Intersex jako norma  
Jak se stane, že jedinci vybavení zároveň vaječníky i varlaty nejsou nepřirozenou anomálií, ale samozřejmým standardem?
Krtek obecný (Talpa europaea).  Kredit:  Muséum de Toulouse, CC BY 3.0
Krtek obecný (Talpa europaea). Kredit:  Muséum de Toulouse, CC BY 3.0

Osm druhů krtků včetně našeho krtka obecného (Talpa europaea) má samičí pohlaví reprezentováno intersexem. Tyto samice mají – jako železné pravidlo a nikoli jako výjimečnou událost – pohlavní žlázu tzv. ovotestes. Ta se skládá z ovariální a testikulární části. Ovariální tvoří oplození schopná vajíčka a produkuje značná množství hormonů označovaných souhrnně jako estrogeny. Testikulární tkáň sice netvoří spermie, ale jinak je kompletní a syntetizuje dost velká množství hormonu testosteronu.

 

Krtci vyhrabávají obytné chodbičky až 20 cm hluboké a podpovrchové okružní až několik stovek metrů dlouhé. Kredit: PRA, CC BY 2.5
Krtci vyhrabávají obytné chodbičky až 20 cm hluboké a podpovrchové okružní až několik stovek metrů dlouhé. Kredit: PRA, CC BY 2.5

Samice krtků přitom mají zcela „konvenční“ uspořádání pohlavních chromozomů. V jejich buňkách najdeme dvojici pohlavních chromozomů X. Mají tedy vyvinuté varle bez jakéhokoli přispění chromozomu Y a genu SRY, které jsou považovány za základní předpoklad pro vznik varlete. O tom, jak si samice „pořídí“ normálně fungující ovotestes nyní referuje na stránkách vědeckého časopisu Science početný mezinárodní tým pod vedením Daría G. Lupiáñeze z berlínského Institutu Maxe Plancka pro molekulární genetiku.

 

Krtek iberský (Talpa occidentalis)
Krtek iberský (Talpa occidentalis)

Samicím krtka iberského (Talpa occidentalis) stačí, aby „přidaly plyn“ genů FGF9 a CYP17A1. V dědičné informaci se jim zmnožila sekvence, tzv. enhancer, která zvyšuje intenzitu v nasazení těchto genů. K čemu je to krtčím samicím dobré? To není jisté. Autoři studie v Science spekulují, že podzemní život zvýhodňuje agresivní jedince. Pokud na sebe dva krtci při hloubení chodeb narazí, není kam uhnout tím méně kam utéct. Je třeba si to s konkurencí vyřídit. „Plnohodnotné“ samice by v těchto konfliktech tahaly za kratší konec. Jako intersexové mají lepší vyhlídky.

 

Studie jen dokumentuje, jak zjednodušené představy o určení pohlaví savců včetně člověka panují často i v odborné veřejnosti.

 

Muži, ženy a ti třetí

Naše společnost je založena na bipolárním pojetí pohlaví. Stačí se podívat na dveře toalet. Jedny jsou s panáčkem a druhé s panenkou. Do těch první si chodí ulevit hoši, mládenci, pánové a kmeti, do těch druhých pak dívenky, slečny, paní a stařenky. Nic mezi tím. Považujeme to za naprosto přirozené a odchylky od tohoto stavu vnímáme jako anomálie odporující základním přírodním zákonům. Příroda je ale mnohem komplikovanější než naše jednoznačné soudy. Odpověď na otázku, kdo je ona a kdo je on, může být v řadě případů dosti komplikovaná.

 

V reálném životě se rodí nezanedbatelný počet lidí, jejichž pohlaví neurčí s jistotou ani lékařské koncilium. Při vývoji pohlavních znaků uvízli kdesi uprostřed dvěma krajními variantami – muži a ženami. Obvykle se označují jako intersex. Někdy je tato porucha vývoje pohlaví zaměňována s transsexualitou, tedy s případy, kdy se člověk psychicky neztotožňuje se svým fyzickým normálně vyvinutým pohlavím. Intersex je podle definice uvedené v Antropologickém slovníku od Jaroslava Maliny a spol. „jedinec s neúplně vyvinutými pohlavními orgány obou pohlaví; jedinec s neutrálními či obojetnými pohlavními znaky, tj. nepatřící jednoznačně ani k pohlaví samčímu ani k pohlaví samičímu“.

Daría G. Lupiáñez: „Krtci, a nejen oni, mají samičí pohlaví reprezentováno intersexem.“  Kredit: Institut Maxe Plancka pro molekulární genetiku.
Daría G. Lupiáñez: „Krtci, a nejen oni, mají samičí pohlaví reprezentováno intersexem.“ Kredit: Institut Maxe Plancka pro molekulární genetiku.

 

U savců tíhneme celkem jednoznačně k rozdělení na samce a samice (muže a ženy) podle celé řady „jasných“ kritérií. Máme například vžitou představu o rozdělení tzv. pohlavních hormonů na samčí a samičí. Mezi samčími připisujeme hlavní roli testosteronu, k samičím pak počítáme třeba progesteron, ale hlavně estrogeny v čele s estradiolem. Už tohle rozdělení je pofiderní, protože i samicím se tvoří v těle samčí hormony. Březí samice hyeny skvrnité má v krvi testosteronu víc než dospělý samec. Naopak samci syntetizují typické „samičí“ hormony. Za vývoj typických samčích struktur mozku je u savců včetně člověka zodpovědný estradiol – tedy hormon považovaný za ryze samičí.


Speciální kapitolu poplatnou tomuto zkratovitému dělení představuje klasifikace sportovkyň pro ženské sporty podle hladiny testosteronu. Z některých atletických disciplín jsou vyloučeny ženy s vybranými vývojovými defekty, pokud u nich hladiny testosteronu přesáhnou určitou mez. Ženy s jinými hormonálními poruchami mohou mít ještě vyšší hladiny tohoto „mužského“ hormonu a ze soutěží žen je za to nikdo nevyloučí.


Protože je u savců pohlaví určeno geneticky, prohlašují i někteří obecně známí sexuologové, že muž se pozná podle pohlavního chromozomu Y. Ti, kteří udrželi krok s vývojem vědy o něco déle, ztotožňují mužské pohlaví s genem SRY ležícím právě na chromozomu Y. Ano v řadě případů to platí, ale někteří savci, např. ostnokrysa japonská, mají obě pohlaví bez toho, že by se na jejich Y chromozomu vyskytoval gen SRY. V lidské populaci najdeme jedince, kteří mají Y chromozom a vyvíjejí se jako ženy. A dokonce ani existence genu SRY nemusí vždy a nutně vést k vývoji mužského pohlaví. A naopak, jedinci bez Y chromozomu a genu SRY se mohou vyvíjet jako muži.

 

Příroda nabízí nepříjemně mnoho výjimek z pravidel, která považujeme za univerzálně platná. Je popsán případ ženy, která porodila několik dětí navzdory tomu, že značná část buněk jejího těla byla vybavena ryze mužskou konstelací pohlavních chromozomů XY. A je popsán případ plodného muže, kterému při operaci kýly našli čistě náhodou v pánvi dobře vyvinutou dělohu.

 

Složitá hra genů

Určení pohlaví je geneticky založeno poměrně komplexně a vedle genů SRY sehrávají v určení mužského pohlaví významnou roli i geny SOX9, SF1 nebo FGF9. Gen DMRT1 se pak stará, aby si samci své pohlaví udrželi. Pokud „usne“, získávají původně zcela funkční varlata dospělého samce řadu rysů typických pro ovaria.

 

Pohlavní chromozom s genem SRY býval považován za dostačující podmínku pro vývoj pohlaví. Testy prokazující jejich přítomnost se u lidí považovaly za průkaz, zda je osoba mužem nebo ženou. Již to neplatí.
Pohlavní chromozom s genem SRY býval považován za dostačující podmínku pro vývoj pohlaví. Testy prokazující jejich přítomnost se u lidí považovaly za průkaz, zda je osoba mužem nebo ženou. Již to neplatí.

Další oblíbený omyl spočívá v tom, že se absence Y chromozomu, popřípadě genu SRY považuje za dostačující podmínku pro vývoj samičího pohlaví a že tedy vývoj pohlaví samic běží jaksi „samospádem“. Ve skutečnosti musí být vývoj samice „postrčen“ aktivitou vybraných genů, např. genu DAX1 ležícího na pohlavním chromozomu X. Pokud se člověk narodí s pohlavním chromozomem Y a na něm s genem SRY, ale navíc zdědí na X chromozomu nadbytečnou kopii genu DAX1, bude se vyvíjet jako žena. Podobné účinky má i gen WNT4. Naopak, jedinci vybavení typickou samičí kombinací pohlavních chromozomů XX se budou vyvíjet jako muži, pokud budou mít defektní gen ROSP1. Tak jako funkční varlata závisí na aktivitě genu DMRT1, udržuje ovaria v těle dospělých samic v akci gen FOXL2. Pokud by tento gen „usnul“, budou ovaria nabývat charakteru varlat.

 

Je to všechno složité? Můžeme si být jistí, že realita je ještě neskonale komplikovanější. Říct o někom, že je muž nebo žena jen na základě genetické analýzy založené na detekci chromozomu Y či genu SRY, je proto celkem diletantský počin. O hladinách hormonů nemluvě. Třeba i proto, že každý hormon působí přes vazebnou bílkovinu, tzv. receptor. Pokud má jedinec mutaci genů pro daný typ receptoru, může mu v těle kolovat odpovídajícího hormonu, kolik chce, jeho tělo se o tom nedozví, protože pro příjem informace tohoto hormonu v něm chybí potřebná „anténa“.

 

Můžeme nad tím vším mávnout rukou jako nad výjimkami z pravidla, odchylkami či dokonce úchylkami. Ale pak nám příroda předloží tvora, u kterého je tahle „úchylka“ železným pravidlem, a nám nezbývá než se zamyslet, jestli máme ve všem skutečně tak jasno, jak jsme se naivně domnívali.

 


Dodatek redakce:

Datum: 14.10.2020
Tisk článku

Související články:

Přepínač pohlaví     Autor: Josef Pazdera (03.12.2010)
Nespravedlivá olympiáda aneb kdo je a kdo není žena?     Autor: Jaroslav Petr (27.07.2012)
Otcovství staříků je risk     Autor: Jaroslav Petr (24.08.2012)
Kdo má hodně testosteronu, kupuje extravagantní šunty     Autor: Josef Pazdera (06.07.2018)
Nobelova cena za chemii 2020     Autor: Jaroslav Petr (07.10.2020)



Diskuze:

SRY

jaroslav mácha,2020-10-20 10:59:23

Ještě bych dodal, že se zdá, SRY je jen nový savčí vrcholový spouštěč sexuální diferenciace, v jiných evolučních větvích chybí, zatím co převážná část podřízené soustavy určení pohlaví je zachovaná. Podstatný význam mají geny DMRT a SOX9. I v jediném rodu mohou být vrcholovým spouštěčem různé geny.

Odpovědět

Co je muž a co žena

jaroslav mácha,2020-10-18 11:48:03

V přítomnosti Y chromozomu při mutaci receptoru pro testosteron dochází k vývoji ženských vnějších pohlavních orgánů, ale místo vaječníků jsou varlata. Muž či žena? Je vhodné poukázat na rozlišení primárních orgánů (varlata a vaječníky), které se diferencují pod vlivem genů systému SRY a na sekundární pohlavní orgány, které jsou ve vývoji řízeny steroidními hormony. Běžný průběh u savců spočívá v tom, že SRY přes další stupně spustí sekreci antimileriánského hormonu, který blokuje vznik ovarií a určuje produkci steroidních hormonů. Pozor, představa o kontinuitě vztahu muž-žena není na místě, jde o dvě různé větve differenciace s různými poruchami a odchylkami v nich.

