Jaroslav Petr

V důsledku znečištění atmosféry poklesly za posledních padesát let ve východní Číně mírné dešťové srážky o plnou čtvrtinu. To má závažný dopad nejen na zemědělství. Méně vydatné deště přispívají i ke zdravotním problémům obyvatel a samy dále zasahují do změn klimatu.

Rok po zákroku, který napravil poškozený gen třem obětem dědičné slepoty, zaskočilo lékaře nečekané zlepšení zraku u jedné pacientky.

Archeolog Kyle Brown se marně snažil napodobit pravěké obyvatele jihoafrické zátoky Still. Dávní lovci vyráběli z místního kamene nádherné tenké čepele. Brownovi se to nedařilo a zdálo se mu, že se surovina k výrobě kamenných nástrojů vůbec nehodí. Byl přesvědčen, že se někde v okolí musí skrývat mnohem lepší kámen. Ani ve snu jej nenapadlo, že si dávní lovci surovinu vyráběli sami.

Vědci odhalili nervové buňky, které mají v našem těle na starosti svědění. Nejpřekvapivější je na tomto objevu fakt, že tyto neurony nemají nic společného s vnímáním bolesti.ˇ

Lidské embryonální kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro léčbu chorob a zranění, s nimiž si současná medicína stále neví rady. Lékaři doufají, že z nich jednou vypěstují náhradu za buňky zničené při cukrovce, infarktu, Parkinsonově či Alzheimerově chorobě. Uplatnit by se mohly i při léčbě následků těžkých popálenin a dalších úrazů.

Pokud chtějí lidé z ekonomicky rozvinutých zemí skutečně chránit Zemi před nadměrnou produkcí skleníkových plynů, měli by se vzdát rodičovství a přenechat plození potomků obyvatelům třetího světa.

Špičkový sportovní potápěč zadrží dech na několik minut a ponoří se do úctyhodných hloubek. Švédští lékaři varují. Podobné výkony jdou za hranice lidských možností. Potápěči riskují poškození mozku.

Každý dvacátý muž je neplodný. Příčina tohoto alarmujícího stavu není jasná. Neplodní muži produkují ve většině případů dostatek spermií, ale ty nesou celou řadu defektů a nejsou s to oplodnit vajíčko. Často mají takové spermie těžce poškozenou dědičnou informaci. Australští vědci prokázali, že k poškození DNA spermií může významnou měrou přispívat i elektromagnetické záření mobilních telefonů.

Ekonomicky rozvinuté země trpí nedostatkem dětí. Jejich obyvatelstvo stárne, a to s sebou nese celou řadu problémů. Opatření zaměřená na zvýšení porodnosti se zhusta míjejí účinkem. Úbytek obyvatel je kompenzován jen přílivem imigrantů z rozvojových zemí, což s sebou nese další problémy. Zdá se, že nejvyspělejší země světa z pasti stárnoucí populace jen tak nevybřednou. Tým amerických a italských demografů přesto našel „světlo na konci tunelu“. S dalším ekonomickým rozvojem dochází k nečekanému obratu. Pokles porodnosti se zastaví a začíná opět růst.ˇ

Noční můra lékařů bojujících s malárií se naplňuje. V západní Kambodži se objevil původce této choroby vzdorující nejúčinnějšímu ze stávajících léků.

Voda v mořích a oceánech je v neustálém pohybu. Pohánějí ji větry i mořské proudy. Fyzikové z California Institute of Technology John Dabiri a Kakani Katijová došli k závěru, že do pohybu vodních mas významně zasahují i mořské medúzy.

Nikdo nevěřil, že by Boris Worm a Ray Hilborn mohli bádat společně. Přesto vydala jejich studie jedno z nejkomplexnějších svědectví o současném stavu světových oceánů a mořském rybolovu.

Přizpůsobit se, znamená přežít. Tak to v přírodě chodí. Z každého pravidla existují výjimky. Američtí biologové odhalili u brouka potemníka adaptaci, která v konečném důsledku přináší smrt.

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Zatímco si obyvatelé severní polokoule užívají vrcholícího léta, na jižní polokouli zavládla zima a s ní přišla i sezóna chřipky. Každý rok virologové odhadují, jaká bude skladba chřipkových virů v příští sezóně a podle toho připravují i očkovací látky. Letos se ukázaly všechny předpovědi pro chřipkovou sezónu na jižní polokouli jako chybné. Očekávané typy virů vytlačuje nový typ viru A (H1N1) vyvolávající tzv. mexickou chřipku. Virus se objevil celkem nečekaně koncem roku 2008 v Mexiku a USA a podniká vítězné tažení světem.

