Vlevo temná černobylská rosnička, vpravo běžná zelená Hyla orientalis. Kredit: Germán Orizaola/Pablo Burraco, Evolutionary Applications 29. 8. 2022.

Možná vám utkvěl v paměti článek o rosničkách z Černobylské zóny, kde mutanti obojživelníků vlivem kumulace melaninu „zčernaly jak noc“. Mnozí čtenáři a posluchači si nejspíš nynější zprávy o černém melanismu u tučňáka dali dohromady s reklamou vychvalující melatonin jako zázračný prostředek proti stárnutí s možností mít dlouho vlasy jako havran. A protože mít černé vlasy souvisí s melaninem, není divu, že se teď ta dvě podobná slova často motají dohromady.

Černý panter neboli melanická forma levharta skvrnitého. Kredit: Rute Martins of Leoa's Photography (www.leoa.co.za), CC BY-SA 3.0

Slovníček aneb abychom si rozuměli

Melatonin je látka, kterou syntetizují i některé rostliny (například je v červených vinných hroznech). Pro nás savce, kteří ho syntetizujeme v epifýze, je hormonem. Mimo jiné má pod palcem seřizování a chod našich biologických hodin, které máme v mozku ve dvou shlucích nervových buněk uložených blízko místa, kde se kříží optické dráhy. V poslední době se hodně slovo melatonin skloňuje v souvislosti s jeho volnou dostupností v lékárnách a u prodejců potravních doplňků. Pro jeho údajnou blahodárnost ho do nás farmaceutický průmysl tlačí horem spodem a opomíjí jeho vedlejší účinky. Například zúžení průdušek, což není nic o co by sportovec či astmatik měli stát. Více například v článku Také berete melatonin?

Melanin je tmavé barvivo. U tučňáků je odpovědný za černé zbarvení peří, u l.idí za vlasy jak havraní křídlo, ale také za stařecké skvrny na kůži. Melatonin je hormon Kredit: OSEL.

Melatonin nabízí lékárny jako potravinový doplněk. 3 kusy za cenu dvou. V mnohých médiích ho rádi motají dohromady s melaninem.  Kredit: DrMax.

Tučňák oslí je společenský tvor a ačkoli hnízdí i v tisícihlavých koloniích, je monogamní a páry spolu zůstávají po celý život. Hnízdí především na Antarktickém poloostrově a blízkých ostrovech, V období migrace se s ním lze setkat i u Nového Zélandu, Tasmánie nebo na březích Argentiny. Kredit: John5199, Wikipedia, CC BY-SA 2.0,

Melanin je pigment, který s melatoninem nemá prakticky nic společného (pokud nedáváme hormon do souvislosti se stárnutím a stařeckými skvrnami, jež jsou dílem melanocytů a melaninu). Zůstaňme ale jen u toho, že melanin je označení hnědočerného pigmentu, který (pokud jedinec není albín) si tělo odvozuje od aminokyselin tyrosinu či tryptofanu (chemicky jde o jejich oxidaci a polymeraci). Význam tohoto barviva spočívá v jeho ochraně před škodlivým zářením. Ať už jde o to ultrafialové ze sluníčka, nebo to radioaktivní, jako ve zmíněném případě černobylských žabiček. Nejde ale jen o ochranu před zářením. Hojně rozšířená je i tmavá melaninová kamufláž. Takzvaný melanismus pomáhá stát se neviditelný jak černým panterům na rovníku, tak tučňákům na pólu o nichž je dnešní pojednání.

Tučňák oslí je jedním ze tří druhů rodu Pygoscelis. Podle jedněch tito ptáci ke svému rodovému jménu přišli kvůli své kolébavé chůzi při níž svým roztřepaným ocasem často zavadí o zem. V latině pygoscelis znamená „opatřený smetákem“. Zlí jazykové se kloní k jinému výkladu. Podle nich je na vině jejich kleptomanství. Vzájemně se okrádájí o oblázky z hnízda. Ve prospěch tohoto pojetí svědčí slovo „scelis“, které v latině znamená zločin a krádež.

Melanistický Tučňák v kolektivu svých klasicky vybarvených jedinců, žádnou větší pozornost nevzbudil.  Kredit: Polární biologie (2023). DOI: 10.1007/s00300-023-03190-0

Typický fráček tučňáků, i těch žijících v zálivu Hope Bay Antarktického poloostrova, má svůj důvod. Je také dokladem evoluce, která experimentováním dospěla k řešení, které těmto ptákům pomáhá přežít v pro ně nejzranitelnějším prostředí – v oceánu. Téměř dokonale černé zbarvení na vrchní straně křídel a na zádech je dělá proti temnotě hlubiny takřka neviditelnými. Při pohledu zdola jejich bílé bříško zase splývá predátorovi se světlou oblohou.

Nynější rozruch způsobil tučňák s pravidelně rozmístěnými tmavými skvrnami. Má je jak na bříšku, tak na spodní straně křídel. Jde o mutaci v genu, který má na starosti distribuci melaninu. Ve skutečnosti nejde o nic neobvyklého. Jsme jen svědky dalšího případu experimentování přírody s náhodami, které tučňáky v průběhu časů přivedly až k dnešní jejich vizáži. Že se experimentovat s geny pro černý melanin vyplácí dokládá fakt, že se tučňákům daří nad predátory vyzrát již nejméně 37 milionů let. Dnes populace tohoto druhu čítá více než 620 000 ptáků a zatím je ornitology považována za stabilní a neohroženou.

I když se v mediích ztmavlém tučňákovi píše jako o nevídané raritě, není případem ojedinělým. Něco podobného, jen ne v tak elegantně pravidelném stříkaném vzoru, pozoroval před třinácti lety jiný tým badatelů u tučňáka královského. Jak vidno, tak v genech, jejichž mutace se osvědčily, je příroda hodně tvrdohlavá a stále zkouší, zda by se na tom nedalo ještě něco vylepšit. Tentokrát se to sudičkám s největší pravděpodobností nepodařilo. Leda, že by to mutantovi poskytovalo nějakou výhodu o níž zatím nevíme. Soudě ale z pozorování výzkumníků, tak smoking ve stylu stračatela vrstevníky neohromil. Větší sexuální přitažlivost tudíž nepřipadá v úvahu a jediné co nešťastníkovi zůstalo, je větší atraktivnost pro predátory.

Závěr

Ještě jsme neodpověděli na otázku, kterou jsme si položili v úvodu - proč tolik humbuku kolem kropenatého bříška jednoho ptáka? Nejspíš proto, že těch, kteří v dobré víře do sebe ládují melanin, je hodně a že se teď obávají, zda by s tím svým nemohli dopadnout stejně.

Literatura

Rocio Nigro et al, A case of melanism in a Gentoo Penguin (Pygoscelis papua) at Esperanza/Hope Bay, Antarctica, Polar Biology (2023). DOI: 10.1007/s00300-023-03190-0

Evolutionary Applications 29. 8. 2022.

Ukázku experimentu matky přírody s melaninem z našich luhů a hájů nám do redakce poslal Martin Smatana. Čierna divá kačica fotografovaná pri riečke Domanižanka 3.4.2020 pri hlavnej prechádzkovej trase, ktorá vedie cez Považskú Bystricu.

Foto: M. Smatana

Foto: M. Smatana

Škoda Martine, že jsi kachnu neodchytil a neudělal experiment s jejím potomstvem. Byla ideálním genetickým modelem pro studium konkrétní genové oblasti. Jako „vlastníka“ takového modelového organismu by o Tebe byl zájem a nabídka pokračovat ve studiu na některé z univerzit by se Tě neminula. Nejspíš jsi promarnil životní šanci. Rozhodně bys byl slavnější, než autorka „vědeckého“ článku o tučňákovi. Vše v dobrém, Josef.

Do redakce nám přišel další příklad melanismu. Protože v diskusi obrázky přidávat nejde, doplňujeme  ho do článku. Oběma fotografům děkujeme za zaslání.

Foto: Matej Čiernik

Čierny káčer na žilinskej priehrade, pár desiatok kilometrov proti prúdu Váhu od Domanižanky. Objavil sa tam v roku 2021, bol od ostatných kačiek dosť odháňaný, ale vlani tam mal tuším aj frajerku. Toho roku som ho ešte nevidel.