Jaroslav Petr

Či spíše: „Jak naučit dospělé pěvce novému zpěvu?“ Anebo: „Jak si udržet výkonný mozek i v pokročilém věku?“ V mozku ptáků se podařilo „odemknout dveře“, jimiž vede cesta k funkcím mladého mozku přijímajícího ochotně nové informace a dovolujícího zvládnutí nových dovedností.

Neblaze proslulý „syndrom bílého nosu“, který zdevastoval především severoamerické populace netopýrů, si nepřímo vyžádal i oběti na životech kojenců. Na vině je – jako obvykle – člověk.

Vědci dokázali na přechodnou dobu zprůhlednit kůži laboratorním myším. Stačilo k tomu žluté potravinářské barvivo. Ale varují: „Nezkoušejte to na sobě!“

Kdo by si troufl na více než dvoumetrového žraloka sleďového? Vědci si mysleli, že nikdo. Jenže nějaký takový tvor zcela jistě žije u Bermud a jednoho ostře sledovaného žraloka tam slupnul. Vědci jsou zaskočeni, protože beztak ohrožení žraloci čelí zřejmě dalším, doposud neznámým hrozbám a jejich pozemská existence může vzít překvapivě rychlý konec.

Určitě neuměli odříkat Newtonovy zákony nebo narýsovat řez komolým kuželem. Přesto prokázali stavitelé dolmenu Menga obdivuhodné znalosti přírodních věd. Jejich dílo díky tomu odolává času už 6000 let.

Při napadení viry si bakterie vyrobí zbrusu nový gen, který nepochází z její vlastní dědičné informace. Vědci se dohadují, jestli podobný mechanismus nepracuje i v lidských buňkách a jestli by ho nešlo využít v genovém inženýrství.

Viry ze skupiny bakteriofágů si osedlají droboučké červíky a cestují na jejich těle na vzdálenosti, jaké by vlastními silami nikdy nezdolaly.

Miniaturní zařízení implantovatelné do mozku vyvinuli vědci z Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne. Umí zaznamenat nervové vzruchy z mozkového centra řídícího pohyb ruky při představě psaní a převede je na písmena. Nabízí revoluci v komunikaci pro lidi, kteří jsou uvězněni v kompletně ochrnutém těle. Čip ale najde mnohem širší uplatnění.

Smilodoni patřili v pravěku k zabijákům par excellence, ale jejich cesta k mistrovství byla hodně dlouhá a spletitá.

Predátory vybavila příroda důmyslnými loveckými strategiemi. Málokterá se však vyrovná lovecké technice, kterou asijský pavouk Araneus terminalis loví světlušky Abscondita ventricosus.

Ryby se mohou potopit do hloubek kolem osmi kilometrů. Možnosti savců včetně člověka jsou omezenější. Přesto představují ponory do hlubin jeden z nejúžasnějších výkonů, jakých se můžeme stát v živočišné říši svědky.

Jeskyni Pirunkirkko ve skalách na březích finského jezera Pielinen vyhledávali odedávna šamani a léčitelé. Věřili, že se jim tam otevírají jiné světy a že tam mohou navázat kontakt s nadpřirozenými silami. Nový výzkum finských vědců zjistil v jeskyni unikátní akustickou rezonancí.

Mezinárodní tým hlásí úspěch. Má zaděláno na prvního osla ze zkumavky. Odborníci v tom vidí šanci na záchranu těchto jedinečných, nedoceněných a bohužel ohrožených zvířat.

Nález z Bornea ukázal, že naši předkové zvládali závažné chirurgické zákroky s kamennými či kostěnými čepelemi, a to bez moderní anestézie a antisepse.

V noci 3. září 2022 zemřel ve spánku ve věku 91 let významný český popularizátor vědy PhDr. Josef Kleibl.

Mezi zvířecími miláčky kralují psi, koně a snad ještě kočky. Osel zůstává hrubě nedoceněn. Určité rehabilitace se teď dočkal s článkem v časopise Science.

Řada nových studií vnáší světlo do historie záhadných denisovanů. Stále ještě toho ale víc nevíme, než víme.

Řada dědičných dispozic se zřejmě skrývá v té časti dědičné informace, kam se genetikům nechtělo dívat. Nacházejí se tam vlohy podmiňující zdravotní rizika, jako jsou kardiovaskulární choroby, ale třeba i vlohy určující naši tělesnou výšku.

Jeden z nejpřesvědčivějších důkazů o tom, že Vikingové přistáli u břehů Ameriky dávno před Kolumbem a znali velmi dobře část pobřeží kolem Newfoundlandu, vzal zasvé. Mapu Vinlandu nakreslil někdo ve 20. letech minulého století.

Vstup do Ameriky blokoval před 23 000 roků souvislý pevninský ledovec. Přesto se daleko za ním, v Novém Mexiku, proháněla po břehu dnes zaniklého jezera pravěká děcka. Počátky osídlení Ameriky se pousouvají o celá tisíciletí dál do minulosti.

Genetici rekonstruovali historii osídlení Polynésie. Nakoukli i do záhad kontaktů Polynésanů s původními obyvateli Ameriky.

Genomy Etrusků prozradily mnohé, ale zároveň postavily vědce před nové záhady.

Enzym známý jako špatný opravář dědičné informace se ukázal jako překvapivě výkonný v činnosti, která je doménou některých nebezpečných virů. Objev přináší naději pro léčbu rakoviny a je snad příslibem i pro genové inženýrství.

Žralok kladivoun tiburo využívá Lorenziho ampule k vytvoření magnetické mapy, které ho bez potíží dovedou do zimovišť v Mexickém zálivu a pak zase zpět do rodiště u břehů Floridy.

William Shakespeare měl panický strach z nákazy. Karantén během četných morových epidemií využil k sepsání svých nejlepších dramat.

Nový kultivační systém a útvar označovaný jako iBlastoid nás staví před dilema: Na jak dlouho lze udržet při životě lidské embryo mimo tělo matky? A smíme dělat všechno, co umíme?

Dánští vědci mají jasno. Japonské saké je třiapůlkrát lahodnější než pivo a skoro šestkrát lahodnější než víno.

Jak se stane, že jedinci vybavení zároveň vaječníky i varlaty nejsou nepřirozenou anomálií, ale samozřejmým standardem?

Jenifer Doudna a Emmanuelle Charpentier dostaly prestižní vědecké ocenění za to, že v roce 2012 rozpoutaly genetickou revoluci.

Elon Musk vzbudil rozruch oznámením, že jeho firma Neuralink pracuje na „hacknutí mozku“. Ve stínu téhle zprávy stojí první úspěchy při umělé implantaci myšlenek do mozku – zatím jen u myší. 

V době železné balzamovali keltské kmeny jihofrancouzských Galů hlavy zabitých nepřátel a používali je jako trofeje. Vědci nyní odhalili recept galských balzamovacích roztoků.

Vydejte se s českými vědci nejen za nejrychlejšími tvory zemské souše, ale i za sebevražednými atentátníky a dalšími pozoruhodnými tvory.

Genetik Eric Vilain nabízí vysvětlení dědičnosti mužské homosexuality. Zdaleka ne všichni s ním souhlasí.

Vědci jedí, jako všichni ostatní. V tom pro ně není jídlo „žádná věda“. Vědci ale nad potravinami a tím, co se s nimi děje v našem těle, také usilovně bádají. A to už věda je! Zjistili například, že červené víno svědčí cukrovkářům.

Proč se nám někdo líbí a jiný ne? A jak to souvisí s biotechnologiemi či dokonce s potravinami?

Není to cena Alfreda Nobela, ani Ig Nobel, ale je to cena … pro tento server a jeho otce zakladatele.

Co má společného soužití různých organismů v symbióze s raketově se rozvíjejícím oborem syntetické biologie, která „dohání to, co nestihl Bůh, když sedmý den stvoření světa odpočíval“?

...aneb výzkum o kterém se teď bude mluvit všude.

Profesor Flegr nabízí prakticky každému skvělou příležitost vstoupit do světové vědy. Přijměte jeho pozvání a o dovolené či prázdninách se královsky pobavíte.

Jedinečnou příležitost nakouknout zblízka do dění v zemědělských, potravinářských a dalších vědách nabízí od 14. do 18. října mezinárodní festival dokumentárních filmů Life Sciences Film Festival.