V minulém článku byla analyzována ekonomická návratnost fotovoltaických elektráren (FVE) na střechách rodinných domů, přičemž se ukázalo, že situace není přímočará. Období vysokých garantovaných výkupních cen je minulostí a v současnosti je klíčem k efektivitě především maximalizace vlastní spotřeby vyrobené energie. Je však třeba konstatovat, že v tomto ohledu většina běžných instalací nedosahuje optimálních výsledků a existuje cesta k jejich výraznému zlepšení. Tato cesta nemusí vést přes navyšování kapacity bateriových úložišť, ale spíše přes inteligentní softwarové řízení. Jako softwarový architekt ve společnosti radixal s.r.o., kde se denně zabýváme daty z oblasti udržitelných technologií, nabízím následující pohled na danou problematiku.
Mýtus osmdesáti procent a reálná data
Při diskusích o ekonomice malých střešních fotovoltaických systémů se často operuje s klíčovým parametrem, tzv. "faktorem lokální spotřeby". Ten udává, jaká část lokálně vyrobené elektřiny je skutečně spotřebována přímo v daném objektu. Často se operuje s optimistickým číslem kolem 0,8, tedy předpokladem, že 80 % energie ze slunce zůstane spotřebováno lokálně. Realita u běžných instalací, které postrádají pokročilejší řídicí systémy, se však často pohybuje na výrazně nižší úrovni, přibližně okolo 40 %. Tento rozdíl může dobu návratnosti investice prodloužit o několik let. Během dne, kdy panely vyrábějí nejvíce energie, je spotřeba v domácnosti často nízká z důvodu nepřítomnosti jejích členů, a vyrobená energie tak může být nevyužita nebo dodávána do sítě za nevýhodných podmínek.
Názorná ukázka, jak inteligentní řízení ovlivňuje ekonomiku domácí fotovoltaické elektrárny (parametry systému: 9,9 kWp FVE, 11,2 kWh baterie, spotřeba 4 MWh/rok). Zatímco systém bez řízení (červená křivka) generuje rostoucí náklady, optimální řízení (modrá křivka) dokáže tyto náklady nejen eliminovat, ale dosáhnout i výrazných úspor. Graf také ilustruje citlivost systému na přesnost predikcí (oranžová křivka). Svislá osa udává kumulativní náklady na elektrickou energii v CZK, na vodorovné je období 12 měsíců (od ledna do prosince) běžného roku. Zdroj: Schlieger, s.r.o.
Role inteligentního řízení: Optimalizace energetických toků
V tomto kontextu vstupuje do hry inteligentní řízení. Lze si jej přirovnat k dirigentovi domácího energetického systému. Jeho primárním úkolem je sladit výrobu elektřiny s její spotřebou tak, aby se minimalizovaly ztráty a maximalizovalo lokální využití vyrobené energie. Tento proces zahrnuje několik klíčových kroků:
- Učení a predikce: Moderní systémy využívají algoritmy, často založené na neuronových sítích (např. LSTM, GRU, jak potvrzují mnohé odborné studie) nebo jiných predikčních modelech, k analýze typických vzorců spotřeby domácnosti (časy ranního vstávání, vaření, praní apod.). Současně se snaží co nejpřesněji predikovat lokální meteorologické podmínky, a tedy i očekávanou produkci energie z fotovoltaických panelů v následujících hodinách. Přesná lokální predikce počasí, zejména zastínění panelů vlivem pohybu oblačnosti, představuje jednu z významných technických výzev.
- Vyhledávání optimálního scénáře: Na základě predikce výroby a spotřeby systém přistupuje k optimalizaci. V naší společnosti radixal pro tyto účely využíváme například genetické algoritmy. Tyto algoritmy prohledávají rozsáhlý prostor možných scénářů provozu a identifikují ten, který maximalizuje lokální spotřebu energie, případně jiný zvolený cíl, jako je minimalizace nákladů na energie.
- Dynamické řízení spotřebičů: Výsledkem optimalizace je konkrétní plán řízení jednotlivých spotřebičů a systémů:
- Nabíjení elektromobilu: Je časováno do období s dostatečnou produkcí solární energie.
- Ohřev vody v bojleru: Teplota vody v bojleru může být zvýšena v době energetických přebytků.
- Domácí spotřebiče (pračka, myčka, sušička): Jejich spuštění je plánováno do optimálních časových oken.
- Bateriové úložiště: Je nabíjeno v době nízkých nákladů na energii (typicky z FVE) a vybíjeno v době vysokých nákladů (ze sítě) nebo pro pokrytí energetických špiček.
- Další možnosti optimalizace zahrnují: Systém může například cíleně zvýšit teplotu v určitých částech domu s dobrou tepelnou setrvačností (např. koupelna) v době, kdy je energie dostupná za nízkou cenu. Akumulované teplo je pak postupně uvolňováno do okolních prostor, čímž se snižuje potřeba vytápění v době, kdy by energie byla dražší. Princip využití tepelné hmoty budovy jako formy "tepelné baterie" je reálný a odborné studie potvrzují jeho nemalý potenciál. Zatímco běžný domácí bateriový systém disponuje dnes kapacitou kolem 10–15 kWh, tepelná kapacita dobře izolované a inteligentně řízené stavební konstrukce může být podstatně vyšší.
Blokové schéma inteligentního systému řízení domácí fotovoltaické elektrárny, které ukazuje propojení solárních panelů, střídače, baterie, chytrých spotřebičů, elektromobilu a cloudové platformy pro predikci a optimalizaci. Zdroj: radixal s.r.o.
Tento optimalizační proces probíhá kontinuálně; scénáře řízení jsou typicky generovány v intervalech 15 až 60 minut, což umožňuje systému dynamicky se adaptovat na měnící se podmínky. Provoz takového systému vyžaduje nezanedbatelný výpočetní výkon, který může být zajištěn lokálně (např. malým počítačem v rámci domácí instalace) nebo prostřednictvím cloudových služeb. Další výzvou je praktická implementace vypočtených scénářů na konkrétních zařízeních a schopnost systému adaptovat se na nepředvídané změny v chování uživatelů či okamžité požadavky na spotřebu. Tato oblast vyžaduje značné know-how a vývojové úsilí, avšak dosažené výsledky jsou zpravidla přesvědčivé. Z praxe vyplývá, že inteligentní řízení může zkrátit dobu ekonomické návratnosti FVE ve srovnání s neřízenou instalací o 15–50 %, přičemž typické hodnoty se pohybují okolo 27–30 %. Což lze považovat za relevantní argument. Některé studie dokonce naznačují, že pokročilé systémy řízení v kombinaci s bateriemi mohou míru vlastní spotřeby zvýšit až k 90 %.
Podpora inteligentního řízení ze strany státu a EU
Nabízí se otázka financování těchto pokročilých systémů. Pozitivním aspektem je, že i státní a evropské instituce si začínají uvědomovat potenciál inteligentního řízení. Například aktuální podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám pro rok 2025 již cíleně motivují k instalaci systémů s inteligentním řízením spotřeby a k aktivnímu zapojení do energetického systému (např. skrze komunitní energetiku nebo poskytování flexibility síti) tím, že nabízejí vyšší dotační podporu pro takto vybavené FVE. Jedná se o logický krok, jelikož, jak bylo uvedeno, inteligentní řízení má potenciál výrazně zlepšit ekonomiku malých zdrojů.
Z pozice odborníka z praxe lze s jistým uspokojením konstatovat, že mnohé směrnice a nařízení EU i ČR v oblasti solární a obecně udržitelné energetiky se jeví jako překvapivě promyšlené. Často adresují podstatu problémů – ať už se týkají výkonového vyrovnávání sítě, podpory vlastní spotřeby nebo integrace obnovitelných zdrojů – a navrhují řešení, která jsou nejen realizovatelná, ale také přinášejí reálný přínos. Lze tedy pozorovat tendenci k vytváření regulatorního rámce, který podporuje efektivní využívání těchto technologií.
Více než jen úspory: Energetický komfort a soběstačnost
Hodnotit lokální solární zdroje výhradně z perspektivy úspor a návratnosti se může jevit jako poněkud zúžený pohled. Ekonomický aspekt je nepochybně důležitý, avšak vlastní fotovoltaická elektrárna může nabízet i další benefity, například určitou míru energetické nezávislosti a komfortu. To může znamenat menší míru omezování běžné spotřeby energie, možnost bezstarostnějšího využívání energeticky náročnějších zařízení (např. ohřev vody v bazénu, vířivce) nebo obecně vyšší komfort bydlení. Z osobního hlediska se tato perspektiva může jevit jako přínosnější než striktní zaměření na maximalizaci úspor za cenu omezení komfortu.
Dalším, často podceňovaným aspektem, je hodnota částečné soběstačnosti. I když úplná ostrovní nezávislost je pro většinu rodinných domů stále technicky a ekonomicky náročná, již samotné snížení závislosti na externích dodavatelích energie a jejich cenové politice má pro mnoho uživatelů nezanedbatelný význam. Nelze opomenout ani environmentální aspekt, jehož hodnota, ačkoliv obtížně kvantifikovatelná, je pro mnoho uživatelů podstatná.