„Jez do polosyta, vyjdou ti naplno léta,“ radí staré přísloví. Biologové potvrdili jeho platnost pro celou řadu živočichů. Nejde jen o to, že obezita život zkracuje. Dieta s omezeným přísunem energie, ale jinak vyvážená na všechny důležité živiny život výrazně prodlužuje. Kaloricky hubená strava zajistí dlouhověkost nejen kvasinkám, drobným červíkům Caenorhabditis elegans nebo muškám octomilkám, ale i laboratorním myším.ˇ

Svět sleduje se znepokojením současný nárůst koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Tento plyn zadržuje v zemské atmosféře sluneční záření a ohřívá Zemi tzv. skleníkovým efektem. Zatím se v ovzduší nenahromadilo tolik skleníkových plynů, aby ohřály Zemi na teploty, jaké vládly před padesáti miliony roků. Tehdy byl severní i jižní pól bez ledu a dnešní Arktidou se proháněli krokodýli.

Kdyby se potvrdily všechny zprávy o vědeckých objevech, které vyšly na titulních stránkách novin nebo byly odvysílány v hlavních zpravodajských relacích, vypadal by svět úplně jinak. Rakovina by už nezabíjela, měli bychom k dispozici levný, ekologický zdroj energie a miliarda hladovějících by měla co jist. Odkud čerpají novináři vědecké senzace, které se nakonec nepotvrdí?

Virus mexické chřipky A (H1N1) patří ke stejnému typu jako běžná sezónní chřipka, která nás opakovaně sužuje každé předjaří. Přesto se projevy onemocnění mexickou a sezónní chřipkou významně liší. Hned dva vědecké týmy zveřejnily v prestižním vědeckém týdeníku Science výsledky pokusů, které příčiny rozdílů mezi oběma typy chřipky objasňují.

Postřiky proti plevelům, hmyzím škůdcům, plísním a dalším „nepřátelům“ pěstitelů zemědělských plodin procházejí důkladnými testy, které zaručují, že člověku ani přírodě nehrozí při jejich správném užívání vážnější újma na zdraví. Většina testů se soustředí na vlastní účinnou látku. Postřiky však obsahují i široké spektrum látek, které působí například jako rozpouštědla, smáčedla či konzervační prostředky. Jen ve Spojených státech je povoleno asi 4000 těchto „vedlejších“ látek a jsou považovány za neškodné. Francouzští vědci nyní přicházejí s tvrzením, že jedna z „vedlejších“ složek hojně užívaného herbicidu Roundup firmy Monasnato není tak úplně neškodná a páchá na lidských buňkách větší škody než samotný herbicid.

Gen SERT byl od roku 2003 považován za „gen zoufalství“. Bílkovina, jež se podle tohoto genu syntetizuje v lidském těle, zajišťuje transport molekul serotoninu. Ty přenášejí signály v mozku mezi nervovými buňkami a stojí v pozadí stavů, kdy se cítíme bídně. Tým amerických genetiků, vedených Avshalomem Caspim z Duke University, došel k závěru, že mnohem častěji hrozí deprese a chorobný strach lidem, kteří nesou v dědičné informaci variantu genu SERT se zkrácenu částí, sloužící při spouštění genu jako „brzda“ a „plyn“. Naopak, lidé s delší formou genu SERT měli být k nepřízni osudu odolnější. Caspi spočítal, že kratší verze genu přispívá ke sklonu k chorobnému strachu a depresím asi čtyřmi procenty. Bylo jasné, že SERT není jediný gen určující dispozice k zoufalství. Na druhé straně však byl SERT mezi geny ovlivňujícími chování lidí rekordmanem. Jiné geny mají mnohem menší efekt.ˇ

V knize „Inženýři džihádu“ nabízí Diego Gambetta z oxfordské Nuffiled College spolu s pařížským orientalistou Stefenem Hertogem vodítka k odhalení islamistických extremistů odhodlaných k teroristickým útokům na západní země.

Chorobný strach patří k nejrozšířenějším duševním onemocněním. Léky, které na ně psychiatři pacientům předepisují, mají řadu nectností. Při užívání léků označovaných jako benzodiazepiny se projevuje ospalost a nemocnému hrozí, že si na lék vytvoří návyk. Monoho pacientů, kteří benzodiazepiny přestali užívat, propadá nervozitě a trpí nespavostí. Účinek léků ze skupiny antidepresiv zvyšujících v mozku hladiny antidepresivní molekuly serotoninu, se projeví až po několika týdnech užívání. To je pro nemocného příliš dlouhá doba.

Paleontolog Russel Ciochon přehodnotil své závěry o původu čelisti z čínské jeskyně Longgupo.

Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové Matthew Sisk a John Shea jsou přesvědčeni, že historie této zbraně je podstatně delší.

Kauza, která otřásla vědeckým vydavatelstvím Benthan Science Publishers, začala nevinnou studentskou recesí.

S postupujícím věkem přibývá zvířatům šedivých chlupů a lidem šediví vlasy. Tajemství šedin odhalili japonští vědci pod vedením Emi Nishimuriové.

Jako předehra ke špionážnímu thrilleru „Den pampelišky“ britského spisovatele Petera Pringla vypadá vědecká stať týmu francouzských vědců vedených Raphaëlem Mercierem zveřejněná v prestižním vědeckým časopisem PLoS Biology.

Čínští vědci vytvořili prasečí buňky, které mohou posloužit jako univerzální surovina pro tvorbu jakéhokoli typu tělních buněk prasete. Od objevu si slibují úspěšnější tvorbu zvířat, využitelných jako zdroj orgánů pro lidské transplantace, nebo prasata odolná vůči nejrůznějším chorobám.ˇ

Srdcí pro transplantace nemocným lidem není dost. Vědci zkoušejí postupy, které by jim dovolily vypěstovat náhradní orgán z pacientových buněk. Není to jednoduchý úkol. Srdce má složitou vnitřní strukturu. Vedle svalových buněk je pro jeho dokonalou funkci nutná i hustá síť tepen, žil a krevních kapilár. Svalové buňky musí být schopny koordinované akce při pravidelném tepu.

Pomáhat druhým je správné. Tuhle zásadu se učíme už od dětství například v pohádkách, kde se hlavní hrdina dočká odměny v podobě čarovného ubrousku za to, že se rozdělil s kouzelným dědečkem o skývu chleba. Kde se v nás touha pomáhat druhým bere? Americký evoluční biolog Samuel Bowles ze Santa Fe Institute došel k závěru, že u kořenů lidské nezištnosti stály válečné konflikty pravěkých lidí. Jeho teorii publikoval prestižní vědecký časopis Science.ˇ

Čeští vědci vydali Bílou knihu geneticky modifikovaných plodin - dokument shrnující dosavadní zkušenosti s geneticky modifikovanými rostlinami. Nezapřeli přitom Cimrmanovského ducha.

Na povrchu těla hostíme kolem tisíce druhů bakterií náležejících k více než dvěma stovkám rodů. Tak pestrou „zoo“ mikrobů sídlících na lidské kůži vědci nečekali. Nevhodná skladba bakterií může mít pro naši kůži nepříjemné následky v podobě nejrůznějších kožních onemocnění.

Američtí ekologové Holly Jonesová a Oswald Schmitz z Yale University v New Havenu vyvracejí ve studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE tradovanou představu, podle které současné lidstvo páchá na přírodě nenapravitelné škody.

Patentů, které zajišťují svým majitelům výhradní práva na využívání znalostí o nejrůznějších genech, jsou tisíce. Ve Spojených státech, jež jsou světovou baštou genetických patentů, se teď možná schyluje k zásadnímu obratu. Patentování genů tu čelí právnímu ataku. Skupina pacientů, lékařů a vědců podala 12. května 2009 v New Yorku žalobu proti udělení zřejmě nejslavnějších patentů lidských genů. Týkají se genu BRCA1 a BRCA2, jejichž poškození zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Podle žalobců jsou geny BRCA1 a BRCA2 „dílem přírody“ a jako takové nemohou být patentovány.

V rozmezí jediného měsíce přistihl britský zoolog David Dellatore z Oxford University v indonéském pralese Bukit Lawang hned dvě dospělé orangutaní samice při pojídání tělíčka jejich mrtvých mláďat.ˇ

Ateroskleróza trápí prakticky každého, kdo už oslavil dvacáté narozeniny. Největší riziko spojené s touto civilizační chorobou představuje vznik krevních sraženin, které ucpávají životně důležité cévy. V konečném důsledku může sraženina vyvolat například infarkt nebo mozkovou cévní příhodu. Nebezpečné sraženiny se nevytvářejí všude. Vznikají jen na dvou z každé stovky míst cévy poškozených aterosklerózou. Američtí lékaři nyní odhalili tajemství vzniku těchto „Achillových pat“ krevního oběhu.

Průlom v datování nálezů slibují archeologům britští vědci. Stáří keramiky, pálených cihel, dlaždic a střešních tašek bude možné určit s neuvěřitelnou přesností. Nová technika označovaná jako „rehydroxylace“ by měla pro archeologii znamenat podobnou revoluci, jakou přineslo datování organických látek, např. kostí a dřeva, pomocí radiouhlíkové metody.

Vůči současnému chřipkovému viru A (H1N1) jsou senioři podstatně odolnější, než děti nebo lidé v plném produktivním věku. Američtí vědci zjistili, že mnoho starších lidí se již s podobným virem střetlo a jejich imunitní systém dnes z této zkušenosti těží.ˇ

V představách přeháníme. Výhra v loterii nám nepřinese takovou radost, v jakou jsme doufali, když jsme si kupovali los. Pomsta těm, kteří nám ublížili, není tak sladká, jak jsme si představovali, když jsme ji plánovali. A naopak. Těžká zkouška nakonec nebývá tak obtížná, jak jsme si mysleli. Dokonce i neúspěch při zkoušce je pro nás ve skutečnosti menší tragédií než fiasko, jehož jsme se obávali v představách. Důvod je prostý. Naše představy nepostihnou realitu v plné šíři.ˇ

Čmeláci patří mezi hmyzími opylovači mezi „těžké váhy“. Navzdory zdánlivé neohrabanosti usedají na vratké květy s nečekanou jistotou. Jen málokdy čmeláka přistihneme, když se mu smeknou nohy nebo dokonce z květu spadne. Poradí si v prudkém větru, kdy se květy divoce kymácí, nebo když jsou lístky květů mokré a kluzké. Inteligenční testy na čmelácích zase prokázaly, že ti chytřejší jsou i čistotnější.

Jsou peníze lékem na fyzickou bolest a duševní strádání? Výsledky amerických a čínských psychologů naznačují, že za určitých okolností tomu tak skutečně je.ˇ

Pořad Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo vysílaný 22. 5. 2009 v 11.00 bude věnován látkám, které se vyskytují v životním prostředí či potravě a mají účinky pohlavních hormonů. Bude se zabývat účinky ochranných lodních nátěrů, hormonální antikoncepce či herbicidních postřiků. Zelená pastvina s přežvykujícími stračenami vedle toho působí dojmem pastorální idylky. I tato pastorela si však zaslouží přízvisko „hormonální“.

Genoví inženýři dokážou vnést do rostlin i živočichů geny pro celou řadu užitečných vlastností.

Tolkienovi hobiti byli malí, bystří a měli velkou nohu. Zdá se, že nápadem pojmenovat trpasličího pravěkého člověka z ostrova Flores podle hrdinů Tolkienových hrdinů strefili vědci hřebík na hlavičku. Také pravěcí „hobiti“ měli velké, zvláštně utvářené chodidlo a navzdory malé mozkovně byli překvapivě chytří.

Vakcína Provenge zlepšuje nemocným s rakovinou prostaty vyhlídky na přežití. Americký Úřad pro potraviny a léčiva by mohl její používání k léčbě povolit koncem roku.

Teriparatid, lék schválený k léčbě osteoporózy, výrazně urychluje hojení komplikovaných zlomenin.

První geneticky modifikovaný pes fluoreskuje červeně.

Znečištěné ovzduší zcela jistě nesvědčí našim plicím. Rostliny si v něm však vedou překvapivě dobře. Zjistil to mezinárodní tým vědců vedený Linou Mercadovou z university v Curychu.

V polovině letošního března se objevily v oblasti Mexico City případy pneumonie, vyvolané chřipkovým virem A H1N1, kterým se lidé nakazili od prasat. Do konce třetího dubnového týdne stoupl podle údajů Světové zdravotnické organizace počet případů v hlavním městě Mexika na 854 a 59 lidí zemřelo.ˇ