Odpovědět

Evoluce versus politika

Kamil Kubů,2020-10-15 08:39:02

Genetika a fyziologie krtčích samiček je výsledkem tisíce let trvající evoluce, kdy přírodním výběrem došlo k výběru takové kombinace, která je nejvhodnější pro zachování druhu.

Politicky korektní akceptování neférového zvýhodnění plynoucího z odlišného fyziologického vývoje podmíněného jinak nastavenou genetikou je cesta do pekla. A to nemluvím o různých "trans" případech, které nejsou ani tak nešikovným překročením pravidel, jako spíš do nebe volající sviňárnou.

Život není fér. Sport by být měl.

Odpovědět


Re: Evoluce versus politika

Jan Novák9,2020-10-15 11:23:03

Sport je součástí života a jako takový ani nemůže být doopravdy fér. Angličani říkají: "Fair is a place where you go to buy things".
Co je fér na tom že jeden člověk má genetiku na to aby trénink byl několikanásobně účinnější než u jiného člověka? Nebo že jeden klub má peníze na to aby nakoupil hráče na druhém konci světa? Nebo že má peníze na nákup vybavení které mu víc pomůže? Nebo že má peníze na lepšího trenéra a na to aby mohl trénovat na plný úvazek?

Pokud půjdete cestou "fér" dostanete se k cenám za účast - vždyť se přece všichni snažili, tak je fér aby všichni vyhráli :-)

Podle mě by taková věc jako profesionální sport neměla vůbec existovat a sportovci sami by si měli řídit s kým budou soupeřit - dělali by to jen pro své pobavení ne jako výdělečnou činnost.

Odpovědět


Re: Re: Evoluce versus politika

Kamil Kubů,2020-10-15 12:19:47

No a právě od toho jsou pravidla organizací, které soutěže pořádají a které kromě sportovních pravidel aby ten sport vůbec nějak fungoval mají na starosti také nějaké to "fair-play". Ta pravidla se vyvíjejí a mění podle situace. Viz třeba plavky podporující snížení odporu při plavání. Bez ohledu na to, že pro většinu špičkových sportovců by byly nějakým způsobem dostupné, jsou zakázané, protože překračují rozumnou míru technologické podpory lidského výkonu.

Co se týká genetické výbavy a z ní vyplývající výhody, dneska nikdo asi nerozporuje predispozice keňských a etiopských běžců na dlouhých tratích nebo jamajských sprinterů. Obé je opět výsledkem dlouhodobého přirozeného výběru, ze kterého je možné pílí a prací těžit ve prospěch dobrých výsledků. A dalších příkladů by se asi našlo dost.

Ale rozhodně je těžké dívat se jak naprosto specifická genetická anomálie poskytuje výhodu jednomu jedinci vůči celé skupině definované na společném základě, který tento genetický znak neobsahuje. Je to stejné, jako byste mezi potápěči nechal soutěžit někoho, kdo díky genetické mutaci může dýchat pod vodou. Můžete namítat že u diskutovaných případů není rozdíl tak markantní, ale výsledky ukazují, že je to prakticky jedno.

Odpovědět


Re: Re: Re: Evoluce versus politika

D. Hruška,2020-10-15 16:47:54

Vaše měřítka na to, co ještě je a co už není fér jsou naprosto subjektivní a odpovídají Vašemu vnitřnímu cítění. Podle mého cítění by zase bylo opravdu fér, aby se sportovci nerozdělovali do různých kategorií - muži, ženy, junioři, dorostenci... Kdyby odpadla tato pozitivně-diskriminační pravidla, byl by sport mnohem více fér a žádné kontroverze ohledně pohlaví by nevznikaly.

V organizovaném sportu není spravedlnost, pouze pravidla.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Evoluce versus politika

Vojtěch Kocián,2020-10-16 07:49:55

Zrušení kategorií by nebylo zrovna motivující především pro začínající sportovce (a také ženy). Navíc jsou tu i geografické kategorie - mistrovství ČR v atletice se Jamajčani (bez občanství) účastnit nemohou a že by dokázali zahýbat pořadím.

Sport (a organizovaný je v podstatě i fotbal dohodnutý kluky na louce za vesnicí) je hlavně o zábavě a pravidla k němu neodmyslitelně patří. Kdo se v rámci jejich mantinelů dokáže nejlépe prosadit, vyhraje. Pravidlo o kategoriích má stejný význam jako pravidlo o tom, že při závodě v běhu nesmíte soupeři podrazit nohu. A i v tomto případě vznikají kontroverze (jako všude, kde existují nějaká pravidla), když dojde ke sporu, zda byla noha podražena nebo zda dotyčný zakopl sám (a zda schválně nebo to nahrál).

Z technického pohledu se každé pravidlo (nejen ve sportu) snaží diskretizovat entitu nebo situaci z reálného světa, která typicky nabývá hodnoty na spojitém intervalu. Pokud danou entitu nebo situaci nedokážeme dostatečně přesně popsat nebo hodnotu dostatečně přesně změřit (což není nikdy dokonalé), dochází se sporným situacím. To je naprosto běžné a lidské. Nejsme stroje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Evoluce versus politika

Martin Zdražil,2020-10-19 09:17:36

Pane Hruško, sportoval jste někdy? A jeslti ano, opravdu by se vám v 11 letech líbilo na každém závodě dostat naprdel od 18letýho haklamy, který se ani moc nesnažil? Zdálo by se vám to spravedlivé?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Evoluce versus politika

D. Hruška,2020-10-20 23:07:30

Pane Zdražile, ano, sportoval jsem. A také jsem si všímal, jak se třeba v atletice pravidelně točila mediální pozornost kolem různých dorosteneckých či juniorských "superhvězd". Když potom tito závodníci zestárli a začali závodit za muže, už byli pouze průměrní, nebo to úplně zabalili. Pro mě na takových "hvězdách" není nic inspirativního. Trenéři pouze vyždímali z mladíka maximální výkon ve věku, kdy tělo ještě není dozrálé a ve vyšším věku už chyběl prostor pro zlepšení.

Nemám tak radikální postoj, jak by se mohlo zdát. Věkové kategorie bych nerušil. Jenom nesouhlasím s představou, že pravidla nastavená ve sportu jsou odvozená ze samotné podstaty vesmíru. Ve skutečnosti jsou pravidla z jedné části účelovou dohodou, aby bylo co nejvíc lidí spokojených, z druhé části jde o tradici. A pokud se funkcionáři dohodnou, že v rámci nějakého sportu budou ženy s vyšší hladinou testosteronu považovány za muže, žádný biolog nemá kompetence jim do toho mluvit.

Odpovědět

Určování pohlaví u sportovkyň

D. Hruška,2020-10-14 21:08:46

Určování pohlaví u sportovkyň podle hladiny testosteronu bych rozhodně neoznačoval jako zkratovité. Možná nedokonalé, avšak dokonalé není v reálném světě nic. Je dobré se zamyslet nad důvodem, proč se vůbec určuje pohlaví "sportujících lidí" (zní to dost korektně? :-). Důvody jsou dle mého dva hlavní:

1. Ženy by si ve většině disciplín proti mužům na vrcholové úrovni vůbec neškrtly. A snahou každého funkcionáře je přitáhnout ke svojí diciplíně co nejvíce sportovců i diváků. Vyřazení žen z vrcholových soutěží by většinu disciplín poškodilo.

2. Sportovkyně na televizních obrazovkách přitahují oči mužských diváků, což zvyšuje příjmy z reklam a zájem sponzorů.

No a když necháte proti běžným ženám soupeřit mužatku nadupanou testosteronem, běžné ženy si proti ní neškrtnou a většinou na ni není ani hezký pohled. Nejjednodušším řešením by bylo, aby zařazení do diskriminační kategorie "Ženy" bylo podmíněné souhlasem funkcionářů. Pokud by se funkcionáři usnesli, že daná sportovkyně vypadá a závodí spíše jako muž, měla by prostě mezi ženami utrum. To je ovšem společensky nemyslitelné řešení, proto se coby berlička používá hladina testosteronu.

Jde jen o potřebu objektivizovat rozhodnutí, po kterém je poptávka. To se děje v lidské společnosti běžně v mnoha oblastech, aniž by si toho většina lidí všímala.

Odpovědět

Rozdelenie

Tomáš Štec,2020-10-14 19:14:40

Mne sa páčilo rozdelenie podľa toho, aké pohlavné bunky jedinec v období pohlavnej zrelosti produkuje. A to by nám v zásade nechalo štyri možnosti: mužské (spermie), ženské (vajíčka), žiadne, alebo oboje (snáď zoradené podľa klesajúcej pravdepodobnosti výskytu).

Odpovědět


Re: Rozdelenie

Jirka Novotný,2020-10-14 20:14:49

Mám dojem, že čtvrtá varianta není možná. Ani u zde uváděného krtka.

Odpovědět


Re: Re: Rozdelenie

Jan Novák9,2020-10-15 11:27:46

U chimérického jedince by možná být mohla, a to je asi většina lidských hermafroditů. Asi ne najednou protože estrogen z vaječníků by zarazil produkci spermií, ale když nedozrává vajíčko tak se ho asi tolik nevytváří. Vajíčko dozrává jednou za měsíc, spermie pořád.

Odpovědět

Pojistka

Alois Všeználek,2020-10-14 17:19:53

Už jsem se s tou informací někde setkal, ale v jiném případě. Důležité je to číslo %. Osobně si myslím, že je to pojistka pro zachování života, přežití.

Odpovědět

Peter Somatz,2020-10-14 12:18:39

To by ma zaujimalo, aka je asi pravdepodobnost, ze sa dvaja krtkovia pri kopani ocitnu zoci-voci a musia bojovat (a nezistia to vopred podla otrasov atd.).

Skor by som tipol, ze krtice maju vela testosteronu kvoli tomu, ze kopanie je fyzicka drina a testosteron sa hodi. Navyse, pod zemou kde nic nevidno ani nemusia byt ziadne modelky. :)

Odpovědět


Re:

Michaela Tejchmanova,2020-10-20 20:26:41

Zadne modelky nemusi byt ani zeny na povrchu, kde je svetlo.

Odpovědět

Je to specifický a významný příklad obecnějšího problému,

Zdeněk Kratochvíl,2020-10-14 11:51:58

proto mě to zaujalo:
Jak spojitou škálu rozříznout na 2 solitérní typy, tedy jak 1-bitově digitalizovat reprezentaci spojitě distribuovaného jevu. V řadě případů se při takové binární substituci opíráme o to, že distribuce je sice spojitá, ale s výrazně reprezentovanými dvěma vrcholy (teplota v zimě a v létě). Jindy jen řízneme soubor přibližně v místě největšího gradientu změn těch parametrů, které zrovna považujeme za zásadní (rovnodennost, trestní odpovědnost od 15 let), nebo v místě blízko doběhu nárůstové sigmoidy (začátek léta, dospělost od 18. narozenin). Ty právní příklady ilustrují taky obecnější problém orientace a kategorizace, jenom dohnaný do extrému, takže občas do absurdity.
Pro řadu situací, dokonce zrovna ve vědě, se nám binární členění tuze hodí, - pokud ovšem nezapomeneme na to, že to je pouze schematizace čehosi mnohem složitějšího; jenom první přiblížení, pro část použití dobře funkční a přitom jednoduché. Na problémy si zaděláme, když dupneme na to, že binární reprezentace přesně kopíruje „skutečnost“; ale zrovna tak, když bychom ve jménu složitější povahy přírody odhodili orientační sílu všech binárních schémat jako zavádějící a křivdící přirozenosti. Podobný problém je i s konceptem „druhu“. S každým nářadím je vhodné zacházet opatrně a na míru problému, včetně odhadu, kdy je odložit (ne zahodit) a hledat náležitější. O binárním třídění to platí taky, stejně jako o každé kategorizaci.

Odpovědět


Re: Je to specifický a významný příklad obecnějšího problému,

Lubomír Vrána,2020-10-14 12:20:15

Kategorizace může být někdy hodně dramatická. Asi to souvisí s naším rozhodnutím : Jak moc jsme přesvědčení, že ona taková dospělost, pohlaví, jaro, léto existuje. Souvisí s teorií míry, pravděpodobnosti. Thomas Bayes se odněkud usmívá.

Odpovědět


Re: Re: Je to specifický a významný příklad obecnějšího problému,

Zdeněk Kratochvíl,2020-10-14 12:41:36

Ano, je to tak. Přesto se nějaké kategorizace pro orientaci tuze hodí, jenom se s nimi musí zacházet šikovně a moc nedupat.

Odpovědět


Re: Je to specifický a významný příklad obecnějšího problému,

Vojtěch Kocián,2020-10-14 17:05:13

Tohle je klasické dilema kybernetiky a ukázka, jak drsně se může promítat do reálného světa. U technických systémů nikoho nepřekvapí otázka jestli budeme signál vzorkovat a jak jemně nebo jaké kategorie objektů jsme ještě schopni (nebo ochotni) rozeznávat, a jaké pro to vybereme příznaky. Odpověď je samozřejmě, že vždy záleží na aplikaci a nevhodným rozhodnutím si obvykle zaděláme na pořádné problémy. No a ejhle, co na nás vyskočí, když vezmeme zdánlivě triviální problém, se kterým se do jisté hloubky potýká každý.

Mimochodem, mohla by to být i zajímavá otázka pro evoluční biology. Do jaké míry se na vzniku nebo vývoji druhů podílejí jedinci, kteří jsou za normálních okolností obtížně zařaditelní do běžných škatulek? Nemyslím tím jen škatulky pohlaví, ale třeba i zdravý/nemocný, blázen/génius, tvorové s vývojovými vadami, mezidruhoví kříženci...

Odpovědět


Re: Je to specifický a významný příklad obecnějšího problému,

D. Hruška,2020-10-14 20:27:59

Jakýkoliv lidmi vytvořený teoretický systém (snad s výjimkou matematiky), má svoje limity a úskalí. Žádnou vědu bych v tom nehledal. Každý systém je pouze nástroj, se kterým se musí umět.

Odpovědět


Re: Je to specifický a významný příklad obecnějšího problému,

Vladimír Bzdušek,2020-10-14 23:26:10

Poznámka. Tá škála má ale dva parametre. Povedzme v prípade vyššie spomínaných športovkýň.
Prvý: z "kvalitatívneho" hľadiska sa škála môže javiť ozaj spojitá, t. j. napr. v prípade merania hladiny testosterónu u športovkýň môžeme namerať plynule od 0 do 100% (od čistá žena po čistá mužatka).
Druhý: z "kvantitatívneho" hľadiska je ale škála silne nespojitá, pretože povedzme 95% meraní je "skoro čistá žena", a len zvyšok 5% je "všetko ostatné"

Odpovědět


Re: Re: Je to specifický a významný příklad obecnějšího problému,

Zdeněk Kratochvíl,2020-10-14 23:35:27

Spojitost nemusí znamenat monotónnost. Proto je v tom druhém Vašem případě podstatné ono "skoro" a pak nějaký přechod (byť třeba poměrně málo početný) k onomu "zbytku".

Odpovědět

Spermie bez chromozomu X

Honza Kohout0,2020-10-14 11:51:38

Přeji pěkný den,
rozumím tomu správně, že existuje možnost vzniku mužských pohlavních orgánů produkujících spermie bez chromozomu Y?
Díky
HoK

Odpovědět


Re: Spermie bez chromozomu X

František Liška,2020-10-14 14:25:14

Podle mě jedině pokud by někdo neměl SRY a nebo jeho dráhu, ale zbytek chromozomu Y by byl přítomen, protože se sem nastěhovalo několik genů, bez kterých spermatogeneze selhává. Totiž muži, kteří mají SRY, ale chybí jim jiná část Y, jsou neplodní, typicky neprodukují vůbec žádné spermie. Pro více informací viz AZFa,b,c.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace