Vážení čtenáři,
děkujeme za bohatou diskusi a množství podnětných komentářů k našim předchozím článkům o fotovoltaických elektrárnách na rodinných domech. Vaše postřehy, dotazy a zkušenosti jsou pro nás cennou zpětnou vazbou a potvrzují, že téma solární energetiky rezonuje českou společností. Rozhodli jsme se proto připravit třetí díl, ve kterém se pokusíme na některé vaše komentáře přímo odpovědět a zároveň se podělit o další zkušenosti a vize z naší praxe.
Dovolte nám nejprve malé představení. U odpovědí na některé techničtější dotazy, zejména ty týkající se inteligentního řízení fotovoltaických systémů, jsme čerpali z expertízy Ing. Petra Slepičky. Petr ve společnosti radixal s.r.o. vede implementace softwarových řešení pro udržitelnou energetiku. Je také hlavním autorem našeho systému inteligentního řízení založeného na prediktorech a genetických algoritmech a dlouhodobě v praxi ověřuje jeho účinnost na mnoha desítkách instalací. Autor druhého dílu tohoto seriálu (na který reagují komentáře čtenářů) a tohoto navazujícího textu je Viktor Lošťák, který na těchto projektech působí v roli softwarového architekta zodpovědného za systémový návrh.
Je důležité zdůraznit, že ačkoli společnost radixal s.r.o. působí v oblasti udržitelné energetiky, je výhradně dodavatelem technologií a softwarových řešení v B2B sféře. Nejsme dodavatelem žádných produktů ani služeb koncovým zákazníkům – naše technologie integrují do svých produktů a služeb naši klienti, což jsou střední a velké společnosti. Nemusíte mít tedy obavu, že bychom vám prostřednictvím těchto článků cokoli nabízeli nebo se snažili prodat. Naší hlavní motivací je prostá snaha podělit se o praktické zkušenosti a znalosti v tématu, které považujeme za důležité a které, jak se ukazuje, zajímá i vás.
Reakce na komentáře čtenářů
Pojďme se nyní podívat na některé konkrétní body z diskuze.
Sekce 1: Inteligentní řízení a jeho (ne)smysl – odpovědi Ing. Petra Slepičky
Několik komentářů se týkalo efektivity a smyslu inteligentního řízení FVE, zejména v kontextu přiloženého grafu.
Komentář od Pavla K2 (2025-05-13 22:15:18), který zpochybňuje graf a přínos řízení:
"Ten graf je totální nesmysl... Zkušenost je taková, že přes léto žádné řízení není potřeba, protože elektřiny je spousta. A v zimě FV vyrobí tak málo, že to baterku stejně nedobije, takže je potřeba šetřit, což se dá udělat třeba vypnutím PC kde běží ta 'inteligence'..."
Odpověď Ing. Petra Slepičky:
"Dobrý den, děkuji za komentář a sdílení vaší zkušenosti. Rád bych na vaše body zareagoval:
Máte pravdu, že fotovoltaická elektrárna (FVE) bude fungovat i bez inteligentního řízení. Nicméně, s řízením dokážete její potenciál využít mnohem efektivněji a získat z ní maximum.
- Letní provoz a ceny na spotovém trhu: Jak správně píšete, v létě je elektřiny často dostatek. Typický průběh cen elektřiny na spotovém trhu je však takový, že ráno bývá cena vysoká, přes poledne klesá na minimum, někdy i do záporných hodnot, a večer opět stoupá. Bez inteligentního řízení se může stát, že ráno nabijete baterii a následně v poledne, kdy je vaše FVE nejvýkonnější, prodáváte přebytky za velmi nízkou, či dokonce zápornou cenu. Prodávat elektřinu 'skoro za nic' a pak ji večer nebo v noci draze nakupovat, když vlastní výroba nestačí, není ekonomicky optimální. Inteligentní řízení dokáže optimalizovat nabíjení a vybíjení baterie, případně spínat spotřebiče v domácnosti (např. bojler, klimatizaci, nabíjení elektromobilu) právě v době, kdy je elektřiny z FVE přebytek a cena na trhu nízká. Tímto způsobem maximalizujete vlastní spotřebu a minimalizujete náklady, protože se vyhnete jak silové složce ceny elektřiny, tak poplatkům za distribuci.
- Zimní provoz a smysl řízení: I v zimním období má inteligentní řízení svůj význam. Spotové ceny elektřiny i v zimě často kolísají, rozdíly mezi cenovým sedlem a vrcholem mohou činit 50 % i více. Systém tak může například rozhodnout o nabití baterie ze sítě v době, kdy je cena elektřiny nejnižší, a tuto energii pak využít v době cenové špičky. Tím opět dochází k úspoře. Navíc, jak zmiňujete, nedostatečnou výrobu má většina elektráren typicky jen v období od listopadu do ledna. Zbývajících devět měsíců v roce často generují přebytky, které je výhodné efektivně využít nebo prodat za co nejlepších podmínek, což inteligentní řízení umožňuje.
- Spotřeba řídícího systému: Co se týče spotřeby samotného řídícího systému, pokud je realizován například na bázi miniPC jako je Raspberry Pi, jeho spotřeba se pohybuje v řádu nízkých desítek wattů. V celkové bilanci výroby a spotřeby domácnosti je to zanedbatelná položka, která je bohatě vyvážena úsporami dosaženými díky optimalizaci. Úspora 1 kWh denně vypnutím takového zařízení je tedy velmi nepravděpodobná, spíše se bude jednat o jednotky Wh.
Inteligentní řízení tedy není nutností, ale představuje nástroj, jak z vaší investice do FVE vytěžit maximum a aktivně reagovat na dynamicky se měnící podmínky na trhu s energiemi."
Komentář od Standy Hořejšího (2025-05-13 19:39:47), který žádá vysvětlení grafu:
"a) mohl byste, prosím, vysvětlit průběh nárůstu celkových nákladů během roku (červená čára, bez řízení, celková cena) a to v souvislosti s běžným osvitem FVe během roku? Jaké náklady jsou v této čáře vlastně zahrnuty? ... b) Pokud dobře rozumím modré čáře s řízením, tj. jde-li o porovnání s červenou... pak může být v nezajímavém období (slabý osvit: listopad-březen) lépe řízená FVe opravdu úspěšnější než neřízená..."
Odpověď Ing. Petra Slepičky:
"Dobrý den, graf je převzatý z našich interních kalkulací. Chybou při publikování vypadla časová osa, což způsobilo, že je graf mírně matoucí. Počátek grafu je 20.8.2023. Přibližně v místě, kde oranžová křivka protíná osu X, je přelom roku.
Jednotlivé křivky reprezentují celkové náklady na elektrickou energii (silová složka, distribuce, daň atd.), ale bez stálých měsíčních plateb (za jistič, podpora OZE, ...). Zjednodušeně: cena zahrnuje všechny složky vyjádřené v Kč/kWh, ale nezahrnuje platby v Kč/měsíc.
Jak již bylo diskutováno u jiného příspěvku: Přínos řízení systému v zimě spočívá zejména v optimalizaci nákupů na SPOTu. Analýza ukazuje, že silovou složku elektřiny jste schopen nakoupit za 60-70% 'neřízených' nákupů. Při uvážení efektivity cyklu nabití-vybití (75-80%) se dostáváte na cenu kolem 75-80%. Je nutné připomenout, že se jedná pouze o silovou složku ceny. Platba za distribuci (daň, OZE atd.) zůstává stejná. Konečný účet za elektřinu v zimě se tak pohybuje kolem 90% neřízených nákladů.
V zimě je tedy přínos malý. Od února do listopadu je ale velmi signifikantní - viz graf."
Ukázka náhodných SPOT cen přes zimu. Všimněte si rozdílu v ceně sedla a vrcholu. Zdroj: Interní kalkulace radixal s.r.o., poskytl Ing. Petr Slepička.
SPOTový trh ale může vypadat i takto (!!). Tady už by to bez řízení bolelo… Extrémní výkyvy na SPOTovém trhu. Zdroj: Interní kalkulace radixal s.r.o., poskytl Ing. Petr Slepička.
Sekce 2: Další palčivé otázky z diskuze
Nyní se zaměříme na některé další často zmiňované body, na které se pokusíme odpovědět na základě dostupných informací a našich zkušeností.
Otázka: Povinné soláry, spotové ceny a energetická bezpečnost v zimě (reakce na Petra Nováčka)
Komentář Petra Nováčka (2025-05-13 00:25:15) zmiňuje nadcházející povinnost instalovat solární panely na nových budovách a obavy z přebytků elektřiny v létě, záporných cen na burze a nedostatku energie v zimě.
Tato problematika je skutečně aktuální. Evropská unie v rámci směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) postupně zavádí povinnost instalovat solární systémy na nových budovách a při větších rekonstrukcích. Pro Českou republiku to znamená, že od roku 2026 by se tato povinnost měla týkat nových veřejných a nebytových budov nad 250 m², od roku 2027 všech nových veřejných a nebytových budov a od roku 2029 všech nových obytných budov. Cílem je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů a snížit závislost na fosilních palivech.
S rostoucím podílem solární energie v síti se skutečně můžeme častěji setkávat s nízkými až zápornými cenami elektřiny na spotovém trhu v obdobích vysoké produkce (typicky slunečné letní dny). To na jednu stranu zlevňuje elektřinu pro spotřebitele, kteří jsou schopni svou spotřebu přizpůsobit (např. majitelé elektromobilů, domácnosti s akumulací tepla), na druhou stranu to může snižovat rentabilitu velkých solárních parků bez možnosti akumulace či řízení. Virtuální baterie, které umožňovaly "uložit" přebytky do sítě a později je čerpat, postupně ztrácejí na atraktivitě a jejich podmínky se mění. Budoucnost pravděpodobně patří dynamičtějším tarifům a většímu důrazu na lokální akumulaci (baterie, ohřev vody) a řízení spotřeby.
Zimní období představuje opačnou výzvu. Nižší sluneční svit a vyšší spotřeba energie znamenají, že FVE pokryjí jen malou část potřeb. Energetická bezpečnost bude záviset na mixu dalších zdrojů – plynové elektrárny, jaderná energetika, ale také na rozvoji velkokapacitní akumulace (např. přečerpávací elektrárny, bateriová úložiště), energetických společenství a importu. Komín a možnost topit dřevem, jak zmiňuje pan Nováček, mohou pro některé představovat pojistku, ale systémově je potřeba hledat komplexnější řešení. Inteligentní řízení spotřeby a napojení na spotový trh může i v zimě pomoci optimalizovat náklady na nákup elektřiny ze sítě.
Otázka: Náklady na údržbu a provoz FVE – co všechno to obnáší? (reakce na Davida Oplatka)
David Oplatek (2025-05-12 14:35:09) ve svém komentáři detailně rozebírá různé aspekty údržby a provozních nákladů FVE, od výměny komponent po časovou náročnost sledování a konfigurace.
Je pravda, že FVE není zcela bezúdržbové zařízení a s jejím provozem jsou spojeny určité náklady a starosti:
- Výměna komponent:
- Střídač: Má obvykle životnost kratší než panely, typicky 10-15 let. Jeho výměna představuje náklad v řádu desítek tisíc korun. Kvalitní instalace a dostatečné chlazení mohou jeho životnost prodloužit.
- Baterie: Pokud je součástí systému, její životnost je také omezená (obvykle 8-15 let v závislosti na technologii a způsobu používání) a představuje významnou položku při obnově.
- Samotná údržba:
- Čištění panelů: Většinou stačí déšť, ale v prašném prostředí nebo u panelů s malým sklonem může být občasné omytí přínosné pro udržení maximálního výkonu. Ptačí trus může být lokální problém.
- Řezání větví: Zastínění snižuje výkon, je tedy třeba dbát na okolní vegetaci.
- Revize: Pravidelné revize elektroinstalace jsou důležité pro bezpečnost a často i podmínkou pro udržení záruky nebo pojistného plnění. Doporučují se každé 2-4 roky.
- Konfigurace a sledování: Moderní systémy s inteligentním řízením vyžadují počáteční nastavení a občasnou optimalizaci. Sledování výroby a spotřeby může být pro někoho koníčkem, pro jiného zátěží. Dobře navržený systém by měl většinu optimalizací provádět automaticky.
- Náklady ušlé příležitosti a legislativní změny: Přizpůsobování spotřeby výrobě FVE nemusí být vždy komfortní. Legislativa se vyvíjí, což může vyžadovat úpravy v nastavení nebo přístupu k prodeji přebytků.
- Spolehlivost ovládání na dálku: Kvalitní internetové připojení je pro spolehlivé dálkové ovládání a monitorování klíčové.
Celkově lze říci, že FVE vyžaduje určitou míru pozornosti. Náklady na údržbu a případnou výměnu komponent by měly být zohledněny v kalkulaci návratnosti. Pro mnoho uživatelů jsou však tyto "starosti" vyváženy úsporami a pocitem větší energetické soběstačnosti.
Otázka: Životnost panelů, střídačů a role dotací (reakce na Martina Nováka2)
Martin Novák2 (2025-05-12 11:04:02) zpochybňuje udávanou životnost panelů (25-30 let) a upozorňuje na kratší životnost střídačů a závislost ekonomiky FVE na dotacích.
- Životnost panelů: Výrobci fotovoltaických panelů obvykle garantují výkon po dobu 25 let (typicky neklesne pod 80-85 % nominálního výkonu). Reálná životnost může být i delší, ale degradace výkonu je přirozený proces. První generace panelů instalované před 15-20 lety často stále fungují, i když s nižší účinností. Kvalita panelů a instalace hraje roli. Tvrzení o poloviční životnosti (12-15 let) je spíše pesimistické pro kvalitní moderní panely, ale je pravda, že dlouhodobé zkušenosti s nejnovějšími technologiemi se teprve sbírají.
- Životnost střídačů: Jak bylo zmíněno výše, střídače mají kratší životnost (10-15 let) a jejich výměna je očekávaným nákladem. Cena střídače pro běžný rodinný dům se pohybuje od cca 25 000 Kč výše, v závislosti na výkonu a typu (např. hybridní střídače jsou dražší).
- Role dotací: Dotace, jako je Nová zelená úsporám, významně ovlivňují návratnost investice do FVE, zejména u systémů s bateriemi. Bez dotací by byla návratnost pro mnoho domácností příliš dlouhá. Cílem dotací je podpořit počáteční rozšíření technologie. S klesajícími cenami komponent (zejména panelů) se očekává i postupné snižování dotací. Ekonomika FVE se tak bude muset stále více opírat o reálné úspory a ceny energií.
- Ekonomika baterií: Bateriová úložiště jsou stále nejdražší součástí hybridních FVE a jejich rentabilita je často sporná, i s dotací. Jejich smysl roste s většími rozdíly v cenách elektřiny během dne (spotový trh) a s potřebou záložního zdroje. Životnost a cena budoucích generací baterií bude klíčová.
Závěr: Solární energie – technologicky zralá, esteticky na rozcestí
Naše zkušenosti z desítek instalací a vývoje řídicích systémů potvrzují, že solární energetika je dnes technologicky zralá na to, aby hrála významnou roli v energetickém mixu domácností. Inteligentní řízení, optimalizace spotřeby a případná akumulace dokáží maximalizovat přínosy vlastní výroby elektřiny a snižovat závislost na distribuční síti, zejména v letních měsících. Samozřejmě, politická rozhodnutí, vývoj cen energií a stabilita legislativního prostředí budou i nadále klíčovými faktory ovlivňujícími rychlost jejího rozšíření.
Jedním z aspektů, který však často zůstává upozaděn, je estetika. Přiznejme si, že současné solární instalace, kdy jsou panely často vnímány jako cizorodý prvek přidaný na střechu či fasádu, nemusí vždy lahodit oku. To může být pro některé potenciální zájemce bariérou.
Věříme však, že budoucnost patří mnohem elegantnějšímu řešení: Building Integrated Photovoltaics (BIPV), tedy fotovoltaice integrované přímo do stavebních prvků. Představte si střešní tašky, které vyrábějí elektřinu, fasádní panely, které jsou k nerozeznání od moderních obkladových materiálů, nebo dokonce solární okna.
Solární střešní tašky. Zdroj: Autarq
Příklad solárních střešních tašek, které nahrazují tradiční krytinu a zároveň vyrábějí elektřinu. Zdroj: GAF Energy
Moderní budova se solárními panely elegantně integrovanými do fasády, sloužícími zároveň jako architektonický prvek. Zdroj: Platio Solar
Tato řešení nabízejí hned několik výhod:
- Snížení celkových nákladů na vlastnictví (TCO): Integrované solární prvky mohou nahradit konvenční stavební materiály, čímž se snižují náklady na samotnou střechu či fasádu.
- Výrazné zlepšení estetiky: Budovy si zachovávají svůj architektonický ráz, nebo dokonce získávají nový, moderní vzhled. Fotovoltaika se stává přirozenou a nenásilnou součástí designu.
- Nové architektonické možnosti: BIPV otevírá dveře kreativním řešením a umožňuje architektům pracovat s aktivními energetickými plochami.
- Širší přijetí veřejností: Esteticky zdařilé a funkční řešení má potenciál oslovit širší spektrum lidí.
Ačkoli jsou BIPV technologie dnes často dražší než konvenční panely, s rostoucí poptávkou a technologickým pokrokem se očekává jejich cenová dostupnost. Jakmile se solární články stanou běžnou a integrální součástí opláštění budov, dojde nejen ke snížení nákladů, ale především k výraznému posunu v tom, jak vnímáme solární energii – ne jako nutné zlo na střeše, ale jako elegantní a chytrou součást našich domovů.
Solární energie je bezpochyby životaschopnou oblastí. Její plný potenciál však odemkneme až tehdy, když bude nejen efektivní a ekonomicky dostupná, ale také krásná.
Děkujeme za vaši pozornost a těšíme se na další diskusi.
Viktor Lošťák & Ing. Petr Slepička, radixal s.r.o.
Klíčová slova: Fotovoltaika, solární energie, FVE, inteligentní řízení, SPOT trh, návratnost investice, EPBD, BIPV, stavebně integrovaná fotovoltaika, energetická společenství, údržba FVE, životnost solárních panelů, životnost střídačů, dotace na fotovoltaiku, Nová zelená úsporám, energetická soběstačnost.
Další čtení a zdroje:
- Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD): Pro detailní informace o povinnostech týkajících se solárních instalací na budovách doporučujeme vyhledat aktuální znění směrnice a její implementaci v české legislativě (např. na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva životního prostředí).
- Stavebně integrovaná fotovoltaika (BIPV): Zájemci o tuto technologii mohou nalézt řadu informací a příkladů realizací na webech specializovaných architektonických portálů, výrobců BIPV systémů nebo výzkumných institucí zabývajících se obnovitelnými zdroji energie.
- Předchozí díly tohoto seriálu a diskuse pod nimi na serveru Osel.cz.
Účinnější cesta od světla k elektřině a zpět
Autor: Ota Beran (29.08.2008)
Nový typ solárního článku mění na elektřinu světlo i teplo
Autor: Dagmar Gregorová (17.08.2010)
Plastický fotovoltaický povlak pro každý povrch
Autor: Dagmar Gregorová (06.01.2011)
Sluneční tepelné elektrárny
Autor: Vladimír Wagner (19.04.2011)
Fotovoltaické články fungující i v noci
Autor: Martin Tůma (01.08.2011)
Spin Cell od firmy V3Solar
Autor: Josef Pazdera (03.10.2012)
Soumrak sluneční energetiky
Autor: Jaroslav Petr (02.11.2012)
Co nám říká současný vývoj v elektroenergetice?
Autor: Vladimír Wagner (09.08.2021)
Jak s evropskou i českou energetikou po ruské invazi na Ukrajině?
Autor: Vladimír Wagner (10.04.2022)
Solární systém dělí ve skleníku světlo pro potřeby rostlin i výrobu elektřiny
Autor: Dagmar Gregorová (02.09.2022)
Další směr fotovoltaiky – tkanina s ultralehkými solárními články
Autor: Dagmar Gregorová (14.12.2022)
Máme opravdu stavět velké fotovoltaické a větrné elektrárny?
Autor: Vladimír Wagner (06.06.2023)
Power Roll vyvíjejí levný a praktický solární film, který generuje elektřinu kdekoliv
Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2025)
Důmyslná 3D nanotech deka představuje nový přístup k čištění vody
Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2025)
Solární panely na střeše: Zlatý důl, nebo černá díra na peníze?
Autor: Bohdan Kovalenko (11.05.2025)
Soláry na střeše podruhé: Inteligentní řízení a jeho vliv na efektivitu a perspektivy
Autor: Viktor Lošťák (13.05.2025)
Diskuze:
Tak jo
Waldemar Nováček,2025-05-19 13:52:51
tak se mi zdá, že přes všechnu snahu obhájit soláry několika texty se Vám to jaksi nepodařilo. No ono ani nemůže...
Tolik snahy a nic, prázdno, to musí bolet, ne?
a mrzí, hodně mrzí, že OSEL dal prostor skryté reklamě
Re: Tak jo
David Oplatek,2025-05-22 05:20:15
P. Lostak sam uznal, ze je to vec pouze pro fajnsmekry. A na tom se tu shodneme vlastne vsichni. Jelikoz jde o konicek, znamena to, ze je nutne celou vec dotovat - z obecneho pohledu.
Osobne mam uz dost toho porad nekomu platit jeho zajmy a zaliby. Zase tu mame dalsi kastu nadlidi hned vedle umelcu, ucitelu, nepracujicich, soudcu, sportovcu, novinaru, pambickaru, zlocincu, politiku, pejskaru... Clovek tu nechce zit.
Kdyby si to ti pesimisti radši nainstalovali...
Jan Molič,2025-05-18 11:13:58
Předpoklad návratnosti FV mi nevyšel. Nepočítal jsem s tím, že denně spotřebuju o dvě kWh víc než dřív.
Totiž najednou nemusíte řešit zhasínání světel. Nebo jestli bojler neohřívá příliš. Nebo zda lednička nemrazí moc. Jediné co řešíte, je, kam s přebytky. A tak začnete třeba víc vařit a péct. Ve finále fotovoltaika zvyšuje komfort, a to po víc než půl roku!
Záměr nebyl ušetřit, nýbrž pouhá zvědavost. Nepočítal jsem s tím, že by se mi FV vůbec zaplatila, ale už teď se mi zaplatil jeden panel ze čtyř - od začátku letošního roku. Proto se směju pesimistům, kteří na internetu neustále opakují mantry proti OZE, kterak se to nevyplatí. (Kdyby si radši dali panel či dva na balkon!)
Rentabilita FV je především o správném dimenzování. Když je cílem vlastní spotřeba, soběstačnost od dubna do listopadu, když počítáte s degradací systému tak, aby i po deseti letech pokryl vaši denní spotřebu, prostě aby to bylo akorát - pak se FV vyplatí.
A chytré řízení domácnosti? Lze realizovat pomocí laciných čínských chytrých zásuvek, přeflashnutých na ESPHome a integrovaných do Home Assistantu, který běží na Raspberry PI. Bez závislosti na čínských či jiných cloudech. AI jistě dovede pomoct, ale bohatě stačí obyčejné "lidské" algoritmy.
Chtělo by to jen víc chytrých spotřebičů, které lze ovládat na dálku. Přitom naprosto stačí, když spotřebič umí pokračovat tam kde přestal po znovupřipojení napájení. Takto, pomocí chytrých zásuvek s měřením spotřeby, jsem realizoval prioritizaci spotřebičů, aby celkový odběr nepřesáhl limit. Čili když zapnu varnou konvici, vypne se bojler. Je to snazší a levnější než to vypadá, a je zde prostor pro menší firmy, které by tohle dovedly nakonfigurovat pro běžné lidi.
Re: Kdyby si to ti pesimisti radši nainstalovali...
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-18 14:02:14
Jestli jste pekl, vařil, svítil a pravidelně hlídal teplotu bojleru s ohledem na to, abyste co nejvíc ušetřil, byl jste buď dost chudý nebo chorobně spořivý. Já nic z toho neřeším a soláry k tomu nepotřebuji. Nemám nadprůměrné příjmy, ale pár stovek měsíčně, co takhle lze ušetřit, za ten diskomfort nestojí.
Navíc na rozdíl od Vás nemusím se svícením a vařením čekat, až venku vyjde slunce, ale svítím si, jak se mi zachce i v noci :P
Někteří lidé jsou ochotni jet autem o 10 kilometrů dál, aby natankovali o 2 koruny levnější benzin (a mezitím litr projedou na cestě tam a zpět). Jiní si "přeflashovávají chytré čínské zásuvky na ESPHome a integrují je do Home Assistantu, který běží na Raspberry PI", aby se jim za pár let vrátily peníze, které vrazili do solárů.
Jen potvrzujete, že buď to člověk musí mít jako koníčka a nebo se to nevyplatí. Zbytečné starosti navíc za něco, co můžete mít i bez solárů.
Re: Re: Kdyby si to ti pesimisti radši nainstalovali...
F M,2025-05-19 00:01:31
No jenže ono nemusí být na výběr, zatím to voliče moc nezajímá ani u nás s nejdražšími energiemi (kupní síla EU). Problémy ekonomiky se efektivně daří svádět na ledacos, a ty firmy se budou stěhovat až léty, po amortizaci/rozpadnutí investic.
Do budoucna vidím problém v tom prostoru pro malé firmy. Zatím se toho spousta dělá v šedé zóně. Pokud/až to bude povinné samozřejmě se to sešněruje normami, takže bude třeba platit certifikované IT a elektrikářské pracovníky (cechy se toho rádi ujmou, pár nehod a loby si své prosadí), což se domácnosti jistě vyplatí, zvlášť s levnými čínskými (zakázanými/necertifikovanými) krabičkami. S růstem objemu bude třeba ty přetoky eliminovat, nebo přísně (draze) řídit.
Solární energetika se u nás blíží vrcholu efektivity (možná už tam je?), bez úložišť a dalších obrovských nákladů do sítí to dál nepůjde. I ta fakta o klimatu to připouštějí, nakonec volají o znovuzavedení přímých provozních dotací. Samozřejmě protože reálná odkupní cena je, nebo rychle půjde k 0. Takže těch dotací kolik? Bez úložišť 100Gkč ročně, nebo víc? S úložišti násobky? Ta bateriová verze, co nejen tu čtu vychází tak tak i s dotacemi, nadšencům možná trochu lépe (bez započtení zvýšení ceny dalších připojených přístrojů, třeba i měnění těch zásuvek).
Další klasický princip, pokud se to rozšíří nad neudržitelnou/neokecatelnou/neuplatitelnou mez, EU si nebude brát další půjčky, tak se naúčtují reálné náklady a ta ekonomika úplně do kytek (tedy pokud nepůjde do kytek ekonomika EU). V současnosti je majiteli solární elektrárny dotován (bohatý bílý muž) provoz nepřímo skrze tarify (odebírají hlavně nejdražší energii) a regulovanou složku (měli by platit za rok víc než "běžný" odběratel), což se samozřejmě bude muset při tom nárůstu objemu začít účtovat. Jenže zatím se v té falešné vidině levné, ekologické, decentralizované a nezávislé (chyba ve všech bodech), napáchá tolik škody, že se to může napravovat desetiletí (ale reálně již nemusí nikdy).
Otázka: Kolik nás ten provoz solarů teď skutečně stojí (mimo těch cca 70mldkč), nejen v dotacích od státu, EU, což jsou oboje pouze přerozdělené prostředky navýšené o půjčky. Ale i při započtení všech těch skrytých položek jak v silové tak regulované složce. Pochopitelně i s navýšením pro podniky u živnostníků, dopad do zboží a služeb i spotřeby státu, zdravotnictví, protože (kromě exportu) to nakonec stejně platí lidé. O celé této vrstvě grendealu už nemluvě vůbec.
Pár zkušeností z okolí. Lidé kteří si to uměli spočítat a chtělo se jim, stavěli když měli smlouvy na odkup za desetinásobné ceny než byla tehdejší "běžných" energií. Později to nevycházelo, tak se téměř nic neobjevovalo. Až v poslední době, ale to jde téměř jen o buď relativně bohaté lidí a novostavby od 8M výš (tam je to pár drobných), nebo o lidi kteří si vyberou nějaké větší dotace, třeba důchodci a ohřev vody zdarma (tedy první systém, ty další za svoje už si tak chválit nebudou), to si lidé dost chválí.
Ten ohřev vody, pokud ji je domácnost schopna spotřebovat vychází vcelku dobře, přece jenom žádná baterie, elektronika za pár tisíc takže nic moc drahého. Jenže pokud si to necháte udělat a revizovat firmou jde to do kopru a bez toho je to o hubu (a tipuji i ilegální/šedá zóna) a závisí to na počasí.
Pan Molič píše, že ho cena ani ta ekonomika nezajímá. S tím, že někdo chce mít pocit alespoň nějaké samostatnosti, má to jako koníček a podobně nemám nejmenší problém. Nelžeme si ovšem, že je taková domácnost nějak ekologická. Při započítání nutných doplňků mimo domácnost to bude naopak, možná již při řádném započítání všech dopadů všech komponent a vylepšení spotřebičů v ní.
Re: Kdyby si to ti pesimisti radši nainstalovali...
Vojta Ondříček,2025-05-19 04:19:31
Zajímavé.
Pochlubte se prosím, kolik vám ten jeden panel (odhaduji na 400Wp panel) "vyrobil" kWh od začátku letošního roku (téměř pět měsíců).
Re: Kdyby si to ti pesimisti radši nainstalovali...
David Oplatek,2025-05-22 05:30:22
Proboha zivyho... Proc si nezjednodusovat zivot, kdyz si ho muzu takhle nesmyslne komplikovat, ze? To je jak s topenim. Proc mit elektricke primotopy, ktere vydrzi zcela bez udrzby i 50 let, kdyz si muzu narvat do domu vodni radiatory co mi za 10 let odejdou, trubky v podlaze, cerpadlo, bypass smycka, odvzusnovat, resit akumuoacni nadrz, ceky to zabira v baraku prostor, tesneni, expanzka, kotel, revize, popel, smrad, drevo, pila, kazdej den se s tim nosit, rano kosa... Nebo si priplatit za "ekopelety". Kazdych 5-10 let kotel menit.
Pro primotop koupite par kabelu do zdi, jistice, primotop, mozna nejaky termostat a cus. 50 let na to nesahnete a mate teplo 24 hodin denne.
V cem se to lisi od tehle fotosroubovanostiky?
Clovek si pripada ze zije mezi blazny v nejakym surrealistickym snu.
Pocit
David Oplatek,2025-05-16 12:15:57
Taky děkuji za reakci.
Doplním jen jedno: Ten pocit (protože je to opravdu jen pocit, ne skutečnost) nezávislosti a soběstačnosti, který má ospravedlnit náklady na údržbu, vás přestane zanedlouho bavit a není cesty zpět. Duševní zdraví je totiž k nezaplacení, ale to většinou lidi zjistí, až když je pozdě. Těch několik zainteresovaných to zjistí taky, jen později.
Re: Pocit
Richard Vacek,2025-05-16 12:44:30
Nezávislost na monopolech - v tomto případě síťových dodavatelích. Proč se o ni snažit? Protože ty monopoly svého postavení beztrestně zneužívají. Proto ten, kdo má vhodné předpoklady k nezávislosti (vhodná poloha, plocha, znalosti), by měl této výhody využít. Je to lepší volba než důchodové připojištění, protože takto se vytváří nemovitost s nízkými provozními náklady poskytující vysoký užitek.
Re: Re: Pocit
David Oplatek,2025-05-16 13:10:27
Takže vyměníte závislost na jednom monopolním dodavateli za závislost na bezpočtu (protože se mi to teď nechce počítat) jiných - dílčích dodavatelů (které samy mohou být monopolem nebo být na monopolu závislé)? Ten váš monopol, od kterého tak slepě utíkáte, dokázal vybudovat celou energetickou síť, produkovat elektřinu za zlomek ceny, bez starostí pro odběratele, a vyřešit spoustu dalších problémů od dodávek paliva po dostupnost náhradních dílů, než do toho posledních letech začali snílci strkat nos.
Jen mimochodem, u nás nepanuje monopol dodavatelský, ale distribuční a ani to není monopol, ale oligopol (navíc i tak do jisté míry řízený státem). To, že si nemůžete vybrat správce sítě není věc politická (sic!), ale objektivní - ze zcela zjevných důvodů není výhodné mít dva správce téže sítě.
Někdo tady vytvoří umělý problém a vy se ho snažíte řešit jiným, dalším problémem. Nevím, jestli mám nějaké pokřivené vidění světa jenom já, nebo je to takhle všude...
Re: Re: Re: Pocit
David Oplatek,2025-05-16 13:12:05
Pardon - psal jste správně síťových dodavatelích, ne distributorech. Nicméně nejsou to monopoly, ani nejde o oligopol, zde trh funguje dostatečně. Takže utíkáte od monopolního distributora, nebo čeho vlastně? Od jednoho trhu, do jiného trhu?
Re: Re: Re: Re: Pocit
Richard Vacek,2025-05-16 13:57:18
Existují komparativní výhody. I mezi lidmi. Pokud takovou výhodu mám (znalosti, schopnosti, správné místo a dokonce je to i koníčkem), tak je rozumné toho využít. Zbavím se koule na noze, kterou vláčí většina spoluobčanů, kteří takové výhody nemají. A nejen to - dokonce si zajistím více komfortu. Podmínky dané síťovými dodavateli a politiky nejsem schopen ovlivnit. Jejich rozhodnutí, že mám přispívat majitelům dotovaných fotovoltaických elektráren ještě navíc nějakou pravidelnou platbou v každé kilowatthodině bylo silným impulzem komparativní výhody využít. Tím mám otevřené možnosti z jakých komponent vše poskládám a jakým způsobem to budu řídit. Samozřejmě když mi nepůjde elektřina, tak to musím opravit sám. Ale je to podstatně méně často, než když nejde elektřina sousedům (ti měli náhodou poslední výpadek včera 12:30 - 16:00).
Re: Re: Re: Re: Re: Pocit
Martin Novák2,2025-05-17 08:45:50
Nu, pokud vám nevadí že zrovna v zimě nebudete často ani svítit tak proč ne. Horší jsou ti kdo celý rok neodebírají a v zimě když začne sněžit začnou dobíjet mohutnou baterii protože šťáva došla...
Samotný článek není o ostrovních systémech.
Musíte se v tom vyznat, musí vás to bavit a musíte mít zbytečné peníze které v tom utopíte.
Za to jste trošku odolnější k výstřelkům našich a unijních politiků.
Já osobně bych dal přednost levné dostupné stálé energii ze sítě, ale to je dnes už minulost a vypadá to že to bude čím dál tím horší. A na vině nejsou monopoly ale combo zelení + politikové. Žádný monopol by cenu energie nepokřivil tak jako Green Deal.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pocit
Richard Vacek,2025-05-17 11:31:25
Už dříve jsem uváděl, že i v prosinci mám výrobu z fotovoltaiky 3x vyšší než je spotřeba průměrné domácnosti. Jenom to, že nechci omezovat naši energeticky rozmazlenou domácnost je důvodem, proč nejsme úplným ostrovem. Fotovoltaika má být totiž prostředkem k vyššímu standardu a ne k tomu, že se člověk bojí zapnout nějaký spotřebič.
S tím, že politici vedou naši energetiku špatným směrem nic moc neudělám. Základem totiž je dostatek levné energie. Tak levné, aby její spotřebu nemusel nikdo řešit. A OZE zdroje by tady zůstaly pro ty, pro které to je koníčkem.
Re: Re: Re: Pocit
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-16 13:30:23
Když se plavíte jako pasažér na velké, bezpečné lodi a všichni začnou naskakovat do záchranných člunů a opouštět loď, je racionální, abyste si také nějaký záchranný člun našel (dokud ještě jsou) a pokusil se doveslovat někam ke břehu. Protože když všichni odplují, sám tu velkou loď uveslovat nemůžete, zatímco v člunu máte šanci. Bláznivé.
Re: Pocit
Vojta Ondříček,2025-05-16 13:59:25
Ano, máte pravdu, laici byli a jsou nalákáni vidinou zisku, ekologie a dotacemi k instalaci FV. Pak přijde rozčarování z nenaplněných očekávání.
Mohu směle říct, že se v problematice kolem FV vyznám a opakovaně jsem to propočítával pro naši lokalitu se závěrem, že FV by byla (velmi) ztrátová investice.
s.r.o. působí v oblasti udržitelné energetiky???
Martin Novák2,2025-05-16 10:19:38
Na OZE není nic udržitelného. OZE nedokáže vyrobit dostatek energie v dostatečně stálé dostupnosti pro vlastní obnovu v reálném provozu. Jenom teoreticky když se výroba zprůměruje a neuvažují se technologické nároky ani jiné použití než výroba dalších panelů. Tj. při nahrazení výroby energie kompletně OZE by v každé generaci docházelo k prudkému úbytku kapacity.
Co se týká záruky na životnost panelů, po 15-20 letech vás prodejce (pokud vůbec ještě existuje) zcela jistě odkáže na čínského výrobce. A zkuste si uplatňovat reklamaci v Číně. Pokud tedy máte to štěstí a výrobce taky ještě existuje. A i když se vám to čirou náhodou povede a reklamaci uznají, tak typická odpověď je "pošlete nám to zpátky", protože vědí že cena za zásilku bude vyšší než to co byste dostal zpátky takže to neuděláte. Máte snad příklad že někdo tu záruku po 20 letech úspěšně uplatnil? A pokud vím reklamovatelné problémy s panely nejsou většinou ani tak očekávaný pokles výkonu jako průnik vlhkosti a následné selhání. (Neustálé tepelné pnutí naruší spojení vrstev, lepidlo/těsnění ztvrdne a popraská atd.)
Přečerpávací elektrárny není kde u nás postavit (i kdyby to zelení náhodou nezablokovali) a bateriová úložiště jsou stejně nerentabilní ve velkém jako v ostrovních systémech. OZE tak jak je pouze kanibalizuje na stálých zdrojích, destabilizuje sítě a zvyšuje cenu energie. Jasně viditelná úměra říká: čím víc OZE tím dražší energie přesto že obrovská část nákladů je skrytá v dotacích a nepromítá se tak přímo do ceny energie ale ožebračuje všechny potají.
realita
Zdeno Janeček,2025-05-16 08:39:58
kdyz ale ten rozddil mezie realitou a sny zelenych magorov je tak obrovsky.
Viz Spanelsko.
Kazda obcasna vyroba elektriny by mela mit svoji zalohu na svoje naklady a reziu !!
Smysl dotací
Oldřich Vašíček st.,2025-05-16 07:38:51
Děkuji za články. Byly zajímavé.
Ale rozpor v těchto větách vystihuje celý smysl prosazování FVE a OZE vůbec v EU:
"Cílem dotací je podpořit počáteční rozšíření technologie."
"Závěr: Solární energie – technologicky zralá, esteticky na rozcestí"
Tak buď je ta technologie již zralá a nepotřebuje dotace nebo není a pak je asi někde chyba, když se dotuje cca 20 let.
I sebelepší řízení nezajistí plné využití vyrobené energie na úkor komfortu. Bohužel jsou činnosti, které potřebuji a chci dělat v době, kdy já chci a nelze je přesunout na vhodnější dobu. Ani eauto nelze nabíjet v době, kdy nejsem doma (z mé FVE).
A žádný systém, zatím, nezajišťuje ostrovní režim. Což bude klást větší nároky na stabilní zálohu a distribuci. A to bude náklad, který se bude muset do cen energií promítnout. Pokud někde stojí elektrárna, která čeká, až přiletí mrak nebo zajde slunce, ale jinak nevyrábí = neprodává = nevydělává, pak její cena nebo cena pak vyrobené energie bude vysoká. Zatížit touto cenou i stabilní odběratele bez FVE je nespravedlivé. Je to dodatečný náklad k provozu FVE a měl by tak být řešen. Proto očekávám nějaký speciální tarif pro majitele FVE, který tuto nespravedlnost zohlední (dříve či později).
Re: Smysl dotací
Martin Novák2,2025-05-16 10:34:52
Ta elektrárna vyrábí, ale neprodává. Není možné ji zastavit právě kvůli tomu kdyby přišel mrak, kotel musí být roztopený jinak nenaběhne dost rychle. U plynové turbíny je náběh rychlejší, ale zase mnohem vyšší cena plynu, jeho vyšší spotřeba + potřebuje baterii v MWh na pokrytí těch 10 minut než naběhne. Takže to vyjde ještě dráž.
Takže kaskáda pro pokrytí OZE: Baterie + plynová turbína + paroplyn + uhlí A TO VŠE PRO POKRYTÍ STEJNÉHO VÝKONU, JEN V RŮZNÝCH SITUACÍCH!
Baterie pro prvotní zvýšení spotřeby v řádu minut.
Plynová turbína aby zachránila ty baterie v řádu hodin.
Paroplyn v řádu dnů na podzim/jaro a než naběhne uhlí protože má mnohem vyšší účinnost než plynová turbína.
A nakonec uhlí na zimu protože je nejlevnější ale start elektrárny ze studeného stavu trvá až týden.
A to všechno abychom nemuseli používat atom protože pak by OZE byly naprosto zbytečné!
Re: Re: Smysl dotací
Florian Stanislav,2025-05-16 13:22:17
"A to všechno abychom nemuseli používat atom protože pak by OZE byly naprosto zbytečné!"
Asi ne.
JE jsou šíleně drahé od projektu po stavbu, levnné na provoz a drahé kvůli vyhořelému palivu.
JE jsou třeba, nejvíc v zimě, ale běží prakticky rovnoměrně, alespoň některé je třeba spojit s přečerpávací elektrárnou ( Dalešice u Dukovan), která vyrovná denní špičky.
Re: Re: Re: Smysl dotací
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-16 13:44:33
Kdo v EU nejvíc tlačí OZE jsou Němci a Rakušáci. Němci si už postavené jaderky násilně zavřeli, Rakušáci si je ani nepostavili, tak aspoň protestovali proti těm našim.
Jaderky jsou šíleně drahé a také vyrábějí šílené množství energie po šíleně dlouhou dobu, což pro občasné zdroje rozhodně neplatí. Ty jsou jen šíleně drahé (když poctivě započtete i náklady na zálohování). A životnost mají proti jaderkám zhruba třetinovou. Inu trvalá udržitelnost.
JE neběží rovnoměrně. Když servis a výměnu paliva naplánujete na letní měsíce, vyrábějí nejvíc v zimě. A snížit výkon reaktoru také není problém, jen se na tom moc neušetří.
Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Vojta Ondříček,2025-05-16 14:08:17
Jo, kdyby nebylo té nerudovské otázky "kam s ním".
Neruda řešil problém - kam se slámou ze slamníku, to vyvolá dnes už úsměv. Vrásky na čele ale vyvolá problém - kam s jaderným odpadem.
Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-16 14:20:58
Dotace, které tečou do OZE nalít do uzavření palivového cyklu. A možná by nebylo potřeba ani to, ale stačilo by politicky garantovat trvalý zájem na rozvoji jadrných technologií, aby jaderné společnosti měly jistotu, že vyvinuté technologie nepřijdou vniveč.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Vojta Ondříček,2025-05-16 17:32:42
Ono nejde jen o "vyčerpané" palivo, toho není až tak moc, jde hlavně o sekundárně zářící odpad, toho bude mnohonásobně víc, počítám. A lidé nechtějí mít úložiště odpadu tam, kde žijí.
Pochopitelně se nabízí řídce zalidněná oblast, třeba severnější Skandinávie. Ale už jen ten transport jaderného odpadu je problémem. Nebyl by akorát ve státu s totalitním režimem. Tam by byl protest kvalifikován na vlastizradu.
Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Aleš Procháska,2025-05-17 00:00:09
A jaký je ten problém s jaderným odpadem? Vždyť by na něj stačila jedna průmyslová hala, jakých máme u dálnic stovky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Vojta Ondříček,2025-05-17 03:24:11
Proč se tedy lidé tak brání mít v blízkosti své biosféry takové úložiště jaderného odpadu?
Proč byly vydány miliardy na stavbu druhého sarkofágu nad havarovaným JE blokem Černobylu?
A pak, jakou životnost má taková průmyslová hala, padesát let? Jak dlouho bude jaderný odpad nebezpečný, jak dlouho musí být strážený pečlivěj než Vrbětice?
Chápu, samé otázky a žádná rozumná odpověď. Jednání podle hesla "po nás potopa" je nespravedlivé vůči příštích generací.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-17 07:32:24
Potopou myslíte to, že v budoucí generaci bude mít možná pár sněhových vloček emocionální problém, že je někde v Česku zakopaný nízko a středně radioaktivní odpad, který do pár set let vyzáří? Proboha!?? Jedno takové podzemní úložiště funguje kousíček u Litoměřic v srdci Českého středohoří a spousta místních ani netuší, že tam něco takového je. Protože je to nijak neovlivňuje.
Jednání "po nás potopa" je prožrat dědictví po předcích a místo průmyslově vyspělé Evropy, kterou jsme zdědili po předcích my, předat potomkům deindustrializovanou, rozvojovou zemi.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Martin Novák2,2025-05-17 08:34:02
Cílem zelených magorů je právě deindustrializace, reverz technické revoluce a návrat ke šťastným časům lovců-zběračů. Kterých se na ploše ČR uživí max. 50000.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 08:45:50
obávám se, že vytáhnout "dědictví po předcích" je asi tak stejný level jako vytáhnout "zelené magory"
ono postavit elektráru, jejíž produkci musíte předem prodat do zahraničí, abyste ji zaplatil a překonal někzeré další překážky, kterou navíc ani nebudete stavět vy = do jisté míry to bude černá skříňka, to asi není ten pravý ořechový příklad "ïndustrializace"
ve světle aktuálního vývoje kolem korejců, francouzů a v pozadí mohou být "další/třetí" strany --- CO JSTE PROBOHA ČEKALI????
možná se tomu dalo předejít, kdybyste se svezli s procesy pro jinou zemi - nevím...
mezitím v tisku jakési zmínky o thoriovém reaktoru, který prý má být bezpečnější, páč "kdyby něco", údajně to má samovolně vychladnnout do čehosi tuhého - laik neodhadne, zda to není nesmysl, ale zdá se, že stávající technologie ještě má jakýsi prostor pro vylepšení...
Jinak když se všude mlelo o slavné fotovoltaice a solární energii a zrovna jsem měla relativně rozhazovačné období, dopřála jsem si ze zvědavosti (v průběhu několika let) 3 malé experimenty...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 08:53:49
...
eperiment č. 1: solární vaření. zakoupena jakási trubice, která měla fungovat jako čočka, dovnitř takové jako korýtko - solární pekáček nebo co. :) no byla jsem zvědavá, jestli TOHLE vůbec může fungovat, ač prý doporučuje 11 z 10 zálesáků nebo čeho. Výsledek: za poledne na slunci funguje, uvaříte v tom těstoviny a dokonce upečete buchty, ale...........TAKTO UVAŘENÁ/UPEČENÁ POTRAVA JR HNUSNÁ. Potvrzeno 3 ze 3 rodinných příslušníků. Nevím, čím to je - mně se vnucovala představa jakýchsi nepřirozeně rozkmitaných, excitovaných a porušených vazeb, atomů, molekul, nebo čeho..............prostě je to hnusný a pokorně jsme se vrátili k sušenému velbloudímu trusu, což předpokládám by udělalo 15 milionů z 10 milionů jakékoli obyvatelstva
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 09:01:28
... experiment č. 2: solární panýlek s několika žárovičkami - teoreticky se může hodit k osvětlení při výpadku elektriky, před stanem..............no prostě představte si co chcete. Tvrzeno, že bude osvětlovat celkem dlouho - snad 12 hodin (nebudu ten krám hledat), pokud použijete 1 žárovičku, doba se zkracuje podle toho, kolik žároviček si dopřejete, ale furt to mělo "na něco být".
Vskutku - po 1. nabití slunkem fungovalo.
Po 2. nabití byla doba svícení poloviční, po 3. ještě o kus kratší.
Pak mne to přestalo bavit - o výrobcích prodávaných v rámci "solárního boomu" si myslím svoje, jejich NEVYROBENÍM by se dost ušetřilo na lepší účely.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 09:12:06
...nedokončený experiment č. 3 - záměr: nouzové napájení notebooku, zamýšlen panel a baterie.
NIKDY NEINSTALOVÁNO, protože po přečtení rizik provozování baterie shledáno, že bych také mohla zapálit dům - což v poslední době nepřímo potvrzeno několika požárními incidenty zapříčiněnými "výbuchem elektrokoloběžky"
U pana Lošťáka si cením, že konečně jest "šídlo z pytle venku" a účel kydů od AI se zprůhlednil.
Pan Lošťák prodává software k fotovoltaice, budiž mu to přáno a předpokládejme, že jaksi propracovanost toho softwaru je lepší, než propracovanost jeho v podstatě marketingových článků na oslovi, (možná také bitcoiny?), a z tohoto úhlu jest třeba pohlížet na jeho publikační činnost.
pěkný víkend vespolek.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Martin Novák2,2025-05-17 09:39:18
"protože po přečtení rizik provozování baterie shledáno, že bych také mohla zapálit dům"
Tak na to bacha, rychle hoďte ten notebook do kýble s vodou abyste nevyhořela!
Protože tam je ta baterie taky :-)))
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 09:44:35
v notebooku je jiná.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Martin Novák2,2025-05-17 09:58:05
V notebooku je pravděpodobně stejná li-ion, jenom jiný tvar. U koloběžek a kol to bývají vibrace, velké proudy a nutnost nacpat velký výkon do malého prostoru - to všechno může způsobit selhání. U NTB je to jenom malý prostor, navíc proudy jsou poměrně nízké a vibrace žádné.
U solárů bývá často LIFEPO technologie která je bezpečnější než li-ion ale baterie je větší a těžší při stejné kapacitě.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-17 10:37:14
No u toho notebooku "jen" vyhoříte, u koloběžky hrozí solidní exploze :) Článků je tam víc a mají menší povrch, kterým by mohlo při vnitřním zkratu unikat přebytečné teplo, což kaskádovitě způsobí selhání sousedních článků. Když to začne dělat divné zvuky (syčení, pukání) nebo uniká dým, rozhodně se nesnažit koloběžku odpojit z dobíjení, ale rovnou zdrhat! Proces už je nezvratný a exploze může nastat každou sekundu.
https://www.youtube.com/watch?v=hAdbpH84LyY
LiFePO jsou mnohem bezpečnější, jak píšete.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Waldemar Nováček,2025-05-19 13:35:26
Ohledně pana Lošťáka jste mi vzala vítr z plachet. Všimněme si, prosím, že ani jedna věta od pana Lošťáka nebo jeho kolegy jasně neřekne, že soláry jsou technologie, která je efektivní a návratná sama o sobě...
Jenom a jenom o jejich SW... A ani zde nečteme vyjádření typu - toto finguje, vše mohlo by, za předpokladu, pokud, a jestli ....
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-17 09:19:40
Vytáhnout "dědictví po předcích" je hlavně stejný level jako "nespravedlnost vůči příští generaci" v příspěvku, na který reaguji.
"ve světle aktuálního vývoje"
- aktuálně v tom moc světlo není. Běžný smrtelník ví jen to, že se Arevě podařilo pozdržet podpis smlouvy a že nějaký Francouz ve službách EU napsal svým jménem české straně dopis. Máte zákulisní info (nebo exkluzivní proroctví?), zda se věc v dohledné době vyřeší či ne?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 09:36:02
mám jen "nekvalifikovaný odhad na základě dosavadní zkušenosti", nebo chcete-li, proroctví:
v lepším případě to skončí ostudou u potenciálních spolupodnikajících (česká strana se bude jevit jako nevěrohodná - jistě, při podrobnějším pohledu, ony i ty zahraniční protistrany tak nějak notoricky mají českou stranu za blbečky), zatraceně drahým prodražením (opravdu nečekám, že by na tom koruna do hodně dohledného budoucna byla dobře; i to má dopad na obyvatelnost) a přinejlepším nějakou tou mastnou pokutou, důvod se najde, i kdyby to měl být úplný bizár (uznávám, že jsem člověk prostý, kterému kuoříkladu není jasné, jak např. - a berte to jakou pouhý příklad - mohlo být pohlíženo na potenciální podnikání pana Šťávy s plody citového vydírání dobrovolných dárců krve jako na cosi, z čeho měl plynout "velký zisk", který někomu mohl "üjít")
ráda bych se někdy v těch proroctvích spletla, bohužel mívám pravdu
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-17 10:22:12
Uvidíme. Klidně to může být i tak, že Frantíci se svojí pověstnou ležérností výběrko podcenili a teď se nějaká nekompetentní "zodpovědná" osoba diví a zkouší fígle, jestli by to nešlo ještě zvrátit - a zjistí, že nešlo. Kdyby Arevu tlačila celá EU, Fiala by jim úslužně vyhověl, ale to se v tuto chvíli neděje. Navíc Vy máte svoji konspirační teorii, že na té elektrárně má zájem hlavně Německo, ne my. Potom by ale měli zájem i na tom, aby se elektrárna postavila včas, což je mnohem větší šance u Korejců.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 10:47:11
to si myslim ze uvazujete trosku chybne - nemecko na tomto projektu neni vylucne zavisle a nenese za nej odpovednost, naopak s francii (potazmo nekterymi dalsimi lidnatymi velkymi staty) vyjit nutne potrebuje.
no nic, to jsme zase offtopic od skveleho softwaru pana Lostaka (a umele inteligence?) na prosincove/lednove/unorove spoluziti se solarni energii pro 11 milionu obyvatel :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-17 11:14:12
No jistě, součet již předem známe, takže je jen potřeba dosadit takové neznámé, aby to vyšlo pro Arevu. Akorát že já ten součet narozdíl od Vás neznám a varianta s nekompetentní 'French frog' na prameni Arevy (a možná podmazaného soudce v Brně) se mi jeví stejně tak pravděpodobná.
U těch Němců - ono se to taky bude dost lišit od spolkové země. Na Dukovanech mají zájem hlavně Bavoři. S postupujícím GD asi čím dál větší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 11:44:03
dyt jo Bavori, ale oni nemaji suverenni postaveni ne; navic je rozdil "vyuzit jedne z moznosti" a "¨zavislost a odpovednost"... a nechce jim nakonec dodavat ta Francie? takze je vlastne neco jako konkurent? a z DE pohledu (a za stavajíci situace) mene rizikovy? (pokud teda znovuzprovozneni vlastnich elektraren, vcetne uhelnych, napr. pri stavu nouze je OPRAVDU AZ TAK nemozne)... na rozdil ode mne jste schopnej si zjistit a analyzovat technicke i pravni podrobnosti...
"součet již předem známe, takže je jen potřeba dosadit takové neznámé" -- jeste mi vy idealisto reknete, ze takto to nechodi...
:) Vy asi nectete toho pana Sochu... a pana Kratochvila, ten ted vlez do jakesi jeskyne, vapencove...
Vsechny ty vapence (ä ze jich je) = vyvazanej uhlik, kterej kdysi byl rozpustenej v morske vode (dobra - tez nejake ty sopky asi) ---- cosi mi rika, ze predstavy o "kolobehu uhliku a potazmo CO2 v prirode" by mohly v budoucnu doznat jakychsi zmen, a nasledne i veleslavny GD
Jiste, tato (pripadna) nobelovka urcite neceka na mne, a uprimne - :)) asi ne ani na vas
to jsou holt ty soucty.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-17 12:30:24
"součet již předem známe, takže je jen potřeba dosadit takové neznámé" -- jeste mi vy idealisto reknete, ze takto to nechodi..."
Chodí to tak, když máte na pozadí jednu dominantní sílu, ale tady těch sil proti sobě působí hodně, takže pro člověka bez zákulisních informací je to taková Schrödingerova kočka - před "změřením" jsou možné všechny výsledky. Často i pro člověka, který ty zákulisní informace má. Jeden můj příbuzný zase "věděl", že to kvůli politice vyhraje Westinghouse a když byl vyřazen, tak zase tvrdil, že to mají v hrsti Franzouzi, protože Spolu v čele s Fialou před EU panáčkují. Já jsem doufal ve vítězství Korejců, ale počítal jsem i s možností, že to bude cinknuté a vyhraje někdo jiný. Teď zase doufám, že snaha Arevy narazí, ale počítám i s možností, že skrze politiku dosáhnou svého.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 13:55:07
" tady těch sil proti sobě působí hodně" - no a nevim proc si musi dat po cuni ausgerechnet u nas. ................nic, tim bych to asi uzavrela.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
F M,2025-05-18 01:20:55
Také nic víc nevím. Původně jsem to pochopil tak, že naši politici a zástupci ČEZu se nebavili s Francouzi po výsledku tendru, tedy ne vyslechli jejich připomínky. Soud to stopl protože po tom podpisu by to již bylo nevratné a je třeba to prověřit. Ale vycházelo mi to tak, že se příliš nečeká, že se to zruší. Teď to vypadá, že se do toho montuje EU (komisař) a orgán na ochranu soutěže (jako že Korejci mohli dostat od státu subvence). Co z toho vyjde nakonec těžko říct. Každopádně je každé zdržení problém, ty bloky už měli dávno stát, i v ideálním případě budou pozdě, natož takto.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-18 09:28:58
opravdu nevím, ale domnívám se, že vzhledem k historickým precedentům bylo nejvhodnější nedělat NIC.
nyní echo24 opět provětrává kauzu diaghuman - jádro věci spočívá v tom, že dárcovství krve v ČR bylo opravdu darováním, s etickými apely, s pouze symbolickou kompenzací ve smyslu "vážíme si tě, šlechetný dobrodinče" (pohoštění v "bufíku" transfuzky, jehož vedlejší nerozmazávanou funkcí podle mne bylo, aby dárcové přišli na jiné myšlenky, doplnili energii, nekolabovali a na proces nezanevřeli) - něco jako když uděláte dobročinnou sbírku.
pokud by si někdo založil byznys na rozprodeji dobročinné hmotné podpory osobám v nouzi, měl by z toho ostudu, nikoli že by mohl žalovat, že byl "zkrácen na svých právech", tím hůře, pokud by šlo o osobu dobře situovanou.
kdo "ovládal či neovládal" danou společnost - podle logiky, pokud snad ona společnost se nechala danou osobou zastupovat, tak dotyčné osobě poskytla k tomu oprávnění a pokud tento zástupce nejednal eticky, pak těžko očekávat, že vznikne dobré mínění o celé takové firmě, a není-li dobré mínění, těžko ji někde doporučovat? Pokud zástupce nejednal podle standardů dané firmy, jde problém "za zástupcem" a člověk by očekával rozumný smír?
Bohužel, toto je klima, kde nelze nic dobrého očekávat; předpokládám, že v dalším vývoji se poněkud setřídí ono "není problém vymyslet ODKUD odejít, ale KAM odejít"; těch "kam" bude logicky přibývat, patrně na místech, nad kterými bychom dnes tzv. ohrnuli nos (pro historické i současné ilustrace bychom patrně nemuseli chodit daleko).
Zbytečno investovat za těchto okolností, ještě při všech těch tzv, protichůdných silách, ovládajících různé sankční páky.
Ani osoby, které zatím tvoří populační přírůstek v ČR (ïmigranti), nejsou padlé na hlavu.
:) to máte zdarma proroctví.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Martin Novák2,2025-05-17 09:31:01
"ono postavit elektráru, jejíž produkci musíte předem prodat do zahraničí, abyste ji zaplatil a překonal někzeré další překážky, kterou navíc ani nebudete stavět vy = do jisté míry to bude černá skříňka, to asi není ten pravý ořechový příklad "ïndustrializace""
Sama vidíte jak daleko už teď deindustrializace došla. Před 25 lety jsme ještě byli schopní postavit atomovou elektrárnu SAMI!
K financování: Země s ekonomikou v rozkladu která honí HDP iluzorními výkony jako státní správa, služby a na úkor dluhu má problémy s financováním velkých projektů. V Africe nebudují atomové elektrárny a není to proto že by nechtěli ale proto že na to nemají.
Ke stavbě chybí nejvíc politická vůle protože Brusel atomovky nechce a naše "zastoupení" zastupuje Brusel a ne ČR. Atomovky znesnadňují deindustrializaci a totální zrušení průmyslu je jediný způsob jak dosáhnout Zero Carbon.
Každá technologie se dá vylepšit, kdybychom na to čekali tak dodnes otesáváme pazourek a čekáme na zdokonalení páky. Energie nám dojde za 2 roky jak Brusel dusí uhelné elektrárny.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 09:39:00
"Před 25 lety jsme ještě byli schopní postavit atomovou elektrárnu SAMI!" -- no a protože jsne to neudělali, tak to z nějakých důvodů nebylo možné.
rozmýšlení o těch důvodech a o tom, jaká je aktuálně situace v tomto ohledu, nechám na Vás....
mějte fajn víkend.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Martin Novák2,2025-05-17 09:46:10
Že jste včera nevařila ještě neznamená že jste toho nebyla schopná.
Tehdejší argument byl že máme dostatek kapacity v uhlí a těžíme VLASTNÍ LEVNÉ uhlí kterého máme dost na 300 let.
To ještě nikdo netušil že vypukne zelené celounijní šílenství a u nás se nenajde politik který by se mu postavil.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Eva M,2025-05-17 10:37:48
vidite - "máme dostatek kapacity v uhlí a těžíme VLASTNÍ LEVNÉ uhlí kterého máme dost na 300 let" - ja vim, povolenky, ovsem s ohledem na sirsi souvislosti by se podle mne byvalo vyplatilo prepocitat, zda by se pro nejblizsi obdobi spis nevyplatilo jeste zustat u toho uhli.
no, nejlepe se vydelava na smluvnich pokutach, pac za ty neni treba nic dodat, pouze inkasujete - zda se, ze ted uz to vyjde prast jako uhod. :)) nikdo prece nemohl predvidat, ze to takto dopadne...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-17 11:23:27
300 lety se asi v té době neargumentovalo. Těžební limity pocházejí už z roku 1991. Ale i zásoba na pár desítek let byla validní argument, proč JE zatím nestavět, když jsme byli čistým vývozcem elektřiny. Jenže v té době nebyl takový tlak na dekarbonizaci a u uhlí se řešilo hlavně poškození krajiny těžbou, které vyvažovaly kvalitní rekultivace.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
Aleš Procháska,2025-05-17 14:04:34
Než hala spadne, přesune se to do jiné. Ale možná se to ještě před tím přetřídí, přepracuje a použije, tak toho nebude tolik :-) A jeden Castor bych si vzal na zahradu, rád bych měl vytápěný skleník.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl dotací
F M,2025-05-18 01:49:38
Odpovědi jsou jen je třeba je slyšet, prostě to není za pár let. Ono toho v té elektrárně opravdu radioaktivního, mimo paliva není mnoho. Kromě těch opravdu silně zářících (malá část) kousků opravdu stačí jen pár let/desítek počkat. Náklady na to i likvidaci jsou průběžně z příjmů elektrárny spořeny a jsou již započteny v té ceně elektřiny (nákladech).
https://www.osel.cz/11052-kolik-stoji-likvidace-vyslouzile-jaderne-elektrarny.html
V Černobylu se již začíná připravovat likvidace.
Jaderný odpad (ten opravdu hodně aktivní) bude nebezpečný tak dlouho než se pohřbí do trvalého úložiště. Tedy předpokládám se ho ještě před tím velká část využije (palivo je/bude cenná surovina).
Poznámka
Vojta Ondříček,2025-05-16 00:53:50
Píšete : Kvalitní instalace a dostatečné chlazení mohou jeho životnost prodloužit.
Teplota polovodičů a i jiných komponent elektroniky ja zásadním faktorem pro jejich stárnutí a tedy rozhodující pro spolehlivost a funkčnost celého zařízení. Dostatečné chlazení tedy zaručeně a podstatně prodlouží životnost. Platí pochopitelně i pro panely na střeše, které musí mít dostatečný odstup od střechy a ten prostor nesmí být zanesen odpadem (listím). Solární střešní tašky musí být tedy chlazeny i "ze zadu".
Jinak díky za všechny tři díly.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
