Jaroslav Petr

Inteligence hlavonožců představuje v mnoha ohledech záhadu. Objasnit by ji mohly sépie a chobotnice s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství. Je to sice neuvěřitelně složité, ale už se blýská na lepší časy.

Geofyzikální průzkum naznačil, kde by se mohla nacházet dlouho marně hledaná hrobka slavné Nefertiti.

Musí být učení námaha? Nemůže ho nahradit zábava? Jak jsou na tom naši blízcí živočišní příbuzní? Co napovídá „škola života“ malých orangutanů?

Dá se přehlédnout 1000 proteinů důležitých pro funkce mozku? Pokud jsou dost malé, pak ano. Co má vlastně v naší hlavě na starosti „temná hmota“ proteomu?

Nové nálezy z opuštěného čínského lomu přepisují dávnou historii lidstva. Konečně se dozvídáme, jak žili tajemní pravěcí lidé známí už 16 let jako denisované.

Už zas abychom opravovali učebnice. Geny fungují ještě složitěji, než jsme si uměli představit. Objev „temného genomu“ nás staví před otázku: Co vše má v našem organismu na starosti, za co mu vděčíme a čím na něj doplácíme?

Mohla by pomáhat těžce nemocným či zraněným, umožnila by lidským posádkám dlouhé lety vesmírem. Jen vědět, jak ji spustit. Klíč k hibernaci ale dlouho chyběl. Teď ho konečně máme!

Mohlo by se zdát, že v „době ozempicové“ dietám odzvonilo. Vědce ale stále zajímá, co se děje v organismu při různých stravovacích režimech. Vypovídá to mnohé o tom, jak naše tělo funguje, jak upadá do chorob i jak se z nich může zase uzdravit.

2000 let zdobí skály v jižní Číně rudé obrazce a nezdá se, že by se na nich zub času nějak fatálně podepsal. Co stojí za jejich trvanlivostí? Mohla by to být lidská krev?

Neandrtálec býval synonymem pro primitivního barbara. Máme z nich však víc, než si připouštíme.

Tzv. zdravý selský rozum mnohým poradil, že v klecích je slepicím hůř než ve výběhu a že klecový chov je méně šetrný k životnímu prostředí než produkce vajec od slípek z ekologických chovů. Nová studie mezinárodního týmu vědců ale svědčí o něčem trochu (úplně) jiném.

Kosatky dravé dokážou vědcům zamotat hlavy. Někdy potápějí plachetnice, jindy nosí klobouky z lososů a nejnověji porcují pro zábavu obří rybu „hlavičkou“.

Očkovat lze proti ledasčemu. Tak proč ne proti vysokým hladinám „zlého“ cholesterolu v krvi?

Poraněný mozek poškozuje zbytek těla, ale to mu odplácí podporou hojení. Dalo by se těchto přirozených procesů využít k léčbě?

Dokážou snížit metabolismus natolik, že vydrží pět let bez příjmu potravy. Prodloužili bychom si život, kdybychom si od nich vypůjčili jejich úsporné hospodaření s energií?

Smát se umí kdekdo. Pro vědce je ale smích stále záhadou. Teď vystopovali jeho kořeny do 15 milionů let vzdálené minulosti.

Číňané budou jezdit ultračernými auty. Barvy pohlcující víc než 99,5 % dopadajícího světla ale dotáhli k dokonalosti jiní borci.

Pětatřicet kilo těžký humanoidní robot Pemba vyrobený čínskou společností Unitree Robotics stanul na vrcholu ekvádorské sopky Chimborazo. V plánu má výstupy i na další hory včetně Mount Everestu. Vše bez kyslíkového přístroje.

Pozoruhodný systém komunikace mezi ptačími rodiči a jejich nevylíhlými potomky slouží jako účinná ochrana nové generace před ničivými vedry.

Ani druhá generace nástrojů pro cílené zásahy do dědičné informace lidských embryí nepřináší bezpečnou cestu k odstraňování genetických defektů. Přesto, anebo právě proto, je kolem nové studie mezinárodního týmu vědců s českým zastoupením takový poprask.

Kdybychom měli mezi hmyzem vybrat největší buřiče, čmeláci by byli horcí kandidáti. Permanentně prokazují schopnosti, které jsme byli ochotni přiznat jen vývojově vyšším živočichům, nejraději jen nám lidem.

Kde sídlí biologický kompas zvířat? A na jakém principu funguje? Nová studie přináší nečekaný objev, který hledání odpovědí ještě více zkomplikoval.

Je na Marsu život? Pokud ano, pak nejspíš ten pozemský, protože ho tam dovezly „špinavé“ kosmické sondy a po povrchu rudé planety ho pak rozvezlo vozítko Perserverance.

Přímo in flagranti přistihli pravěké lidi čínští genetici a zatepla to na ně „práskli“ ve vědeckém časopise Nature.

Velká mozkovna a v ní miniaturní mozek. Jak to jde dohromady? U některých živočichů docela dobře.

Lidské tělo se hojí různě. Někde se zacelí bez větších jizev, jinde jizvy zůstanou. A vědci už vědí proč. Svítá nám tak naděje na lepší hojení nejrůznějších zranění.

Spermie nabírají v nadvarleti celkem nečekaný „náklad“ a svědomitě jej při oplození vajíčka předávají právě počatým potomkům. Jak to zasahuje do vývoje embryí a může to mít vliv na lidskou neplodnost?

Bakterie nás doběhly, když ukázaly, že základní poučka genetiky nemusí platit. Všichni vědí, že instrukce pro tvorbu bílkovin jsou zakódovány v DNA. Ale může to být i obráceně? Může bílkovina kódovat DNA?

Klonování savců narazilo na tvrdý biologický limit. Populace, která by se rozmnožovala výhradně klonováním, by vyhynula.

Jsou nám prezentovány jako ekologicky šetrné náhražky klasických polymerních plastů. Bioplasty, jež se v přírodě snadno rozkládají, podléhají rozkladu i v lidském těle. Ale to, co z nich vzniká, je toxické.

V krvi hadů narazili vědci na metabolit, který savcům utlumí chuť k jídlu. Tato látka působí úplně jinými mechanismy, než jakým vděčí za hubnutí vyznavači Ozempicu.

Virus upravený genovými inženýry zařídí, aby se buňky mozku proměnily ve „vysavače“ amyloidu-beta – látky, která stojí u zrodu Alzheimerovy choroby.

Je stáří skutečně etapou lidského života, kdy to s námi jde už jenom z kopce? Podle vědců z Yale University se můžeme i ve věku nad 65 let zlepšovat duševně i fyzicky.

Genetici nakoukli „pod peřinu“ svazků mezi pravěkými Homo sapiens a neandrtálci. Čekalo je tam velké překvapení. Nejčastěji obcovali neandrtálští muži s ženami Homo sapiens.

Měl pomáhat pacientům se zhoubnými nádory. Místo toho se ujal ve sportovním dopingu. I když lze ostarin spolehlivě prokázat, výsledky testů jsou často kontroverzní.

Jak fungoval „RNA svět“ a jak z něj povstaly první organismy na naší planetě? Vědci odhalili nejstarší možný mechanismus pro kopírování dědičné informace.

Je mužství v krizi? A je lékem hormon testosteron? Co na to sociální sítě a co vědci?

Tikot biologických hodin bývá strašákem hlavně pro ženy, kterým se blíží čtyřicítka. Klidní by ale neměli být ani muži. Spermiím „zvoní hrana“ už ve středním věku.

Z lidského evolučního stromu vypadl klíčový „článek“ a počátky rodu Homo se ztrácejí v mlze spekulací a dohadů.

Bonobové jsou prý pohodáři. U veřejnosti si vydobyli popularitu mírumilovným chováním. Konflikty často řeší sexem. Ve skutečnosti se umí chovat i jako krvežíznivé bestie.

O tenhle pivovar není co stát. Sídlí v lidských střevech a vyrábí alkohol. Lidem komplikuje život a ničí zdraví.

Stoupáme? Ne, klesáme! Tak nějak na sebe pokřikují v koši balónu hrdinové v úvodu románu Tajuplný ostrov. Stejnými slovy se dohadují experti o globálních emisích oxidu uhličitého. Kdy budou kulminovat? Anebo už kulminovaly?

Na konci roku děláme spoustu chyb. K těm největším patří novoroční předsevzetí. Mnozí se rozhodli udělat něco pro zdraví a začnou běhat či jinak sportovat. Je to dobře nebo špatně?

Jak se mohlo stát, že prověřený dárce spermatu předal dětem vzniklým oplozením ve zkumavce smrtící mutaci? Kdo selhal a kdo je bez viny?

Dan Brown ve svém posledním románu zmiňuje spisovatele, který předpověděl zkázu Titaniku. Jak to bylo s touhle „věštbou“ doopravdy?

Myslíte si, že nejblíže máme my lidé k šimpanzům a potažmo dalším primátům? Omyl. Nejvíce se podobáme surikatám, bobrům nebo psům hyenovitým. A úplně nejblíže máme k jihoamerickému hlodavci maře stepní. Spolu s nimi patříme do „monogamní extraligy“.

Ničivá epidemie moru začala svou cestu Evropou v roce 1347 v italských přístavech. Vědci nyní spojili propuknutí pohromy s výbuchem sopky.

„Pás děr“ představuje možná ještě větší záhadu než slavné geoglyfy z Nazcy. Postavili záhadný peruánský systém jam mimozemšťané, Inkové nebo jejich předchůdci?

Dosažení mety 10 000 kroků denně je pro někoho maličkost, pro jiného strašák. Jsou všichni, kdo tuhle vzdálenost neušlapou, odsouzeni k devastaci zdraví civilizačními chorobami? Vědci dokazují, že ke zlepšení zdravotního stavu stačí o poznání méně.

Je to dilema: Napsat text sám nebo svěřit jeho vypracování umělé inteligenci? Pokud vám záleží na tom, aby váš text u čtenářů zabral, je odpověď jednoznačná.