Josef Pazdera

Většina definic Alzheimerovy nemoci začíná tam, kde pacienti bohužel obvykle končí, totiž na patologii. Těmito slovy začínal na Oslovi nedávno článek o totální válce v mozku jako důsledku infekce. Nejnovější poznatky zveřejněné na stránce University of Texas takovému pojetí dávají za pravdu. Statistika ze souboru téměř dvou milionů Američanů odpůrce vakcinace rozhodně nepotěší.

Analýza zuboviny už vydala celou řadu svědectví. Třeba o tom, že muž z ledu Ötzi žil převážně na jižních svazích Alp a že dětství trávil nedaleko Brixenu, kde později nedobrovolně pobýval Karel Havlíček Borovský. Nejnovější izotopová studie zuboviny je z dílny University of Cincinnati a vnáší jasno do životního stylu tři metry vysokých a až jedenáct tun vážících monster Severní a Střední Ameriky.

Když začneme vidět „divně“ a brýle to nespraví, často nám u očního zjistí, že máme v oku „drúzy“ - bělavě pozměněné okrsky tkáně s nahromaděnými lipidy bez pigmentů. Léčba onemocnění zvaného makulární degenerace je problematická, navíc není plně kryta zdravotním pojištěním, a tak se mnohým dostane jen poučení, že musí přestat kouřit a nekuřákům, že by měli změnit životosprávu. 

Třeba o takové lepidlo z oslí kůže. Lze jím lepit i léčit neduhy spojené s krvácivostí, závratěmi, nespavostí, suchým kašlem,… Nejnovější přírůstek do rodiny biolepidel je z dílny Kibreta Mequaninta a v klinice má nahradit nespolehlivá lepidla na bázi hydrogelů s fibrinem.

Na to, že si v dospělosti nejsme všichni rovni už jsme si zvykli. Nás, laiky v oboru ontogeneze asi překvapí, že už i mezi buňkami embrya si jsou některé buňky rovnější, a to již ve stadiu druhého dělení. Nejnovější poznatek o tom, co buňky v prvních krocích života směruje na budoucí dráhu ale překvapil i profesionály. Přitom je to docela prosté – hybatelem buněčné organizace by v nejranější fázi vývoje měla být specifika dostupného prostoru.

Poté, co vyšla kniha "The Melatonin Miracle" od renomovaných gerontologů Pierpaoliho, Regelsona a Colemana, začali mnozí považovat melatonin za zázračný prostředek proti stárnutí. Hojně se předepisuje i na nespavost a k překonávání „jet lagu“. Většinou je volně dostupný v lékárnách a v obchodech „zdravé výživy“ jako potravní doplněk. Reklamy se předhánějí ve vychvalování konzumace melatoninu k udržení výkonnosti, a tak není divu, že se pro mnohé tento hormon stal jakousi modlou. Nejen jim je určen tento článek. Je o poznatku z Tohoku University a říká, že konzumace melatoninu má i stinnou stránku.

Samečci druhu Philoponella prominens se po splnění úkolů od své vyvolené vzdalují tak překotně, že jejich zrychlení dosahuje hodnoty 200 metrů za sekundu na druhou. K takovému úprku mají vybavení i pádný důvod. Kdo má svůj „katapult“ pošramocený, nebo ho nedokáže včas aktivovat, stává se hlavním chodem svatební hostiny.

Zhruba každý třetí pacient, který zemře v nemocnici, má sepsi. Vědci z Kentucky a Michigenu jsou přesvědčeni, že řadě z nás by v takových případech zachránilo život podávání syntetického cholesterolu. K tomuto tvrzení je přivedly výsledky pokusů na hlodavcích. Podání syntetického cholesterolu myšky před sepsí chránilo a zvýšilo jim míru přežití. Stejně tak by tomu mělo být i u lidí.

aneb účinnost léčby zjišťovaná odposlechem.

Kolektiv vědců v časopise Science Advances zveřejnil výsledky výzkumu z nichž vyplývá, že mikrobiální forma života existovala na Zemi již před 3,75 miliardami let. Z toho plyne, že ke vzniku života stačí mnohem kratší doba, než se všeobecně předpokládalo.

Inseminaci a asistovanou reprodukci máme tendenci spojovat až s moderní vědou doby nedávné. Je to daň za to, že nám chybí klasické vzdělání a znalost historie. Ve skutečnosti s inseminací pracovali na Předním východě už dávní muslimští chovatelé koní. Přenášeli spermie pomocí tamponu připraveného ze sena, do něhož bylo přimícháno sperma. Tampon se vkládal klisnám do vagíny. Jen tomu tehdy v islámské zemi neříkali inseminace.

Za dob Hippokratových byla tuberkulóza nejrozšířenější chorobou. Na mumiích se molekulárně genetickými metodami podařilo zjistit, že nás úbytě sužovaly už před třemi tisíci let. Anatomové z pokřivených kostí usuzují, že nemoc je s námi dokonce devět tisíc let. Přes veškerý pokrok moderní medicíny se toho od těch dob moc nezměnilo – tuberkulóza si své prvenství stále udržuje.

Vědci z Venterova výzkumného ústavu v Kalifornii a Rockville v Marylandu vysvětlují, proč nové varianty koronaviru unikají neutralizačním protilátkám. A proč je jedno, zda protilátky máme po vakcinaci, nebo jako rekonvalescenti COVID-19.

Technologii beroucí si vzor u žraločích šupin, nazvali její tvůrci riblet (žebrováním). Lufthansa ji na své flotile nákladních Boeingů 777F zavádí pod komerčním názvem AeroSHARK.

Zkoumáním „měla babka čtyři jabka“ neurovědci zjišťovali dělbu práce buněk v mozku. Když v testech pokročili k odčítacímu „dej mi babko jedno jabko“, učinili objev – odhalili specializaci neuronů jdoucí takřka do absurdity. Lidský mozek má jedny neurony na sčítání a jiné zase pouze na odčítání.

Některé z poznatků nepatří k těm, které potěší. Je jím i chování proteinu, který ve vakcinaci proti koronaviru hraje hlavní roli. Pokud má mezinárodní tým 22 vědců pravdu, tak tento protein navozuje aktivaci retrovirů. A co je na tom tak nežádoucího? Třeba to, že od aktivace retrovirů již není daleko k integraci RNA do genomu. U možnosti nechtěného zapsání něčeho do genomu, bychom měli zbystřit pozornost.

Že se komáři při hledání něčeho na zub řídí teplem už nikoho nepřekvapí. Že reagují i na oxid uhličitý, který vydechujeme, je rovněž obehranou písničkou. Nyní šestičlenný kolektiv vědců pomocí řady pokusů dokázal, že komáři mají také své oblíbené barvy.

Za sedmero horami a sedmero řekami, za časů, kdy se živá stvoření nevraždila kvůli politickému přesvědčení, kdy radost ze života kazily jen virové infekce, se jednomu tvorovi poštěstil husarský kousek. Zatímco ostatní vrstevníci si viry jen inaktivovali, ten o kterém tu bude řeč, dokázal virus využít ve svůj prospěch. Díky tomu se stal ze všech nejchytřejším a jak jinak - je to náš prapraprapředek.

Rozmanitost přírody je obdivuhodná. Mnozí tvorové hýří barvami, aby upoutali opačné pohlaví, jiní zase využívají kamufláž aby splynuli s okolím. Pro predátory je výhodné neprozradit se předčasně, protože právě to může rozhodnout, zda bude jejich výpad úspěšný, nebo lovec zůstane o hladu.

Zatím nic, ale vědci doufají, že s jejich novým poznatkem by se to mohlo brzo změnit. Například v ochranu svalů před atrofií.

Robot výzkumníků z Johns Hopkins University exceloval v jednom z nejsložitějších a nejjemnějších zákroků v břišní chirurgii - sešívání dvou konců tenkého střeva.

Od jednoho z nejuznávanějších genetiků současnosti jsme si nedávno mohli přečíst, že: "Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandertálcích má tak tragické následky v současné pandemii..." Nyní se nám ale od stejného výzkumného kolektivu dostává informace, že jsou to neandertálci, komu vděčíme za to, že jsme k nemoci covid-19 odolní. Jak to tedy je?

Město Kalwaria Zebrzydowska v jižním Polsku je známo především kvůli komplexu Sanktuarium pasyjno-maryjne. Ten byl v roce 1999 přidán na seznam světového dědictví UNESCO. Nyní budí světovou pozornost neotřelou snahou boje proti smogu.

Když vědci interpretují výsledky studií, většinou jde o výčet celé řady jednotlivostí. Když se na nich požaduje, aby poznatek zobecnili, začínají slovy: „Pokud,….“, „Za předpokladu že…“. Zpráv formulovaných stručně, jasně a bez jakýchkoliv omezení, je jako šafránu. Ta nynější mezi takové patří a stačí ji k tomu jedna věta: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší až pátý den po příznacích nákazy, takže legislativou stanovená doba izolace nedává smysl“.

Jste astmatik, alergik, berete steroidy na covid, nebo jen tak kvůli sportu aby vám narostly svaly? Pak nebude na škodu abyste při svých cestách za exotikou vzal v potaz, že co je pro většinu asymptomatické nebo subklinické, může se Vám stát osudným.

Ve Sborníku americké akademie věd vyšel článek o bakteriích, které ustojí léčbu antibiotiky a stávají se zdrojem pozdějších recidiv. Asi nejzajímavější na něm je, že se nejedná o takzvané superbugs neboli superzmetky, kteří jsou na antibiotika rezistentní (na něž se komplikace většinou svalují), ale že viníkem jsou ty, které měly pomáhat a chránit.

Kalifornie hlásí autoprotilátkové komplikace. Texas už má také nakažené jeleny. Čína dosáhla zajímavých výsledků s novou vakcinační strategii. Afrika potěšila efektivitou posilující dávky na omikron. V Aberdeenu sázejí na neutralizaci koronavirů pomocí proteinů žraločího imunitního systému.

Na stránkách našich fakultních nemocnic jsou výzvy směrované na ty, kteří prodělali onemocnění covid-19, aby se stali dárci krevní plazmy. Argumentuje se v nich, že svojí rekonvalescentní plazmou budou zachraňovat životy těm, které postihla těžká forma covid-19. Také Ministerstvo zdravotnictví ČR na své stránce uvádí, jak lze podáním plazmy odebrané osobě, která onemocnění prodělala, nemocné s infekcí covid-19 léčit. Problém je v tom, že už i Světová zdravotnická organizace tuto léčbu nedoporučuje.

Hodně se teď diskutuje o tom, jak dlouho jsme po prodělání nemoci chráněni. Výsledky americké studie zveřejněné před dvěma dny napovídají, zda na tom jsou lépe ti, kteří měli průběh lehký a bezpříznakový, nebo ti, kteří s sváděli s virem těžký boj na jednotce intenzivní péče.

Z pohledu statistiky má 80 až 90 % osob nakažených COVID-19 pouze mírné příznaky. Zjistit proč 10 až 20 % nemocných čelí vážným až život ohrožujícím problémům, se snaží hodně učenců po celém světě. Parta z Yale a Rockefeller University se na to ptala humanizovaných myší. Zatím se jí dostalo odpovědi jak postupovat, aby léčba byla co nejúčinnější.

Ortopedické implantáty vrací radost ze života celé řadě z nás. Nejčastějším problémem endoprotéz bývá infekce Staphylococcus aureus. Nebýt jí, mnohým by implantáty dopřály pohyblivost mnohem déle.

Lovci v USA jsou varováni, aby při manipulaci se zvěří nosili rukavice a obličejový štít. Také zpráva z Německa netěší. Neočkovaný, který se vystaví dechu člověka majícího COVID-19, se na vzdálenost tří metrů nakazí s téměř stoprocentní jistotou během pěti minut. Až třetí novinka je z těch, které bychom chtěli slyšet častěji. Vědci vyzkoušeli nový způsob boje s virovou nákazou. Je odlišný od všeho, co v současné době proti COVID-19 máme k dispozici. Mohl by vyhovovat i antivaxerům - není to vakcinace, není to léčba známými antivirotiky a není to ani aplikace monoklonálních protilátek.

Tradiční severoamerický svátek Thanksgiving Day (Den díkuvzdání) se slaví ve Spojených státech amerických čtvrtý čtvrtek v listopadu. Ani ten včerejší se neobešel bez explodujících krůt. Popálených každoročně bývá více než tisíc.

Nová teorie viní z náhlého dramatického ochlazení Země pokles mořského dna. Došlo k němu v Jižním oceánu před 34 miliony let.

Má smysl se nechat znovu očkovat když i očkovaní znovu plní nemocnice?

Světová zdravotnická organizace označila osobu, od níž se virus mající na svědomí nynější pandemii začal šířit, jako pacienta "nula". Měl jím být muž. Má to ale háček. Dotyčný neměl s trhem ve ve Wu-chanu nic společného. A právě to z ústřední postavy celého dění udělalo jeden z hlavních pilířů teorie o laboratorním původu viru, tak i celé řady konspiračních teorií. Z podrobného pátrání amerického vědce, zveřejněného v nejnovějších čísle časopisu Science vyplývá, že tím prvním roznašečem nebyl muž, ale žena.

V časopise Nature vyšel před několika dny článek v němž se praví, že: "...kosticovci, jakými jsou třeba plejtvák obrovský nebo keporkak, pozřou více potravy, než se vědci domnívali". Asi nejsem sám, koho při čtení napadlo: No, to je zase jednou objev! Případně něco ve smyslu, že i prestižní časopis dnes už otiskne všechno. Netřeba dodávat, že tímto článkem si vydavatel čtenost nenahonil.

Tak jako nevíme zda u otylých venuší s povislými ňadry šlo o bohyně, amulet plodnosti, nebo ženy významného společenského postavení, se vedou spory i o to, do čeho se lidé doby kamenné halili. Zda šlo o vlnu nebo len. Nejnovější rozbor nálezu z Turecka dal odpověď: Ani jedno, ani druhé.

Pancíře schopné zastavit průrazné střely ráže 12,7 mm letící rychlostí až 819 m/s mohou mít díky kovové pěně (v porovnání s klasickým kovem) hmotnost poloviční.

To, čemu se začíná říkat "pilulka COVID-19", je přezdívka těžko zapamatovatelného antivirotika molnupiravir. Vše nasvědčuje tomu, že po všeobecném rozčarování z ivermektinu, kterému se dostalo nezasloužené slávy, by tentokrát mohlo jít o první orálně podávaný lék u něhož by výrazný léčivý efekt na covid nemusel být jen zbožným přáním.

Devět z deseti fyziologů souhlasí s tvrzením, že jsme do značné míry hříčkou hormonů. Ne tak dávno jim v tom přitakali i sociologové, když si ověřili, že hormon důvěry a lásky, kromě toho, že zlepšuje náladu, také utužuje sociální vazby. Instantní důvěra v balení nosních sprejů se zalíbila i psychiatrům, a tak se v napravování autistických dítek oxytocin stává až jakousi mantrou. Vědci z Duke University ale teď největší studií svého druhu udělali oxytocinové mánii čáru přes rozpočet. Spíš než oxytocin by autistickým dětem měla pomáhat krevní infuze.

Příroda to tak zařídila, že život se bez mutací neobejde. Stojí na nich přizpůsobování se změněným podmínkám, tedy evoluce. Procesy založené na náhodě nevedou jen k mutacím dobrým, ale i těm z toho druhého konce. Pravidlo padni komu padni, tomu všemu občas nasadí korunu, když s vyloženě škodlivou mutací padne na nás, nebo naše blízké. Platí to i pro široké spektrum poruch, jimž se říká neuropatie.

Záchod se pomalu stává oblíbenou pracovnou s vyhřívaným sedátkem, ostřikovači s teplou vodou a vysoušečem ohřátým vzduchem. Občas i s dokonalým ozvučením pro poslech oblíbené hudby nebo sledování zpráv a filmů. Kam až sahají počátky nynějšího komfortu?

Inženýři z Massachusettského technologického institutu v odborném časopisu Science informují o druhé generaci svítících rostlin produkujících desetkrát jasnější světlo, než generace první.

Při provozu jaderných elektráren vzniká odpad, se kterým je problém. Bývá ještě schopen produkovat teplo a v souvislosti s radioaktivním rozpadem emituje neutrony i gama záření. Při výrobě bionafty také vzniká odpad. Tím je nadprodukce glycerolu. Vědci z Lancaster University přišli na způsob, jak pomocí obou odpadů získávat vysoce ceněné suroviny. Stanou se navrhované jaderné biorafinerie hitem nízkoemisního hospodaření, nebo jeden z mála technických ekonomicky efektivních procesů snižujících emise CO2, pohřbí aktivisté?

Stisk ruky je gestem pozdravu napříč rasami i kulturami. Tradičně se jím stvrzuje přátelství i platnost obchodních transakcí. Tento zvyk nyní do značné míry vykořeňují kovidová opatření. K jeho uchování by mohla přispět hologramová virtuální realita z dílny skotských vědců.

Nejvíce se na světě vypije obyčejné vody. Nápojům pak vévodí čaj. Dostupnost čisté pramenité vody k přípravě nápojů a jídel je výsadou pouhé hrstky lidí, většina je odkázána na vodu, kterou je třeba ošetřit proti množení zárodků bakterií. Nejrozšířenějším způsobem dezinfekce vody nejen v ČR, ale v celém světě, je její chlorování. Důvodem je láce chloru a také jeho velká baktericidní účinnost, kterou si zachovává i v malých koncentracích. Část použitých desinfekčních prostředků a jejich vedlejších produktů se pak k nám dostává prostřednictvím vodovodních sítí.

Nositeli cen 31. ročníku se stávají autoři vědeckých publikací zaměřených na vousy, žvýkačky, šváby na ponorkách,… Česká republika si odnáší cenu za ekonomiku a zjištění, že obezita politiků může být dobrým indikátorem korupce.

Na tom, že jsou lesy potřebné, se shodneme všichni. Vytvářejí životní prostředí pro celou řadu živočichů, čistí vzduch a fotosyntézou vytvářejí dřevní hmotu čímž vysávají z ovzduší oxid uhličitý. Kolik uhlíku ale z atmosféry odčerpávají? A na jak dlouhou dobu? Jak moc se lesy podílí na ochlazování planety? Tak v tom se představy odborníků mění nejen často, ale korektně řečeno - dost podstatně.

Začalo to jako recese při náhodném setkáním módního virtuálního návrháře s ekonomem. Dvě profese snad ani nemohly být od sebe dál. Po šesti letech spolupráce je z toho mezi sociology vysoce ceněná publikace.