Jaroslav Petr

Právě startující londýnská olympiáda dává na otázku „Kdo je žena?“ zcela pomýlenou odpověď.

Nejnovější analýza amerických vědců odhaduje následky fukušimské havárie. Proč nahání Fukušima strach, když nás jiná mnohonásobně vyšší rizika nevzrušují?

Palmový olej měl být ekologickou spásou světa. Místo toho jen "přilévá olej do ohně" devastace přírody. Kdo se z toho bude zodpovídat?

Svět je zděšen. Americký embryolog přivedl na svět třicítku geneticky modifikovaných dětí. Je čeho se bát?

Kniha, která inspirovala vznik ekologických hnutí, má na svědomí více lidských životů než spisek, o který opřel svou zrůdnou ideologii německý fašismus.

Z několika mililitrů krve těhotné ženy přečetli genetici kompletní dědičnou informaci jejího nenarozeného dítěte. Co s těmito daty podnikneme? A budeme si s nimi za všech okolností vědět rady?

Na výběr jsou atomoví fyzici, genoví inženýři, nanotechnologové a další učenecká cháska. V Mexiku, Švýcarsku, Řecku a Itálii už to začalo!

Technické vymoženosti moderní doby nám umožňují žít v noci jako ve dne a ve dne se chovat jako za hluboké noci. Nezůstává to bez následků.

Geniální nápady přicházejí za těmi, kdo o ně ani moc neusilují. Klíčem k úspěchu není jen pekelné soustředění, ale také „toulání myšlenek“.

Chudí lidé většinou nekradou. V rozporu se zdravým rozumem podvádějí a kradou ti, kterým nic nechybí. Proč to dělají?

Současnému lidstvu koluje žilami různý podíl krve neandrtálců a dalších „primitivních“ druhů člověka. Nejsou někteří z nás evolučně „pokročilejší“ a jiní „zaostalejší“?

K tomu, abyste přesvědčili lidi kolem, nemusíte mít pravdu. Stačí, když nabídnete silný příběh. Kompletní informace jsou při rozhodování na obtíž.

Pokud nizozemský virolog opublikuje výsledky pokusů s virem ptačí chřipky, hrozí mu 6 let vězení za porušení celního zákona.

Počítač přeložil povely mozku ochrnuté ruce, a ta je poslechla. Zatím jen u opic. Ale i tak svitla šance pro 130 000 lidí, kteří každoročně ochrnou po poranění míchy.

Proč Dánové už v 18. století prosazovali zákaz trestu smrt? A proč byli naštvaní, když se jim to v roce 1767 povedlo?

Úžasné výsledky mnohých laboratorních experimentů mají drobnou vadu na kráse. V reálném životě je všechno jinak.

Ochránci zvířecích práv usilovně pracují na ochromení biomedicínského výzkumu v západním světě. Dotlačí nás až na periferii světového dění?

Havárie ve Fukušimě a Černobylu byly shodně zařazeny do sedmého stupně mezinárodní stupnice. Jejich následky jsou však nesrovnatelné.

Každý si může zkvalitnit vlastní DNA a zefektivnit funkci svých genů. Není to příliš komplikované, ale na druhé straně to není ani lehké.

Všechny university budou mít dostatek docentů a profesorů. Recept na jejich výrobu nabízí připravovaný zákon o vysokých školách. Kvalitnější výuku a výzkum to však universitám nezajistí.

Americká armáda si pořídila nočního motýla na dálkové ovládání. Dálkově ovládaný potkan už běhá laboratořemi. Co (nebo kdo) přijde po nich?

Vyznavači biopotravin mohou konzumovat nebezpečná množství jedovatého arzénu.

Před 180 000 roků se lidstvo dostalo do vážné krize, protože se začalo strachovat o „duševní vlastnictví“. Východisko našlo v extrémním posílení spolupráce a nezištnosti.

Z aktivity neuronů ve sluchovém centru dobrovolníků vyčetli vědci celá slova. Nastává čas telepatických čteček cizích myšlenek?

Viděla jen ruku, kterou si mávala těsně před obličejem. Týden po operaci už rozeznávala prsty a zrak se jí dále zlepšoval. To vše díky léčbě lidskými embryonálními kmenovými buňkami.

Většina lidí nemá nic proti budování dálnic, spaloven odpadu nebo větrných elektráren. Pod podmínkou, že nebudou za jejich domem. Němci a Rakušané na to jdou vědecky.

Tuberkulóza nabírá na síle. V Indii se objevila „totálně rezistentní“ forma, na kterou antibiotika vůbec nezabírají. Není to však úplná novinka na epidemiologické scéně.

Američtí vědci navrhli systém, který by účinněji chránil velryby před ilegálním lovem. Ohrožené kytovce bychom si mohli koupit a buď bychom si je harpunovali, nebo bychom je nechali dál prohánět oceánem.

Nizozemští virologové vyrobili, jak sami přiznávají, „jeden z nejnebezpečnějších virů, jaké lze získat“. Nejsou sami.

Soucit s druhým není výhradně lidská vlastnost. Nově byl prokázán dokonce u potkanů.

Stane se „Jurský park“ realitou? Japonští vědci oznámili, že v dohledné době naklonují mamuta. Už zase.

Zmínka o "ptačím mozku" platí v lidské společnosti za urážku. Navzdory malým rozměrům toho však dokáže mozek ptáků překvapivě mnoho.

Americká biotechnologická firma Geron předčasně zastavila testování léčby poraněné míchy lidskými embryonálními kmenovými buňkami. Co bude dál?

Analýza DNA z několika mililitrů krve nastávající matky prozradí, co všechno zdědilo dítě, které se má teprve narodit. Narodí se vůbec?

Máte doma jako mazlíčka laboratorního potkana? A svítí mu zeleně očička? Pak máte s vysokou pravděpodobností zaděláno na průšvih.

Lidé dýchající městský vzduch znečištěný oxidem uhelnatým jsou klidnější. Dokazuje to výsledek výzkumu izraelských vědců.

Evropa by ráda viděla ekologické zemědělství všude. Afriku nevyjímaje. Obyvatelé černého kontinentu namítají: „Ekologické zemědělství už máme. Ale neuživí nás!“

Určitě přijde. Je jen otázkou času, kdy se objeví na poli biotechnologií a syntetické biologie charismatický vizionář a změní náš svět.

Patří výsledky vědy vědcům, investorům, vydavatelům vědeckých časopisů anebo nám všem? V týdnu od 24. října 2011 do 30. října 2011 je zvláště dobrá příležitost k zahloubání nad touto otázkou, protože na celém světě probíhá „Open Access Week“ čili „Týden otevřeného přístupu“.

Lékaři doporučují zvýšit spotřebu ryb dvakrát až třikrát. Oceánologové doporučují lov mnoha ryb omezit nebo úplně zastavit.

Alzheimerova choroba těžce poškozuje lidský mozek. Touto závažnou a nevyléčitelnou nemocí trpí na světě asi 35 milionů lidí. Podle prognóz Světové zdravotnické organizace by mohl být v roce 2050 obětí Alzheimerovy choroby každý 85. obyvatel Země. Proti nemoci není známa účinná prevence, lze ji diagnostikovat až v poměrně pokročilých stádiích a neexistuje pro ni spolehlivá, účinná léčba. Slibný pokrok v diagnostice i léčbě hlásí američtí vědci.

Stres posiluje informace uložené hluboko v paměti. Vzpomínka na hrůzný zážitek se tak může nově propojit se starými vzpomínkami na běžné události. Z nově vzniklé asociace pak vzklíčí posttraumatický stresový syndrom, který oběti trýzní dlouhé měsíce nebo i roky.

Zajímavý recept na udržení tělesné hmotnosti v rozumných mezích nabízí studie vědců z pittsburghské Carnegie Mellon University. Potlačení chuti k jídlu je podle nich jen otázkou představivosti.

Odpověď na otázku v titulku zní: Ano. Alespoň podle tureckého lékaře Kemala Irmaka.

Co je správné a co ne? Na tuhle otázku hledá člověk odpověď mnohokrát za den. Někdy se rozhodneme snadno a rychle, jindy se dobíráme řešení komplikovaných situací jen s obtížemi. Náš mozek využívá k řešení morálních dilemat stejné nervové obvody, jaké zaměstnáváme při volbě jídla a jiných „přízemních“ záležitostech. A není nemožné morálku v našich mozcích celkem jednoduše „vypnout“.

Potomci žen užívajících některé léky trpí častěji kryptorchismem.

Chemikálie, které mají za úkol ničit bakterie ve vodě plaveckých bazénů, vytvářejí látky poškozující lidské zdraví. Jak velkému riziku plavci čelí?

Jak se www.osel.cz dostal na stránky vědeckého časopisu.

Ovce Dolly sice chcípla, ale ve Velké Británii žije dál ve třech kopiích.

Jídelníček matky během těhotenství určuje, co bude jejímu dítku vonět a co mu bude chutnat.