příklad kulturních vlivů.

Tohle podobenství je založené na tzv. světelné (zrakové) metafoře, tedy na jazykové analogii poznání a vidění. O poznání často mluvíme výrazy, které jinak používáme pro vidění: „nahlédnout, je to jasné…“ Platón však jde dál a na této metafoře staví koncept idejí.

Jen několik týdnů před skutečnými Nobelovými cenami se konal 35. ročník výročních cen. Akci pořádá humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research. Zde je 10 vítězných počinů, které byly vyhlášeny na ceremoniálu v Bostonské univerzitě.

Prý jsme podobní vězňům přikovaným v jeskyni, kteří mohou vidět jenom stíny předmětů ve světle ohně, jenž plane za zdí za jejich zády. Občas je někdo vyvlečen ven na sluneční světlo a nestačí se divit. Když se vrátí, aby o tom řekl ostatním, tak neuspěje. Podobenství je to dost sugestivní, také výrazně ovlivnilo evropskou kulturu. Nabádá ke skepsi a rozhledu, nebo k hledání zásvětí?

Napřed hieroglyfy, brzy na to lineární písmo A, obojí ve skoro neznámém minojském jazyce. Pak už lineární písmo B a nakonec alfabeta, obojí řecky. Potud schéma, ale je to složitější. Písem bylo víc, a minojský jazyk nečekaně dožil i alfabety.

Unikátní předmět z minojské Kréty, starý přibližně 37 století. Tajemné znaky uspořádané do spirál fascinují. Nejspíš je to pravé. Dál nevíme a můžeme jen mapovat dobové a místní souvislosti.

Římská říše po sobě zanechala spoustu latinských nápisů. Jejich analýza a interpretace bývá velmi pracná, duševně i fyzicky. Pomoc teď nabízí inteligence Aeneas z laboratoří Google AI, která odhadne místo původu latinského nápisu, desetiletí jeho vzniku a dokonce i to, jaké pasáže v něm zřejmě scházejí.

…aneb Jedna z úžasných historek archeologie

Památky neobydleného kykladského ostrova, malého, ale docela slavného. Díla z rané doby bronzové a pak hlavně z řecké antiky. A nakonec zbytky Apollónova chrámu na místě samém.

Nevinná záměna wolves (vlci) za elves (skřítci) na dlouhé desítky let mátla literární vědce, kteří ztráceli mládí a víru ve snaze pochopit, proč by středověký básník Chaucer v pasáži o milostných intrikách odkazoval na legendu o monstrech a obrech. Opět se potvrdilo, že pero je mocnější meče.

Antické a hlavně podstatně starší památky menšího kykladského ostrova v kontextu pátrání po místech jejich původu, i když bylo (alespoň pro mě) z valné části marné. Příklad problémů topografie i vývoje kultur v průběhu řady tisíciletí.

Po smrti úspěšné egyptské královny Hatšepsut ničili její sochy. Podle nového výzkumu nebyla přinejmenším část z nich zničena ve snaze vymazat její památku, ale spíše rituálně deaktivována. Egypťané považovali sochy vladařů za mocné, možná i živoucí entity, s nimiž se bylo nutné rituálně vvypořádat.

„Nikde se totiž charakter hudby nemění beze změn nejdůležitějších politických zákonů obce.“ Dámonova zvláštní úvaha teď bude spíše záminkou k dalším. Co teprve změna kulturních drog a změny v definici pohlaví! Půjde o pokusný „krok stranou“, abychom získali nadhled nad lecčím, co nás občas pálí příliš, takže snadno sdílíme neuvážené „názory“. Dá se od filosofie čekat pomoc?

Autoři Medieval Murder Maps si posvítili na pozoruhodnou vraždu Johna Fordeho ze dne 3. května 1337. Je to příběh o vydírání, sexu a pomstě, který vyvěrá z osudového napětí mezi církví a anglickými elitami a vrcholí gangsterskou vraždou padlého kněze středověkými zabijáky.

Jsou to ziskuchtiví nepřátelé filosofie a poctivých lidí? Nebo svobodní myslitelé, nesvázaní tradicí a marnými metafyzickými spekulacemi? Přinesli nám lidská práva a humanitní vědy, nebo podvodnou rétoriku a zmatek? Možná stačí nesednout na lep Platónovi a Aristotelovi, že si musíme vybrat pouze mezi sofisty a zásvětní metafyzikou.

Filip III. Španělský v roce 1609 spustil etnickou čistku morisků, potomků muslimů na Pyrenejském poloostrově, kteří byli po pádu Granady přinuceni přestoupit ke křesťanství. Zatímco vojenský pád muslimů se na genech lidí pohřbených ve Španělsku téměř neprojevil, etnická čistka téměř vymazala DNA severoafrického původu v tehdejším Španělsku.

Polsko, země nejen bohaté historie, ale i překvapivě tepající současnosti, je domovem neuvěřitelně živé a provokativní performance artové scény, která se nebojí rýpat do společenských tabu. Tento článek vás vezme na jízdu od legendárních avantgardistů po současné buřiče, odhalujíc, proč je toto umění akce v Polsku tak bytostně spjato s jeho duší i dneškem.

Třetí díl seriálu o solární energetice reaguje na živou diskusi čtenářů k předchozím textům. Autoři se zaměřují na praktické aspekty inteligentního řízení FVE, náklady na údržbu, životnost komponent a roli dotací. Článek rovněž otevírá téma budoucnosti fotovoltaiky, zejména v kontextu povinných instalací dle směrnice EPBD a estetického potenciálu stavebně integrované fotovoltaiky (BIPV), která slibuje elegantnější a efektivnější začlenění solárních technologií do našich domovů.

Navazující článek na téma ekonomiky střešních fotovoltaických elektráren se tentokrát zaměřuje na klíčovou roli inteligentního řízení. Z pohledu softwarového architekta z praxe zkoumá, jak optimalizace vlastní spotřeby pomocí prediktivních algoritmů a dynamického řízení spotřebičů ovlivňuje nejen návratnost investice, ale i celkový uživatelský komfort.

Ponořte se s námi do fascinujícího, a přece tak nepolapitelného světa performance art. Tímto článkem proplujeme od jeho esence, kde tělo a čas tančí na hraně pomíjivosti, přes tepající středoevropskou scénu plnou břitké kritiky i něžné poezie, až k paradoxům trhu s uměním, který se snaží spoutat neuchopitelné. Je to umění, které provokuje, nutí k zamyšlení a možná právě svou prchavostí zanechává nejhlubší stopy v naší vnímavosti.

Meteorologie je jednou z formativních přírodních věd staré řecké kultury, spolu s astronomií. Astronomie je díky pravidelnosti velké části nebeských pohybů přímo vzorem vědeckosti. Jak je možné, že se s ní meteorologie mohla v 6. a 5. století před n. l. poměřovat? Základní role meteorologické metafory patří k opomíjeným tématům zrodu antické vědy.

Od provokativních akcí v normalizační šedi po dnešní feministické rituály a digitální experimenty – česká performance žije, dráždí a nutí k zamyšlení. Prozkoumejte s námi tuto dynamickou scénu plnou těl, nápadů a občas i třpytek, která aktivně komunikuje s Evropou i naší současností.

Na kykladský ostrov Sikinos přišla v římské době bohatší rodina z maloasijské Lýkie a podle svého zvyku si pod horami postavila v 3. století mauzoleum. V 7. století bylo přestavěno na katedrálu, nakonec znovu trochu přestavěno při opravě v 17. století. Pak bylo biskupství opuštěno, v našem století se celek dočkal výzkumu a restaurování.

Hrnčířská čtvrť u potoka Eridanos, ve které prý bydlel Sókratés. Odtud vycházely panathénajské průvody na Akropoli. Odtud vedla i „Posvátná cesta“ k mysterijní svatyni v Eleúsis, kolem Platónovy Akadémie. Rozsáhlý archeologický areál zahrnuje antický hřbitov a sakrální i obranné stavby.

Pokud se octnete na výstavě antických soch, je to obvykle přehlídka více či méně bělostných postav, vzdálených běžnému životu. Původně ale vypadaly úplně jinak. Obvykle hýřily barvami a připomínaly komiksovou verzi svého vzoru. A jak se zdá, antické sochy útočily na smysly i libou vůní. Dnešní muzea a galerie by se měly zamyslet.

Méně známé athénské archeologické muzeum, přestože patří mezi několik základních. Vystavuje nálezy z antického hřbitova a z okolí Posvátné brány, od 11. století před n. l. do konce antiky. Je tady kvantum pozoruhodné keramiky, ale také šperky a velké plastiky.

Právě vyšlo! Úvodní studie, překlad a podrobný komentář od Hynka Bartoše, vydal Pavel Mervart 2025. Je to vlastně úvod do Aristotelových zoologických spisů. Vydání obsahuje také přehlednou tabulku Aristotelovy zoologické systematiky.

Některé teorie antické vědy byly opřené o pozorovaná data. Jindy šlo jen o zajímavý tip, který se později ukázal jako správný, zatímco jiný jen jako kuriozita. Liší se to případ od případu. Zvláštností byly čistě teoretické dedukce, údajně racionální, ale často věcně nesprávné, někdy ovšem inspirativní.