Římská říše ovlivnila všechno ve svém dosahu. Obyvatelstvo, ale také zemi, moře, a jak se ukazuje i ovzduší. Dnes se římský vliv často idealizuje, ale mělo to i své stinné stránky. Když Řím vzkvétal, došlo k závažnému znečištění ovzduší, kterému se v podstatě nedalo uniknout. Podle nového výzkumu to vedlo k rozsáhlým otravám a poškození nervové soustavy u většiny tehdejších Evropanů.
Početný výzkumný tým, který zahrnoval klimatology a epidemiology, a který vedl Joseph McConell z amerického Desert Research Institute v Renu, stát Nevada, k tomu dospěl studiem ledovcových jader. Zjistili, že zhruba v letech 100 před naším letopočtem až 200 našeho letopočtu, kdy Římané nejvíce těžili a zpracovávali kovy, byla zátěž olovem v ovzduší opravdu extrémní. Olovo se dostalo přímo do lidí, do potravin a vody, a také do krajiny, kde žili, včetně zemědělských oblastí.
Badatelé odhadují, že průměrné dítě narozené na území Římské říše tehdy mělo v krvi zhruba třikrát více olova, než jeho protějšek v dnešních USA, se vším jejich moderním znečištěním. Římské děti mohli mít v krvi tak asi 3,4 µg/dl olova.
Vzhledem k moderním výzkumům je rovněž možné odhadnout, že takové promoření olovem vedlo k průměrnému snížení IQ o 2,5 až 3 body na úrovni celé populace. Týkalo se to většiny území Římské říše, včetně Galie, severní Afriky, Hispánie a Británie.
Jak podotýká McConellův kolega Nathan Chellman, takové hodnoty snížení IQ možná nevypadají příliš dramaticky, ale vzhledem k tomu, že jde populační úroveň, to rozhodně není málo. Přitom jde pouze o vliv znečištění olovem v atmosféře. Římané také nadšeně používali olověné trubky a olověné nádoby, jimiž procházela pitná voda.
To ještě zvyšovalo otravu lidí ve městech. Museli být doslova prolezlí olovem, jak potvrzují i analýzy pozůstatků obyvatel Římské říše, včetně mnoha dětí. Tehdejší ekonomika zahrnovala rozsáhlou těžbu a zpracování rud s velkým obsahem olova. Doopravdy nebylo úniku. Jak se to asi podepsalo na zhroucení Římské říše?
Video: Human Traces WG 2nd online workshop – 23 September 2021 – Joe McConnell
Literatura
Studené počasí rozpoutávalo pandemie v Římské říši
Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2024)
Barbarští válečníci za vlády Říma běžně válčili na psychotropních látkách
Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2024)
Částice popela vyřešily záhadu erupce z roku 1831, která ochladila svět
Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2025)
Diskuze:
"IQ na populační úrovni šlo dolů o 2,5 až 3 body..."
Eva M,2025-01-13 22:16:42
no nevím, mně to zase jednou přijde jako pěkná ptákovina.
nezdá se mi, že by přesnost měření iq byla taková, aby bylo možné přičíst pád civilizace "snížení iq o 2,5 až 3 body", nehledě na složky "ïnteligence" a další otázky při jejím měření,
olovo je toxické - o tom žádná, ale pokud došlo k zamoření, asi by bylo vhodné rozhlédnout se dřív po jiných nepříznivých účincích.
;-) ehm, určitě nás autoři tohoto "vědeckého článku" nemají za... debily?
Olovo má odpútať od skutočnosti
Lubomír Balvín,2025-01-09 16:32:28
Na základe mojej odbornosti a na základe dlhodobej odbornej praxe mám dôvodné podozrenie, že článok je bežná polopravda, ktorou chce dnešná politická propaganda odpútať verejnosť od najčastejších pravých príčin degenerácie a vymierania národov a civilizácií. Pretože to dnešným páchateľom úmyselného vymierania nevyhovuje ..
Re: Olovo má odpútať od skutočnosti
Igor Druhý,2025-01-10 01:22:09
Aj Osel si zaslúži nejakého poriadneho konšpirátora!
Re: Re: Olovo má odpútať od skutočnosti
Lubomír Balvín,2025-01-10 10:24:58
Dík za odpoveď. Množstvo médií od roku 1994 bolo zlikvidovaných iba preto, že zverejňovali vedou, pravdou a historiou podložené dôkazy o príčine degenerácie a genocídy národov a civilizácií po zmene postavenia žien oboch pohlaví v rodine a spoločnosti pri výchove detí a pri výbere nositeľa spermií. Viď množstvo prieskumov a odborných či historických poznatkov
Ps: Tým nepopieram, že napr. aj olovo, pád meteoritu, výbuch sopky má negatívny (alebo aj pozitívny ) vplyv na organizmus a evolúciu či degeneráciu ...
Re: Re: Re: Olovo má odpútať od skutočnosti
D@1imi1 Hrušk@,2025-01-10 13:00:30
Co to je "postavenia žien oboch pohlaví"? :))
To by snad nevymysleli ani LGBT+ aktivisti.
Re: Re: Re: Re: Olovo má odpútať od skutočnosti
Lubomír Balvín,2025-01-12 18:44:16
Ďakujem za obetavú odpoveď a za potvrdenie, že mám pravdu o epidémii degenerácie.
Dnes má viac ako polovica ľudí zmrzačené predstavy čo je muž, čo je žena, čo je manželstvo, čo je rodina. Dokonca nevie ani čo je samec a čo samica.
Zaužívalo sa, že ak niekto dokáže súložiť, alebo dokonca porodí dieťa (najlepšie postihnuté), tak sa považuje za odborníka na muža, ženu, manželstvo, rodinu, LGBTI a vzťahy.
Myslím si, že aj to je dôkaz, že degenerujeme ...
dna
Martin Smatana,2025-01-07 23:58:22
Kedysi dávno som čítal na webe, ktorý viedol nejaký športový lekár (ten web je už zrušený), že olovo z vodovodných trubiek mohlo Rimanom spôsobovať poškodenie obličiek z toho vyplývajúce zhoršenie vylučovania kyseliny močovej a preto trpeli dnou (pakostnicou). Ale keďže vodovodné trubky z olova si mohli dovoliť predovšetkým bohatší Rimania, ktorí si zároveň mohli dovoliť viac mäsa, tak sa výskyt dny začal dávať do súvislosti práve s konzumáciou mäsa a tento mýtus sa drží do dnešných dní.
Šíření olova
Vojtěch Halamka,2025-01-07 21:41:44
Nemyslím si, že otrava byla ze vzduchu. V Římě se lidé nevědomky trávili octanem olovnatým. Také mělo vliv olověné vodovodní potrubí. Když se olovo taví, tak vznikají výpary, ale nemyslím si, že by se mohlo šířit vzduchem v takové koncentraci, aby lidem kolektivně klesalo IQ. Měřitelné to být může, ale nevěřím, že by se v té době dalo otrávit olovem ze vzduchu jinak, než tím, že bude někdo stát nad hrncem olověné taveniny. Jako aditivum do benzínu ho tehdy nikdo nepoužíval. Napadá Vás jiný zdroj, jak by se mohlo dostat do vzduchu?
Re: Šíření olova
Vojtěch Kocián,2025-01-08 13:59:14
Taky mi přijde koncentrace olova u dětí (přijatého ze vzduchu) na úrovni vrcholu spalování olovnatého benzínu trochu dost na římskou dobu.
Možná to mohlo být lokálně na úrovni měst, v jejichž okolí se olověná ruda zpracovávala. To není zrovna proces, který by byl bezpečný s ohledem na uvolňování olova (hlavně oxidů) do vzduchu.
A jak jsem se trochu informoval, prý někteří vzdělanější Římané o problému olova věděli a dokonce nabádali ostatní, aby olovo nepoužívali. Ale dopadlo to nejspíš jako vždycky. Olovo bylo relativně levné a dobře se s tím pracovalo.
Vítr do Grónska ?
Florian Stanislav,2025-01-07 14:25:20
Předchozí studie píše o ledovcovém vrtu z Gronska
https://www.sciencealert.com/the-rise-and-fall-of-the-roman-empire-is-being-rewritten-by-ancient-ice-hidden-under-greenland
"znečištění olovem, které uniklo do atmosféry a unášelo se na větru tisíce kilometrů.
Část toho větru zavanula nad Grónskem, kde se srazila se sněhem padajícím na zledovatělý povrch."
V Evropě převládají západní větry nebo severozápadní, tedy ze západu nebo severozápadu.
Byl tehdy vítr ze Říma přes Alpy směr Grónsko?
Jsou z římské doby usazeniny olova v ledovcích v Alpách a v sedimentech jezer?
Re: Vítr do Grónska ?
Hans Voralberg,2025-01-07 17:59:19
O ledovcích a jezerech nevím, ale vrstvy s vysokýi koncentracemi olova známe především z říčních sedimentů (kde končily kanalizační splašky a tím pádem i voda, přiváděná do měst olověnými trubkami)
Re: Re: Vítr do Grónska ?
Florian Stanislav,2025-01-07 22:40:45
Kanalizační splašky a usazeniny v řekách nejsou cesta vzduchem, o které je článek.
Suřík (Pb3O4) i PbO (klejt) mají hustotu asi 9 g/cm3, PbS asi 7,6 g/cm3, což na poletování tisíce kilometrů ve větru moc není.
Re: Vítr do Grónska ?
F M,2025-01-12 01:41:56
K tomu směru větru, podle textu toho kraťouckého shrnutí v druhém odkazu pod článkem. Píší o celé Evropě, s tím že zdroj by mělo být to zpracování olova/stříbra. Z toho mi plyne otázka kde v Evropě byla velká centra zpracování/těžby (tavení), předpokládám, že se kvůli hmotnosti převážela již vyčištěná surovina, která způsobovala další sekundární emise v centru říše, ale ty se myslím (z té otázky vyvozuji, že vy také) v tom Grónsku neprojevily, nebo jen malinkým podílem. Píší o atmosférickém modelování, jsou tam nějaké dodatky a data na stažení. Nestíhám, ale po nakouknutí jsou tam nějaké mapky a vypadá to, že největší zdroj/znečištění který je asi k tomu Grónsku i relevantnější je v dnešním Španělsku, méně ale stále hodně i ve Francii a Anglii.
Uvádějí že v centrech znečištění bylo více než 150ng na kubický metr a nad Evropu více než 1ng.
Re: Re: Vítr do Grónska ?
F M,2025-01-12 12:46:51
U těch mapek jsem přelouskal ty popisky a mělo by to být relevantní, jsou tam zdroje, odhadované znečištění i spady. Do toho Grónska se opravdu dostal jen zlomeček, v tabulce jsou čísla (i když nevím k čemu přesně patří tak jsou to výsledky z těch ledů) v řádu desetin, zřídka 1,x či nízkých jednotek mikrogramů na 1m2 a rok.
Pro zajímavost jsem tam nalezl i rozbor jiných kovů a také sledování různých izotopů toho olova předpokládám, že jde o ověření zdroje?
Sladidlo
Nihil Ichtyl,2025-01-07 13:20:28
Římané k tomu olovem i sladili:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Octan_olovnat%C3%BD#Historick%C3%A9_pou%C5%BEit%C3%AD
Věděli to?
Vojtěch Kocián,2025-01-07 11:21:10
Existují nějaké záznamy z římské doby, které by popisovaly nebezpečnost olova a jeho vliv na nejvíce zasažené skupiny obyvatel? Horníci nebo slévači a řemeslníci, kteří s olovem přímo pracovali, museli být vystaveni násobně vyšší dávce než byl průměr v populaci.
Re: Věděli to?
Pavel Kaňkovský,2025-01-09 00:07:09
Asi toho moc nebude. Jmenovaní dělníci byli asi otroci nebo přinejlepším plebs a o jejich zdraví se vzdělanci asi příliš nezajímali. Něco by se možná našlo, celkem explicitní narážka na to, že je nezdravé být u slévání olova, je např. k nalezení ve Vitruviovi (8.6.11). Na druhou stranu nejstarší dochovaný jasný popis symptomů chronické otravy olovem je prý až ze 7. století n.l. od Paula z Aiginy.
Re: Re: Věděli to?
F M,2025-01-09 20:36:20
Otázka je nakolik se to s tehdejšími prostředky dalo odlišit od ostatních, v těchto skupinách jistě četných špatných vlivů na zdraví. Potom je těžké srovnávat něco mezigeneračně, pokud ten vzestup byl v řádu desetiletí, bez slušně a věcné konzistentní statistiky, myslím i ty bohatší vrstvy a ne zas tak velké odchylky. Výskyt poruch v oblastech kde se zase ty výrobky používaly (třeba ta voda), to také mohl mlžit.
A co rtuť a ostatní toxické kovy?
Jimmy Hilton,2025-01-07 10:45:16
Mohlo to být tak zlé, jako když celý svět spaloval benzín nasycený olovem?
Re:
Vojtěch Kocián,2025-01-07 13:00:41
Podle SZÚ to byly překvapivě podobné hodnoty.
https://archiv.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/obsah-olova-v-krvi-deti-a-dospelych
Římané asi byli této koncentraci vystaveni déle než se používal olovnatý benzín.
Re: Re:
El nino Demokracie,2025-01-07 18:51:52
Olovo, kov ktorý dobyl Rím, mala názov kapitola článku v knižke "Rozprávanie o kovoch"...asi z 1980 či kedy. v Trnave na stanici mi ju mamka kúpila za 20 Kčs....ale tam toho bolo!
No boli tam popisované veci, teda konkrétne to, že rimania na svoje vodovody používali olovené vystlanie vodovodov, a že tá voda bola trochu uhličitá a do seba vstrebávala olovo, a to rimania pili. Trpeli náhradou vápnika olovom v kostiach a trpeli chorobami kostí a pohybového aparátu vo veľkom rozsahu.
Určite si na tú knižku spomenie pár ľudí...
Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2025-01-07 22:58:39
Olovo se váže jako Pb3(PO4)2 v kostech ( hlavní je tam Ca3(PO4)2), při změně acidobazické rovnováhy se vyplavuje olovo do krevního řečiště.
Příznaky otravy olovem : bolesti hlavy, vypadávání vlasů, zubů a paměti, noční děsivé sny, záchvaty zuřivosti. Olověné "tužky" se používaly jako psací prostředek ( olůvko) na černé tabulky velikosti archu A5, psalo to šedě a dalo se to smazat jakousi houbičkou.
Olověné trubky se používaly i za první republiky pro domovní přípojky z hlavního (litěného) řádu.
Tyto vodovodní trubky byly dobře pocínovány a otrava olovem nehrozila.
Re: Re: Re: Re:
Ivo Hlavůněk,2025-01-08 11:58:55
V Panoptiku detektivních příběhů J. Marka z první republiky je popsána otrava zubním práškem pachatelkou doplněným o olovnatou bělobu. Ty příznaky odpovídají.
Re: Re: Re: Re:
František Kroupa,2025-01-08 20:22:22
Kus takové trubky mám ve svém depozitáři. Mimochodem, z olova se zhotovovaly pláště sdělovacích kabelů, protahovali jsme je tvárnicovou trasou ještě kolem roku 1980.
Re: Re: Re: Re:
Igor Druhý,2025-01-08 23:17:53
No, pocínovanie povrchu olova ako "kvalitná" ochrana voči jeho styku s pitnou vodou?
Vo vode sa môžu vyskytnúť rôzne pevné častice, ktoré mäkký cín časom ľahko obrúsia, v spodných častiach potrubí sa také častice udržia aj dlhšie...
Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2025-01-12 19:25:34
Měnil jsem olověnou přívodní trubku do rodinného domu postaveného 1938. Asi zbytečně. Pocínování bez chyb, uvnitř trubky trošinku jemné červenohnědé hliněné vrstvičky. Povrch cínu je i po ( 50) letech jinak šedý (světlejší) jak povrch olova.
Problémy s olověnými trubkami pro pitnou vodu prudce rostou, když se touto trubkou pouští teplá voda (rozpustnost PbCl2 rychle roste s teplotou) a v kohoutku se může část vody při vypouštění smíchat. Soudní lékařství popisuje případ, kdy muž měl ve zvyku se ráno napít vody z neodpuštěného kohoutku vody.
Otravou olovem trpěli i slavní pistolníci na divokém západě, kusy olova nelétaly tak rychle a v těle jich mohlo být víc.
Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-01-09 09:04:35
Docela by mě zajímal výrobní postup toho pocínování. Olovo s cínem tvoří eutektikum, takže kdyby ten cín chtěli nanášet v roztavané podobě, čekal bych, že na povrchu vznikne spíše vrstva z Pb-Sn slitiny než ochranná vrstva z čistého Sn. Nebo to nanášeli galvanicky či lisováním?
Cínem se běžně pokovují ocelové plechy určené pro styk s potravinami, ale jde o kovy s velkým rozdílem teplot tání nevytvářející eutektikum.
Re: Re: Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2025-01-10 13:45:16
Našel jsem tento patent z 19. století, který ve mne budí dojem, že použitý postup byla extruze za studena: https://patents.google.com/patent/US74612A/en
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
