Jaroslav Petr

Kdybychom měli mezi hmyzem vybrat největší buřiče, čmeláci by byli horcí kandidáti. Permanentně prokazují schopnosti, které jsme byli ochotni přiznat jen vývojově vyšším živočichům, nejraději jen nám lidem.

Kde sídlí biologický kompas zvířat? A na jakém principu funguje? Nová studie přináší nečekaný objev, který hledání odpovědí ještě více zkomplikoval.

Je na Marsu život? Pokud ano, pak nejspíš ten pozemský, protože ho tam dovezly „špinavé“ kosmické sondy a po povrchu rudé planety ho pak rozvezlo vozítko Perserverance.

Přímo in flagranti přistihli pravěké lidi čínští genetici a zatepla to na ně „práskli“ ve vědeckém časopise Nature.

Velká mozkovna a v ní miniaturní mozek. Jak to jde dohromady? U některých živočichů docela dobře.

Lidské tělo se hojí různě. Někde se zacelí bez větších jizev, jinde jizvy zůstanou. A vědci už vědí proč. Svítá nám tak naděje na lepší hojení nejrůznějších zranění.

Spermie nabírají v nadvarleti celkem nečekaný „náklad“ a svědomitě jej při oplození vajíčka předávají právě počatým potomkům. Jak to zasahuje do vývoje embryí a může to mít vliv na lidskou neplodnost?

Bakterie nás doběhly, když ukázaly, že základní poučka genetiky nemusí platit. Všichni vědí, že instrukce pro tvorbu bílkovin jsou zakódovány v DNA. Ale může to být i obráceně? Může bílkovina kódovat DNA?

Klonování savců narazilo na tvrdý biologický limit. Populace, která by se rozmnožovala výhradně klonováním, by vyhynula.

Jsou nám prezentovány jako ekologicky šetrné náhražky klasických polymerních plastů. Bioplasty, jež se v přírodě snadno rozkládají, podléhají rozkladu i v lidském těle. Ale to, co z nich vzniká, je toxické.

V krvi hadů narazili vědci na metabolit, který savcům utlumí chuť k jídlu. Tato látka působí úplně jinými mechanismy, než jakým vděčí za hubnutí vyznavači Ozempicu.

Virus upravený genovými inženýry zařídí, aby se buňky mozku proměnily ve „vysavače“ amyloidu-beta – látky, která stojí u zrodu Alzheimerovy choroby.

Je stáří skutečně etapou lidského života, kdy to s námi jde už jenom z kopce? Podle vědců z Yale University se můžeme i ve věku nad 65 let zlepšovat duševně i fyzicky.

Genetici nakoukli „pod peřinu“ svazků mezi pravěkými Homo sapiens a neandrtálci. Čekalo je tam velké překvapení. Nejčastěji obcovali neandrtálští muži s ženami Homo sapiens.

Měl pomáhat pacientům se zhoubnými nádory. Místo toho se ujal ve sportovním dopingu. I když lze ostarin spolehlivě prokázat, výsledky testů jsou často kontroverzní.

Jak fungoval „RNA svět“ a jak z něj povstaly první organismy na naší planetě? Vědci odhalili nejstarší možný mechanismus pro kopírování dědičné informace.

Je mužství v krizi? A je lékem hormon testosteron? Co na to sociální sítě a co vědci?

Tikot biologických hodin bývá strašákem hlavně pro ženy, kterým se blíží čtyřicítka. Klidní by ale neměli být ani muži. Spermiím „zvoní hrana“ už ve středním věku.

Z lidského evolučního stromu vypadl klíčový „článek“ a počátky rodu Homo se ztrácejí v mlze spekulací a dohadů.

Bonobové jsou prý pohodáři. U veřejnosti si vydobyli popularitu mírumilovným chováním. Konflikty často řeší sexem. Ve skutečnosti se umí chovat i jako krvežíznivé bestie.

O tenhle pivovar není co stát. Sídlí v lidských střevech a vyrábí alkohol. Lidem komplikuje život a ničí zdraví.

Stoupáme? Ne, klesáme! Tak nějak na sebe pokřikují v koši balónu hrdinové v úvodu románu Tajuplný ostrov. Stejnými slovy se dohadují experti o globálních emisích oxidu uhličitého. Kdy budou kulminovat? Anebo už kulminovaly?

Na konci roku děláme spoustu chyb. K těm největším patří novoroční předsevzetí. Mnozí se rozhodli udělat něco pro zdraví a začnou běhat či jinak sportovat. Je to dobře nebo špatně?

Jak se mohlo stát, že prověřený dárce spermatu předal dětem vzniklým oplozením ve zkumavce smrtící mutaci? Kdo selhal a kdo je bez viny?

Dan Brown ve svém posledním románu zmiňuje spisovatele, který předpověděl zkázu Titaniku. Jak to bylo s touhle „věštbou“ doopravdy?

Myslíte si, že nejblíže máme my lidé k šimpanzům a potažmo dalším primátům? Omyl. Nejvíce se podobáme surikatám, bobrům nebo psům hyenovitým. A úplně nejblíže máme k jihoamerickému hlodavci maře stepní. Spolu s nimi patříme do „monogamní extraligy“.

Ničivá epidemie moru začala svou cestu Evropou v roce 1347 v italských přístavech. Vědci nyní spojili propuknutí pohromy s výbuchem sopky.

„Pás děr“ představuje možná ještě větší záhadu než slavné geoglyfy z Nazcy. Postavili záhadný peruánský systém jam mimozemšťané, Inkové nebo jejich předchůdci?

Dosažení mety 10 000 kroků denně je pro někoho maličkost, pro jiného strašák. Jsou všichni, kdo tuhle vzdálenost neušlapou, odsouzeni k devastaci zdraví civilizačními chorobami? Vědci dokazují, že ke zlepšení zdravotního stavu stačí o poznání méně.

Je to dilema: Napsat text sám nebo svěřit jeho vypracování umělé inteligenci? Pokud vám záleží na tom, aby váš text u čtenářů zabral, je odpověď jednoznačná.

Na asteroidu Bennu se nacházejí molekuly, z nichž je postaven pozemský život. Nebeské těleso je ale nese v překvapivém složení. Z analýz vzorků získaných misí OSIRIS-REx vyplývá, že se život mohl vyvinout i na jiných místech sluneční soustavy.

Geneticky modifikované nízkoalergenní kočky přicházejí. V zemích s rozumnou legislativou se nemusí bát, že by tyto kočky z titulu nízké alergenity trpěly. A my v Evropské unii se nemusíme obávat, že by se k nám tato zvířata v dohledné době dostala. Legislativa EU nás před nimi spolehlivě „ochrání“.

Lidské srdce regeneračními schopnostmi nijak zvlášť nevyniká a ty se po infarktu ještě sníží. Proto vědce překvapilo, když u poškozeného srdečního svalu zjistili šestkrát vyšší úroveň regenerace než u zdravé srdeční svaloviny.

Postup označovaný jako reprogramace genomu se zatím využíval hlavně pro změnu jednoho typu zdravých buněk na jiný. Nyní ho vědci stále častěji zkoušejí při uzdravování buněk propadlých nádorovému bujení.

Experiment přinesl víc záhad než odpovědí.

Skalní malba Rohatého hada vznikla na pískovcovém útesu v Kalahari někdy mezi roky 1821 a 1835. Sanští lovci na ní bojují s tvorem, který se nepodobá žádnému ze zvířat, jež v té době žila v Jižní Africe. Zato nápadně připomíná 200 milionů let vyhynulého dicynodonta.

Nová mezinárodní studie přináší seznam volně žijících živočichů prodávaných koncem roku 2019 na trhu ve Wu-chanu a také důkazy o přítomnosti viru SARS-CoV-2 u některých z prodávaných živočichů. Trh je tedy místem, odkud s největší pravděpodobností vzešel SARS-CoV-2, virus odpovědný za pandemii COVID-19.

Strach z antigenů v potravinách ovládl moderní společnost. Každý má na něco alergii a musí se vyhýbat potravinám, které by u něj mohly spustit alergickou reakci či dokonce anafylaktický šok. Na druhé straně se ale ukazuje, že antigeny masa a mléka posilují imunitu střev a brání rozvoji zhoubných nádorů.

Naši předci nabrali od jiných pravěkých druhů lidí řadu cenných genů, díky nimž přežili dobu ledovou, a nakonec ovládli všechny kontinenty. Kde k tomuto křížení docházelo? Vědci jsou na stopě.

Romány Jacka Londona, jako je Bílý tesák nebo Volání divočiny, připisují saňovým psům bezmála zázračné schopnosti. Genetici nyní nabízejí možná ještě dobrodružnější příběhy huskyů, malamutů či grónských psů.

Krátká diskuse s umělou inteligencí dokáže nahlodat víru v konspirační teorie, a to na poměrně dlouhou dobu.

Paleontologům dlouho nebylo jasné, zda pterosauři vůbec létali. O tom už sice dneska nikdo nepochybuje, ale o stylu jejich letu se dál vedou spory. Objevy mimořádně zachovalých fosilií na Arabském poloostrově vnášejí do záhad spojených s pterosauřím letem nové světlo.

Nová genetická studie vyvrací mýtus omílaný ekologickými aktivisty a zároveň dokazuje, že obyvatelé Velikonočního ostrova měli přímé kontakty s jihoamerickými indiány.

Lidé si dokážou najít místo k sexu na těch nejnepravděpodobnějších místech. Kosmické lodi sloužící k vesmírné turistice nebudou výjimkou. Před početím v kosmu ale vědci varují.

Či spíše: „Jak naučit dospělé pěvce novému zpěvu?“ Anebo: „Jak si udržet výkonný mozek i v pokročilém věku?“ V mozku ptáků se podařilo „odemknout dveře“, jimiž vede cesta k funkcím mladého mozku přijímajícího ochotně nové informace a dovolujícího zvládnutí nových dovedností.

Neblaze proslulý „syndrom bílého nosu“, který zdevastoval především severoamerické populace netopýrů, si nepřímo vyžádal i oběti na životech kojenců. Na vině je – jako obvykle – člověk.

Vědci dokázali na přechodnou dobu zprůhlednit kůži laboratorním myším. Stačilo k tomu žluté potravinářské barvivo. Ale varují: „Nezkoušejte to na sobě!“

Kdo by si troufl na více než dvoumetrového žraloka sleďového? Vědci si mysleli, že nikdo. Jenže nějaký takový tvor zcela jistě žije u Bermud a jednoho ostře sledovaného žraloka tam slupnul. Vědci jsou zaskočeni, protože beztak ohrožení žraloci čelí zřejmě dalším, doposud neznámým hrozbám a jejich pozemská existence může vzít překvapivě rychlý konec.

Určitě neuměli odříkat Newtonovy zákony nebo narýsovat řez komolým kuželem. Přesto prokázali stavitelé dolmenu Menga obdivuhodné znalosti přírodních věd. Jejich dílo díky tomu odolává času už 6000 let.

Při napadení viry si bakterie vyrobí zbrusu nový gen, který nepochází z její vlastní dědičné informace. Vědci se dohadují, jestli podobný mechanismus nepracuje i v lidských buňkách a jestli by ho nešlo využít v genovém inženýrství.