Jak se můry brání netopýrům?  
Jedny tak a jiné onak.

Zvláště huňatý druh můry ( Periphoba arcaei ) s protáhlými šupinami do podoby tenoučkých vláken plnících funkci akustické kamufláže. Kredit: Thomas R. Neil.
Zvláště huňatý druh můry ( Periphoba arcaei ) s protáhlými šupinami do podoby tenoučkých vláken plnících funkci akustické kamufláže. Kredit: Thomas R. Neil.

I když jsou můry hlavní potravou netopýrů, není pro ně snadné si je ulovit. Ví se to od chvíle, kdy se k jejich výzkumu začaly používat vysokorychlostní kamery schopné snímat i ve tmě. Tak vyšlo najevo, že noční motýli velmi dobře slyší frekvenci netopýřího biologického sonaru a že na takovou hrozbu hbitě reagují. Většinou volí taktiku „mrtvého brouka“ - v letu se náhle „propadnou“, což jim dovolí zmizet z pozorovacího úhlu predátorova doslechu.

 

Antherina suraka  - jeden ze čtyř zkoumaných druhů. Porost na hrudi absorbuje až 85 % zvukové energie echolokačního cvaknutí. Kredit: Thomas R. Neil
Antherina suraka - jeden ze čtyř zkoumaných druhů. Porost na hrudi absorbuje až 85 % zvukové energie echolokačního cvaknutí. Kredit: Thomas R. Neil

Jenže ne všechny můry slyší a hodně jich je doslova hluchých. Ani ty ale nejsou proti svým úhlavním nepřátelům bezbranné. Miliony let evoluce u nich vyvinula pasivní ochranu. Jejich způsobu obrany před hladovými netopýry se podrobně začal zabývat Thomas Neil, z University of Bristol ve Velké Británii poté, co ho na snímku z elektronového skenovacího mikroskopu zaujalo, že šupinky s chloupky na hrudi můr Antherina suraka a Callosamia promethea vypadají strukturně podobně jako vlákna, která jsou součástí izolačního materiál proti hluku.

 

Thomas Neil, University of Bristol. Kredit: T.Neil.
Thomas Neil, University of Bristol. Kredit: T.Neil.

Se svým týmem se rozhodl prověřit, zda chlupatá můří tělíčka jsou sto pohlcovat ultrazvukové cvakání netopýrů a tlumit ozvěny vracející se k uším dravce. Podle druhu netopýrů se jejich echolokační frekvence pohybují od 11 kHz (Euderma maculatum, netopýr Severní Ameriky nazývaný skvrnitý) do 212 kHz (Cloeotis percivali, netopýr z Afriky, zvaný Percivalův).


Soudí se, že u předchůdců netopýrů se echolokace poprvé objevila někdy před 65 miliony let. Jak vidno, ani motýli po tu dobu nelenili a vytvořili si účinnou obranu, která si nezadá s tím, čemu dnes říkáme technologie stealth.

Složené obrazy můry a motýla ukazují, jak akustická tomografie vykreslí  obraz pozorovaného objektu (šedě). Tato technika dovoluje měřit, kolik zvuku se od kterých čístí těla odráží. Kredit: Thomas R. Neil a Marc W. Holderied.
Složené obrazy můry a motýla ukazují, jak akustická tomografie vykreslí obraz pozorovaného objektu (šedě). Tato technika dovoluje měřit, kolik zvuku se od kterých částí těla odráží. Kredit: Thomas R. Neil a Marc W. Holderied.

Měřením v laboratoři vědci dospěli k závěru, že některé druhy hluchých můr zvládají svým porostem absorbovat až 85 procent energie dopadajících zvukových vln.

 

I když denní motýli mají tělíčko také kryté šupinatým chmýřím, jejich porost chloupků není tak hustý. A jak se dalo soudit, významnou akustickou obranu svému nositeli neposkytuje.

Při  pokusech se vědci nerozpakovali některé z můr zbavit jejich tělového ochlupení. To jim dovolilo formulovat závěr, že hebká kamufláž nočním tvorečkům plní funkci širokopásmového (20 kHz – 160 kHz) a vícesměrového ultrazvukového absorbéru a snižuje jim riziko odhalení až o 38 procent.

 

 

Literatura

Thomas R. Neil a kol., Thoracic scales of moths as a stealth coating against bat biosonar, Journal of The Royal Society Interface (2020).

DOI: 10.1098 / rsif.2019.0692

Datum: 26.02.2020
Tisk článku

Malý atlas motýlů - Pawlak Pawel, Pawlaková Ewa
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 212 Kč
Malý atlas motýlů
Pawlak Pawel, Pawlaková Ewa
Související články:

Pamatuje motýl, co se naučil jako housenka?     Autor: Jaroslav Petr (05.03.2008)
Nedobří motýli se nevracejí     Autor: Jan Bílovský (17.12.2012)
Navigace lišajů inspirací pro mikrodrony     Autor: Stanislav Mihulka (20.01.2013)
Martináči, proč máš tak neprakticky protáhlá křídla?     Autor: Josef Pazdera (22.02.2015)
Motýli se vyvinuli až když na Zemi byly květiny. A nebo to bylo jinak?     Autor: Josef Pazdera (14.01.2018)



Diskuze:

Neobvyklá setkání

František Havlíček,2020-03-01 14:22:07

V knize jejíž název jsem uvedl jako napis příspěvku (vyšla v roce 1980), se mimo jiné autor Jan Žďárek zabývá obranou nočního hmyzu proti netopýrům. Podle něj mají největší význam delší chlupy na zadečku můr, specializované útvary na jejich těla zase detekují odkud ultrazvuk přichází a můra se natáčí ke zdroji zvuku zadečkem a mění sklon křídel tak, aby zmenšila odrazovou plochu na minimum. Pokud jí to není nic platné padá k zemi a provádí různé veletoče aby netopýra zmátla unikla z dosahu jeho echolotu. Prostě evoluce můry vybavila technologií stealth

Odpovědět

Evoluce

Tomáš Novák,2020-02-28 14:13:21

...je úžasné, jak důmyslný biologický mechanismus dokáže evoluce vytvořit. A pak si to vysvětlujte kreacionistům :-)

Odpovědět

Jak je to s ultrazvukem?

Lenka Motlíková,2020-02-28 12:13:44

Pan Jack tady nastolil vážné téma. Koukala jsem na několik článků o ultrazvuku (například do Wikiskript) a všude tam píší, že Diagnostické ultrazvuky pracují s frekvencemi 3–10 MHz. Mají to tam také špatně?
U článků věnujících se kavitaci se také píše, že kavitace (což je mechanické narušování povrchu prudkým nárazem kapaliny na předmět) při rozsahu frekvence 20 až 40 kHz jde o rychlé čištění velkých nečistot, v rozsahu 40 až 70 kHz o jemnější čištění a pro 70 až 200 kHz velmi jemné čištění (například optiky). Pokud má pan Jack pravdu, tak to nejen zdravotníci, ale i fyzikové ultrazvukaři to uvádějí špatně. Měli-by to tedy psát tak jak doporučuje pan Jack, nebo ne? Pokud ano, tak je třeba je na to upozornit. Ono to je vůbec zajímavý spor. Pokud se to zavede u ultrazvuku, jak teda potom mám psát, že jsem jela na kole rychlostí většinou v rozmezí 10 - 20 km/hod nebo 10 km/hod - 20 km/hod. Nesmějte se, ony by byly i všechny kuchařky špatně... všechny zdravotnické dotazníky.... texty v motoristických časopisech, myslivost a střelectví,.... chemické tabulky...

Odpovědět


Re: Jak je to s ultrazvukem?

Pavel Hudecek,2020-02-29 10:32:19

Ultrazvukové defektoskopy, stejně jako lékařská diagnostika, používá frekvence v řádu MHz. Jde o to, že vlny musí být dost malé, aby byly vidět malé detaily. Čím menší detaily máme vidět, tím více MHz potřebujeme.

Ke způsobu zápisu: Je tak nějak samozřejmé, že když je pro rozsah, nebo výčet uvedena jednotka jednou, platí pro všechny uvedené hodnoty. Nevím co s tím vy dva máte za problém:-)

Odpovědět

To mate stejne jako datum

M Hejtmanek,2020-02-27 11:44:01

5. - 20. unora 2020 taky neznamena 5. ledna - 20. unora, nebo 5. den naseho letopoctu - 20. unora tento rok ;-)

Odpovědět


Re: To mate stejne jako datum

Jacek Weglarz,2020-02-27 13:58:04

Zdravim.

Vyjadrujete k jiz opravenemu clanku (puvodne bylo „od 11“ bez uvedene jednotky) a vase prirovnani k datumu je neadekvatni (pozn. spravne je 5.–20. unora).

Ja vychazim z uvahy, ze zapisujeme udaje tak, aby nedochazelo k nejednoznacnosti.
Cituji z
http://www.nuov.cz/programy_nzz/pro_editory_NZZ/Files/E_7_Formalni_uprava.htm
...
Rozměry a tolerance
Při psaní rozměrů a tolerancí se ke každému číslu připojuje značka nebo se čísla uvedou v závorce.
20 mm x 50 mm x 120 mm; (20 x 50 x 120) mm
...

Priznavam, ze i kvuli tomuto clanku jsem si to musel konecne podrobneji nastudovat, ale netvrdim, ze mam na 100 % pravdu.
S pozdravem.
Jacek

Odpovědět


Re: Re: To mate stejne jako datum

Milan .trachta,2020-02-27 19:47:07

Pane Jacku, píšete, že redakce opravila. Spíš bych řekl, že upravila, aby to Vám vyhovovalo. Pokud byste se podíval dole do odkazi (DOI) tak byste viděl, že to upravili tak trochu v rozporu s originálem: „… moths provide acoustic camouflage by acting as broadband (20–160 kHz)  „. Také jiní profíci na ultrazvuk zkoumající jiné organismy ve svých pracích uvádějí například: „Zimbabwe were significantly dominated by frequencies between 20 and 60 kHz“ . Odborníci na mikroskopii rovněž v odborných publikacích v těch nejprestižnějších publikacích uvádějí například: ...“emission band = 495–720 nm … „
Také české odborné zdravotní prameny například uvádějí: Vydávaný signál je standardizovaným zvukovým pulsem frekvence 14–110 kHz (kilohertzů, 14 000-110 000 hertzů), délky 0,7-60 ms (milisekund), opakovaný 5-150 krát za sekundu. Intenzita zvuku je přibližně 40-150 dB (decibelů), tlak zvukové vlny 0,1-30 Pa (pascalů), vlnová délka je 0,6-5 mm. Frekvenční rozsah zvuku může dosahovat 0–60 kHz (kilohertzů, 0-60 000 hertzů). 
Rozsah slyšitelnosti je 0,2–200 kHz (kilohertzů, 200-200000 hertzů). Prahová citlivost pro jednotlivé frekvence je značně proměnlivá, nejvyšší zpravidla mezi 20–120 kHz (kilohertzů, 20000-120000 hertzů).
Obávám se že jak tu někdo napsal: 5.–20. února, že to je rovněž adekvátní příklad, stejně jako: rychlost 20–50 km/h… Tolik slov jsem psal abych se zastal redakce, která úpravu provedla kvůli panu Jacekovi, ale bylo to zcela zbytečné.

Odpovědět


Re: Re: Re: To mate stejne jako datum

Jacek Weglarz,2020-02-28 10:20:07

Tak naposledy. Byly tam dve ciselne nejasnosti, ta druha byla sporna, ale vy se chytate te sporne.
Sam uvadite, ze jine odborne zdroje pro takove rejpaly co jsem ja, jeste pro jistotu uvadeji udaje v zavorkach (proc?).
Kdyz je tam zakladni jednotka Hz, dB, mesic, den atd. nemam s tim problem.
Kdyz jsem evidentne nemel pravdu, stacilo mi to napsat a nemuseli to opravovat.

Pozn. Ty vami uvadene odborne prameny zrejme nevidi rozdil mezi pomlckou a spojovnikem.
Preji vsem hezky den.

Odpovědět

od do

Jacek Weglarz,2020-02-26 15:34:52

Moc prosím o správné uvádění čísel (od do; 20–160 kHz, je myšleno jako 20 kHz – 160 kHz nebo 20 Hz – 160 kHz?).
Děkuji.

Odpovědět


Re: od do

Josef .pazdera,2020-02-26 16:46:41

Čísla uvedená v závorce: (20–160kHz) se obě vztahují k tomu "kHz". Jinak by autoři ve své publikaci psali (20 Hz – 160 kHz). To co biologové zkoumali, jsou totiž frekvence, na nichž pracuje netopíří biosonar. 20 kHz se někdy uvádí jako práh slyšitelnosti lidského ucha, proto většina z nás netopíří skřeky neslyšíme. Zvuky na 20 Hz vydávají například velryby protože zvuk o tak nízké frekvenci se dobře šíří vodou.

Odpovědět


Re: od do

Luděk Horáček,2020-02-26 16:47:33

Jednoduše, 20 Hz není ultrazvuk, takže logicky půjde o rozsah od 20 kHz.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace