Přepínač pohlaví  
Genetici odhalili gen, který je spojen s tím čemu říkáme „intersex“.

Máme v představě, že to, co rozhoduje o pohlaví našeho potomka je Y chromozom. Muži mají jeden X a jeden Y a ženy zase dva X chromozomy. Jenže se ukázalo, že to někdy neplatí a že  jsou rodiny ve kterých se  děti s jedním X a jedním Y fyzicky vyvinou v dívky.  Většinou pak mají problém s menstruací a také mužství některých z jejich bratrů a bratranců je tak nějak neurčité.

 

Harry Ostrer, vedoucí týmu, který odhalil tajemství „intersexu“. (Kredit: NYU)

Mezinárodní tým vedený Harry Ostrerem z New York University nyní u několika potomků dvou manželských párů odhalil gen, který funguje jako „pohlavní přepínač“. Jde zatím o nejvýše postavené molekulární zařízení, které je na pomyslném "hormonálním  rozvodí“  odkud se spouští kaskády dějů, které postupně dostrkají tkáně ženským a nebo mužským směrem. Když v tomto jemném předivu dojde k pomíchání signálů, vznikne to, čemu říkáme intersex. Vše závisí na správné funkci kináz. To jsou enzymy, které přenášejí fosfátovou skupinu z vysokoenergetické donorové molekuly (např. ATP) na určitou cílovou molekulu. Tento proces se nazývá fosforylace. Kinázám se také někdy říká fosfotransferázy a je jich hodně typů. U lidí jich známe více než pět set.

 

Některým z kináz se říká MAP kinázy, to jsou  mitogenem aktivované proteinkinázy, které spouštějí geny, mitózu, buněčnou diferenciaci a proliferaci.  Tento článek je o jedné z nich a o jejím genu MAP3K1. Jde o systém s hodně dlouhými prsty, který prostřednictvím kaskády enzymů ovlivňuje jak regulaci genu pro pohlaví, tak zvýšené riziko vzniku nádorů. Nyní se ukázalo, že mutace v tomto genu navozuje poruchu toku samčích signálů,  čímž nedojde ke správnému vývinu mužských gonád. V těle pak převládne vliv ženských signálů a z této hádky hormonů se vyvinou jedinci s abnormálními orgány. Odhalený viník - gen MAP3K1, sídlí na delším z ramének pátého chromozomu. Nejde o jediný gen, který určuje naše pohlaví. Známější je takzvaný „samčí“ gen SRY o jehož existenci víme již přes dvacet let. Ten je na Y chromozomu a byl dosud považován za rozhodujícího organizátora vývoje mužského "nádobíčka". Později byly popsány i další geny, které u savců mluví do funkčnosti pohlavních orgánů a celkového vzezření těla. Takových genů byl popsána celá řada (například SRY, RSPO1, SOX9, NR5A1, WT1, NR0B1,a WNT4).

 

Nově objevený gen MAP3K1 se ale ukazuje být tím klíčovým hráčem,  který by měl brzo objasnit, jak to vše do sebe zapadá. Tvrdí to angličtí, francouzští a australští genetici, kteří se devět let šťourali v intimnostech příslušníků dvou intersexem postižených rodin. Jedna je z Francie, druhá z Nového Zélandu. To, co obě rodiny spojuje, jsou mutace v genu MAP3K1.  A také to, že v těchto rodinách se vyskytují ženy s Y chomozomem. Tedy s typicky mužskými geny. Tyto ženy i když jejich vaječníky jsou malé a často se jim na nich vytvářejí nádory, jsou fenotypově i sexuální orientací ženami. O co je příroda ochudila na velikosti vaječníků, o to více k nim byla štědřejší co do velikosti klitorisu a mohutnosti ochlupení. Obojí lze nazvat „bujarým“.   Ani muži to nemají v těchto rodinách jednoduché. Někteří nemají uzavřenou močovou trubici na spodní straně penisu a jiní zase mají pindíka tak titěrného, že je problém s ním chodit na „pissoar“.  Na tyto chlapy bezezbytku platí pořekadlo, že i s malým šašou se dá zahrát velké divadlo. Jen někteří z nich jsou totiž také neplodní.  Po genetické stránce jsou všichni muži (i ti s „pidižvíkem“) zcela normální – jejich gen „mužnosti (SRY) je zcela normální, produkují spermie a jsou plodní.

Zvětšit obrázek
Složité vztahy panující mezi různými členy MAP kaskád. Pozměněná funkce genu pro MAP3K1 způsobí, že ženské signály převládnou a i nositel Y chromozomu se začne fenotypově vyvíjet v ženu. (Kredit: Wikipedia)

S tím, co jsme již o řízení pohlaví dosud věděli, se právě tato maličkost stala tak důležitá. Jestliže všichni muži (s malým i velkým) měli gen SRY v pořádku a lišili se jen mutacemi v genu MAP3K1, potom musí jít o gen, který je dosavadnímu genu mužnosti nadřazený. Vědci zjistili, že tento „šéf“ trůní na nepohlavním chromozomu (chromozom č. 5). Odtud diriguje funkčnost níže postavených genů i těch na Y chromozomu.  Objevený gen rozhoduje o funkčnosti genu SRY a o vývinu fenotypu, tedy vzezření těla. 

I když to na první pohled vypadá, že se vědci mnoho let piplali jen s pár postiženými jedinci a že se nás výsledek moc netýká, opak může být pravdou. Porucha vývoje pohlaví se totiž v lidské populaci vyskytuje u každého tisícího narozeného dítěte. Objevením genu MAP3K1  do jisté míry padla nadřazenost genu SRY, který jsme dlouho považovali za rozhodující prvek mužnosti. Tím ale celá věc teprve začíná. I nově objevený gen může být pozměněn celou řadou mutací a jeho varianty mohou být různě funkční. Zřejmě i proto se  v populaci také vyskytuje  celá škála fyziologických projevů s nejasnou hranicí mezi tím co je ještě normální a co již je porucha. Pokud poznáme podrobnosti metabolických drah, které nově odhalený gen kontroluje, měli bychom také najít cestu, jak pohlavním abnormalitám bránit. Proto výzkumníci založili konsorcium, které by mělo začít luštit celé genomy a to jak postižených osob, tak i jejich rodičů. Kromě prostředků na své platy si od dalšího bádání na tomto poli slibují, že najdou cestu jak změnit nezáviděníhodný osud mnoha nešťastnic a nešťastníků, kterým je odpírán jak normální styk, tak někdy i možnost mít „normální“ potomky.

Pramen: NYU Langone Medical Center

Datum: 03.12.2010
Tisk článku

Hermafroditi a medicínská konstrukce pohlaví - Dreger Alice Domurat
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 345 Kč
Hermafroditi a medicínská konstrukce pohlaví
Dreger Alice Domurat
Související články:

Pohlaví u melounů     Autor: Anna Marcinková (11.08.2008)
Vliv společnosti na výběr sexuálního partnera     Autor: Anna Marcinková (19.06.2008)
Samečky ze samic s účinností 80 procent     Autor: Josef Pazdera (21.08.2007)
Přepínač, který udělá z holky kluka     Autor: Josef Pazdera (17.10.2006)



Diskuze:

Sedm genů

Jaroslav Petr,2010-12-04 06:53:42

Zcela určitě se na určení primárního pohlaví podílí mnohem více než sedm genů a některé z nich známe. Jedním je třeba DAX1, který je nutný pro vznik ovárií. A na druhé straně známe savce, kteří si vytvoří varlata i bez profláklého genu SRY. To jsou např. hraboši. Kde jsou ty krásné doby, kdy vše bylo jednoduché. Máš SRY, pak jsi samec. Nemáš ho, jsi samice.Zdá se, že klíčem k určení primárního pohlaví by mohly být geny tzv. DM rodiny. Ostatní geny včetně SRY by pak byly jen jakási regulační nadstavba, evoluční "náplava".
Osobně se přimlouvám, abychom skončili s diskriminací intersexů a dalších variant lidského pohlaví. Proč jsou například pro údaj o pohlaví jen dvě možnosti - žena a muž. Nemohla by být i třetí kolonka k volnému vyplnění? Někdo by tam mohl mít napsáno "intersex". A někdo třeba "ještě pořád nevím". Jsou případy, kdy se u novorozence skutečně neví, jaké pohlaví mu má být zapsano do dokumentace. Tlak na to, že se musí kolonka vyplnit, s sebou nese riziko, že to vyplníme špatně. Příběh Járy Cimrmana, který byl vychováván jako dívka, je sice úsměvný, ale realita bývá v podobných případech dosti drsná.

Odpovědět


Karel Š,2010-12-04 07:54:25

Omezení na ženy a muže není univerzální. Už jsem viděl dotazník kde kolonka pro pohlaví měla čtyři možnosti - muž, žena, jiné a neuvedeno. A třeba v Indii a Pakistánu uznávají třetí pohlaví - hijra. I v řadě evropských jazyků se už rozlišuje mezi "biologickým pohlavím" (tedy jestli má daná osoby ty nebo ony pohlavní orgány) a "sociálním pohlavím" (tedy ke které skupině se daná osoba cítí být příslušná). To samozřejmě s geny až tak moc nesouvisí, ale běžně lidé obsah svých genů neznají.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace