Anglosaské kláštery dlouho odolávaly brutálním útokům Vikingů  
Nájezdy Vikingů si obvykle představujeme jako devastující agrese, po nichž ani tráva nerostla. Archeologický výzkumu anglosaského klášterního komplexu v dnešním Lyminge nedaleko od legendárních Bílých útesů doverských ale ukazuje, že kláštery mohly vydržet řadu desetiletí opakovaných útoků, pokud místní měli efektivní obranné strategie.
Kostel v Lyminge. Kredit: Gnangarra / Wikimedia Commons.
Kostel v Lyminge. Kredit: Gnangarra / Wikimedia Commons.

Když počátkem 5. století opouštěly římské legie a s nimi i mnoho Římanů Británii, používali přístavy v Kentu na jihovýchodě Anglie. Poté tam vzniklo jedno z nových království Británie. Na přelomu 6. a 7. století se právě Kent stal prvním anglosaským královstvím v psaných historických záznamech a právě tam, alespoň podle mnicha Bedy Ctihodného, započala christianizace anglosaské Anglie.

 

Gabor Thomas. Kredit: Univevrsity of Reading.
Gabor Thomas. Kredit: Univevrsity of Reading.

Kent by územím, kde často kráčely dějiny i armády. Jedním z raných center království Kent byla dnešní vesnice Lyminge, ležící asi 8 kilometrů ve vnitrozemí od přístavu Folkestone. Slavný Dover je jenom o něco dál na severozápad. V roce 633 tam byl založen kostel sv. Marie (Parish Church of St Mary and St Ethelburga). Byl součástí klášterního komplexu a patřil k takzvaným minsterům, čili velechrámům, které významem převyšovaly jiné kostely.

 

V případě Lyminge šlo o klášter doslova na frontové linii, protože tudy obvykle směřovaly vpády Vikingů do Anglie. Jak ale zjistili archeologové britské Univevrsity of Reading, ačkoliv klášter postihly opakované útoky na přelomu 8. a 9. století, překvapivě odolával téměř celé století. Bylo to především díky efektivním obranným strategiím náboženských a světských vůdců Kentu.

 

Logo. Kredit: Univevrsity of Reading.
Logo. Kredit: Univevrsity of Reading.

Jak uvádí Gabor Thomas, z historických záznamů jsme zvyklí na popisy bezohledných útoků Vikingů, kteří brutálně pobíjejí mnichy i jeptišky drancovaných klášterů. Ve skutečnosti se ale zdá, že kláštery byly odolnější, než bychom čekali. Klášter v Lyminge nejen přežil opakované nájezdy Vikingů, ale vzpamatoval se z nich lépe, než se historikové donedávna domnívali.

 

Vykopávky z let 2007-15 a 2019 v Lyminge odkryly řadu staveb a struktur dávného kláštera. Radiokarbonové datování zbytků z kuchyně prozradilo, že klášter byl obýván asi dvě století. Z historických záznamů zase vyplynulo, že společenstvo mnichů z Lyminge se po nájezdu Vikingů v roce 804 uchýlilo do relativního bezpečí bývalého římského města a administrativního centra království Kent – Canterbury. Vykopávky potvrdily, že se mniši poté vrátili do Lyminge a žili v klášteře až do sklonku 9. století.

 

Nicméně, jak se později ukázalo, odolnost kláštera v Lyminge a podobných komplexů v okolí měla své meze. Když se Alfréd Veliký, první anglosaský panovník titulovaný jako král Anglie, na konci 9. století ocitl v rozsáhlém střetu s invazními armádami Vikingů, které dlouhodobě operovaly v oblasti Kentu, byl klášter kompletně opuštěn. Lyminge bylo znovu osídleno v 10. století, tentokrát ale jako součást majetku arcibiskupa canterburského, který získal pozemky kláštera.

 

Literatura

University of Reading 30. 1. 2023.

Archaeologia online leden 2023.

Datum: 01.02.2023
Tisk článku

Související články:

DNA z doby Vikingů ukrývala neznámou historii neštovic     Autor: Stanislav Mihulka (28.07.2020)
Co prozrazují středověké rukopisy o vztahu ke kočkám domácím?     Autor: Stanislav Mihulka (30.12.2022)
V neolitické Evropě zuřily války a násilí     Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2023)



Diskuze:

kláštery a vikingové

Florian Stanislav,2023-02-02 19:12:01

https://crg.cz/sekce/historie/referaty/stredovek/anglie/vikingove.htm
Vikingové přijížděli na veslicích ( drakkary) schopných plout na moři i v mělkých řekách, nejen Temže.
Klášter Lyminge ani přístav Dover nejsou na řece.
Dánští vikingové ovládli dloudobě oblast Yorku a pak směr jih, norští vikingové oblasti kolem severního Skotska k Hebridám a pak na jih.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Danelaw
a mapa
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/England_878.svg/580px-England_878.svg.png
Na to, že nájezdníků bylo málo, zůstala překvapivě vysoká genetická stopa u obyvatel Anglie ( Britanie). Znamená to, že se bohatší vikingové vraceli zpět do rodné země a po zaplacení věna si přiváželi na dobytá území vikingské nevěsty.
Na rozdíl od Islandu, kam se dostali převážně vikingové, kteří si převzli keltské manželky. A genetická stopa je přibiženě vyvážená.
Vikingové napadli v Anglii vesnici (městečko) a vyplenili ho včetně zabití obyvatel. Zastrašili okolí a donutili k dlouhodobému placení daně.
https://en.wikipedia.org/wiki/Danegeld
Někteří vikigové přijali křesťanství - dánský vůdce Guthrum poražený Alfrédem roku 878.
Lze pak očekávat, že útoky na kláštery byly alespoň v některém období menší.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz