Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety  
Ať už jsme zastánci názoru, že je třeba auta se spalovacími motory nahradit těmi na baterky, nebo snížit stavy metan pšoukajícího skotu či omezit jinou lidskou činnost k záchraně planety před oteplením, nebude na škodu se seznámit s tím, co nyní za nedávný spouštěč změny klimatu v Evropě označili britští geologové.

Globální střední teplota v mořích za posledních 5 miliónů let dle Lisieckiho a Rayma (2005)
Globální střední teplota v mořích za posledních 5 miliónů let dle Lisieckiho a Rayma (2005)

Hodně odborníků na klima vysvětluje náhlou změnu klimatu před zhruba 8000 lety jako dílo protržené hráze ledovcového jezera Agassiz-Ojibway na území dnešní Kanady, jehož chladné vody se naráz vlily do Atlantiku. Zdálo se to velmi pravděpodobné. Už proto, že k tomu opravdu došlo a že to musela být spousta vody, když tehdejší velikost jezera se porovnává s dnešním Černým mořem.

 

Agassiz-Ojibway. Jezero velikosti Černého moře se nacházelo poblíž dnešního severního Ontaria. Volné dílo.
Agassiz-Ojibway. Jezero velikosti Černého moře se nacházelo poblíž dnešního severního Ontaria. Volné dílo.

Vedoucí kolektivu a první autor studie z níž čerpá údaje tento článek je Graham Rush. Ten do stávající většinové představy začal šťourat a spolu s kolegy z dalších pracovišť se jim podařilo dokázat, že ačkoliv šlo jistě o mocnou událost, tak na to, aby přivodila AMOC, byla slabá.

Odběr sedimentů v ústí skotské řeky Ythan. Kredit: University of Leeds
Odběr sedimentů v ústí skotské řeky Ythan. Kredit: University of Leeds

 

Co je to AMOC?

AMOC je termín, kterým se zkracuje událost „Atlantic Meridional Overturning Circulation“. Míní se tím změny v hlavním systému oceánských proudů spojené s prouděním slané teplé vody v horních vrstvách Atlantiku směrem na sever a s jižním hlubokomořským proudem chladnější vody směrem opačným.

Na grafech se klimatické ochlazení značí také jako událost 8,2 ka. Teploty v severním Atlantiku a Evropě klesly o 1,5 až 5 stupňů C a trvalo to 200 let.  Kredit: Daniel E. Platt, et al. Mapping Post-Glacial expansions CC BY-SA 4.0
Na grafech se klimatické ochlazení značí také jako událost 8,2 ka. Teploty v severním Atlantiku a Evropě klesly o 1,5 až 5 stupňů C a trvalo to 200 let. Kredit: Daniel E. Platt, et al. Mapping Post-Glacial expansions CC BY-SA 4.0

 

 

Pokud tedy příčinou zhroucení tepelného výměníku byla událost s jezerem málo, co to tedy bylo? Odpověď geologové našli v ústí Ythan. Jde o řeku ve východním Skotsku, jejíž sedimenty se ukázaly být dokonalým obrázkovým deníčkem tehdejších událostí. Dá se z nich vyčíst i to, co se dělo s oceánem. Třeba, že jeho hladina v té době stoupla ve vlnách a že to bylo až o 2 metry. Nebo, že normální kolísání hladiny se pohybovalo v rozmezí dvou milimetrů ročně, ale v inkriminované době zvratu to bylo o třináct milimetrů za rok. Tím podstatným zjištěním tedy je, že objem vody vylitý z kanadského jezera jednorázově po protržení hráze, byl na zjištěné a delší dobu trvající změny, krátký.

Mnohé o teplotě a dění v oceánu vypovídají fosilizované uhličitanové schránky foraminifer Elphidium gerthi. Kredit: Dr Graham Rush
Mnohé o teplotě a dění v oceánu vypovídají fosilizované uhličitanové schránky foraminifer Elphidium gerthi. Kredit: Dr Graham Rush
Voda z tajících kanadských ledovců se vlévala do Atlantiku zhruba v místech, jako dnes teče z mizejících ledovců Grónska. Kredit: Google Maps CC BY-SA 3.0
Voda z tajících kanadských ledovců se vlévala do Atlantiku zhruba v místech, jako dnes teče z mizejících ledovců Grónska. Kredit: Google Maps CC BY-SA 3.0

Sedimenty jasně prokazují, že o jednorázové zvednutí hladiny rozhodně nešlo. Jako hybatele tehdejších událostí museli geologové ukázat ještě na něco jiného. Mělo by to podle nich být náhlé mocné tání ledovců východní Kanady a severovýchodu USA.


V závěru studie vědci uvádí, že jejich poznatek by měl přinést větší jasno do prognóz klimatu. Škoda, že nejsou konkrétnější a nechávají průchod naší fantazii. Pokud totiž tvrdí, že oním holocénním nedávným spouštěčem změny klimatu bylo tání kanadských ledovců a následkem čehož se nám tady v Evropě na dlouhou dobu zimou klepaly brady, nemohlo by tedy nynější překotné tání Grónského ledovce, který je od těch holocenních co by kamenem dohodil, mít efekt podobný? Nebudeme si muset až toho grónského ledu začne tát ještě víc, místo jednoho pekaráku po dobu tří generací navlékat spíše dva?

 

Literatura

Graham Rush et al, The magnitude and source of meltwater forcing of the 8.2 ka climate event constrained by relative sea-level data from eastern Scotland, Quaternary Science Advances (2023). DOI: 10.1016/j.qsa.2023.100119

Datum: 15.09.2023
Tisk článku

Související články:

Teploty a srážky na našem území, trend 1961-2022. Klementinum jako tepelný ostrov.     Autor: Stanislav Florian (15.01.2023)
Je opravdu německý odklon od jádra dobrou cestou k udržitelné energetice?     Autor: Vladimír Wagner (13.05.2023)
Několik postřehů k OZE     Autor: Karel Wágner (21.05.2023)



Diskuze:

Doba ledová

Luděk Růžička,2023-09-19 15:13:41

Aby něco roztálo, musí to nejdříve zmrznout. Teď čeho se bát víc oteplení nebo ochlazení.
Z článku vyplývá, že ochlazení může přijít i při oteplování, dokonce na cca 200 let.
V diskusi zaznělo i to, že Doba ledová ještě trvá, protože jsou zmrzlé póly. Jaký stav je tedy "normální"? Roztálé či zmrzlé póly?

Odpovědět


Re: Doba ledová

D@1imi1 Hrušk@,2023-09-19 19:44:41

1. Nebát se ani oteplení, ani ochlazení. Bát se demagogů a hlupáků. Strach je nástroj mocných pro manipulaci s masami. Změnám je potřeba se v první řadě přizpůsobit.

2. Žádný "normální" stav neexistuje, kdo by tu normu určoval? Bůh? Gaia? Evropská komise? Klima se celou historii Země vyvíjelo a nadále se vyvíjí. Z lidského pohledu je asi podstatné, jaké klima bylo od vzniku Homo sapiens (což je ale méně než promile historie Země, takže to těžko považovat za normu). Během této doby probíhalo cyklické zvětšování a zmenšování polárního zalednění. Teď jsme v teplejší části cyklu, ale už prý bylo i trochu tepleji.

3. Vědecké názory se rychle vyvíjejí. Co se tvrdí teď, může být za deset let o dost jinak.

Odpovědět


Re: Re: Doba ledová

Luděk Růžička,2023-09-20 08:01:20

Mám podobný pohled na věc. Lidstvo svou důležitost přeceňuje. Chce si myslet, že jeho činy mají vliv na otáčení Vesmíru

Odpovědět

Už to spočítali

L. Tabery,2023-09-18 05:33:39

Toho roztátého ledu muselo být okolo sedmi Agassiz jezer. Ale také prý možná až třináct.

Odpovědět


Re: Už to spočítali

J. Zenisek,2023-09-18 08:18:45

Pokud jeden tým hlásí praské jezero a jiný že by jich muselo být třináct, je na tom něco špatně.

Odpovědět


Re: Re: Už to spočítali

D@1imi1 Hrušk@,2023-09-18 08:37:35

Proč? Jeden tým studuje konkrétní prasklé jezero, druhý řeší, že těch případů muselo být mnohem víc (a nebo mnohem větší). Nevidím rozpor.

Odpovědět

Provalení špuntu v Hudsonově zálivu

František Kroupa,2023-09-17 20:50:33

V odkazovaném článku, resp. v abstraktu, se za hlavní příčinu události považuje provalení "ledového sedla", tj. špuntu, Hudsonova zálivu; ovšem zaviněného táním ledovců (přeložil Deepl).

"Poprvé jsme prokázali, že samotné odvodňování jezera Agassiz-Ojibway nestačí k vysvětlení velkých objemů přítoku sladké vody do severního Atlantiku a že hlavním zdrojem tání vody do severního Atlantiku byl zřejmě kolaps ledového sedla Hudsonova zálivu. Na základě porovnání záznamu mořské hladiny z Ythanu s dalšími zdroji důkazů předpokládáme, že počáteční ztenčení Laurentidského ledového příkrovu umožnilo subglaciální odvodnění jezera Agassiz a následné zhroucení ledového sedla Hudsonova zálivu. Poté následovalo konečné odvodnění jezera Agassiz, které završilo sled událostí, jež si pravděpodobně vynutily posun v atlantické meridionální převratné cirkulaci, a tím i klimatickou událost 8,2 ka."

Odpovědět


Re: Provalení špuntu v Hudsonově zálivu

M. Valenta,2023-09-17 22:07:50

Jo, ale také říkají, že objem jezera na jimi naměřené zvýšení hladiny oceánu nemohl stačit. Že muselo být způsobeno něčím, co roztopilo hodně ledovcového příkrovu a na velké ploše.

Odpovědět


Re: Re: Provalení špuntu v Hudsonově zálivu

Ales Felix,2023-09-17 22:29:52

No oni už Kanaďané spočítali, že ani dvě taková jezera by nestačila na pozorované zvýšení mořské hladiny. Co ale bylo tím impulzem pro tak masívní tání zůstává záhadou. To až na to přijdou, teprve pak se ukáže, jak lidská činnost je zanedbatelná.

Odpovědět


Re: Provalení špuntu v Hudsonově zálivu

D@1imi1 Hrušk@,2023-09-17 22:15:01

Docela by mě zajímalo, jestli tyto a podobné události z tohoto období tvoří historické pozadí příběhu o potopě, který se údajně vyskytuje napříč kulturami po celém světě (nejznámější je o Noemovi). Masy ledovcové vody, které se údajně valily Severní Amerikou, byly naprosto šílené a zanechaly obrovské erozní pozůstatky - celé rozsáhlé pánevní oblasti vyhloubené vodou. A předpokládám, že severní část Eurasie na tom byla podobně. Četl jsem, že do posledního velkéhého zalednění byla Česká kotlina odvodňována na jih do Dunaje a současná podoba Labského kaňonu vznikla až erozí při odtávání pevninského ledovce.

Samozřejmě otázka, co vše z toho je pravda. Názory na podobné věci se pořád vyvíjejí.

Odpovědět

Asi před 10000 lety

Martin Jahoda,2023-09-16 15:22:02

skončila poslední doba ledová - tedy mohutně tály ledovce na pevnině a začale stoupat mořská hladina. Stoupá od té doby do dnes, dokud neroztají všechny suchozemské ledovce. Což bohužel asi nepotěší všechny města, která leží na pobřeží, nízko nad hladinou moře a lyžaře.
To co by mě zjímalo a co tam není napsáno - co způsobilo to mohutné a vté době hodně rychlé tání?

Odpovědět


Re: Asi před 10000 lety

Martin Novák2,2023-09-16 19:26:46

Geologicky je ledová doba definována přítomností ledu na pólech, tj. doba ledová ještě neskončila - zatím pokud vím jsou póly stále zaledněny.
Co způsobilo vzestup teploty nevíme a to ostatní také jenom hádáme. Co by řekla fyzika na teorie s takovýmhle sigma?

Odpovědět

Gábor Vlkolinský,2023-09-16 09:24:47

Ako laikovi sa mi javí, že také srandovné udalosti nemôžu pohnúť s klímou celej planéty. Odhadujem, že niekto má zlý úmysel šíriť dezinformácie, že klímou pohne kadejaká blbosť.

Odpovědět

Nechci do toho moc vrtat,

Zdeněk Kratochvíl,2023-09-15 22:34:11

když tomu nerozumím. Překvapilo mě však časobé určení "před zhruba 8000 lety", jako kdyby to mělo být od naší současnosti. Kdyby to bylo 8000 let před n. l., tak by mě to mnohem líp sedělo do všeho, co jsem kde četl a od různých znalců slyšel. Vysvětlovalo by to relativně "krátkodobé" (v geologickém čase) náhlé ochlazení na konci mezolitu. Uváděná chronologie, pokud ji dobře čtu, by to kladla až do neolitu, což mi přijde divné.
Jinak děkuju za upozornění na téma.

Odpovědět


Re: Nechci do toho moc vrtat,

Zdeněk Kratochvíl,2023-09-15 22:40:23

Teď jsem se díval na odkazovaný pramen a je tam opravdu "The results show a ‘sea-level event’ with two distinct stages between 8,530 and 8,240 cal yr BP." To BP nejspíš znamená opravdu před naší přítomností, což je mi divné. Ale nejspíš vědí, co píší, a jenom já to asi kladu do špatných kontextů, když na rozdíl od nich mám na mysli klima ve východním Středomoří. Nebo mi něco uniklo a v tom případě děkuju za upozornění dvojnásob. Zkusím dál pátrat, i když to není ohnisko mého zájmu, ale jen širší kontext.

Odpovědět


Re: Nechci do toho moc vrtat,

Zdeněk Kratochvíl,2023-09-16 00:08:16

Pardon další komplikace. Doteď jsem myslel, že zastavení oceánského výměníku působí ochlazení. Ale podle vzestupu hladiny by to bylo naopak oteplení, i když výslovně to nebylo napsáno. Pak by ta datace do neolitu dávala dobrý smysl, a to, že nerozumím oceánskému výměníku, je jenom můj problém.

Odpovědět


Re: Re: Nechci do toho moc vrtat,

Josef Pazdera,2023-09-16 02:21:10

Ano jde skutečně o holocén a událost bývá označována také jako 8,2 ka. Teploty v Evropě na dvě sta let klesly o jeden až pět stupňů. Aby to bylo jasnější přidívám do textu další obrázek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nechci do toho moc vrtat,

Martin Novák2,2023-09-16 07:55:59

Teplota v Evropě? Graf ale ukazuje pokles teploty v Grónsku, takže pokud vlivem tání Grónských ledovců klesne teplota v Grónsku tak to zase zamrzne a přestane to tát.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nechci do toho moc vrtat,

Josef Pazdera,2023-09-16 12:04:59

Ano, graf ukazuje teploty v Grónsku (je to tam na něm také napsáno) Dodával jsem ho protože z těch, které byly free, dával nejlepší představu časového rámce k němuž se rozvinula diskuse. Proto jsem také pod něj doplnil text s poznámkou, jak tomu bylo v té době v Evropě. Nyní k té Vaší poznámce, že to zase zmrzne. Pokud se bude chovat klima analogicky, tak máte pravdu a zdá se to i dost pravděpodobné. Problém je, že nám to budou moci potvrdit/vyvrátit asi až naše prapravnoučata.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nechci do toho moc vrtat,

Pavel Gašperík,2023-09-17 09:29:59

Som názoru , že je treba spomenúť aj slnečnú aktivitu - https://cs.wikipedia.org/wiki/Maunderovo_minimum
vtedy udajne zamrzla Temža ...

Odpovědět

Vzdělání podle ČT

Vladimír Keiren,2023-09-15 20:28:02

Stále to říkají v ČT tak to musí být pravda. President to také povídal. Znásilnění vědy v přímém přenosu . 100 x opakovat a je to pravda. Pravda pravdoucí všech pravd.

Odpovědět

desinformace

Pavel Piskač,2023-09-15 19:55:42

no to je ale hrozná desinformace.
všichni přece vědí, že to způsobili lidé.

Odpovědět


Re: desinformace

David Pešek,2023-09-16 11:26:13

určitě to byli lidé, vládli ohni i zemědělství, a nepoužívali li-ion baterie

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz