Snad každý majitel rodinného domu v posledních letech alespoň na chvíli zvažoval, zda si na střechu nepořídit ty lesklé panely, co slibují elektřinu skoro zadarmo. Zelená dohoda za rohem, ceny energií tančící kozáčka a soused, co se chlubí nižšími účty – pokušení je silné. Fotovoltaické elektrárny (FVE) se staly symbolem moderního, ekologicky smýšlejícího bydlení. Jenže, jak už to bývá, ďábel se často skrývá nejen v detailu, ale i v účetnictví. Vyplatí se tedy tahle technologická vymoženost běžnému smrtelníkovi v České kotlině, nebo jde spíše o drahý koníček s nejistým výsledkem? Podívejme se na věc střízlivýma očima ekonoma, který si právě sundal růžové brýle.
Zlatá horečka a kocovina: éra výkupních cen
Pamatujete na léta kolem roku 2010? To byla doba, kdy se zdálo, že Česká republika našla nevyčerpatelný zdroj bohatství – slunce. Stát tehdy, ve snaze dohnat evropské trendy a naplnit jakési závazky, nabízel tak štědré výkupní ceny za elektřinu z FVE, že se investice jevila jako sázka na jistotu. Kdo měl volný pozemek nebo střechu, neváhal. Bakalářská práce Michaely Zahrádkové z roku 2017 analyzovala právě tuto éru na příkladu tří investorů, kteří své systémy spustili v roce 2010.
Její zjištění potvrzují tehdejší optimismus:
- Návratnost: Prostá doba návratnosti se u sledovaných případů pohybovala mezi 10 a 13 lety.
- Financování: Kdo měl vlastní kapitál, vrátil si investici rychleji (cca 10 let), kdo si vzal leasing, počkal si déle (cca 13 let). Logické, že? Bankéř se taky potřebuje na slunci ohřát.
- Faktory: Ukázalo se, jak klíčové je umístění. Investor Y, ač měl výkonnější systém než soused X, dosahoval nižších výnosů kvůli částečnému zastínění nedalekým kopcem. Geografie zkrátka neošálíš.
Tehdejší systém byl jednoduchý: vyrob a prodej vše do sítě za garantovanou, velmi slušnou cenu na 20 let. Ráj na zemi? Možná. Ale jak už to u nás bývá, ráj netrval věčně. Následovala smršť legislativních změn, regulací, zavedení solární daně a všeobecné vystřízlivění. Kdo zaváhal, měl smůlu. A kdo nezaváhal, často bojoval s byrokracií a pocitem, že pravidla hry se mění za pochodu – což, přiznejme si, je u nás tak trochu národní sport. Zahrádková trefně poznamenala i tehdejší absurdistán v podobě povinných poplatků za recyklaci panelů – tedy platit za likvidaci něčeho, z čeho se dá získat cenná surovina. Inu, logika úředního šimla.
Moderní fotovoltaický systém na střeše rodinného domu představuje investici do budoucnosti... nebo jen do účtů za elektřinu? Zdroj: AI generator.
Nová doba, nová pravidla: Zelená úsporám a vlastní spotřeba
Po kocovině z "eldoráda" přišla nová éra, reprezentovaná především dotačním programem Nová zelená úsporám (NZÚ). Ten změnil pravidla hry: místo prodeje do sítě se důraz přesunul na maximalizaci vlastní spotřeby vyrobené elektřiny. Dotace pomohla snížit počáteční náklady, ale návratnost už nebyla tak přímočará.
Ondřej Chrobák ve své práci z roku 2018 analyzoval dva systémy pořízené právě s dotací NZÚ (po roce 2014):
- Investor A (Hybridní systém s baterií): Tento systém byl navržen pro maximální soběstačnost, s baterií pro ukládání přebytků. Výsledek? Tristní. Prostá doba návratnosti přes 24 let, diskontovaná návratnost v nedohlednu a záporná čistá současná hodnota (NPV). Hlavní viník? Drahá baterie s omezenou životností (nutnost výměny cca po 16 letech), která "sežrala" veškeré úspory.
- Investor B (Systém s využitím přebytků): Tento systém maximalizoval vlastní spotřebu (85 %) a malé přebytky pouštěl do sítě za nízkou cenu nebo je využíval k ohřevu vody. Výsledek? Podstatně lepší. Prostá doba návratnosti cca 10 let, diskontovaná cca 11 let a kladná NPV.
Chrobákova práce jasně ukázala, jak klíčový je návrh systému a především ekonomika baterií. Zatímco představa energetické nezávislosti díky baterii je lákavá, její cena a životnost mohou celou investici ekonomicky potopit. Použití dynamických metod hodnocení (diskontovaná návratnost, NPV), které zohledňují časovou hodnotu peněz a riziko, navíc ukázalo realističtější (a často méně lichotivý) obrázek než prostá doba návratnosti.
Současnost a budoucnost: Vyplatí se to dnes?
A jaká je situace dnes, na prahu roku 2025? Trh se opět proměnil.
- Ceny komponent: Dobrou zprávou je, že ceny samotných panelů a některých dalších komponent klesly na historická minima.
- Dotace NZÚ: Program pokračuje, ale podpora se snižuje. Pro rok 2024 byla maximální standardní dotace 160 000 Kč (až 200 000 Kč s bonusem za zateplení). Pro rok 2025 se očekává další snížení (na cca 120 000 Kč) a omezení podporovaného výkonu (na 5 kWp). Zájem je enormní, prostředky na rok 2024 byly rychle vyčerpány. Kdo chce dotaci, nesmí otálet.
- Návratnost: Odhady se divoce liší. Někteří prodejci optimisticky hovoří o 4-8 letech, jiní střízlivěji o 5-14 letech. Realita bude někde mezi, silně závislá na:
- Výši vlastní spotřeby: Stále klíčový faktor. Čím více vlastní elektřiny spotřebujete, tím lépe.
- Ceně elektřiny: Jak nakupované, tak vykupované. Vyšší ceny nakupované elektřiny zkracují návratnost díky větším úsporám.
- Výkupních cenách přebytků: Ty jsou nízké (cca 1-2 Kč/kWh nebo volatilní spotové ceny) a představují spíše drobný bonus než hlavní zdroj příjmů. Zapomeňte na zlaté časy garantovaných 12 Kč/kWh.
- Nákladech na systém: Včetně instalace a případných baterií.
- Výši dotace: Ta stále hraje významnou roli.
- Baterie: Stále představují významnou investici s omezenou životností. Jejich rentabilita je sporná a závisí na individuálních potřebách a budoucím vývoji cen.
Sledování výkonů vlastní elektrárny je zajímavá zábava, ovšem racionálnější je sledování účtů za energie. Zdroj: AI
Výhled do křišťálové koule (a co na to ropa?)
Kam se tedy bude ubírat solární energetika pro domácnosti? Vývoj je dynamický jako jarní počasí. Očekává se další pokles cen technologií, zejména panelů, což by mohlo kompenzovat avizované snižování dotací v roce 2025. Zároveň roste zájem o energetická společenství a sdílení elektřiny, což může otevřít nové možnosti využití FVE i pro ty, kdo nemají ideální střechu nebo spotřebu. Legislativa se snaží reagovat (Lex OZE III), ale jak už jsme si zvykli, často s jistým zpožděním a nepředvídatelností. Hrozby dalších zásahů do již existujících podpor (jak naznačují některé zprávy z konce roku 2024) mohou navíc podkopávat důvěru investorů obecně.
A jak do toho všeho zapadá cena ropy? Historicky, jak připomíná i Zahrádková v souvislosti s ropnou krizí 70. let, drahá ropa zvyšovala zájem o alternativy. Vysoké ceny fosilních paliv obecně tlačí nahoru i ceny elektřiny, čímž se FVE stává atraktivnější díky větším úsporám. Jenže přímá vazba ceny elektřiny na cenu ropy dnes není tak silná – do hry vstupuje plyn, uhlí, emisní povolenky a hlavně stále větší podíl obnovitelných zdrojů samotných, které mohou v určitých chvílích stlačit cenu elektřiny až k nule či dokonce do záporu (tzv. kanibalizace OZE, téma pro odborné konference jako Solární konference 2025).
Dnes se tedy zdá, že hlavním motorem pro pořízení FVE není ani tak cena ropy na světových trzích, jako spíše snaha ušetřit na účtech za elektřinu, jistá míra ekologického smýšlení a dostupnost (byť klesající) dotací. Cena ropy je spíše jedním z mnoha faktorů v pozadí, ovlivňujícím celkovou ekonomickou náladu a ceny energií v širším kontextu, nikoli přímý spouštěč rozhodnutí o instalaci panelů na střechu.
Pět až čtrnáct let: Dlouhá, nebo krátká doba?
Často zmiňovaný rozptyl návratnosti 5 až 14 let vyvolává otázku: je to vlastně hodně, nebo málo? Odpověď, jak už to v ekonomii bývá, není jednoduchá a závisí na úhlu pohledu.
- Pohled finančního investora: Čistě finančně orientovaný investor, zvyklý na rychlejší obrátku kapitálu u některých podnikatelských projektů (kde se často cílí na návratnost 3-5 let), může 10 nebo 14 let považovat za dlouhou dobu. Zvláště s ohledem na rizika spojená s vývojem cen energií a měnící se legislativou. Na druhou stranu, oproti třeba akciím, nabízí FVE (po instalaci) relativně předvídatelný "výnos" ve formě úspor a zdroj energie (slunce) je zdarma. Dolní hranice 5-7 let už pak vypadá velmi atraktivně i pro finančníky.
- Pohled majitele domu: Pro majitele nemovitosti je FVE často spíše dlouhodobou investicí do infrastruktury domu, podobně jako zateplení nebo nový kotel. Zde se očekávání návratnosti přirozeně prodlužují. Klíčové je, že systém má životnost 25-30 let i více. Pokud se investice vrátí za 10 let, znamená to 15-20 let "téměř bezplatné" elektřiny (nepočítáme-li údržbu či případnou výměnu střídače/baterií). Z tohoto pohledu se i 14 let může jevit jako přijatelná doba.
- Nehmotné přínosy: Nelze opomenout ani faktory, které se těžko přepočítávají na koruny. Pocit energetické soběstačnosti (byť částečné), nižší uhlíková stopa, ochrana před budoucími cenovými šoky – to vše má pro mnoho lidí hodnotu, která může ospravedlnit i delší finanční návratnost.
Takže, je 5-14 let moc, nebo málo? Pro někoho, kdo hledá rychlý zisk, může být horní hranice příliš vzdálená. Pro jiného, kdo plánuje v domě bydlet desítky let a cení si i ekologických a bezpečnostních aspektů, to může být rozumný kompromis. Dolní hranice (5-7 let), pokud je dosažitelná za reálných podmínek, je pak jednoznačně atraktivní. Jako vždy záleží na prioritách a ochotě podstoupit jistá rizika.
Závěr: Sázka na slunce?
Investice do fotovoltaiky na rodinném domě v ČR není jednoznačnou výhrou ani prohrou. Pryč jsou doby garantovaných vysokých výkupních cen. Dnes jde především o úsporu díky vlastní spotřebě, podpořenou klesající dotací. Návratnost je možná, a díky nižším cenám panelů může být i rychlejší než před pár lety, ale rozhodně není automatická a odhady prodejců je třeba brát s rezervou (kdo by to byl řekl, že?). Klíčové je pečlivé plánování, realistická kalkulace zohledňující vlastní spotřebu, aktuální ceny, podmínky dotace a především kritické zhodnocení (ne)výhodnosti bateriového úložiště.
Fotovoltaika tak zůstává sázkou – sázkou na budoucí ceny energií, na stabilitu dotačních programů (což je u nás, přiznejme si, trochu oxymóron) a na vlastní schopnost optimalizovat spotřebu. Může se vyplatit, ale také nemusí. Rozhodně to není bezpracný stroj na peníze, jak se někdy tvrdí. Je to spíše běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem, okořeněný trochou ekologického cítění a technologického nadšení. A možná právě to je pro mnohé ten hlavní motiv.
Klíčová slova: Fotovoltaika, solární panely, návratnost investice, ekonomika, Česká republika, Nová zelená úsporám, obnovitelné zdroje energie, dotace, baterie, cena ropy, energetika.
Další čtení (Zdroje):
- ZAHRÁDKOVÁ, Michaela. Návratnost investic do fotovoltaických panelů rodinných domků. Bakalářská práce, VŠTE v Českých Budějovicích, 2017. (Detailní analýza návratnosti FVE instalovaných v roce 2010 s využitím výkupních cen.)
- CHROBÁK, Ondřej. Návratnost investic do fotovoltaických panelů rodinných domků. Bakalářská práce, VŠTE v Českých Budějovicích, 2018. (Analýza návratnosti FVE instalovaných po roce 2014 s dotací Nová zelená úsporám, včetně systémů s bateriemi a bez nich, s použitím dynamických metod hodnocení.)
- Ministerstvo životního prostředí - Nová zelená úsporám: https://novazelenausporam.cz/ (Oficiální informace o dotačním programu, aktuální podmínky.)
- Analýzy návratnosti a cen (Příklady z roku 2024/2025): (Upozornění: Některé zdroje mohou být komerční a jejich odhady návratnosti brát s rezervou.)
- Solar Brothers - Návratnost 2024 (Příklad komerční analýzy uvádějící kratší návratnost.)
- Smart Phoenix - Cena a návratnost 2024 (Diskuse faktorů ovlivňujících cenu a návratnost.)
- Positiv.cz - Fotovoltaika 2025 (Článek shrnující vývoj cen a návratnosti s predikcí na rok 2025.)
- Acetex - Fotovoltaika 2025 (Přehled vývoje a výhled pro rok 2025.)
- Solární konference 2025 (Informace o nadcházející konferenci řešící budoucí výzvy.)
- Výkup přebytků (Příklady z roku 2024):
- Energosolar - Výkup elektřiny 2024 (Přehled možností a cen výkupu přebytků.)
- Srovnejto.cz - Výkupní ceny 2024 (Srovnání nabídek různých dodavatelů.)
- Cenyenergie.cz - Výkup přebytků 2024 (Další přehled cen a podmínek výkupu.)
Diskuze:
Petr Nováček,2025-05-13 00:25:15
Vyplatí nevyplatí. Už od příštího roku budou soláry povinné na nových veřejných a komerčních budovách nad 250 m2, 2027 pro jejich rekonstrukce. Od roku 2029 i na nových rodinných domcích. Takže ve výsledku bude v době, kdy svítí, potřeba málo elektřiny, protože si ji každý doma vyrobí. Naopak budou přebytky, které se ale nebudou nikam posílat, protože na burze bude záporná cena. Naopak v zimě při inverzi kdy nefouká, tak bude výroba z FVE i větrníků nulová. V tu dobu bude potřeba velké množství fosilních elektráren.
V budoucnu budou všichni na SPOTu, virtuální baterka se zruší. FVE se tak příliš nevyplatí, ale bude to nutné zlo pro získání stavebního povolení a kolaudaci. Co se asi vyplatí více je komín, aby si člověk v době vysokých cen elektřiny mohl zatopit a nemusel platit nesmyslně vysoké ceny v době kdy nefouká a nesvítí a ještě budou zrušené uhelky.
Re:
David Oplatek,2025-05-13 08:41:54
Kdo může a má rád sebe a svou rodinu, utíká z Evropy pryč.
Jen doplním, že od roku 2050 by měly mít instalaci FV povinnou prakticky všechny budovy, včetně již stojících RD. Zaplatíme to my všichni, rádi, povinně a bez rozdílu, protože to tak chceme a protože máme dost peněz se kterými nevíme, co dělat.
Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2025-05-13 12:15:09
Není tak těžké vymyslet, odkud utéct. Mnohem těžší je otázka, KAM utéct. :D
Re:
Martin Novák2,2025-05-13 08:50:17
Příkazová ekonomika v celé kráse. Nedá se divit že museli schválit pendrekový zákon §318a, diktatura potřebuje podporu v právním řádu. A volební manipulaci pomocí korespondenční volby nebo rušení stran/volebních výsledků soudy.
Jak se u spotu dozvíte okamžitou cenu energie? To máte vedle trouby display s cenou která se aktualize online a sirénu při překročení hodnoty jako pokyn vypnout okamžitě lednici?
Nebo si platíte 1000 měsíčně za nějakou službu v cloudu a dalšího půl milionu investujete do "chytré" domácnosti na tu službu napojenou?
Fotovoltaika je pro toho, kdo tomu rozumí
Richard Vacek,2025-05-12 17:24:53
Jinak se jedná o další černou krabici, která se chová nevypočitatelným způsobem a občas potřebuje zásah odborníka.
Údržba
David Oplatek,2025-05-12 14:35:09
Kde jsou v těch výpočtech náklady na údržbu? Ta je totiž taky důležitá, řekl bych snad až zásadní:
1) Náklady na výměnu komponent (zejména střídače)
2) Náklady na samotnou údržbu zařízení (úklid sněhu, čištění trusu, řezání větví, revize, atd.)
3) Náklady na konfiguraci časového spínání zařízení (studování manuálu, ťukání, vylaďování času)
4) Náklady ušlé příležitosti (ne vždy je vhodné spotřebič zapínat podle svítivosti slunce a stavu nabití baterie)
5) Hlídání přetoků, pokud není investováno do nějaké poloautomatiky (i tak je to s otazníkem, neboť změny na trhu se někdy neprojevují v ovládání okamžitě tak, jak je třeba)
6) Hlídání legislativních změn a s tím spojené úpravy konfigurace zapojení celého zařízení
7) Celkově je třeba neustále hlídat a analyzovat spotřebu - vytvořit si statistické rozhraní a počítat.
8) Ovládání spotřebičů/elektrárny na dálku z mobilu není někdy spolehlivé, ani okamžité (vyžaduje nízkou latenci spojení) - mohou vznikat další náklady na neplánovanou spotřebu
...
To vás prostě musí bavit. Někdo pálí čas sbíráním časopisů, někdo sledováním elektroměru a plánováním užívání spotřebičů. Ten pokrok... Kde se to zastaví?
PS: Možná bych si i položil otázku, proč je v poslední době tolik "moderní a žádané" vytápění dřevem. Kachlová kamna a tak. Myslíte, že ty lidi baví chodit každý den s banánovkou dřeva, čuchat v obýváku smrad kouře a čistit ohniště od popela? Nebo by byli raději, kdyby jim elektrika SAMA dům přes noc temperovala na 17 a přes den na 22 ˚C? Ach, ten pokrok...
Re: Údržba
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-12 15:40:21
Velmi výstižné!
PS. HLavní výhoda kamen je nezávislost. V případě delšího výpadku elektřiny je možnost topit v kamnech k nezaplacení. Nemusíte v nich topit trvale.
Re: Re: Údržba
Martin Novák2,2025-05-12 19:25:07
Nezávislost na dodávkách elektřiny je užitečná jenom tehdy pokud je dodávka nespolehlivá a/nebo stojí majlant. Jako třeba teď. Elektřinu mám za cca 10kč/kWh a vláda zuřivě pracuje na Španělském scénáři: "Ničeho se nebojte, elektřinu chybějící po vypnutí uhelek v zimě dovezeme, Němci budou mít v létě přebytky"
Re: Re: Re: Údržba
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-12 19:35:31
Nespolehlivá může být i tím, že někdo v rámci hybridní nebo ostré války zničí rozvodnu.
Re: Re: Re: Re: Údržba
Martin Novák2,2025-05-12 21:53:48
To není u nás pravděpodobné. Zatímco Francouzi zahazovali zbraně už v prvním boji, Češi se vzdávají dávno před tím takže k boji ani nedojde. Není žádný žádný důvod aby Putin ničil rozvodny které jsou vlastně už jeho protože je prakticky nemá kdo bránit a v podstatě ani čím bránit. Naše armáda zvládne bránit proti frontálnímu útoku jedno okresní město jeden den a zbytek EU je na tom zhruba stejně, tedy kromě Polska. Fico už se nechal slyšet že pokud bude Putin chtít vstoupit na Slovensko tak ho nechají.
USA zájem bojovat nemají, takže pokud Ukrajina padne tak to vidím na mírovou konferenci v Mnichově a Putin může být navržen na Nobelovu cenu míru za řešení středoevropské otázky stejně jako byl Hitler (za řešení Sudetské otázky). A jediná země EU kde se bude bojovat bude zase Polsko...
Re: Re: Re: Re: Re: Údržba
František F,2025-05-14 12:51:14
Pokud by bylo rozpuštěno NATO vlivem prezidenta, pak by Rusko nemělo proti komu bojovat.
Re: Údržba
Pavel Kaňkovský,2025-05-13 12:38:05
Ad 1) Výměna střídače? To jedině snad v případě, že jsou špatně chlazené a ta elektronika se časem upeče. V UPS s dvojitou konverzí jede střídač nepřetržitě a nějak se mi nezdá, že by to byla komponenta, která se by musela vyměňovat.
Ad 3) Možná jste identifikoval díru na trhu. O nějaké inteligentnější ovládání spotřebičů by mohl být obecnější zájem.
Ad 7) Nad tím, jakou má spotřebu a kolik za to platí, by se občas měl zamyslet každý spotřebitel čehokoli.
Ad 8) To si to jako představujete tak, že člověk čumí nonstop do mobilu a řídí to na dálku v reálném čase místo PLC, že tam vidíte problém s latencemi?
Re: Re: Údržba
David Oplatek,2025-05-13 14:01:58
1) No vidíte, to už máte první dva příklady příčiny poruchy.
3) Přemýšlel bych takto: Nechci se stát otrokem elektrospotřebičů. Sám si chci určit, kdy je chci používat. Nepotřebuju i tento aspekt mého života regulovat Polytbyrem. A nechci platit výpalné za to, že to nebudu muset řešit. Chci jít totiž z práce dřív domů.
7) Souhlasím. Jednou, dvakrát za rok to v běžném režimu stačí. V tomto novém z toho bude rutina.
8) Ti, co nemají poloautomat, to tak někdy dělají. A moc to nefunguje, vedle toho tedy, že je to totálně nepraktické. Že by investovali do poloautomatu, co to oddře za ně? Ti by nejraději to všechno hodili do šrotu. Jenže by pak vraceli dotace i s pokutami.
Nevím, jestli chápete, že to všechno jsou jen umělé vytvořené problémy. Lidstvo se nikam neposouvá, technický pokrok prakticky nulový.
Nepřesnosti
Martin Novák2,2025-05-12 11:04:02
"Klíčové je, že systém má životnost 25-30 let i více."
Nemá, to je reklama, reálný provoz ukazuje na životnost panelů asi tak poloviční. A nebyla ani zmíněna životnost střídačů která je 5-10 let a cena 15-50 tisíc za 5kW určitě není zanedbatelná.
Znovu se potvrzuje že soláry jsou poháněny jen a pouze dotacemi, a to ještě ne vždy.
Prodělečnost s bateriemi se vztahuje i na OZE obecně, kdy jediný aspoň trochu ekonomický provoz by byl možný pouze s obřími úložišti které ovšem musí být ÚPLNĚ ZADARMO!
Úplně zlikviduje ekonomii jakýchkoliv domácích OZE platba za výkon, kdy odběratel bude platit za MOŽNOST odebírat energii a ne za odebrané množství. Pomalu se k tomu blížíme salámovou metodou. Nelze ovšem ČEZu divit, energie z OZE je zadarmo drahá tím jaký binec dělá v síti a tím že je k dispozici jen když je nejméně zapotřebí.
Re: Nepřesnosti
David Oplatek,2025-05-12 14:53:43
Mě zaráží, že to nikdo ještě nenapadl u ÚS. Není přeci možné, aby byl občan penalizován za něco, co neprovedl, ale mohl provést.
Totéž co mediální poplatky a poplatky za autorská práva. Tam se také platí za MOŽNOST.
Re: Re: Nepřesnosti
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-12 16:01:37
Platba za MOŽNOST je naprosto normální a často nejlepší řešení. Například u telefonu nebo internetu - platím za možnost volat nebo stahovat plnou rychlostí 24/7. Obojí využívám hodinu denně, ale síť musí existovat 24/7.
Zavedení platby za MOŽNOST odebírat určitý výkon by naopak bylo spravedlivé vůči lidem, kteří neprovozují vlastní soláry a proud tudíž odebírají rovnoměrněji, ne podle sluníčka. Elektrická soustava má velkou část nákladů fixních.
U poplatků za datové nosiče neplatíte za MOŽNOST, protože Vám tím nevzniká žádný nárok. To je čistě výpalné.
Re: Re: Re: Nepřesnosti
David Oplatek,2025-05-13 08:46:48
Normální je v tržní ekonomice, kde máte možnost volby.
Re: Re: Re: Re: Nepřesnosti
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-13 09:47:09
Vy si tržně vybíráte dodavatele elektřiny a ten si zase tu elektřinu tržně obstarává od výrobců. Tržní není jen to, že tomu ERÚ dává nějaké mantinely. Ale vy naopak voláte, aby ty mantinely omezující volný trh byly VĚTŠÍ - tím, že by dodavatel NESMĚL účtovat koncovému zákazníkovi platbu za dostupný výkon.
Jiná věc je, jak ta elektřina vzniká - tam by to chtělo zrušit nadbytečné zákazy, povinnosti a dotace (emisní odpustky, povinné soláry). Ale 100% tržní to také být nemůže. Asi byste nechtěl, aby uhelky znova běžely bez odlučovačů popílku a SOx jako před 35 lety. Kdyby to rozhodoval 100% trh bez regulací, přesně to by se stalo.
Každopádně regulace výrobců nemá nic společného s tím, že dodavatel začne zákazníkovi elektřinu účtovat spravedlivějším způsobem. Zvlášť pokud je ten zákazník zároveň výrobce solární elektřiny.
Ještě dodám, že vy jako fyzická osoba jste chráněným zákazníkem. Fabrice může dodavatel vypnout proud, když je zrovna nedostatek na trhu a tím zajišťovat regulaci s rozumnými náklady. Ve smlouvě si bilaterálně určí, za jakých podmínek to může udělat. Vám jako fyzické osobě ale dodavatel takovou smlouvu nabídnout nemůže. Vy si můžete odebírat kdy chcete, kolik chcete a nezaplatíte ani o korunu navíc, i kdyby to dodavatel kupoval 10x dráž. A když naopak dodavatel s Vaším odběrem počítá a Vy neodeberete nic, protože Vám zrovna svítí slunce na solár, je to také jeho problém. TOTO není tržní.
Je autor skutečný? :-)
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-12 10:12:10
Napsala článek skutečná osoba, nebo jde o další výtvor LLM fantoma vystupujícího zde jako Viktor Lošťák? Formátování i styl jsou stejné, ale to může být jen redakční úpravou.
Podezřelé mi příjde, že se autor v prvním odstavci nepřímo označil za ekonoma, ale svoji kvalifikaci blíže neupřesnil, takže to působí spíše jako řečnická fráze jazykového modelu. Dále je podezřelé, že článek celkem rozumě povídá, ale málo počítá (grafy, tabulky). U ekonoma bych čekal spíše vlastní propočty než že bude vycházet ze 7 resp. 8 let starých studií o návratnosti a z PR informací od subjektů, které se solární energetikou živí.
Pokud je Bogdan Kovalenko skutečná osoba, tak se upřímně omlouvám, dnes je těžké na internetu něčmu věřit.
Mala elektrarna
Libor Tomsik,2025-05-12 08:52:56
Přispěji s trochou svých znalostí. V Německu se staly popupární malé, balkonové, solární elektrárny. Max výkon střídače 800W, max výkon panelů 2kWp, které si může každý nainstalovat doma sám, bez povolení, revizí atp. Stačí online nahlášení. Pořizovací cena je dnes od 250€ za set s 1kWp. Za přetoky se nic neplatí.
Doma mám 1700Wp, půl natočené na jihovýchod a druhou půlku na západ, aby vykrýt základní spotřebu co nejdéle. Zatím to provozuji rok a od jara do podzimu ušetřím kolem 1.3€/den, pokud jsme doma a spotřebováváme. Tedy cca 200€ za rok. Návratnost vychází tedy na max dva roky.
Moje elektrárna byla loni trochu dražší, cca 600€, plus spojovací materiál atp dalších 100€, nicméně ještě jsme dostali přímou dotaci 500€, takže se elektrárna zaplatila daleko dříve.
Odobně mi přijde, z pohledu uživatele, koncept malé balkonové elektrárny zajímavý, jednoduchý a výhodný. Škoda, že v Česku je pro balkonové elektrárny stále příliš svazující byrokracie.
Re: Mala elektrarna
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-12 09:40:00
Tu elektřinu používáte na ohřev vody v bojleru či trvale běžící klimatizaci? Jinak si úsporu za silovou elektřinu 1,3€/den neumím představit, protože spotřeba v domácnosti není rovnoměrná v čase a tudíž se málo kryje s výrobou. Pokud většinu spotřeby netvoří ten bojler, střízlivým odhadem bych čekal, že bez soláru byste jen za silovou elektřinu musel platit nejméně 5 €/den, což je dost hodně. 1,3 €/den je zhruba částka, kterou v bytě za elektřinu zaplatím i se všemi poplatky (nejen silovou složku, na které lze Vámi popsaným způsobem ušetřit).
(Částečně to asi lze vysvětlit i tím, že v Německu je díky vysokému podílu OZE elektřina ještě dražší než u nás :)
Re: Re: Mala elektrarna
Karel Marsalek,2025-05-12 11:45:53
Pocitejme v Nemecku ca. 0.3€/kWh pro domacnosti, takze 1,3€/den je za usetrene ca. 4kWh denne. To je napr. 400W * 10 hodin osluneni. Tim se spise kryje provoz trvale bezicich spotrebicu jako lednicky, kotel topeni, WLAN routery, nabijecky mobilu a laptopu. Ty balkonove "elektrarny" se opravdu zaplati velmi rychle, protoze si instalaci udela clovek sam. Pokud si ale v D nechate firmou nainstalovat FVE s 10 kWp, tak celkem zaplatite ca. trojnasobek ceny materialu a tudiz i navratnost byva nad 10 let. Prebytky do site se prodavaji za ca. 7 az 8 Ct/kWh.
Re: Re: Re: Mala elektrarna
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-12 12:28:08
Psal od jara do podzimu, takže kotel těžko. Na jaře a na podzim sice člověk občas topí, ale ne když svítí slunce. Lednice tvoří největší část spotřeby v běžných domácnostech, které elektřinou nevytápí a neohřívají vodu a přesto to je pouze 0,5 - 1 kWh denně, z toho část v noci. Router sežere málo. Možná pokud několik hodin denně vaří, perou a suší prádlo (ale ne současně, aby se co nejlépe využil solár). A nebo půl dne hrají na videoherní konzoli s velkou obrazovkou v zatemněné místnosti, zatímco venku svítí slunce. To hraní může mít příkon kolem 400W.
Re: Re: Re: Re: Mala elektrarna
Vojtěch Kocián,2025-05-12 14:12:03
Pan Tomsik už svou situaci vysvětlil, tak bych jen doplnil, že pokud je v domácnosti voda ohřívaná bojlerem, tak je to ideální místo, kde utopit výkon menšího solárního zdroje. Dát tam malé topné těleso kolem 500 W a bude se to nahřívat několik hodin. Zbytek do těch 800 W už většinou spolkne běžná domácí elektronika nebo lednička která, v tomto případě bohužel, většinou nemá plynulou regulaci.
To vytápění na jaře a na podzim bych taky úplně nepodceňoval. V březnu může svítit slunce, ale být kolem nuly. Ostatně i minulý víkend s přízemními mrazíky a denními teplotami pod 15 stupňů si říkal o přitopení. Přitom většinu dne bylo slunečno. Ale je fakt, že to v celkové bilanci od jara do podzimu bude dělat maximálně 10 % dní a dá se to řešit i pasivně dobře umístěnými okny se zastíněním na léto.
Re: Re: Re: Re: Re: Mala elektrarna
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-12 15:02:27
Bojleru navíc stačí jednoduchý střídač, nepotřebuje čistou sinusovku, takže pokud se solár nepřipojuje na zbytek sítě, dost se na střídači ušetří. Někteří elektrikáři a kutilové si to takto řešili. Bez dotací a s návratností ~ 5 let (bez započtení ceny svojí práce).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mala elektrarna
Vojtěch Kocián,2025-05-12 15:45:56
Té práce ani tolik není, nejtěžší je fyzická instalace panelů. Drátování je hotové za den, ale na zapojení to určitě chce někoho s elektrotechnickým vzděláním a nějakými zkušenostmi. Kamarád tím nahřívá i akumulační nádrž a tím zase šetří svou práci s topením v kotli na dřevo (i v zimě jsou slunečné dny). Mám v plánu něco podobného, až budu mít domek hotový, ale chtěl bych i nějakou baterku, která by zvládla živit aspoň domovní automatiku, protože bez elektřiny nejede ani moderní kotel na dřevo a teplo z akumulační nádrže se bez čerpadla do podlahy a radiátorů taky nedostane. Rád bych se pojistil primárně proti nějaké větrné nebo sněhové kalamitě. Vzhledem k tomu, že jsem na konci slepé větve VN rozvodu vzduchem, tak bych byl asi poslední, ke komu by se dostali opraváři. Popraskané podzemní vedení NN zaplavené přívalovým deštěm taky opravovali skoro týden. Ale uvidím, jak to půjde, bude to spíš takový hobby projekt, takže čas na tom strávený nebudu brát v potaz.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mala elektrarna
David Oplatek,2025-05-13 08:53:40
Prosím pěkně, jaká je návratnost té akumulační nádrže na přitápění v zimě? Štípané dřevo je dnes levné (stále ještě). Ta práce s tím okolo... Nečekám, že to měl hotové za den.
Jestli chcete řešit nějakou akumulaci, pořiďte si akumulační kamna se šamotkama. Údržba nula nula prd, jednou za pár let vyměníte tyristor za stovku dvě (předkupte si je a ušetříte na poštovném a balném). Tyhlety trdlákoviny s armaturama a vodou... furt se to se*e a lítáte kolem toho jak tatar. Tady těsnění, tuhle čerpadlo, přesunout to nejde, já bych se na to... A na těch pár dnů v roce úúúplně v klidu naftovej generátor. Je to bez práce, je to spolehlivý, bezúdržbový, levný, nezabírá to prostor.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mala elektrarna
Vojtěch Kocián,2025-05-13 10:21:14
Efekt akumulační nádrže je hlavně v tom, že máte regulovatelné teplo na několik dní za cenu jednoho odpoledne topení v kotli. 2 až 5, když nepočítám solár. Záleží na venkovní teplotě a dimenzování systému). Toho se šamotkami nikdy nedosáhnete zvlášť ve větším domě. Vodní rozvod je fajn tak jako tak, především z pohledu komfortu a regulace v jednotlivých místnostech (to není hotové za den), ale instalace samotné nádrže, pokud se s ní v projektu počítá, je rychlá. Podle zkušenosti ze dvou lokalit (jedna solár+dřevo, druhá pouze dřevo) za více než deset let provozu prakticky žádná údržba, nic se nevyměňovalo. Samozřejmě pokud to někdo zmatlá nebo ušetří pár stovek na nejlevnějším čerpadle, tak se to rozsype, ale tak to je se vším včetně komínu k těm šamotkám a samotného domu.
Se spalovacími motory mám bohužel zkušenost, že když se nějakou dobu nepoužívají, tak může být problém je nahodit (platí pro auta, sekačky, motorové pily a podobně). Dlouhodobé skladování paliva mu také neprospívá. Bezúdržbové to tedy není ani náhodou a jako zařízení využitelné jednou za pár let mi to vhodné nepřijde. Akumulátor se dá využít i pro jiné věci jako běžné svícení věčer, čímž trochu sníží amortizaci a budu mít aktuální přehled o jeho stavu. Ale jak jsem říkal, takhle část má být spíš pro vlastní uspokojení než pro zisk. Kdybych neuměl pracovat s elektrikou a naopak by mě zajímaly spalovací motory, asi bych šel do té naftové elektrocentrály, kterou bych si jednou za pár měsíců pro dobrý pocit vyzkoušel, vyměnil palivo v nádrži a byla by kdykoliv připravená k provozu. Taky bych si určitě opečovával benzínovou pilu a sekačku místo těch, co připojuju do zásuvky a jsem s nimi naprosto spokojený (když už nic jiného, dělají menší kravál).
Pokud Vám jde o to, kolik ušetří ten solár v zimě, tak podle majitele moc ne. Nicméně umožní zkrátit topnou sezónu na podzim a na jaře a tím šetří vlastní práci. Tedy pokud topíte dřevem, pokud máte jiný systém primárního vytápění (elektřina, plyn), tak se do podobného systému nejspíš investovat nevyplatí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mala elektrarna
David Oplatek,2025-05-13 22:02:36
Asi to nemusí být tak zlé v případě, že stavíte novostavbu. Při rekonstrukci si to představit nedokážu. Ani nechci, mám ji čerstvě za sebou. Akumulačku posunete kam je třeba. Trvale nic neodebírá (narozdíl od čerpadla).
Pokud jde o naftový generátor, musíte ho skladovat ve vytápěné místnosti (= technické). Pak ho při použití přemístit jinam. Samozřejmě, že palivo dlouhodobě skladovat nemůžete. Pokud jste z vesnice, stejně ve sklepě nebo v garáži tři kanystry rotujete.
Re: Re: Mala elektrarna
Libor Tomsik,2025-05-12 12:38:23
Ano jde o zakladni spotrebu, lednika, vetraky, susiscka dve pracovni stanice na homeoffice, odpoledne herni PC. Take se snazime poustet pracku, mycku, zahradni cerpadlo pres den kdyz sviti, ale zas zadna krec a (draha) automatizace. Elektrinu ze site mame za 0.34€/kWh (plus pausal za pripojeni 11€/mesic)
Spocital jsem si, ze balkonova elektrarna bez baterie se pro me jednoznace vyplati, a plus minus to tak i vychazi. Pro sit a dodavatele to je jina... Kazdopadne diky kratke navratnosti se pripadnou zmenou zakonu nemusim bat.
Zajimave je, ze je zakazana regulace. Chtel jsem regulovatelny stridac do 1600W stazeny na 800W s 4 vstupy abych mel den pokryty jeste lepe, to je ale zakazane. I kdyz bych to umel snadno regulovat podle spotreby na minimalni pretoky do site.
Re: Re: Re: Mala elektrarna
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-12 12:53:47
Jo, s těmi dvěma počítači na HO a herním PC odpoledne už ten součet vychází. To odpovídá vyšším desítkám až stovkám wattů po většinu dne v čase, kdy solár vyrábí.
Té části o regulaci nerozumím. Co konkrétně je zakázané? Dík
Re: Re: Re: Re: Mala elektrarna
Libor Tomsik,2025-05-12 13:20:59
Nektere (vetsina) mikrostridacu se da regulovat. Takze muze byt vyssi maximalni vykon, ale nastavenim, eventualne dynamickym nastavovanim, se da upravovat aktualni vykon dodavany do zasuvky. Takze pomoci MQTT si vycitam aktualni odber z elektromeru, kdyz je zaporny, tak bych mohl snizovat vykon stridace az treba na nulu. Regulacni interval by byl cca 2s. To by bylo fajn pro sit i pro me. Kdyz treba bezi zahradni cerpadlo, tak bere 1400W, to bych za slunecneho dne ukrmil z panelu. Take ten 1600W stridac ma 4 vstupy, takze by se daly panely otocit kreativneji. Ted mam dva a dva spojene spolu.
Takze ta regulace je zakazana, muze byt legalne pripojeny len max 800W stridac. Zalezi to (pry) podle spolkove zeme. Takze, treba kdyz nejsme doma a lednicka ma nachlazeno poustim do site 750W.
Re: Re: Re: Re: Re: Mala elektrarna
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-12 13:59:35
Jo takhle, takže není problém ta regulace, ale to, že byste měl připojený silnější střídač než 800 W (i když by do sítě nikdy více neposílal).
Nicméně to nemusí být pouze byrokratické omezení. Když budete mít okamžitou spotřebu domácnosti 800 W a dalších 800 W budete dodávat do sítě a najednou solár vypadne, tak z té sítě naopak začnete 800 W brát. Změna v síti bude -1600 W. Když to takto bude mít řešené většina domků ve vesnici a přijde bouřkový mrak, asi to s tou sítí pěkně zacvičí. Když tu regulaci máte zakázanou, změna v síti bude pouze -800 W.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
