Jaroslav Petr

Zvýšenému riziku cukrovky a kardiovaskulárních chorob čelí lidé, kteří přicházejí ve zvýšené míře do styku s chemickou látkou zvanou bisfenol A. Ta se používá pro výrobu některých druhů umělých hmot, například polykarbonátů nebo epoxidových pryskyřic. Polykarbonáty jsou průhledné a mechanicky velice odolné. Nacházejí proto uplatnění při výrobě umělohmotných láhví, nejrůznějších „umělých skel“. Používají se také v ochranné vrstvě na CD a DVD discích. Epoxidovými pryskyřicemi jsou potahovány vnitřky plechových konzerv.

Do dědičné informace lidstva přispívalo po desítky tisíciletí mnohem méně mužů než žen. Tým amerických genetiků vedený Michaelem Hammerem z University of Arizona v Tusconu z toho vyvozuje, že lidé žili velmi dlouho v mnohoženství. Soužití v trvalých párech, jež dneska na světě převládá, nemá evolučně dlouhou historii a lidskou dědičnou informaci zatím nestihlo výrazněji poznamenat.

Nádherný pták terej tichomořský klade jedno nebo dvě vejce. Jedináček vyrůstá v poklidu. Dvojčata prožívají první dny mnohem dramatičtěji. Bijí se na život a na smrt. Výsledek zápolení je vždy stejný. Jedno z mláďat – obvykle to, které se vyklubalo jako první – přežije. Druhé je mrtvé.ˇ

Zesnulý americký herec Cristopher Reeve patřil k zapáleným propagátorům výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk. Doufal, že výsledky bádání v tomto oboru mu jednou vyléčí poranění míchy, které utrpěl po pádu z koně.ˇ

Nový experimentální lék LED209 nebezpečné bakterie nezabije ale zkrotí. Preparát vyvinul tým mikrobiologů vedený Vanessou Sperandiovou z University of Texas a otestoval jej na myších nakažených nebezpečným kmenem bakterií Escherichia coli O157:H7 nebo salmonelou. Jedna i druhá bakterie chrlí prudké toxiny a dokáže infikovanou myš zabít. Zvířata, která užívala LED209, bakteriím zdatně vzdorovala.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) vydal 15. července 2008 vědecké stanovisko o „bezpečnosti potravin, zdraví, welfare a dopadech na životní prostředí, týkající se zvířat získaných klonováním metodou přenosu jader somatických buněk, jejich potomků a produktů získaných od těchto zvířat“. Evropa tím reagovala na vývoj situace za Atlantikem. Počátkem tohoto roku vydal stanovisko na stejné téma i americký Ústav pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration - FDA).ˇ

Housenky můry černopásky bavlníkové si nevybírají. Kromě bavlníku, na kterém dokážou napáchat obrovské škody, se s chutí zahryznou i do kukuřice, obilovin, bramboru, slunečnice nebo luskovin. Chutnají jim i listy zeleniny a nezastaví se ani před okrasnými květinami.ˇ

Pozitivní výsledky dopingového testu hrozí i sportovcům, kteří zakázané prostředky neberou. A naopak. Dopingoví hříšníci mohou unikat odhalení. Podle amerického biostatistika Donalda Berryho z University Texas je to důsledek chybné koncepce testů Světové antidopingové agentury.

Američtí chemici objevili překvapivě snadný a navíc i levný způsob přeměny celulózy na jednoduché sloučeniny, využitelné k pohánění spalovacích motorů. Zdá se, že našli lék na dětské nemoci současných biopaliv.ˇ

Mírné zimy přispěly v Britské Kolumbii ke kalamitě, při které padlo za oběť hmyzím škůdcům asi 85 000 kilometrů čtverečních horského lesa. Zelené borové lesy se změnily na rezavě hnědé plochy mrtvých stromů.

Vědci představili genetický profil několika nebezpečných nádorů. Studie publikované v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science přinášejí informace o defektech genů, jež stojí v pozadí vzniku glioblastomu postihujícího mozek a nádorů slinivky.ˇ

Běžné virové onemocnění, způsobované herpes virem, označované také jako „šestá nemoc“, děti dědí s geny rodičů.ˇ

Současný hurikánový tanec v Karibiku a sto tisíc mrtvých, které po sobě zanechal v Myanmaru květnový cyklón Nagris, jsou živnou půdou pro bouřlivé vědecké spory. Jsou tropické bouře opravdu stále silnější?ˇ

Genetickou jehlu ve stohu genetického sena umějí vyhledat novým postupem američtí vědci vedení Davidem Craigem z Translational Genomics Research Institute v arizonském Phoenixu. Ve vzorku obsahujícím DNA stovek různých lidí dokážou odhalit přítomnost dědičné informace konkrétního člověka.ˇ

Čas prázdnin a dovolených je v nenávratnu. Návrat k povinnostem a denní rutině se vám snaží zpříjemnit i Český rozhlas Leonardo. Po prázdninových reprízách už pořad Vstupte! zase nabízí zcela nové informace a podněty k přemýšlení. V pátek 5. září v 11 hodin si můžete spolu s Jaroslavem Petrem sami pro sebe hledat odpověď na otázku: „Smíme zasahovat do lidské dědičné informace?“ˇ

V pokročilém stádiu rakoviny se ze zhoubného nádoru oddělují jednotlivé buňky a putují krví do jiných částí těla. Tam se uchytí a vytvoří nový nádor, tzv. metastázu. Tvorba metastáz stojí v popředí zájmu onkologů, protože mateřský nádor svou oběť zahubí jen zřídka. Mnohem častěji se pacientovi stávají osudnými právě metastázy.ˇ

Věhlasní genetici porovnávají svoje genomy.ˇ

Kalifornská biotechnologická firma Advanced Cell Technology (ACT) utekla hrobníkovi z lopaty článkem, který oznamuje laboratorní výrobu lidských červených krvinek.ˇ

Britští včelaři vytáhli proti úhlavnímu nepříteli včel se zcela novou biologickou zbraní. Proti cizopasnému roztoči kleštíkovi včelímu, známému také pod latinským názvem Varroa destructor, nasadili choroboplodnou houbu.ˇ

Andrés García z Georgia Institute of Technology (Atlanta, USA) získal se svým týmem tkáňových inženýrů šlachu, která se na jednom konci plynule mění na kost. Takové šlachy se mnohem pevněji kotví na kost a slibují dokonalejší léčbu těžkých zranění jako například prasknutí achilovky.ˇ

Objev pohřebiště v poušti poskytuje unikátní pohled do doby, kdy byla Sahara plná života.

Mezinárodní tým vědců pod vedením genetika Richarda E. Greena z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl kompletní dědičnou informaci z mitochondrií neandrtálce, který zemřel před 38 000 roky v chorvatské jeskyni Vindija.

Američtí vědci vypěstovali v laboratoři nemocné neurony dvou žen trpících amyotrofní laterální sklerózou. Onemocnění postihuje nervové buňky mozku a míchy ovládající pohyb svalů. Je známé také jako Lou Gehringova choroba, protože k jejím nejznámějším obětem patřil vynikající předválečný americký hráč baseballu Lou Gehring.

Pouhé vdechování toxického aerosolu při procházkách na mořském pobřeží může být životu nebezpečné.

Cesta k velkému úspěchu amerického biologa Ronalda Evanse ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla začala naprostým fiaskem.

Řídnutí kostí ohrožuje především lidi v pokročilejším věku. Toto plíživé onemocnění označované odborně jako osteoporóza zvyšuje riziko zlomenin a následných závažných komplikací. Vědci byli přesvědčeni, že kosti starších lidí řídnou, protože kostní tkáň „leniví“ a nereaguje na zvýšenou námahu. Tým finských lékařů pod vedením Teppa Järvinena z university v Tampere zjistil, že to není pravda. Starým lidem tak svitla naděje na úspěšný boj s osteoporózou.

Australským chovem koní se šíří onemocnění vyvolané novou formou viru hendra. Onemocnění je přenosné na člověka.

Velké pozdvižení vyvolala letos švýcarská federální komise expertů, kteří hodnotili rizika přenosu viru HIV a došli k závěru, že HIV-pozitivní lidé nemusí při pohlavním styku používat kondomy. Podle švýcarské komise stačí, když pacientům zabere léčba a srazí množství viru HIV v jejich těle na dostatečně nízkou úroveň. Komise prohlásila léčené HIV-pozitivní osoby za „pohlavně neinfekční“. Nejnovější analýzy australského epidemiologa Davida Wilsona z University of South Wales v Sydney dokazují, že doporučení švýcarské komise může během deseti let zvýšit nárůst počtů HIV-pozitivních osob na čtyřnásobek.

Šokující objev se podařil americkým genetikům ze Stanfordské university. Stárnutí není samovolným neřízeným „rozkladem“. Jde o aktivní proces regulovaný celou řadou genů.ˇ

Mají k tomu řadu dobrých důvodů. Zvíře zbavuje jazykem ránu nečistot a dobře prokrví její okolí. Zároveň se do olízaného poranění dostává se slinami celá řada biologicky aktivních látek.

Mořská hvězdice Acanthaster planci přezdívaná pro četné ostré ostny jako „trnová koruna“ se od roku 1960 už třikrát přemnožila a převalila se přes nejvýznamnější korálové útesy Indického a Tichého oceánu jako ničivá vlna. Hvězdice vyžírá drobné korálové polypy z jejich vápenaté vnější kostry a za sebou nechává spoušť. Na zdravém, nepoškozeném útesu je polypy obydlena asi 20%. Když přes útes přejdou žravé hvězdice, zbudou polypy nejvýše na pěti procentech jeho plochy.

Jak se muži a ženy vypořádávají s pokušením? Na tuto otázku hledal odpověď tým kanadských psychologů vedený Johnem Lydonem z montrealské McGill University.

Čeští přírodovědci odhalili trik, kterým ptáci rozeznají ve svém hnízdě vajíčko podstrčené kukačkou. Jako vodítko využívají ultrafialového záření odráženého vaječnou skořápkou.

Mezinárodní tým portugalských, švýcarských a nizozemských vědců objevil v jedné ze složek sóji překvapivě účinný prostředek proti původci malárie.

Ptákům přiznávali přírodovědci vynikající zrak i sluch. O ptačím čichu se vyjadřovali s despektem. Nejnovější výzkum týmu vedeného Bartem Kempenaersem z Ornitologického ústavu Maxe Plancka v německém Starnbergu ptačí čich rehabilitoval.

Američtí vědci získali mušky octomilky, které skoro nepotřebují spánek. Poškození jediného genu, jenž dostal jméno „sleepless“ čili „bezesný“, je obrní proti ospalosti. Mušky za to tvrdě platí. Bezesné noci jim zkracují život a zhoršují koordinaci pohybů. Vědci jsou zvědavi, zda podobné genetické defekty stojí v pozadí chorobné nespavosti u některých lidí.

Změna jednoho jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít velké potíže, pokud se pokusí se svým zlozvykem skoncovat.

Američtí vědci vyrobili kontaktní čočky vybavené senzorem na měření tlaku uvnitř oka. Inteligentní čočka bude svého majitele včas varovat před hrozbou zeleného očního zákalu.

Složení jídelníčku má významný vliv na funkce našeho mozku, na paměť i učení. Nejnovější poznatky o vlivu potravy na duševní činnost člověka představil na stránkách špičkového vědeckého časopisu Nature Reviews Neuroscience přední americký fyziolog Fernando Goméz-Pinilla z University of California v Los Angeles.

Kukačka snese v květnu až červenci do cizích hnízd v průměru asi 15 - 20 vajec. K roli hnízdního parazita je dokonale přizpůsobena. V letu připomíná krahujce nebo poštolku, což je součást jejího účinného arzenálu.

Mechanismus, jakým kofein přispívá k obnově glykogenu ve svalech, není znám, ale u vyčerpaných svalů mu to jde obdivuhodně dobře. A protože kofein není na seznamu zakázaných podpůrných látek, čeká ho skvělá budoucnost.

Vědci z University of Michigan odhalili další z tajemství evoluce zraku. Podobnost s informací o úspěchu českých genetiků „Darwin by měl z českých vědců radost“ není čistě náhodná. Naopak. Tento text vznikl evolucí textu o úspěchu týmu Zbyňka Kozmika.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky odhalili jedno z tajemství evoluce zraku.

V učebnicích zoologie patří kopinatci významné místo, i když s výjimkou odborníků tohoto celkem nenápadného tvora jen málokdo viděl na vlastní oči. Živočich se na první pohled podobá rybce, ale od ryb a dalších obratlovců se významně liší už tím, že postrádá páteř. Tu mu nahrazuje pružná hřbetní struna.

Zcela nový princip výroby vakcín odhalili američtí vědci vedení Eckardem Wimmerem z newyorské Stony Brook University. Jak se zdá, jejich postup dokonale splňuje dva zcela protikladné nároky na očkovací látku. Vakcína se musí co nejvíce podobat původci choroby, aby očkováním navozený stav bojové pohotovosti imunitního systému dokonale chránil proti skutečné nákaze. Na druhé straně ale musí být vakcína zcela bezpečná.

Madagaskarští lemuři kata spolu hovoří řečí pachů a vůní. Výrobci kosmetiky u nich zřejmě inspiraci hledat nebudou. Lemuři lidskému nosu dvakrát nevoní. Samice lemurů však pach zdatného samce neodolatelné přitahuje. Pokud samec onemocní nebo poklesne ve společenském žebříčku, projeví se to i na jeho pachové vizitce a zájem samic o něj rázem klesá.

Siven a pstruh využívají v Pyrenejích stejná trdliště a vzájemně se kříží.

Cizopasníci nejednou významně zasahují do chování svých obětí a manipulují s nimi ve svůj prospěch.

Ropucha obrovská (Bufo marinus) proslula v Austrálii jako „třtinová žába“, protože byla cíleně dovezena v roce 1935 z Havaje k likvidaci hmyzích škůdců cukrové třtiny.

Sklon mužů k homosexualitě je výslednicí mnoha faktorů. Mezi nimi sehrávají významnou roli i dědičné vlohy. Vědci sice zatím neodhalili konkrétní geny, jejichž varianty by byly za mužskou homosexualitu zodpovědné, ale na druhé straně existuje dostatek důkazů o tom, že se v příbuzenstvu homosexuálů především na matčině straně vyskytuje homosexualita ve zvýšené míře.