Jaroslav Petr

Analýza DNA z několika mililitrů krve nastávající matky prozradí, co všechno zdědilo dítě, které se má teprve narodit. Narodí se vůbec?

Máte doma jako mazlíčka laboratorního potkana? A svítí mu zeleně očička? Pak máte s vysokou pravděpodobností zaděláno na průšvih.

Lidé dýchající městský vzduch znečištěný oxidem uhelnatým jsou klidnější. Dokazuje to výsledek výzkumu izraelských vědců.

Evropa by ráda viděla ekologické zemědělství všude. Afriku nevyjímaje. Obyvatelé černého kontinentu namítají: „Ekologické zemědělství už máme. Ale neuživí nás!“

Určitě přijde. Je jen otázkou času, kdy se objeví na poli biotechnologií a syntetické biologie charismatický vizionář a změní náš svět.

Patří výsledky vědy vědcům, investorům, vydavatelům vědeckých časopisů anebo nám všem? V týdnu od 24. října 2011 do 30. října 2011 je zvláště dobrá příležitost k zahloubání nad touto otázkou, protože na celém světě probíhá „Open Access Week“ čili „Týden otevřeného přístupu“.

Lékaři doporučují zvýšit spotřebu ryb dvakrát až třikrát. Oceánologové doporučují lov mnoha ryb omezit nebo úplně zastavit.

Alzheimerova choroba těžce poškozuje lidský mozek. Touto závažnou a nevyléčitelnou nemocí trpí na světě asi 35 milionů lidí. Podle prognóz Světové zdravotnické organizace by mohl být v roce 2050 obětí Alzheimerovy choroby každý 85. obyvatel Země. Proti nemoci není známa účinná prevence, lze ji diagnostikovat až v poměrně pokročilých stádiích a neexistuje pro ni spolehlivá, účinná léčba. Slibný pokrok v diagnostice i léčbě hlásí američtí vědci.

Stres posiluje informace uložené hluboko v paměti. Vzpomínka na hrůzný zážitek se tak může nově propojit se starými vzpomínkami na běžné události. Z nově vzniklé asociace pak vzklíčí posttraumatický stresový syndrom, který oběti trýzní dlouhé měsíce nebo i roky.

Zajímavý recept na udržení tělesné hmotnosti v rozumných mezích nabízí studie vědců z pittsburghské Carnegie Mellon University. Potlačení chuti k jídlu je podle nich jen otázkou představivosti.

Odpověď na otázku v titulku zní: Ano. Alespoň podle tureckého lékaře Kemala Irmaka.

Co je správné a co ne? Na tuhle otázku hledá člověk odpověď mnohokrát za den. Někdy se rozhodneme snadno a rychle, jindy se dobíráme řešení komplikovaných situací jen s obtížemi. Náš mozek využívá k řešení morálních dilemat stejné nervové obvody, jaké zaměstnáváme při volbě jídla a jiných „přízemních“ záležitostech. A není nemožné morálku v našich mozcích celkem jednoduše „vypnout“.

Potomci žen užívajících některé léky trpí častěji kryptorchismem.

Chemikálie, které mají za úkol ničit bakterie ve vodě plaveckých bazénů, vytvářejí látky poškozující lidské zdraví. Jak velkému riziku plavci čelí?

Jak se www.osel.cz dostal na stránky vědeckého časopisu.

Ovce Dolly sice chcípla, ale ve Velké Británii žije dál ve třech kopiích.

Jídelníček matky během těhotenství určuje, co bude jejímu dítku vonět a co mu bude chutnat.

Množství vody v asijských řekách víc závisí na monzunových deštích než na množství ledu vysoko v horách.

Papoušci kea patří k nezbedům novozélandské přírody. Dělají kotrmelce, staví se na hlavu, houpou se na pružných větvích jako na houpačce. V novozélandských horách si z lepivého sněhu dokonce válejí sněhové koule, jako kdyby si z nich chtěli postavit sněhuláka. Žádná z těchto činností nepřináší papouškovi bezprostřední zisk. Nedomůže se díky ní větší porce potravy, nezvýší si vyhlídky na početí potomků. Přesto věnuje podobným činnostem spoustu času a energie. Zoologové nemohou aktivity papoušků kea označit jinak, než jako hru. Keové si hrají, protože je to baví. Turisté jsou z jejich her někdy zoufalí. To když se jim například papoušek vloupá do odloženého batohu a ukradne jim z něj, jen tak pro legraci, cestovní pas.

Letošní rok je rokem biodiverzity a měl by tedy oslavovat druhovou pestrost pozemského života. Před námi však defilují stále ty samé „profláklé tváře“ – tygr, tučňák císařský nebo želva sloní. O pandě velké a hrbounovi dlouhoploutvém ani nemluvě Představíme vám tvora, který je širší veřejnosti prakticky neznámý. Naznamená to, že je nezajímavý. Naopak.

Diváci televizních kriminálních seriálů už si zvykli, že entomolog dokáže určit stáří mrtvoly podle hmyzu, který se na rozkládajícím těle živí. Nyní přicházejí entomologové na pomoc i archeologům a vrhají nové světlo na počátky zemědělství nebo na nepořádek ve staroegyptských městech.

Lidé jsou různí – blonďáci i holohlaví, modroocí i krátkozrací, zdraví i nemocní. Na tom všem se různou měrou podílí i naše dědičné dispozice. Už deset let pátrají vědci v kompletně přečteném lidském genomu po variantách DNA, které jsou spoluodpovědné za to, jací jsme. Donedávna byly výsledky dost hubené. Impozantní projekt mezinárodního konsorcia The 1000 Genomes Project slibuje, že záhadám lidské dědičnosti konečně přijdeme na kloub.

Psychologická proměna ženy v matku je výsledkem důkladné přestavby mozku, při které se dramaticky zvětšují důležitá nervová centra.

Obézní myšáci mění dědičnou informaci ve spermiích tak, že jejich potomkům hrozí cukrovka druhého typu. Potomkům nepomůže, ani když drží dietu a jsou štíhlí. Tento „dědičný hřích“ není předáván v sekvencích DNA, ale v molekulách, které obalují dvojitou šroubovici.

Ryby jsou zdravé, ale nedostatkové.

Plž s ulitou vyztuženou pyritem, krab, který dostal kvůli huňatým klepetům přezdívku „yetti“ nebo ryba postrádající krvinky i červené krevní barvivo. To je jen namátkový výběr ze čtvrt milionu organismů, na něž vědci narazili při desetileté inventuře mořských forem života. Výzkumný projekt Census of Marine Life odstartoval v roce 2000 s ambiciózním mottem: „Co v mořích žilo, co v nich žije a co v nich bude žít?“

Bez hrozby dinosařích děsivých čelistí se neobejde žádná „cesta do pravěku“, ať už ji podnikají klukovští hrdinové filmu Karla Zemana nebo hrdinové hollywoodského kasovního trháku „Jurský park“. Dravý ještěr Tyrannosaurus rex patří bezpochyby k nejpopulárnějším zástupcům pravěké fauny. Tyranosaura a jeho příbuzné však mají v oblibě i vědci, protože jim studium této skupiny vyhynulých plazů přináší odpovědi na řadu důležitých otázek týkajících se evoluce obratlovců. Nové nálezy a nové technologie dovolují zjistit o tyranosaurech zcela nové, překvapivé skutečnosti.

Nejen mravenci a včely mají své královny a dělnice. Různé kasty mají i cizopasné motolice.

Vědci objevili způsob jak číst slova z aktivity řečových center mozku. Promluvit tak budou moci lidé, kterým z úst nevyjde ani hláska.

Se svolením amerického Úřadu pro potraviny a léčiva vplouvají do akvakultur lososi, kteří rostou „jako z vody“.

Když vyřadíme instinkty a zapojíme rozum, naše stravovací návyky nejsou racionálnější. Dieta na zhubnutí může mít paradoxní efekty – jíme víc.

Australští ptáci se snaží vypadat před samicí větší, než ve skutečnosti jsou. Vypomáhají si trikem, jaký používali starověcí architekti nebo kameramani béčkových filmů.

U předkolumbovských jihoamerických indiánů patřily mouchy a další „hrobařský“ hmyz k pohřebním rituálům stejně neodmyslitelně, jako k nim v naší kultuře patří kytice se stuhami a smuteční muzika.

Představy, podle kterých změny klimatu vyústí ve války o vodu, potraviny a místo příznivější k životu, jsou jen bajky na strašení dětí. Válčit se bude, ale klima s tím nebude souviset, tvrdí norský ekonom.

O třetinu méně uhlíku vážou tropické lesy ve srovnání s oficiálními údaji Mezinárodního panelu pro globální oteplování. Tempo tání grónských a západoantarktických ledovců je ve srovnání s dosavadními oficiálními údaji dokonce poloviční.

Nejnovější výzkum přiřadil k masožravým rostlinám třeba huseníček nebo rajče. Rostliny, které nekonzumují „maso,“ jsou v přírodě vzácnou výjimkou.

Pravé neštovice se nám podařilo vyhubit. Přestali jsme proti nim očkovat a teď je na postupu jejich příbuzný opičí virus.

Nečekaný způsob nezištné spolupráce chrání bakterie před účinky antibiotik. Pro náš boj s původci infekčních chorob to má velmi nepříjemné důsledky.

Různé skupiny šimpanzů se vypořádávají s totožnými problémy odlišným způsobem a řešení si předávají z pokolení na pokolení. Mláďata se je učí od matek. Vědci považují takové naučené chování za zárodek kultury. Mezinárodní tým vědců nyní odhalil, že některé rysy života šimpanzů považované za projevy kultury, mohou být ve skutečnosti důsledkem genetických odlišností mezi jednotlivými šimpanzími tlupami. Chování, které jsme považovali za naučené, může být ve skutečnosti diktováno dědičností.

Americký soudce vydal předběžné opatření, na základě kterého je v USA opět ilegální udělit státní podporu na výzkum lidských embryonálních kmenových buněk.

Kdo si „užil“ zánět močových cest, tomu netřeba o těchto zdravotních komplikacích nic vykládat. Komu se toto onemocnění vyhýbá, tomu je naopak zbytečné cokoli líčit. Většina „močařů“ by snědla i slepičí trus, jen kdyby věděli, že jim to uleví od potíží. Naštěstí jim kromě antibiotik pomáhá mnohem chutnější věc – brusinky. V džusu, sušené nebo ve formě extraktu, to je celkem jedno. Zabírají. Teď je jasné proč.

Po geneticky modifikované „zlaté rýži“, která byla vyšlechtěna pro záchranu zdraví a životů lidí strádajících nedostatkem vitaminu A, vstupuje na scénu „zlatá hořčice“. Ta je obrovským příslibem pro Indii.

Stávající bifokální brýle by se mohly radikálně vylepšit díky inspiraci z říše hmyzu.

Klony jsou mezi námi. Ale nemusíte se bát, že nás sežerou. Jen si nemůžete být jistí, jestli jste je neměli k obědu.

Historie serveru Osel je poměrně krátká, i když na amatérsky provozovaný populárně vědecký server je to věk úctyhodný. Životaschopnost serveru Osel popírá jak zákony trhu i principy logiky. Historie našeho živého jmenovce a erbovního zvířete – osla domácího - je v mnoha ohledech obdobná.

Mechy jsou synonymem pro měkkou podušku, ale jejich život je plný „tvrdé fyziky“. Dokážou se natlakovat na 5 atmosfér a urychlit na 36 000 g.

Svět je plný protimluvů. Kdo se pak může divit, když nekódující malé RNA nakonec přeci jen něco kódují.

Podle vědců se mladé gorily učí při honičkách fair play.

„Nic nového pod sluncem, všechno už tu bylo,“ říkával Ibn Sína známý západnímu světu jako Avicena. My většinou říkáme „už staří Římané“. V případě suchého zipu bychom měli říkat „už mravenci druhu Azteca andreae“.

Před deseti roky ohlásili genetici světu, že přečetli nahrubo kompletní lidský genom. Co přinesla „genomická dekáda“?