Josef Pazdera

Raphus cucullatus, neboli Dronte mauricijský, česky blboun nejapný, familiárně „dodo“, je pták o jehož vyhynutí jsme se postarali my, lidé. Zvládli jsme to během necelých sta let od jeho objevení. Poslední zmínka o něm na ostrově v Indickém oceánu je z roku 1662. Biotechnologové ze společnosti Colossal Biosciences právě prohlásili, že zvládli vypěstovat druhově příbuzné primordiální zárodečné buňky a k rekonstrukci vyhynulého tvora tím padla rozhodující překážka.

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside upozornili na něco, co klimatologové ve svých předpovědích opomíjeli. Jejich korekce předpovídá době ledové rychlejší nástup.

S láskou jsou potíže už od nepaměti. Zatímco přerod přátelství v lásku je častý, opačně to jde hodně ztuha. I proto například Staří Řekové rozlišovali celou řadu nuancí „lásky“: agapé, storgé, erós, filia,…

Jen několik týdnů před skutečnými Nobelovými cenami se konal 35. ročník výročních cen. Akci pořádá humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research. Zde je 10 vítězných počinů, které byly vyhlášeny na ceremoniálu v Bostonské univerzitě.

Špatné zprávy se na nás valí ze všech stran. Přesto skoro každý tvrdí, že je optimistou. Je to snad proto, že je to cool a nechceme vybočovat z řady, nebo je v tom něco víc? A co je pravdy na tom, že optimismus je spojen s lepším fyzickým, duševním a sociálním zdravím?

Zkoumání pravěkých zubů se stalo tak populární, že už má i své specialisty - dentální paleontology. Umí toho hodně vyčíst, a to i v případě, že se z nás nic jiného než zub, nezachovalo.

Dilemat, která se na odmítače využívání zvířat s vyloučením živočišné potravy z jídelníčku valí, je čím dál tím víc. Nemám přitom na mysli často zmiňovanou souvislost s ohrožením správného vývoje mozku z nedostatku potřebných živin. Nově se na scénu dostává „veganský jogurt“, „veganský sýr“, „zmrzlina“,… Při těch by krávy, ba ani jiný hospodářský brav, asistovat neměl. Má to ale háček.

Tento článek vznikl jako výsledek živé, místy až vášnivé diskuze mezi jeho autory, jejichž protichůdné pohledy na kryptoměny odrážejí širší společenskou debatu. Rozhodli jsme se tento dialog zachovat jako součást textu.

Když se k nám blíží někdo v bílém plášti s injekční stříkačkou, náš mozek ví, co bude následovat. Nemusí ale jít ani o tak vypjaté situace. Muzikantům mozek předpovídá čas, kdy mají vyloudit ten správný tón, či ťuknout paličkou do bubnu. Lovcům určuje kam vystřelit, aby se broky letící rychlostí 300m za sekundu potkaly s kachnou vzdalující se padesáti kilometry za hodinu. Kde je sídlo toho, co nám našeptává co se stane, když na semaforu zabliká oranžová?

Hned na začátku musíme podotknout, že údaje, ze kterých vycházíme se týkají rychlosti Santy a že v naší úvaze si dovolujeme předpokládat, že ani náš Ježíšek není žádný louda a Santovi se přinejmenším vyrovná.

Izraelsko australský tým zkoumající mechanismus tepelné stratifikace v Galilejském jezeře, nabídl alternativu události popsané v Bibli jako množení chlebů.

Že látky určené k ochraně rostlin a hubení živočišných škůdců hmyzu neprospívají, je přece každému jasné. Jak si ale vysvětlit nynější poznatek, že královny čmeláků dávají přednost půdě kontaminované? A že jim je doslova šuma fuk o jaký pesticid jde, hlavně že je jejich vybrané místo k hybernaci jedovaté. Naznačují nám tím, že by pesticidy nemusely být až tak škodlivé, za jaké je považujeme?

Klimatologové spolu s meteorology přicházejí se staronovou verzí záchrany planety. V nejnovějším čísle odborného časopisu pro geofyziky švýcarsko americký tým zvažuje ochlazovat Zemi vylepšováním stratosféry.

aneb Být někomu dlužný se ani kdysi nevyplácelo. Pokuty za nevyrovnané závazky byly zatroleně mastné.

Také vám připadá, že spolu s tím jak hnutí antivax nabírá na síle, a jak se v podobném smyslu začali před volbami vyjadřovat i mnozí politici, že nám media začala selektovat informace? Jak jinak si vysvětlit, že o závěrech jedné z největších světových studií vyvracející mnohé z kolujících fám, není nikde ani ťuk...

Že chemtrails jsou konspirační ptákovina je nám nejspíš všem jasné. Přistoupíme li ale na definici, že chemtrails jsou molekuly chemických látek rozprašované do atmosféry ve vysokých výškách pro tamní prostředí nepřirozené a škodí, tak v argumentaci co jsou neškodné contrails a co už jsou chemtrails, začneme tahat za kratší konec. Můžeme pak dopadnout jako v USA, kde se zákonodárcům státu Tennessee v návrhu zákona podařilo zakázat neexistující.

Zadečky se v létě víc paří nejen batolatům. I my, kteří vyrážíme na tůry nárazově, ať už koňmo, pěšmo či kolmo, bychom mohli vyprávět, jak „vlk“ dokáže potrápit. Ať už zarudlé půlky budeme zklidňovat ratolestem či sobě, nebude na škodu se podívat, čím to činíme. Špatnou zprávou je, že mnohé z produktů obsah právě oné rizikové škodliviny neuvádějí. A nebo ještě hůř, je vyzdvihována jako přednost.

Některé z nás sudička obdařila něčím, čemu se říká sluch absolutní. Jde o schopnost rozlišovat a identifikovat jednotlivé tóny a noty s neuvěřitelnou přesností. Většinou se při tom zmiňují jména jako Beethoven, Mozart, Stevie Wonder, Paul Shaffer, Mariah Carey,… Výsledky nynějších pokusů na myších ale dávají tušit, že kromě termínu absolutní sluch nám přibude termín sluch „supranormální“. Po fyziologické stránce ho již definovat dovedeme. Horší to je s představou získaných schopností po takovém vylepšení. Hodně to připomíná pohádku o Zlatovlásce.

Také jste žili v představě, jak je životní prostředí národních parků nedotčené a maso tamních zvířat zdraví prospěšné? Možná tomu tak někde je, ale v případě Národního parku Šumava nejspíš ne.

Nám vyznavačům kofeinu lichotí zprávy, že stimuluje prokrvení a činnost mozku. Dodává nám to sebevědomí a zahání myšlenky na vznikající závislost, která si s tou nikotinovou nikterak nezadá. Podvědomě pak dáváme vyšší váhu výsledkům těch studí, které na pití kávy spatřují samé plusy. Co když nás ale rozsáhlé a důvěryhodné studie klamou?

V zemích s vyšším životním standardem to jde s plodností rychle s kopce. Příčin byla popsána celá řada. Pokus provedený na University of Illinois Urbana-Champaign ukázal na jednu zvlášť rizikovou kombinaci, v níž neblahou roli mohou sehrát nastávající maminky.

Romantika zpříjemněná lahvinkou dobrého moku je něco, na co se rádo vzpomíná, pokud to ovšem nezhatí něco, na co pak rovněž nezapomíná.

Jméno dostala podle písně od Beatles, kterou večer hráli v táboře v den kdy jí v údolí Awash našli. Přesto, že by jí dnes táhlo na 3,2 milionů let, podařilo se zjistit nejen kde a jak chodila, ale i jak vypadala. Je ale tato samice raného australopitéka skutečně matkou nás všech, jak se traduje?

Důvodem k radosti je objev jubilejní komety. Mnohde se lze dočíst, že se na úspěchu podílí Praha. Není to nepravda, ale sluší se dodat, že objevitel je amatérský astronom z jihu Číny, který u nás momentálně jen studuje.

Tak, jako mají nežádoucí dopady některá z dobře míněných opatření bojovníků s klimatem, podobně vyplouvají na povrch nežádoucí dopady farmaření, kterým se dávají různé přívlastky a kterými se před volbami rádi ohánějí politici. Co ale nám zapomínají dodat, že ekologické, organické a další z šetrných způsobů hospodaření, automaticky negarantují zdravotní nezávadnost. A že se navíc moc neslučují s konvenčním zemědělstvím. Že jejich zavádění snižuje výnosy a potažmo zdražuje potraviny. Asi nejhorším poznatkem je, že na sousedních pozemcích navozují aplikaci vyšších dávek insekticidů.

Ať už nás o hlas připraví cokoliv, malá snímatelná náplast na krku by nás měla vrátit znovu do hry. Teda pokud jde o tu správnou - prošpikovanou senzory s asistencí AI.

Vlastně nejde tak úplně o červy, ale háďátka. A že si z vysoké radiace nic nedělají, také není přesné. Určitě dělají, jen nevíme, jak si devastační následky záření zvládají tak rychle a správně opravovat.

V Durynsku, zhruba sto kilometrů od našich Hranic je Město Ilmenau. V něm sídlí Technická univerzita vybavená zařízením na výboje takové intenzity, že imitují blesky. Právě tam se parta Jense Haueisena z Institutu biomedicínského inženýrství a informatiky jala ověřit, co nám při bouřce může zachránit život.

Klenotníci od nepaměti tvrdí, že apatit je „nositelem vizí do budoucnosti i pohledu do minulosti“. Nutno přiznat, že nynější objev jim v tom dává za pravdu. Tedy alespoň co se Měsíce týče.

Před dávnými a dávnými časy, za dob předdinosauří éry rostla v kanadském bažinatém terénu rostlina nepodobná všemu, co dnes známe. Zjevem připomínala obrovskou obrácenou záchodovou štětku.

Vědci ukázali na dosud neznámého producenta emisí uhlíku s významným vlivem na klima planety. Jeho škodlivost uvolňováním oxidu uhličitého do atmosféry je srovnatelná s produkcí spalin motorů celosvětové flotily čítající čtyři miliony rybářských lodí.

Pokud jste nečetli nejnovější číslo odborného časopisu Research, tak se vám nejspíš vybaví, že trombocyty máme proto, aby přispívaly ke vzniku krevních sraženin zastavujících krvácení a podporovaly rozvoj zánětu. Ostatně, tak se to také učí i na univerzitách. Z výsledků studie uveřejněné nyní ve zmíněné tiskovině ale vyplývá, že krevní destičky zvládají i pravý opak a že zánět tlumí.

Klimatologové nám říkají, že po požárech jehličnatých lesů na jejich místě vzniká les listnatý. A protože listnaté lesy přijímají více uhlíku a odráží také více světla, výsledkem je ochlazování planety.

Pokusy zbavit se nádorových buněk jejich vyhladověním jsou tak staré jako samotná medicína. Problém je v tom, že zvrhlé buňky se rychle množí. Jsou tedy mladé a dostupné zdroje využijí dříve než diferencované starší buňky. Omezení zdrojů (živin) tudíž oslabuje víc specializované a potřebné buňky včetně těch, které mají v popisu práce se s těmi rakovinovými poprat. Několik dnů starý poznatek by mohl tomuto hendikepu učinit přítrž a dát základ zcela novému způsobu léčby.

Na výročním zasedání EASD v Hamburku zaznělo, že Fukušima je ukázkou, jak i nízké dávky záření mohou přispět ke vzniku onemocnění zvané cukrovka.

Asi nejznámějším případem strategie založené na amputaci části těla jsou ještěrky. Když jim jejich mrštnost a schopnost mizet rychlostí blesku není nic platná, uchylují se život zachraňujícímu manévru - nechají si odtrhnout ocas. Něco podobného popsali v tomto týdnu vědci u zástupkyň z říše hmyzu. Pavoukům podobné mušky své sebepoškozování dovedly k naprosté dokonalosti. Na rozdíl od zmíněných ještěrek nejde o ocas, ale o končetiny. Připravují se o ně samy a zvládají to do půl sekundy.

Psal se rok 1994 když Davida Noble jeho záliba v lezení po skalách Modrých hor přivedla do nepřístupných svahů Národního parku Wollemi. Zaujala ho tam rostlina, kterou nedokázal zařadit. Nebyl sám. Šlo totiž do té doby vědecky neprobádaný taxon. Ta správná mela ale začala až když se materiál dostal na stůl přírodovědce zběhlého v paleobotanice. Není těžké si představit že nejspíš následovalo něco jako: „Kde jste to vzali? To mělo vyhynout před dvěma miliony let!“

Ať už jsme zastánci názoru, že je třeba auta se spalovacími motory nahradit těmi na baterky, nebo snížit stavy metan pšoukajícího skotu či omezit jinou lidskou činnost k záchraně planety před oteplením, nebude na škodu se seznámit s tím, co nyní za nedávný spouštěč změny klimatu v Evropě označili britští geologové.

Laboratoře, které se v odborných časopisech chlubí vypěstovanými shluky buněk připomínající nejranější stádia vzniku života, rostou jak houby po dešti. Jeden takový počin z dílny izraelského Weizmannova výzkumného ústavu nabývá obrysů syntetického lidského embrya. Bioetici začínají volat o potřebě dát nový legislativní rámec takovým činnostem.

V Antarktidě vědci vyfotili podivně zbarveného tučňáka. Ukázalo se, že jde o mutaci vedoucí k melanismu. Média i veřejnost věnují objevu nebývalou pozornost. Proč je tomu tak?

Když se řekne vyšetření ultrazvukem, většině z nás vytane na mysl ta dlouhá doba než perinatolog projíždějící sondou po gelem natřeném maminčině bříšku vyřkne, co vidí. Po verdiktu, že plod má všechno co má mít, většinou rádi akceptujeme nabídku obrázku pro babičku či do rodinného alba, jak si potomek cucá prst.

Války přináší ničení, zkázu a smrt. Ani ti, které provází štěstěna a zůstanou na živu, to po návratu do civilu nemají snadné. Ne všechna zranění jsou totiž vidět. A nejde jen o pošramocenou psychiku. Třetina všech veteránů sloužících ve válce v Zálivu se i po desítkách let potýká s vážnými fyziologickými neduhy včetně zrychleného stárnutí.

Tým kryoinženýrů a chirurgů z Minnesoty popsal techniku, která transplantace posouvá na novou úroveň. Poznatek je nejspíš předzvěstí uchovávání lidských orgánů ve zmrazeném stavu v kryobankách, jako je tomu v případě spermií, vajíček a embryí.

Biologové z University of Bristol spolu s fyziky z Diamond Light Source odhalují architekturu křídel nočních motýlů. Poznatky hodlají využít k přípravě antiecholokačních povlaků.

Vysvětlovat děje kvantové fyziky je snaha nevděčná, neboť výsledkem bývá text veskrze nezáživný. Se složitostmi, které s těmi kvantovými nezadají, se setkáváme i na úrovni živého mikrosvěta. Popsat interakce molekul uvnitř buňky se také neobejde bez zavádění nových termínů. Případně se těm starým dávají významy jiné, než které měly ve starém dobrém biologickém makro-světě. Tolik varování autora, který předesílá, že další text bude nezáživný a popisuje objev bez praktického uplatnění.

Že by konečně účinná zbraň na streptokoky?

K sepsání tohoto článku mne přivedl nedávný poznatek, o němž informoval MUDr. Čiernik, respektive nesouvisející poznámky pod jeho článkem snažící se nás přesvědčit o škodlivosti vakcinace. Nové poznatky z imunologie a statistiky dávají vakcinaci do souvislosti s poruchou intelektu ale ne tak, jak rádi tvrdí antivaxeři.

Někdy se to tak semele, že se rozhodneme vzdát se pohodlí matčina lůna předčasně. I na takové případy jsou na jednotkách intenzivní péče připraveni – dají nás do inkubátoru. Je tam teplo, a když je třeba, tak tam za nás i dýchají,… Od našich rakouských sousedů nyní zaznělo, že i tento výdobytek techniky nám může zadělat na problém.

K tomu, čemu se lidově říká obcházení povinnosti platit daně, se bohatým nabízí celá řada nástrojů. K oblíbeným patří daňová optimalizace se založením pobočky v daňovém ráji. Na tom by ještě nemuselo být nic nelegálního, kdyby…

Ať už tak činíte kvůli hubnutí, nebo z pohnutky tradované napříč kulturami, že je půst něco očistného co nám prospívá, mohly by vás zajímat výsledky pokusů, z nichž vyplývá, že i odpírání si jen jednoho jídla denně, zanechává na imunitním systému škody. Z pohledu ochrany před infekcemi se taková očista jeví jako hendikep.