Josef Pazdera

Zpráva z Mount Sinai nemůže potěšit nikoho. Sledování zdravotního stavu adeptů amerických mariňáků vypovídá o tom, že mají-li být snahy o omezení přenosu koronaviru úspěšné, neobejdou se bez opakovaných testů, a to i u bezpříznakových osob. Na kolik jsou nově navrhovaná opatření plošně realizovatelná v civilním sektoru, je otázkou.

Doba kovidová s sebou nese i karantény a ty se nevyhýbají ani zdravotníkům. Řada preventivních vyšetření, a těch, která nejsou nezbytně nutná, se odsouvají. Návštěvy u lékaře oddalujeme i z vlastní vůle, většinou z obav abychom se tam případně nenakazili, a nebo z lidské solidárnosti, že s nějakou svou prkotinou nechceme obtěžovat. Ať už je důvod jakýkoliv, z výsledků včera zveřejněné studie v časopise BMJ, běhá mráz po zádech. U onkologických případů se nám oddálení o měsíc vymstí zvýšením rizika úmrtí o 6 až 13 %.

Pod mými články jste mne označili za „chřipečkáře“, nicméně k sepsání tohoto článku mne přivedly komentáře, které zdejším autorům - fyzikům, na můj vkus arogantně a povýšenecky, dávaly najevo, že když nejsou biologové, že o covidu nemají psát, neboť tomu nemohou rozumět a mají se držet své fyziky,… Podotýkám, že šlo o grafy, z nich vyvozované predikce dalšího šíření COVID-19 a o postoj k omezování kontaktů.

I tak by se dalo parafrázovat odhalení mikrobů ve střevech, které svými metabolity chrání před následky škodlivého záření.

Včely si máme tendenci spojovat s krásnými slunečnými dny. V Austrálii mají ale i takové, které sbírají nektar i v noci. Hned dva druhy včel u protinožců příroda obdarovala schopnostmi, k jakým si vojáci a myslivci musejí nasazovat udělátka zvaná noktovize.

Kandidátů na přípravu vakcíny proti COVID-19 je více než stovka. Řada z nich je ve fázi zkoušení na lidech. Všichni tak nějak očekáváme, že jakmile budou, že nám všechno vyřeší. Časopis BMJ zveřejnil v těchto dnech editorial, který bude pro mnohé velkým zklamáním. Jaké že periodikum si to činí právo vznést tak vážné obvinění a uvádět naše očekávání na pravou míru?

Z výsledků studie zveřejněné v akademickém časopise Nature Medicine vyplývá, že v zemích, jejichž obyvatelé nejméně věří svým vládám, je také nejmenší ochota se nechat očkovat.

U slov pomačkat, stlačit, nebo zmáčknout, zvláště ve spojení s něčím tak titěrným jako jsou buňky a struktury uvnitř buněk, se nám intuitivně vybaví představa poškození, nebo omezení funkce. Nové poznatky ale svědčí o něčem zcela jiném.

Alespoň těm ze Skalnatých hor, respektive hor Skalistých v USA a Kanadě. Přemnožení kůrovce by nemělo prospívat jen včelám v Rocky Mountains, ale i těm z naší kotliny.

Ze závěrů výzkumu prezentovaného v nejnovějším čísle časopisu American Journal of Clinical Nutrition vyplývá, že i hubené kojící maminky dopřávající si ovocných cukrů, svým ratolestem snižují kognitivní schopnosti.

Vědci z University of Arizona Health Sciences odhalili rafinovanost původce nemoci COVID-19. Měla by být využitelná v praxi. Tím, že se svým proteinem váže na neuropilin, umlčuje signální dráhu bolesti. Poznatek má velkou šanci se uplatnit v přípravě léků navozujících úlevu od bolesti a pomoci nahrazovat nadužívané opiáty.

Není neuron, jako neuron, některé jsou POMC. Francouzští vědci nyní odhalili, jak určitý typ neuronů navozuje naše přehnané sympatie k ledničce. Možná jsme již blízko možnosti tlumit nutkání, jemuž řada z nás není schopna odolat.

Mobily jsou už dnes tak chytré, že dokáží doslova divy. Tak třeba kamera v mobilu umí prozradit naše hesla. Nemusí nám při tom ani koukat na displej počítače. S vhodným prográmkem a akcelerometrem vytvoří trojku, která PIN při komunikaci s bankou prolomí, aniž bychom museli stát u zrcadla. Teď výzkumníci přichází s nápadem, jak by nás mohl informovat, kdy začínáme mít „špičku“ a neměli bychom sedat za volant.

Před čtvrt stoletím americký spisovatel Larry Niven ve sci-fi povídce „Žena v kráteru Del Rey“ píše o povlaku na získávání energie. Ten jakoby z oka vypadl tomu s čím nyní přichází parta výzkumníků z Washington University. Vědci hodlají spižírny energie dělat ze stále ještě nejběžnějšího stavebního materiálu - pálených cihel. Jejich červená barva nanesením polymeru a ochranného povlaku z pryskyřice hodně ztmavne, takže vizionář Niven se i tou černou barvou docela trefil.

Pod heslem „F21“ vyhledávače upřednostní majstrštych od Lockheed Martin. Svou „F jednadvacítku“ mají i lékaři. Vlastně dvě. Pro Léčitele duší je kódovým označením diagnózy schizofrenie, která zase až tak moc schizofrenií není. Známější je pod slangovým „nemoc politiků“. Postižený mívá paranoidní nápady, ale o jednání pod vlivem pravých bludů (což je pro schizofrenii charakteristické) nejde. Asi nejméně známá „F21“, je ta od fyziologů. Pro ně to je fibroblastový růstový faktor 21. Aby se to v publikacích nepletlo, přidávají mu další dvě písmena (F a G). A právě o tomto proteinu, celým jménem FGF21, dnes bude řeč.

Že spermie plavou jako úhoři popsal jako první Anton van Leeuwenhoek. Jenže se mýlil a spolu s ním také my.

Zatímco vykopaným zkamenělým dinosaurům se do života moc nechce, japonští vědci hlásí úspěšné vzkříšení mikrobů z mořských sedimentů starých sto milionů let.

aneb O protilátkách a vakcinaci na COVID-19

Panuje představa, že nám vodu na naší modrou planetu přinesly komety. Chemikové s tím sice moc nesouhlasí, ale není jich moc, a také, že se nic lepšího zatím nevymyslelo, námitky se moc v úvahu neberou a dál se to tak ve školách učí. Japonští vědci nabízí jiné vysvětlení. A jako bonus přidávají i původ ropy.

Dosud panovala představa, že jedinými ptáky slyšícími vysoké frekvence, jsou sovy. Ta ale svou schopnost využívají pouze k lovu. Vyloudit zvuky nad 8 – 10 kilohertz, žádný pernatec neměl být schopen. Už to ale neplatí. Pouhých osm gramů vážící ekvádorská „horská hvězdička“, si na frekvenci 13,4 kilohertz domlouvá milostná dostaveníčka.

Začátkem května náš ministr zdravotnictví Vojtěch Adam veřejnosti oznámil, že Česko bude vyvíjet vlastní vakcínu proti koronaviru. Přípravu dostaly za úkol Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Nejspíš jsme jediný stát na světě, kde tým imunologů a genetiků vede kardiolog. Protože to celé dělá dojem snahy dohnat a předehnat, nebude na škodu se podívat, jak daleko už je ve vývoji vakcíny konkurence.

Zatímco japonští vědci z Ósaky a Tokya zkoumají virovou temnou hmotu, jejich kolegové z univerzity v Kóči a Katsurahama Aquarium zjišťovali, jakou vehemenci musejí tučňáci kroužkoví vyvinout, aby svou odpadní „temnou hmotu“ zvládli vrhat daleko od hnízda.

aneb Jak je to vlastně s potravními doplňky chránícími nás před Alzheimerovou chorobou? A budeme s novými poznatky chtít znát svou genovou variantu, nebo jako vědci, raději ne.

Před časem proběhla odborným tiskem celá řada článků dokládajících, že naše geny stojí v pozadí i tak intimním lidským vlastnostem, jako je politická orientace. V tomto případě ale o politiku a sklony ke konzervatismu, či liberalismu, nejde. Zmíněný termín vymysleli biologové a vztahuje se k chování bakteriálních genů propůjčujících svým nositelkám rezistenci na antibiotika.

Těm mladším se při slově silikony nejspíš vybaví implantáty, šampony, kosmetika a věci do kuchyně. Nám dříve narozeným zase tmely na problémy s vanou a toaletou. V populárních mediích se nyní objevují zmínky o silikonové náplasti k léčbě rakoviny kůže. Z melanomu si dělat žerty neradno, a tak si novinka zaslouží uvést na pravou míru.

Že jsou samičky vybíravé, jsme poznali nejspíš každý. Rafinované pokusy s folikulární tekutinou a spermatem různých mužů odhalily, že nejen ženy, ale i jejich vajíčka mají své vyvolené. Nejzajímavější na těchto skrytě prosazovaných preferencích je, že volba vajíčka bývá v rozporu s tím, jak vybírá srdce jejich nositelky. Co teď s tím?

Zatímco v pátrání po léku na koronavirus se spíše nedaří, než daří, v oblasti antibiotik se konečně ve dvou případech začalo blýskat na nové lepší časy. Na významu jedné ze zpráv nic neubírá ani to, že se týká objevu půl století starého.

Od mořského zabijáckého plže vědci odkoukali rychle působící substanci s inzulínovou aktivitou. Část si ji vypůjčili a syntetizovali hybridní molekulu. Měla by se stát alternativou inzulínu, být levnější a vhodnější například pro použití v inzulínových pumpách.

Vědcům z Mount Sinai se podařilo rozluštit jednu z největších záhad nového koronaviru (COVID-19 ) - jeho relativní neškodnost pro mladou generaci.

Internetem kolují vtipné obrázky na téma „co všechno koronavirus dokáže“. Jsou na nich zástupy mladých ženy, všechny chlubící se „bříškem“. Výsledky výzkum ale svědčí o něčem zcela jiném.

Chod společnosti se pomalu začíná vracet do normálních kolejí, včetně toho, že každý statistik se cítí být generálem a přichází s kritikou, kdy se co mělo, a jak se to mělo... Nicméně některé postřehy cifršpiónů za pozornost stojí.

Vedle těch špatných, že se s koronaviry budeme muset naučit žít se v záplavě informací o nově nakažených a těch, kteří svůj boj s COVID-19 vzdali, optimistické zprávy poněkud ztrácejí. Nebude na škodu si tři z těch nejnovějších, připomenout.

Když se do vedení dostane narcista, kaskádovitě se v ní rozšíří neetické chování, stává se normou a je institucionálně legitimizováno. Do funkcí se dostávají korupčníci, aktivisté a následky jsou dlouhodobé.

Na Madagaskaru se před časem našla zkamenělina tvora z doby dinosaurů. Nezvykle kompletní fosilie postupně vydává svá tajemství. Prapodivný živočich z doby před 72,1 – 66 miliony let, má tolik zvláštností, že se mu dostalo označení 'šílené zvíře', patrně šlo o nejstaršího druhohorního savce jižní polokoule. Kromě jiného zbořil utkvělou představu, že po boku pradávných ještěrů mohli přežít pouze ti nejdrobnější savci.

William Bryan z ministerstva vnitřní bezpečnosti během včerejšího briefingu prezidenta Donalda Trumpa k pandemii, informoval o výsledcích experimentu provedeném státní výzkumnou institucí v Marylandu.

Že si buňky v našem těle různě vypomáhají, není nic nového, že mocně kšeftují i s celými organelami, je do značné míry překvapením. V recenzovaném časopise EMBO reports vyšla studie o obohacování buněk imunitního systému extra porcemi mitochondrií. Předklinické testy vylepšování imunity dopadly nadmíru dobře - léčba omezila zánět a pacientům se zlepšilo dýchání. I když výzkum probíhal před vznikem pandemie, mohlo by se jednat o účinnou léčbu nemoci COVID-19.

Po hadech, netopýrech, kočkách, fretkách a luskounech, se na první místo seznamu rizikových zvířat, dostávají toulaví psi. Pokud má vědec pravdu, změní to naše představy o vzniku dalších budoucích koronavirových infekcí.

Lékaři Země středu měli posledního čtvrt roku jiné starosti, než aby zbytek světa podrobně průběžně informovali o výsledcích léčby zvané plazmaterapie. S tím, jak se situace v jejich zemi zlepšuje, si našli čas a sepsali zprávu o pacientech s těžkým průběhem koronavirové infekce, kterým podali sérum od rekonvalescentů. Článek nyní vychází ve Sborníku americké akademie věd (PNAS).

Týmu anglických výzkumníků z Babraham Institute v Cabridge se podařilo umdlévající imunitní obranu vylepšit krémem, kterým si záletníci léčí genitální bradavice.

Není dne, aby v některém z odborných časopisů nevyšla zpráva o syntetickém léku na koronavirus, který se testuje, nebo začne testovat. Řada z nich se jeví slibně, ale trpí společným zádrhelem. Většinou jde o in vitro pokusy, nebo experimentální léčbu. A v případě antivirotik, již dříve schválených k jiné léčbě, než COVID-19, není rozsah studií zatím nikterak velký a vzhledem k nestandardním podmínkám je obtížné hovořit o průkaznosti výsledků.

Merkur je planeta nejblíže Slunce, bez atmosféry, bičovaná slunečním větrem a s povrchem rozpalovaným na stovky stupňů Celsia. Přesto je na něm voda v podobě ledu. Tento paradox se podařilo rozluštit vědcům z Georgia Tech Center for Space Technology and Research. Stejného principu, jakým vzniká voda na Merkuru, hodlají využít v přístroji, který by vyráběl vodu při misích na Měsíc a Mars.

Podobně, jako fyzikové mají svůj zvěřinec částic, mají ho i imunogenetici. Navzdory tomu, že jejich buňky jsou jen mikrokosmy, je ten jejich zvěřinec neporovnatelně početnější. Proto svým proteinům a jejich řídícím genům nemohou dávat tak vzletné přezdívky, jako fyzikové například s jejich „Ptákem Bukem“. I když mají pragmatičtější označování kombinacemi písmen a čísel, obdobnou kariéru jako učinilo neutrino Big Bird, čeká nyní protein „CD47“.

Všeobecně se má za to, že tuková tkáň a zdravá kardiovaskulární soustava, spolu dohromady nejdou. Výsledky výzkumu provedené na fakultě farmakologie University státu Michigan ale tuto představu staví tak trochu na hlavu. Ukazuje se, že cévy jsou paradoxně zdravější, jsou-li obaleny tukem.

Astma je jedno z nejrozšířenějších zánětlivých onemocnění. Odhalení neblahé úlohy jednoho z proteinů zasahujícího do imunitní obrany, slibuje cílenou léčbu s menšími vedlejšími účinky.

Patříme-li k zastáncům velkého třesku, mohli jsme námitku oponentů ohledně nepoměru hmoty a antihmoty odrážet vlastnostmi neutronu. Teď se nám to zkomplikovalo.

Jedny tak a jiné onak.

Výsledky výzkumu na Cornell University nevrhají na praktiky farmaceutických firem, a nebo spíš na jejich účastníky, zrovna nejlepší světlo. Po účasti na marketingové akci totiž lékaři předepisují více léků právě té firmy, která jim náklady hradila.

Psychedelika (v překladu z řečtiny „duše zjevnosti“) jsou látky, které nám mění mysl. Jejich rekreační užívání je u nás zakázané. K těm rozšířeným patří LSD, DMT, 2C-B, meskalin, salvinorin A, peyotl, látky v semenech některých svlačců (havajská růže). Nejznámějším přírodním zdrojem jsou psilocybinové houby. Jediné, co je na psychedelických drogách sympatické je to, že nejsou toxické, a proto se jimi nelze tak snadno předávkovat ani otrávit.

aneb Další využití odpadního ochuzeného uranu

Poněkud paradoxní na tom je, že při stanovení lidské inteligence musí asistovat inteligence umělá.