V roce 66 vzplála v nedávno zřízené římské provincii Judea dlouho doutnající nespokojenost. V Jeruzalémě vypuklo židovské povstání proti Římu, které je dnes známé jako první židovská válka. Tehdejší židovští militantní extrémisté zélóti se na počátku povstání lstí zmocnili významné pevnosti Masada na východním okraji Judské pouště, asi 3 kilometry od jižního cípu Mrtvého moře. Zmasakrovali římskou posádku a pevnost používali ve stylu loupeživých fanatiků k vraždění a drancování v širokém okolí.
Povstání skončilo neslavně, hlavně kvůli tragické nejednotnosti a krvavým bojům mezi jednotlivými židovskými frakcemi. Nakonec ho potlačily římské legie. První židovská válka oficiálně skončila dobytím Jeruzalému a zničením Druhého chrámu v roce 70, ale Římané pak ještě dobývali izolované pevnosti, v nichž se bránili povstalci. Poslední z těchto pevností byla Masada, která padla v roce 73 nebo 74.
Podle historických pramenů, což je v podstatě pouze Flavius Iosephus, autor Války židovské, přitáhla k Masadě 10. legie (Legio X Fretensis), která měla pevnost obléhat několik let. Legionáři nakonec postavili masivní násep, díky němuž pronikli do pevnosti, kde nalezli zélóty s jejich rodinami mrtvé. Asi tisícovka lidí v Masadě spáchala hromadnou sebevraždu. Osud pevnosti Masada se stal důležitou součástí židovské historie.
Moderní izraelští archeologové výzkumného institutu Sonia & Marco Nadler Institute of Archaeology na Tel Aviv University si na tento příběh posvítili a vyzbrojeni moderními technologiemi včetně dronů, dálkového průzkumu a 3D digitálního modelování analyzovali římské obležení Masady a vodní systémy, které se tam nacházejí. Guy Stiebel a jeho kolegové dospěli k převratnému závěru. Široce rozšířená představa, že Římané obléhali Masadu několik let, je pravděpodobně nesmysl. Obléhání trvalo sotva pár týdnů.
Badatelé získali spoustu údajů. Shodou okolností se Masada nachází ve vyprahlé pustině, která je přívětivá k archeologickým nálezům a stopám dávné minulosti. Není náhodou, že se právě u Masady našel nejlépe zachovalý římský obléhací systém světa. Stiebel s kolegy vyšli ze známých údajů o možnostech a rychlosti práce římských legionářů, a z toho, že se na obléhání Masady podílelo asi 6 až 8 tisíc legionářů.
Dospěli k závěru, že celý obléhací systém, včetně 8 legionářských táborů a přes 2 metry vysoké kamenné zdi, která obklopuje Masadu, legionáři postavili asi tak za 2 týdny. Pak vybudovali násep, zahájili čelní útok na bránu pevnosti a pronikli do pevnosti, kde již byli všichni až na pár výjimek mrtví. Celé to bylo hotové za pár týdnů. Ve prospěch krátkého dobývání Masady mluví i to, že se odehrávalo v nehostinné krajině s nepřátelsky naladěným obyvatelstvem. Římský velitel, generál Lucius Flavius Silva, by byl blázen, kdyby se nesnažil dobýt Masadu co nejrychleji.
Stiebel a spol. samozřejmě vědí, že našlapují po velice tenkém ledu. Obrana Masady je heroickým mýtem, součástí DNA moderního Izraele. Aby to bylo ještě horší, právě délka obrany pevnosti před římskými ničemy je zásadní součástí narativu Masady. Proto badatelé raději jedním dechem dodávají, že jejich objev nijak nesnižuje význam samotné historické události, tedy boje o pevnost Masada. Výzkum pokračuje ve velkém stylu a historická překvapení mohou pokračovat.
Video: A glimpse of Masada
Video: "There is something new under the sun” Recent finds from Masada – Dr. Guy Stiebel
Literatura
V neolitické Evropě zuřily války a násilí
Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2023)
Anglosaské kláštery dlouho odolávaly brutálním útokům Vikingů
Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2023)
Městské násilí: Obyvatelé prvních měst si rozbíjeli hlavy jako smyslů zbavení
Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2023)
Vykopávky v Baskicku odhalily velkou válku z doby před 5 tisíci let
Autor: Stanislav Mihulka (03.11.2023)
Brutální neolit: První zemědělci ve Skandinávii vybili lovce a sběrače
Autor: Stanislav Mihulka (13.02.2024)
Fyzici, geometři a geologové doby kamenné
Autor: Jaroslav Petr (01.09.2024)
Diskuze:
Efektivita legií
Tomáš Novák,2024-09-12 10:15:31
Je obecně známo, že římské legie zahrnovaly nejen výborné a disciplinované vojáky, ale také chytré inženýry a další "mozkový trust", který si věděl rady a i s takovýmito přírodními podmínkami/překážkami. Překvapilo by mě, kdyby jim to trvalo o hodně déle...
Re: Efektivita legií
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-12 12:14:04
Jako že ruční přemisťování zeminy z místa A na místo B (násep) vyžaduje nějaký mozkový trust?
Při vší úctě k římským inženýrům, tady se hlavou příliš nenadřeli. Čest těm legionářům (nebo pomocným jednotkám?) kteří tam tu zeminu vytahali.
Re: Re: Re: Efektivita legií
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-12 19:15:15
Proč by měli? Ve starověku existovalo jediné mezinárodní právo a to právo silnějšího. V tomto případě Římanů. Judea byla římskou provincií a Židé se proti římské nadvládě vzbouřili. A jelikož byli slabší, prohráli.
Nemůžete se na to dívat optikou 20. a 21. století, kdy jsou prakticky všechny státy součástí OSN a jsou vázány mnoha mezinárodními úmluvami (a nakonec si ty úmluvy silnější stejně pokrytecky ohýbají).
Hlavním viníkem tehdejšího rozprášení Židovského národa byl Jahve (respektive jeho údajní služebníci), protože nasliboval Židům mesiáše a svoji božskou podporu a pak je nechal na holičkách. Kdyby Źidé věděli předem, že se na ně Jahve vykašle, proti Římu by se pravděpodobně nebouřili.
Re: Re: Efektivita legií
Pavel Kaňkovský,2024-09-17 21:40:33
Ten násep nebyla obyčejná hromada hlíny, nejspíš měl po stranách opěrné zdi. Použité materiály byly kámen (křída z místních zdrojů), dřevo jako výztuž a štěrk a zemina jako výplň. Autoři diskutované studie (Stiebel a spol.) se hlásí k názoru, že to, co z rampy zůstalo, je značně pobořené, a že původní rampa byla mnohem vyšší a v souladu s popisem Flavia Iosefa byla ukončena kamennou plošinou, na které byla vztyčena obléhací věž (alternativní názor je, že rampa ve skutečnosti zůstala nedokončená a popis Flavia Iosefa neodpovídá skutečnosti).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
