Josef Pazdera

Včelí radovánky probíhají za letu. Dánsko-australsko-americký tým nyní zveřejnil výsledky svého několikaletého včelího „šmírování“. Ve zprávě se konstatuje, že trubci svou vyvolenou při aktu obdarovávají nejen spermiemi, ale i notnou dávkou oslepujícího toxinu. Proč to dělají?

Z ostatků plaza nalezených v Severní Americe paleontologové usoudili, že jde o dosud neznámý druh pterosaura z doby křídy. Dostal jméno Cryodrakon boreas.

Tým patologů a biologů z Missouri, Ohio a Floridy odhalil, že „tyranský královský ještěr“, prohánějící se před 67 miliony let Amerikou, si v případě potřeby uměl chladit a ohřívat mozek. I toto jeho anatomické vylepšení mu nejspíš dopomohlo získat pozici vrcholového predátora a trůn krutovládce souše pozdní křídy.

Když přežijeme infarkt, začne se tvořit v místech, kde bývaly svalové buňky, jizva. Přijít o část svalových buněk by mnohdy ani tak nevadilo, jako to, že místem přeměněným ve vazivo se přestávají šířit pokyny ke smrštění do okolí. Rozhádaný sval, kde část táhne hot a druhá čehý, se rychle unavuje a má tendenci stávkovat zastavením.

Metody odhalující vadné geny se množí jak houby po dešti. Poruchy, které lze jimi detekovat se už počítají na tisíce. Rozšíření diagnostiky do praxe nebrání ani tak vlastní provádění DNA testu, jako spíš získávání buněk plodu, na nichž lze takové vyšetření provést a aby to bylo pro něj i matku bez rizika.

Není to tak dávno, co naši předci považovali skot za božský dar. Asi proto, že je svým masem a mlékem byl schopen uživit a jako bonus v podobě hnoje s metanem vracel půdě humus a úrodnost. S nástupem křesťanství skot začal upadat v nemilost. Nově jsme mu přisoudili roli škůdce, který nás svým říháním a pšoukáním postrkuje do pekel otepleného klimatu. Reputaci všemu rohatému by teď mohly vylepšit olivíny.

Když říkáme, že nás bolí žaludek, většinou to s ním moc společného nemá, ale se střevem ano. Teď vědci přišli na způsob, jakým se zažívací trakt jedům umí bránit. Hází své buňky „přes palubu“.

Proč mají ptáci peří barevné a vzorované? No přece aby byli stealth a nebudili pozornost predátorů a také, aby se zalíbili samičkám. Teď nám k tomu vědátoři z Ghentu přidali další důvod.

Těm, kteří si rádi dělají selfíčka s transparenty na chladicích věžích, poněkud klesla popularita poté, co se jejich alternativy ukázaly být nereálné anebo jen za cenu výrazného poklesu ekonomiky, snížení životní úrovně spolu s návratem ke spalování fosilních paliv. Možnost vycouvat ze šlamastiky po anglicku nabídla nedávná klimatologická studie, a tak se odstavení atomovek pomalu odsouvá do ztracena a prioritou a cílem se stává boj proti klimatické změně s globální výsadbou miliard stromů.

aneb jak padl jeden z dlouho tradovaných šlechtitelských mýtů.

Kdo někdy kvasil rybízák v darovaném demižónu, i po letech zjistí, že v něm původní majitel měl benzín. Stejně tak hospodyňky dobře vědí, že jahodovým jam ve sklenici po kyselém zelí, to pravé ořechové není, protože sklo je pórovité. Ze zprávy britských vědátorů nyní vyplynulo, že škodit nám mohou i nádoby, do nichž se dává stále to samé a jichž se lidská ruka ani nedotkla.

Nález femuru opeřence v jeskyni Taurida podal svědectví o tom, že v pleistocénu se i náš kontinent chlubil dvounohými monstry velikosti ledního medvěda. Vědci jim dali jméno Pachystruthio dmanisensis.

Voda se stává stále vzácnější a národohospodáři ji řadí mezi strategické suroviny. Většina snah omezit její spotřebu se točí okolo našich domácností. Vylepšují se pračky, podporuje se využívání dešťové vody, budují se recyklační stanice a samostatné okruhy pro toalety,… To vše je chvályhodné, nicméně v porovnání s potřebou hlavního konzumenta to představuje jen příslovečnou kapku v moři. Devadesát procent spotřeby vody a tím i úbytek zásob sladkovodní vody, včetně dopadu na zintenzivnění sucha, má na triku zemědělství.

Ve Skotsku říkají tuleňům selkie. Je to ze staroskotštiny a kromě zvířete znamená i bytost žijící jako tuleň v moři, ale když si svlékne kůži, stává se člověkem. Britští výzkumníci nyní zjistili, že na tom možná něco je.

Všichni tak nějak předpokládáme, že s novými lékařskými postupy se zlepšuje i standard péče o zdraví našich tělesných schránek. Nemusí to ale být pravda, na vině jsou „medical reversals“.

Zhruba dvěma třetinám pacientů, kterým z nějakého důvodu náhle selžou ledviny, se v těle nahromadí tolik tekutiny, že jim hrozí poškození dalších orgánů. Kritická situace se na jednotkách intenzivní péče řeší dialýzou. Enormní tlak, který by jinak poškodil plíce, se tím zažehná, nicméně jeho náhlé snížení nesvědčí srdci.

Je to k až k nevíře. Nejen o kvalitě vědecké studie, ale i o důvěryhodnosti časopisu, rozhoduje „prkotina“ - pomlčky.

Říká se o nich, že jsou svatým grálem rekonvalescentní medicíny a tak trochu jako věc Makropulos. Umí nahradit opotřebované buňky a prodloužit život. Kmenové buňky jsou nejhledanějším pokladem buněčných biologů. Každou chvíli se z odborné literatury dozvídáme, v jakém že dalším typu tkáně je vědci objevili. Tentokrát je to placenta a mohlo by jít o skutečnou trefu do černého.

V dobré víře, že si tím snížíme riziko infarktu, si ho dnes sám ordinuje kde kdo. Miliony lidí ho na zažehnání zvýšeného rizika kardiovaskulárních problémů dostávají na předpis. Výsledky nových studií ale dávají tušit, že u mnohých osob převládají jeho negativa nad pozitivy.

Kdyby jen nefungovalo, horší je, že až příliš často má za následek nezáviděníhodné komplikace.

Kanál nezní zrovna moc libozvučně a lze si pod tím představit ledasco. Tentokrát bude řeč o „dírkách“ v bičících spermií s funkcí spínače forsáže motility. Lze si je představit také jako potrubní poštu, která poslům lásky zvěstuje něco jako: „Jsi blízko, Ty to dáš“! Lenošivé spermie taková informace nejen potěší, ale i povzbudí k činnosti a také určí směr, kterým je třeba se vydat.

Z vykácených lesů budovy a nábytek prakticky nejsou.

Extrémní přátelskost a nutkavá potřeba milovat každého na potkání, i tak se dá stručně charakterizovat Williamsův syndrom. „Wilík“, jak se mu familiárně přezdívá, je jakýsi opak autismu a protiklad Aspergerova syndromu, při němž dotyčný navazuje sociální komunikaci a přátelství zřídka a obtížně. Nemoc postihuje přibližně jedno z 10 000 dětí. Příčinou je výpadek několika genů na sedmém chromozomu. Ztrátu funkčnosti se nyní vědcům podařilo eliminovat.

Dánské ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat studii dopadu používání plastových nákupních sáčků na „zdraví“ naší matičky Země. Výsledky Dánové zveřejnili v publikaci „Life Cycle Assessment of grocery carrier bags“. Vyplývá z ní, že z environmentálního pohledu jsou plastové sáčky tím nejrozumnějším řešením a že aktivisty propagovaná náhrada organickým výrobkem z bavlny je totální ptákovina.

Autoimunitními chorobami trpí něžné pohlaví mnohem více než my, muži. Příkladem je nemoc zvaná lupus. I když postihuje hlavně kůži, umí se vyřádit i na kloubech, srdci, plících a ledvinách. Proč ale je u žen devětkrát častější? Záhadu nyní rozluštil tým Američanů z Michiganu a Clevelandu za přispění Číňanů z Lékařské vojenské univerzity v Xi’an.

Práce popularizátorů vědeckých poznatků mnohdy spočívá v přečtení haldy odborných statí, než se jim podaří porozumět odborné hantýrce a významu cizích termínů, aby z toho pak dokázali vyprodukovat text, z čehož si odnesou něco i ti, kteří jsou v dané vědecké oblasti laici. Teď se zdá, že je brzo nahradí AI.

Superbugs

Strom lidského bytí dostává další větev. Na Filipínách vědci objevili kosterní ostatky asi metr dvacet vysokých bytostí. Nejspíš patří dosud neznámého druhu pravěkého člověka, podobného tomu z ostrova Flores. Podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis.

Vyřazení genu z činnosti je v molekulární medicíně tím nejjednodušším zákrokem. Američtí vědci nyní přichází s tvrzením, že se jim utlumením jediného genu daří u myších seniorů zlepšit jednu z hlavních oblastí psychiky - kognitivní funkce. To znamená paměť, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací. Stejný gen máme i my...

Geny nám rozhodují o ledasčem a tak by by bylo s podivem, kdyby nestrkaly prsty i do naší artaktivity. Qiongshi Lu, vedoucí vědecký pracovník na University of Wisconsin-Madison, se zajímavým způsobem pustil do odhalování míst v genomu, které rozhodují o tom, zda naše tvář bude v dospělosti už na první pohled atraktivní.

Tým z NASA a MIT vyprojektoval a odzkoušel revoluční typ křídla. Je sestaveno ze stovek malých identických dílů. Změnu směru letu lze u něj zajistit upravením polohy vzájemně propojených dílců. Unifikované stavební prvky by dovolovaly robotizaci výroby, zjednodušila by se údržba a zlevnily letenky. Testy křídla již proběhly v aerodynamickém tunelu NASA a o novince v superlativech píše odborný časopis Smart Materials and Structures.

Probiotika jsou živé mikroorganismy, od nichž očekáváme, že příznivě ovlivní naše zdraví zlepšením rovnováhy střevní mikroflóry. Ze všech stran slýcháme, že když nepomohou, neuškodí. Z americké studie, v níž výzkumníci použili probiotika užívaná v Evropě, ale vyplývá, že to nemusí být pravda.

Ledovec Jakobshavn je mediální hvězdou. Záběry na něj chybí jen v málo kterém programu věnovaném globálnímu oteplování. Hrozivá na něm je rychlost s jakou mizí. Uvádí se, že patří k hrstce nejrychleji tajících a zmenšujících se ledových uskupením na Zemi. Z výzkumu NASA ale nyní vyplynulo, že se ledovec zvětšuje.

Moderní medicína toho má na mírnění utrpení hodně. I na to duševní. V naprosté většině se to polyká a jen výjimečně aplikuje potíráním, nebo injekčně. Hitem poslední doby se stávají nosní spreje. Jeden takový už schválila americká FDA. Chmury z depky prý zažene dříve, než bys řekl švec. Není divu, účinnou látkou je esketamin. Od ketaminu, za jehož držení by nás zavřeli, se přitom liší jen v detailech. Psychiatři v Severní Karolíně si řekli, že „dost už bylo chemo“ a zkusili se poprat s bolestí duše elektrickým proudem.

Již jsme tu probírali roboty schopné nahlížet do aktivní zóny zhrouceného reaktoru, robotické muly tahající se s municí a proviantem amerických mariňáků i robo šváby a létající vážky. Na University of Toronto předvedli nanobota pohybujícího se uvnitř živé buňky.

Jak se nutričním doplňkům daří zbavit nás depky? A jak terapeutům? Nová doba si žádá nejen nových činů, ale také umět se vyrovnat se stresem. Ač se to nezdá, deprese je jedna z nejzávažnějších psychických poruch. V Japonsku s ní má zkušenost 7 % dospělé populace, rozvojovém světě 11 %, Francie hlásí 21 %. Na unavenost a ztrátu výkonnosti si bereme potravní doplňky s vitamíny. Pomoc slibují i terapeuté. Velká evropská mezinárodní studie nyní vydala svědectví o tom, jak se jim to nedaří.

Finské výzkumné centrum VTT předvedlo prototyp zařízení, které má ambice provést revoluci v prevenci rakoviny, a výhledově nejen žaludku. Diagnózu stanovuje analýzou dechu.

Mutace nás postihují od nepaměti, mladé i staré a není pochyb o tom, že nám jsou ku škodě. Někdy větší, jindy menší, ale vždy nás to stojí energii, která pak chybí jinde. Tak jako stokrát nic umořilo osla, mutace ubírají na vitalitě a výkonnosti. Některé mutace si organismy napravují v místě, kde se stala chyba, u jiných ze zcela nepochopitelných důvodů, „látají“ až následky. A dělají to tak složitě, že to snese srovnání snad jen s byrokracií jedné nejmenované Unie. Proč se organismy chovají nelogicky?

Myši s vylepšenou sítnicí o fotoreceptorové nanočástice přeměňující vysokoenergetické fotony začaly vidět v NIR spektru, které je pro ostatní savce za hranicí viditelnosti. Normální zrak zůstal pokusným zvířatům zachován a neblahé účinky zákroku vědci na svých super-myších nepozorovali.

O ještě nedávno v reklamě vychvalovaném triclosanu jsme informovali už dvakrát. Poprvé když vyšlo najevo, že mýdla presentovaná veřejnosti jako antibakteriální, ve skutečnosti pro choroboplodné zárodky hrozbou nejsou. Podruhé, když jsme nabyli dojmu, že je někde něco špatně, když se mýdla s triclosanem ve světě zakazují a naše lékárny je doporučují. Tentokrát je článek určen především těm, u nichž je infekce močových cest častým hostem. A pak ještě těm, kteří někdy v budoucnu hodlají dostat boreliózu, spálu, salmonelózu, angínu, případně jinou patálii bakteriálního původu léčitelnou antibiotiky.

Říkalo se mu nemoc galská, francouzská, uherská, příjice, lues, bejel,… Vžil se název z roku 1530 od italského lékaře Girolamo Fracastoro. Napsal báseň o nemocném ovčákovi Syphilus. Příznaky nemoci i to, že pochází z Nového světa, autor popsal s grácií a tak věcně, že to platí dodnes. Jen s viníkem už to je jinak. Pasáček byl ohavnou nemocí potrestán za rouhání se Bohu Slunce. Báseň se už za autorova života stala bestsellerem a dočkala se mnoha vydání. A to i po více než dvou stech letech, jak dokládá pařížské vydání s poznámkami a překladem do francouzštiny. Zářná to ukázka, jak se má dělat popularizace vědy.

Překvapivý poznatek úlohy membránového proteinu měnícího chování buněk imunitního systému má šanci najít uplatnění v novém způsobu léčby autoimunitních zánětů kloubů a pomáhat těm, kterým hrozí kloubní ztuhlost a ztráta pohyblivosti.

K orgánům, které nám s věkem slábnou, patří i mozek. Z porovnání metabolismu mozků u stejně starých osob, vyšly ženy jako vítězky. Umělé inteligenci se obsah jejich mozkoven zdál být o tři roky mladší.

Při vyšetření magnetickou rezonancí byste mohli mít problém.

Po území dnešní Číny se před 160 miliony let snažil poletovat malý čtyřkřídlý dinosaurus. Vědci ho pojmenovali Anchiornis. Tipli byste si, z čeho měl tento tvor peří? Z keratinu jako ptáci, nebo takového, z jakého máme chlupy my, savci?

Svaly musí pracovat, jinak atrofují. Při lenosti majitele, nebo delším upoutáním na lůžko, svalové buňky odumírají programovanou smrtí apoptózou. Biolog z UMass Amherst nás chce o tuto tradovanou „pravdu“ připravit. Podle něj o žádnou programovanou smrt nejde a buňky odcházejí jen tak „na oko“. Svůj zpáteční lístek v podobě jader si dobře schovaly“. Má na to důkaz, a tak se učebnice v kapitole věnované svalům budou přepisovat.

Necelé dva měsíce po zveřejnění zprávy o narození editovaných dvojčat, se dalším rodičům narodilo dítě upravené genovou manipulací. K holčičkám Lulu a Nana přibyl další novorozenec a také jemu (i jeho potomkům) už by neměla tolik hrozit infekce virem HIV a ani nemoci spojené se zlým cholesterolem, jako například infarkt. A podle výsledků pokusů jiných autorů by nejspíš tito jedinci měli být odolnější dokonce vůči choleře, pravým neštovicím, nilské horečce a revmatoidní artritidě. A to vše aniž by museli chodit do lékárny a brát na to léky, nebo dostávat vakcíny.

Výzkumníci z Lékařské fakulty Washingtonské univerzity v St. Louis mají recept, jak přeměnit buňky, aby tvořily inzulín a jsou v tom lepší než všechny jiné od konkurence, které se do kliniky nedostaly kvůli jejich „nezpůsobnému“ chování. Novým způsobem školené buňky už umí citlivě reagovat na kolísavé hladiny glukózy a po transplantaci nemocným myším v nich tvoří inzulín, takřka na doživotně.

Ani ne před týdnem parta Donalda Orta v llinois vylepšila tabáku fotosyntézu, a ten jim nyní roste výš a radostněji. V článku, ve kterém jsme vás o jejich úspěchu informovali, jsme si zaprorokovali, že podobné mutanty můžeme brzo očekávat také u významnějších plodin. Stačilo šest dnů a věštba se naplnila. Čínští vědci zveřejnili, že podobně modifikovanou rostlinu mají také. A není to ani plevelný huseníček, ani tabák, ale rýže a je produktivnější.

Od neuropatologa profesora Koukolíka to slýcháme natvrdo: "Politika si sama selektuje určitý typ lidí". Psychiatr, profesor Cyril Höschl, se vyjadřuje podobně, jen to vztahuje k minulosti: „Jsou mechanismy, které duševně nemocné přímo selektovaly do vůdčích postavení“. Nám, kteří občas chodíme volit, se myslí honí myšlenky, jestli ono to náhodou není nadčasové. To je ale jen jedna stránka věci. Jak se vlastně my, voliči, stavíme k pokleskům politiků?