Šťastná rodina si užívá komfortu u bazénu na zahradě svého domu, na jehož střeše jsou viditelné solární panely. Scéna vyzařuje pohodu a energetickou nezávislost. Zdroj: AI generator.
Ekonomický aspekt malých zdrojů v kontextu
Další úvaha se týká srovnání s konvenčními zdroji. I když velké centralizované elektrárny (uhelné, jaderné, plynové) mohou v mnoha případech vyrábět elektřinu s nižšími jednotkovými náklady než malé střešní fotovoltaické systémy, je pozoruhodné, do jaké míry se tyto malé, decentralizované systémy mohou ekonomicky přiblížit velkým centralizovaným zdrojům. Schopnost vyrábět energii v tak malém, distribuovaném měřítku s náklady, které nejsou řádově, ale spíše o desítky procent vyšší než u velkých zdrojů, lze v kontextu rozdílných měřítek považovat za významný úspěch. To demonstruje značný technologický pokrok a potenciál obnovitelných zdrojů energie.
Budoucnost na střeše: Evoluce domácích energetických systémů
Současné fotovoltaické systémy na rodinných domech, s typickým výkonem kolem 10 kWp, bateriovou akumulací v řádu 10 kWh a často jen základní úrovní integrace s domácími spotřebiči, představují jakousi "první generaci" domácí energetiky. Lze je s jistou nadsázkou označit jako "elektrárny chudého muže". Je pozoruhodné, že i za těchto podmínek může být jejich ekonomika, zejména při využití inteligentní optimalizace, pro mnohé uživatele přijatelná a atraktivní.
Je však relevantní uvažovat o budoucím směřování této technologie. Lze hovořit o nástupu "druhé generace" domácích FVE, kde by instalované výkony na střechách mohly běžně dosahovat například 50 kWp. Kapacity lokálních akumulátorů by se mohly pohybovat spíše ve stovkách kilowatthodin – analogicky k bateriím v moderních elektromobilech, které se stanou integrální součástí domácího energetického ekosystému. Plná integrace všech významných spotřebičů a technologií v domě (vytápění, chlazení, ohřev vody, nabíjení vozidel, řízení osvětlení a dalších zařízení) se stane standardem.
Takovýto technologický posun by mohl přinést zásadní změny nejen v ekonomice provozu, kde by vyšší míra soběstačnosti a optimalizace vedla k rychlejší návratnosti a nižším nákladům na energie. Především by však došlo k výraznému zlepšení uživatelského komfortu a rozšíření možností využití. Představa domu, který si většinu energie vyrábí sám, inteligentně ji ukládá a využívá dle aktuálních potřeb, čímž poskytuje vysokou míru energetického komfortu a nezávislosti, se stává stále reálnější. To naznačuje perspektivu budoucího vývoje v této oblasti.
Závěr: Význam inteligentního řízení pro současnost i budoucnost FVE
Jak je patrné, pohled na fotovoltaiku se s rozvojem inteligentního řízení a s perspektivou budoucího technologického vývoje proměňuje. Nejde již pouze o pasivní sběr sluneční energie, ale o aktivní management energetických toků, který má potenciál výrazně zlepšit ekonomickou efektivitu systému a zároveň přináší další benefity, které jsou obtížně vyčíslitelné čistě finančními ukazateli. Nejedná se o univerzálně aplikovatelné řešení pro všechny situace, avšak představuje směr, jehož relevance a přínos se jeví jako stále významnější. Lze předpokládat, že s dalším zdokonalováním inteligentních algoritmů, poklesem cen technologií a zvyšujícími se schopnostmi domácích energetických systémů se otázka ekonomické výhodnosti stane méně klíčovou, neboť její pozitivní zodpovězení bude zřejmější.
Upozornění na profesní vztah: Autor článku vykonává profesní činnost v oboru, který je předmětem tohoto textu.
Odkaz na předchozí článek:
Další čtení (Zdroje):
Níže uvádím několik typů zdrojů, které se zabývají problematikou chytrého řízení energií, predikcí a dotační podporou. Konkrétní studie často řeší dílčí aspekty a jejich výsledky se mohou lišit v závislosti na metodice a vstupních datech.
- Nová zelená úsporám – Oficiální stránky: https://novazelenausporam.cz/ (Základní informační portál k dotačnímu programu, kde lze nalézt aktuální podmínky a dokumenty.)
- Např. články a tiskové zprávy k podmínkám pro rok 2025, které specifikují bonusy za chytré řízení a zapojení do komunitní energetiky.
- Studie o zvyšování vlastní spotřeby pomocí EMS (Energy Management Systems): Vyhledávejte studie s klíčovými slovy jako "residential PV self-consumption increase smart EMS", "home energy management system PV optimization". Tyto studie často analyzují potenciál různých řídicích strategií. Například:
- Luthander, R., Widén, J., Nilsson, D., & Palm, J. (2015). Photovoltaic self-consumption in buildings: A review. Applied Energy, 142, 80-94. (Starší, ale stále relevantní přehledový článek, který diskutuje faktory ovlivňující vlastní spotřebu.)
- Některé novější studie (např. z databází jako IEEE Xplore, ScienceDirect, MDPI) ukazují, že kombinace FVE, baterií a inteligentního řízení může zvýšit míru vlastní spotřeby až k 90 %. (Příklad: Výsledky hledání 1.1, 1.2 z předchozí rešerše).
- Výzkum v oblasti predikce výroby FVE a spotřeby domácností: Hledejte "household electricity consumption prediction machine learning", "solar power forecasting short-term".
- Ahmad, T., Chen, H., Wang, J., & Guo, Y. (2018). A Gated Recurrent Unit (GRU)-based model for short-term power load forecasting. Energies, 11(10), 2789. (Příklad využití neuronových sítí pro predikci zátěže.)
- Mnoho prací na platformách jako IEEE Xplore nebo ScienceDirect se věnuje využití různých typů neuronových sítí (LSTM, GRU) a dalších AI metod pro tyto predikce.
- Genetické algoritmy v energetickém managementu: Klíčová slova "genetic algorithm home energy management", "optimal scheduling appliances genetic algorithm".
- Javaid, N., Ullah, I., Akbar, M., Iqbal, Z., Khan, F. A., & Alrajeh, N. (2017). A smart home energy management system using a genetic algorithm with a variable population size. Energies, 10(7), 903. (Příklad aplikace genetických algoritmů.)
- Tepelná akumulace v budovách: Hledejte "building thermal mass energy storage", "passive thermal energy storage residential".
- Reynders, G., Nuytten, T., & Saelens, D. (2013). Potential of structural thermal mass for demand side management in dwellings. Energy and Buildings, 64, 1-10. (Studie zkoumající potenciál tepelné hmoty budov.)
Poznámka: Některé z uvedených zdrojů mohou být za platební branou. Pro přístup k plným textům může být nutné využít univerzitní přístupy nebo databáze vědeckých publikací.
Je opravdu pro Česko plynová varianta mixu lepší než jaderná?
Autor: Vladimír Wagner (23.07.2021)
Co nám říká současný vývoj v elektroenergetice?
Autor: Vladimír Wagner (09.08.2021)
Energetické koncepce zelených aktivistů nejen z pohledu letošní zimy
Autor: Vladimír Wagner (29.10.2021)
Jak s evropskou i českou energetikou po ruské invazi na Ukrajině?
Autor: Vladimír Wagner (10.04.2022)
Solární systém dělí ve skleníku světlo pro potřeby rostlin i výrobu elektřiny
Autor: Dagmar Gregorová (02.09.2022)
Další směr fotovoltaiky – tkanina s ultralehkými solárními články
Autor: Dagmar Gregorová (14.12.2022)
Je opravdu německý odklon od jádra dobrou cestou k udržitelné energetice?
Autor: Vladimír Wagner (13.05.2023)
Máme opravdu stavět velké fotovoltaické a větrné elektrárny?
Autor: Vladimír Wagner (06.06.2023)
Německo v tomto roce vidí dopady své Energiewende
Autor: Vladimír Wagner (16.12.2024)
Power Roll vyvíjejí levný a praktický solární film, který generuje elektřinu kdekoliv
Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2025)
Solární panely na střeše: Zlatý důl, nebo černá díra na peníze?
Autor: Bohdan Kovalenko (11.05.2025)
Diskuze:
Návratnost systému
Jarda Jiricka,2025-05-19 11:48:53
Dobrý den
Tento článek je zajímavý a působí na mě jako docela dobrá reklama. A musím říci že opravdu dobře a realisticky zpracovaná.
Myslím že kdyby se skutečně podařilo dodržet všechny podmínky o kterých autor mluví a uvádí je pak by to tak skutečně mohlo fungovat a byla by zde i reálná návratnost nižší no těch 30% to se jako myslí že místo 10let to bude 7 nebo 6 let to b asi odpovídalo.
ALE....
Většina lidí do této problematiky nevidí a tím pádem ani nevidí ta úskalí co to má. Začněme stavbou samotnou. Je třeba mít na solární systém a chytré řízení i chytré rozvody, které musí už při stavbě být konstruovány s tím že dům bude chytrý a z části soběstačný. To prodraží elektriku no sto tisíc bude málo. Dále dům musí být vybaven místností pro baterku a měniče ideálně i s vodním zásobníkem (to zabere místo v domě a opět navýší náklady tentokrát na topný teplovodní systém. Dále musí mít pevnou střechu zpevněné krovy a hlavně velice kvalitní hromosvod ... další zvýšení nákladu další stovky tisíc.
A to je jen dům. Většina domu i novostaveb toto nemá a pak ale přestane splňovat mnoho podmínek pro chytrou instalaci a dům a následné dodělávky nebo doplňky chytrou instalaci zpravidla nenahradí a tedy se o návratnosti nebo snížení nákladů nedá hovořit.
Ale kdyby se to podařilo a stavělo už s tímto záměrem pak ještě není vyhráno. Do hry vstupuje lidský činitel. Pokud budu mít tak drahý dům a elektromobil pak ale nebudu úplně chtít čekat až přijde ten správný okamžik abych si zapnul pračku nebo abych si nabil elektromobil, to znamená že pokud budu mít dost peněz na vytvoření tohoto domu budu mít dost peněz abych nemusel být závislý na čase kdy co dělat (tedy pokud nebudu bohatý nadšenec do úspor pár kW za den) a to opět tuto teorii nabourává.
No a na závěr je tu spolehlivost systému. To je velká neznámá baterie to třeba vydrží ale při chytrém řízení se opotřebovávají minimálně dvakrát i vícekrát tolik a tedy dochází k tom že obměna komponent bude rychlejší a musí si na to vydělat což může být problém.
Je tady ted mnoho úskalí která na papíře vypadají dobře ale převést je do praxe bude v současných možnostech uživatelů problém.
Kousek pravdy
F M,2025-05-18 00:22:58
Přemýšlel jsem jak ten řádek dát, hodí se zde do diskuse asi ke každému vláknu.
Alespoň se nám již nesnaží namluvit, že je to ekologické ;-)
Nesmyslný graf
Pavel K2,2025-05-13 22:15:18
Ten graf je totální nesmysl. Pokud tedy na vodorovné ose má být leden až prosinec, tak cca v březnu všechny křivky nejstrměji rostou, přitom v tu dobu už FV dává hodně, slunce svítí a při 4MWh/rok se dá pokrýt celá 24h spotřeba domu - oproti v období prosinec/leden (konce křivek) určitě není možné pokrýt 100% spotřeby domu, takže tam by VŠECHNY křivky měly stoupat - ale ony klesají.
A hlavně - i ty rozdíly ve křivkách jsou zcela nereálné, protože mám v podstatě stejnou konfiguraci FV - a i bez řízení dosahuji za rok tzv "kladné nuly" - co prodám, to mi zaplatí fixní poplatky a to co musím dokoupit přes zimu.
Zkušenost je taková, že přes léto žádné řízení není potřeba, protože elektřiny je spousta. A v zimě FV vyrobí tak málo, že to baterku stejně nedobije, takže je potřeba šetřit, což se dá udělat třeba vypnutím PC kde běží ta "inteligence" - výsledná úspora bude minimálně kWh/den.
Otázky autorovi
Standa Hořejší,2025-05-13 19:39:47
ke grafu v úvodní části textu:
a) mohl byste, prosím, vysvětlit průběh nárůstu celkových nákladů během roku (červená čára, bez řízení, celková cena) a to v souvislosti s běžným osvitem FVe během roku? Jaké náklady jsou v této čáře vlastně zahrnuty? Přikupovaná elektřina tam jistě není.
Čára totiž stagnuje kolem nuly odhadem do konce února, když to s osvitem není dobré, ale pak během roku roste (odhadem) až do poloviny prosince. Běžné informační zdroje, uvádějí, že "nejhorších" pro FVe bývá 5 měsíců: listopad - březen.
Neměl by vývoj nákladů v těchto (pro FVe) nepříznivých měsících být naopak rychlejší než řekněme květen-říjen, kde se přece čeká "rozumnější" výroba?
b) Pokud dobře rozumím modré čáře s řízením, tj. jde-li o porovnání s červenou (jde o odchylku od ní): pak může být v nezajímavém období (slabý osvit: listopad-březen) lépe řízená FVe opravdu úspěšnější než neřízená, ale s její výrobou v MWh to přesto bude neslavné. Jde o období, kdy bude nejvíc nutno silovou elektřinu přikupovat ze sítě. Ony se však mohou objevit nákupy i v lepších měsících (když delší dobu "nesvítí" ... viz Německo).
Bylo by dobré, můžete-li, doplnit tam vývoj nákladů v čase na přikupovanou elektřinu (tj. spotřebu 4 MWh/rok rozporcovat podle běžně používaných modelů do měsíců), protože v zimě se více svítí, topí, lidé jsou víc doma => větší spotřeba, v létě asi opačně. Bylo by totiž dobré vědět po měsících, kolik MWh dodá FVe a kolik bude nutno přikoupit.
Smysl
David Oplatek,2025-05-13 18:22:46
Zásadní otázka zní: proč bych měl chtít být nezávislý? Navíc, když s tímto řešením jsem ještě víc závislejší než kdybych byl připojen do sítě. Na poplatku za distribuci si platím to všechno ostatní. Údržbu, správu a výstavbu sítě dělají profesionálové. Výroba probíhá centrálně, což opět snižuje náklady a rizika. Všechno mají pojištěné.
Fotovoltaikou jdou tyhlety srance všechny na mě. A je to několikrát dražší. Mnohem více energeticky, ekonomicky a ekologicky náročnější. Západní civilizace má svá nejlepší léta asi vážně za sebou.
Musí to být koníčkem
Richard Vacek,2025-05-13 15:28:50
Dát si do baráku něco o čem nic nevím je celkem drahá věc. Při poruše uživatel může zůstat bez elektřiny. Pro vysoké využití je nezbytná "chytrá" domácnost, kde je možné klíčové spotřebiče regulovat dle preferencí a i dle okamžité "energetické" situace. Pro letní přebytky musí existovat rozumné využité - ohřev bazénu (tepelným čerpadlem), klimatizace.
Nedovedu si představit, že by něco tak individuálního bylo možné nabízet za rozumnou cenu komerčně.
Při roční spotřebě 20 MWh dosahuji míry soběstačnosti 90% (50 kWp + 60kWh + 1f_15kW).
Re: Musí to být koníčkem
Martin Novák2,2025-05-13 19:43:47
"dosahuji míry soběstačnosti 90%" takže připojený musíte být stále. A pořád vytváříte pokřivení spotřeby kdy začnete najednou odebírat ve chvíli kdy je energie nejméně, takže všichni ostatní se musí složit na to aby se zaplatila kapacita připravená pro vás.
Tu energii jste si předplatil na 100 let dopředu, v cenách energie nepokřivených Green Dealem. Se životností systémů 15-20 let.
Re: Re: Musí to být koníčkem
Richard Vacek,2025-05-14 15:38:28
Tak to ale není. Mně stačí klidně jistič 1f 10A, takže kapacitu potřebuji několikanásobně menší, než "průměrný" barák, který má 3x25A. Dokonce mohu odběr od distributora korigovat a odebírat tehdy, když je to pro něj nejméně obtěžující.
Cílem nebyla ekonomika provozu, ale vysoká míra nezávislosti - s výhledem plně ostrovního provozu a nezávislosti na síťových dodavatelích. V prosinci - což je pro fv nejhorší měsíc - mám výrobu cca 15 kWh denně, což je více, než spotřeba "průměrné" domácnosti (8 kWh) a za cenu mírného omezení komfortu bych mohl fungovat jako ostrov už teď.
Smysl to má pro toho, pro koho to je koníček. Energie mají být tak levné, aby se lidé neobraceli k samozásobitelství.
Re: Re: Re: Musí to být koníčkem
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-14 16:26:08
"odběr od distributora korigovat a odebírat tehdy, když je to pro něj nejméně obtěžující"
Takže když bude 3 týdny v kuse inverze, pojedete altruisticky z elektrocentrály? To předpokládám ne :)
Měsíční průměr není rozhodující údaj. Inverze obvykle vydrží tak 1-3 týdny. 1 slunečný týden pak zkreslí měsíční průměr. Jenže na pár týdnů Vám akumulátory nevystačí, předpokládám.
Jinak souhlas - buď člověk musí být preparián nebo mít to vrtání se v elektrice a kutění jako koníček.
Inteligentni rizeni
Jiří Martinek,2025-05-13 15:09:26
Ráno slunce vyjde, nabíjím. Pak ohřeji bojler, sepne mi časovač pračky a přebytečnou elektřinu dodávám do sítě. Když přijdu domů, spotřebovávám jinak. Večer a v noci jedu z baterie. Ráno to kromě prosince a ledna na rychlovarnou konvici stačí. Inteligentně mohu zakázat přetoky do sítě, těch 1000 Kč ročně mě bohatým neudělá. Ostrovní systém by byl lepší, odpojil bych se a neplatil za přetoky mezi fázemi, nárazy při spínání atd. Jenže s tím bych musel počítat a nemít 3x3 kW, ale 1x7 kW. Inteligentně řídit je třeba především velké FVE, tam to dává smysl a zaplatí se to. U domu je návratnost i relátka za dvacku v nedohlednu.
z prdu bič neupleteš
Zdeno Janeček,2025-05-13 15:08:55
Je vidno, ze autor článku je zajatec vlastnich PR informaci a zelenych magoru z EU.
Regulovat neco tam kde nic neni je opravdu zazrak jak vylakat z jalove kravy tele.
Pro rodinne domy naprosta blbost.
---
Celkem bych chapal u vyrobnich a kancelarskych cinnosti vyrobu energie v case od 8:00 do 15:00,
kdy se kryje spotreba s osvitem. Timto smerem by se mela dat instalace foto panelu.
Solar versus diesel generator
Jsem To ja,2025-05-13 14:44:14
Docela by me zajimalo, zda by pro ostrovni system nebyl ekonomicky vyhodnejsi obycejny diesel generator. Tam kde je dostupna el. sit je to jasne, tam se solary nezaplati nikdy(bez dotaci), ale oni se mozne nevyplati ani nekde na samote u lesa. Kvalitni tri fazovy diesel agregat s vykonem kolem 7kw se necha poridit za 40k.
Je tu nekdo kdo by to umel spocitat a obetoval na to chvilku sveho casu?
Re: Solar versus diesel generator
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-13 15:15:19
Není co počítat. Ten generátor se nevyplatí provozovat bez vyrovnávacího akumulátoru. Je nesmysl, aby běžel naprázdno jen kvůli dobíjení mobilu nebo jedné žárovce například. A když už ten akumulátor (s měničem) máte, je zase nesmysl nepořídit k němu i nějaké solární panely, které jsou samy o sobě docela levné a ve sluné dny by přinesly velkou úsporu paliva. Takže jsme zase u kombinace solár - akumulátor - generátor. Jen si musíte spočítat, jak výkonnou kterou část nadimenzovat.
Jinak cena za uložení 1 kWh v LiFePO4 je myslím kolem 2 Kč (při rozpočtení na dobu životnosti akumulátoru). Naprázdno běžící generátor spotřebuje orientačně litr paliva za hodinu.
Re: Solar versus diesel generator
Vojtěch Kocián,2025-05-13 15:50:05
Spočítané to nemám, ale řekl bych, že bude hodně záležet na využití. Pro zřídka využívanou chatu s rozumným přístupem autem se asi vyplatí ten diesel. Čím více využívaný objekt bude, tím víc se bude vyplácet tam dát solár s nějakou akumulací zálohovaný menším dieselem pro zimní období. 7 kW je zbytečně moc (pokud tím nechcete topit, což mi přijde jako nesmysl), takovou trvalou spotřebu jen tak někdo nemá a akumulátor by měl vyrovnat špičky.
Když se podíváte na trampské chatky, tak většina těch lepších a udržovaných má nějaký solár. A to jsou obvykle využívané jen víkendově. Předpokládám, že majitelé se chovají tak, aby jim to vyhovovalo. On ani ten agregát nemá zrovna dlouhou životnost, je hlučný, zapáchá a pokud tam není přístup autem, musely by se nosit kanystry na zádech docela často. Panely stačí přinést jednou za nějkých 15 let a akumulátor jednou za 5 až 10 (a nějaký je stejně třeba i k agregátu kvůli vyrovnávání, jak psal už pan Hruška).
Re: Re: Solar versus diesel generator
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-13 16:37:15
Jo, s tím zřídkavým využíváním objektu jsem nepočítal. Pokud by potřeboval třífázový proud jen na pohon nějaké mechanizace (míchačky, sbíječky apod.) a jinak by elektřinu skoro nepotřeboval, třífázová centrála bez akumulace smysl dává.
Tady
Karol Kos jr.,2025-05-13 14:06:22
bych chtěl podotknout, že ten rádoby graf s pěknými barevnými křivkami neilustruje zhola nic, anžto nemá nijak popsanou osu x a osa y je popsaná velice nedostatečně.
Ba dokonce je celý naprosto zmatečný alébrž nedává vůbec smysl. Na začátku je přece nějaká investice. Proto křivky nemohou začínat z nuly.
Mimochodem, velkou část nebo celý tenhle článek jste vygeneroval s pomocí AI, žejo? Protože to tak vypadá - odstavce plné balastu s nějakým naprosto marginálním údajem, odrážkový seznam všeobecně známých úkonů, atp.. Tohle většinou takto generují LLM, třeba copilot.
Technologie
Oldřich Vašíček st.,2025-05-13 13:35:23
Technologicky to dává smysl. Je to pěkně popsáno. Samostatný energetický systém s inteligentním řízením a napojený na "inteligentní" spotřebiče je jistě funkční a smysluplný. Optimalizuje ukládání a spotřebu. (Např. je schopen vyhodnotit rozsvícení všech světel kolem poledne jako optimální využití energie místo jejich rozsvěcování kolem 9 večer a následně je takto nastavit - omlouvám se, hloupý vtip - doufám :)).
Dotace (což je alfou a omegou nasazování OZE a všech "zelených" technologií v EU ať již mají, či nemají smysl) se krásně přizpůsobily těmto systémům a umožní jejich využití ve větší míře v systému "elektrárny bohatého muže". Protože aby dávaly smysl, tak je třeba nový, "inteligentní" dům vybavený inteligentními spotřebiči a s eautem. Tedy mnoho "chudších" se skládá na komfortní žití vyšší třídy. ;)
Pro ostatní je to nedostupné. Jak psal p. Novák2 výše, manželka určuje, jaké domácí spotřebiče se zakoupí (obvykle nejlevnější pračka a myčka, protože ty 2-3 programy, které využívá, to umí a cenový rozdíl mezi úspornější a dražší, se v samotné úspoře během životnosti, nikdy nesplatí. Mívají, bohužel, shodnou kolem 5-7 let.). A kdy se budou používat. Pak je investice do FVE nenávratná. :)
Ale těším se, jak moje děti s tím již budou bydlet jako se standardem. Předpokládám, že již v plné autonomii. Jen se bojím, aby to pak nevypadalo jako v některých hororových filmech, kde se "inteligence" domu zbláznila. Např. Ďábelské sémě z roku 1977 :)
Poslední věta to dává do správného kontextu.
Martin Novák2,2025-05-13 12:53:58
Jaká je cena za to inteligentní řízení? Připojení FVE do cloudu za 1000kč měsíčně a výměna spotřebičů za chytré za půl milionu?
A pak vám do toho hodí vidle manželka logickým prohlášením: Budu prát a péct protože prší. Až vyjde sluníčko chci pracovat na zahradě.
Re: Poslední věta to dává do správného kontextu.
Karel Marsalek,2025-05-13 14:40:02
Manzelka je podstatny clanek vyuziti (FV) elektriny. Tu je potreba spravne motivovat, neb ovlada vicero zroutu elektriny (pracka, mycka, zehlicka). Ale pracka i mycka maji tlacitko opozdeneho spusteni a tim se uz da leccos zaridit :-)
Re: Re: Poslední věta to dává do správného kontextu.
Eva M,2025-05-13 16:36:56
i opozdene spusteni ma limity - nadobi napr. nemuzete nechat osychat kdovijak dlouho....
jinak z pohledu netechnika, ktery si na vse musi nekoho volat a ma omezene zdroje, se pridava dalsi vrstva drahe zavislosti, poruchovosti a nesrozumitelnosti
Re: Re: Re: Poslední věta to dává do správného kontextu.
David Oplatek,2025-05-13 17:31:14
Presne tak. Za 5 let jiz v kazde nove domacnosti. O udrzbe jsem psal v predeslem clanku.
Re: Re: Re: Poslední věta to dává do správného kontextu.
Standa Hořejší,2025-05-13 19:54:41
Copak myčka, ta udrží neumyté nádobí vlhké i dva dny (odzkoušeno), ale zkuste pračku pustit v "energeticky nej" čase a nechat uvnitř vyprané prádlo do vašeho podvečerního příchodu domů - to vás asi manželka nepochválí, stačí slabé 2 hod. a "nevoní" (žel, také odzkoušeno).
Re: Re: Re: Poslední věta to dává do správného kontextu.
Karel Marsalek,2025-05-14 09:35:29
Ano, Vami zmineny pohled "netechnika" je velice podstatny. Uz jen prijezd technika, ktery jen system uvede do provozu po nejakem banalnim vypadku (WiFi, ...), prodrazi TCO a prodlouzi dobu navratnosti. Takova zavislost na svepomoci neopravitelnych systemech nas cini navic zranitelnejsi. Osobne jsem zastancem jednodussich reseni, ktere sice nejsou tak ucinne/vykonne, ale jsou mene narocne na udrzbu.
Re: Re: Poslední věta to dává do správného kontextu.
Martin Novák2,2025-05-13 19:52:29
Vyzkoušel jsem pár možností a zjistil že manželku lze motivovat jenom vypnutím přívodu z ČEZu a pak když nastane doba temna tak říct: Vybil se akumulátor, ráno se to zase dobije...
Ovšem pokud je zamračeno tak se to prostě nedobije.
Ale ani tato motivace dlouho nevydrží. Nehledě k tomu že akumulátor nemá vybití vůbec rád. Snižuje mu to životnost.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce