Neolitický „Porsmose man“ z dánského rašeliniště, nalezený se šípem v obličeji. Neolit nebyl idylka. Kredit: National Museum of Denmark/Lund University.

Jaké to bylo, když někam dorazili první zemědělci, přinášející „blahobyt“ neolitu? Rozhostila se idylka a šťastní lovci a sběrači vítali příchozí s otevřenou náručí? Podle nového výzkumu kosterních pozůstatků v Dánsku ani omylem. DNA nelže a v tomto případě odhalila doslova genocidu na počátku neolitu ve Skandinávii.

Anne Birgitte Nielsen. Kredit: Lund University.

Mezinárodní tým odborníků uskutečnil rozsáhlý výzkum, orientovaný především na dávné genomy, díky němuž mohli vědci zhodnotit důsledky migrace neolitických populací. Vyplynulo z něj, že za posledních zhruba 8 tisíc let, se na území dnešního Dánska odehrály dvě zásadní populační změny.

K první z nich došlo asi před 5 900 lety, když do Dánska dorazili první zemědělci. Během pár generací došlo k úplné likvidaci populací lovců a sběračů, kteří do té doby v této oblasti žili.

Logo. Kredit: Lund University.

Jak uvádí Anne Birgitte Nielsenová, vedoucí laboratoře Radiocarbon Dating Laboratory na švédské Lund University, tento scénář se dramaticky liší od původních představ, podle nichž šlo o poklidný a mírumilovný přechod k zemědělství.

Byl to masakr. Neolitičtí lidé neměli lepší a určitě ani šťastnější život než lovci a sběrači. Rozhodně mnohem více trpěli nemocemi, což se ukázalo jako mocná zbraň. Zásadní výhodou neolitiků ale byl jejich počet. Lovci a sběrači neměli šanci. Zemědělci je převálcovali kvantitou. Kromě vraždění se na konci původních populací v Dánsku nepochybně podepsaly nemoci. Bylo to vlastně úplně stejné jako s indiány, jen bez pušek, střelného prachu a železnice.

Vítězní zemědělci se ale neradovali příliš dlouho. Po zhruba tisíciletí, asi před 4 850 došlo na druhou zásadní populační změnu, když do Dánska dorazili z oblasti dnešní Ukrajiny a jižního Ruska pastevci jámové kultury (Yamnaya culture), vybavení koni a vozy, kteří zmasakrovali první zemědělce v Dánsku. Opět došlo na zbraně i patogeny. Genom těchto lidí, tedy neolitických populací původem od Černého moře, dodnes v Dánech naprosto převažuje. Po lovcích a sběračích, stejně jako po první vlně zemědělců nezůstalo v dánské DNA prakticky nic.

Pokud jde o další oblasti Skandinávie, jako je třeba Švédsko, podle Neilsenové sice nemáme k dispozici tolik prehistorické DNA, ale z toho, co máme, je možné vyčíst, že to tam nejspíš bylo stejné. Příchod prvních zemědělců, stejně jako vlna nomádů od Černého moře, neproběhly s večírky na uvítanou, ale jako genocida. Zabíjeli příchozí a zabíjely nemoci, které tito lidé přinesli. Náš druh je prostě takový.

Video: Yamnaya Culture Ethnicity Estimate | Genetic profile of Proto-Indo-European

Literatura

Lund University 8. 2. 2024.

Nature 625: 329–337.