Josef Pazdera

Když byla Země černá (s chladnoucí lávou a nikde ani rostlinka), oceán zelený (od železa) a nad tím vším se klenula oranžová obloha (bez kyslíku, který jí dává modř), v mělkých vodách již rostly stromatolity. První známky života na Zemi jsou nyní o 200 000 000 starší a stěhují se z Australie do Grónska.

Doba, kdy se věda dala dělat pinzetou a lupou, je dávno ta tam. Dnes už je hlavně o penězích. K čtení genomu potřebujete sekvenátor, na buněčné struktury polarizační a elektronový mikroskop, stáří se určuje hmotnostním spektrometrem a o zkoumání funkcí mozku, ani nemluvě. Bez magnetické rezonance se článek do nějakého serioznějšího časopisu těžko protlačuje. A světe div se. Objev, který náš názor na rozvoj inteligence obrátil vzhůru nohama, se obešel i bez té pinzety. Stačilo pravítko.

Za několik dnů uplyne čtvrt století, co němečtí turisté našli v Rakousku lidské ostatky. Z údajného lyžaře se vyklubal pravěký horal a z místa nálezu výsostné území Itálie. Z nešťastné náhody se stal rituální pohřeb a nakonec vražda. Jako správného tyroláka ho ztvárnili s modrýma očima, jenže v genetické občance má napsáno: hnědooký. Fyzikové určili kde vyrostl, anatomové zase jeho nemoci. Víme, co byl jeho poslední gáblík. Nyní si vědci znovu posvítili na Ötziho oblečení a učinili všelijaké závěry.

Enteritidy nikdy nebyly veselou záležitostí. Často měly na svědomí víc chlapů v plné síle, než kolik jich zkosily střely nepřítele. Infektologům nyní začínají dělat vrásky na čele výsledky studie odhalující nové typy afrických salmonel. Na rozdíl od těch našich, jsou na ně antibiotika krátká a rády si vybírají i tu nejvyšší daň.

Odpovědi na hloupé otázky bývají ty nejtěžší. Tato dala zabrat i astrofyzikům. Nejprve museli zjistit kolik paketů nesoucích tolik energie, aby mohla přivodit zarudnutí pokožky, pochází od našeho Slunce, kolik od jiných sluncí a objektů v naší galaxii a také kolik jich přilétá z dálav za naší galaxií. Odpověď přináší nejnovější číslo časopisu The Astrophysical Journal.

Celosvětově to jde se včelami s kopce. Výzkum na zlepšení stavu toho zatím moc nenabídl a když, tak si doporučení často protiřečí. Jen v jedné věci jsou odborníci zajedno. Doporučují eliminovat rizika napadení včel ektoparazity aby silný včelí organismus měl více šancí ustát virové nákazy a nezajít na záhadný syndrom zhroucení včelstva. V praxi se používají přípravky na bázi chlorothalonilu. Nikdo proti nim zatím nic vážnějšího neměl, až dosud.

Ketokarotenoidové pigmenty najdeme v tělech ptáků na dvou různých místech a se zcela odlišnými funkcemi. Jako olejové kapičky v oční sítnici a v jasně červených barvách jejich „šatníku“. Ze čtyřnožců jsou to želvy, které mají v oku červené olejovité kapičky a stejně jako pernatci, dávají červený karotenoid na svém těle ostentativně najevo. Obě stvoření tím toho na sebe hodně prozrazují. A na své příbuzné také

Tři novinky, které zaujmou nebo alespoň pobaví.

Jakmile se neurony dostanou do maléru, mitochondrie se jim vymykají z kontroly a musejí se jich zbavit. Přebírají si je od nich astrocyty. Nejsou to uklízeči, ale opraváři nefunkčních mitochondrií, které pak vracejí neuronům. Tím nervové buňky zachrání, a nás mnohdy také. Metaře tak musíme takřka přes noc překřtít na lékaře. Výměna mitochondrií běží pod taktovkou enzymu CD38. Napomoci jí lze i injekčně a to je pro nás, kteří chceme mít mozek soudný co nejdéle, radostná novina.

Na právě probíhající konferenci v kanadském Torontu věnované Alzheimerovi, což je už tradičně největší světové fórum věnované demenci, vzbudilo zájem vystoupení amerických psychiatrů z Columbia University. Hned dvěma nezávislými pracemi potvrdili, jak podle toho, jak se nám přestává dařit rozeznávat pachy, lze bezbolestně předpovědět riziko kvapného úbytku paměti. Třešničkou na dortu toho všeho je, že na to stačí několik minut a víme to nejspíš lépe, než po magnetické rezonanci či rizikovém šťourání se v pacientově mozkomíšním kanálku.

Před několika dny do domu důchodce přiletěla obložená žemle s kuřecím masem, kávička a zákusek. Šlo o první legální maloobchodní droní dodávku na území Spojených států. U zprávy jak vyšité pro okurkovou sezónu, je poněkud překvapivé, kdo že se k letu žvance propůjčil a kdo ho technicky zabezpečoval.

Vyznavači zeleného sportu letos dostali svou kratochvíli až na olympijské hry. Letní olympiáda v brazilském Rio de Janeiru tak bude mít golf jako disciplínu. Na přelomu tohoto roku dostanou sportovci ještě od novozélandské společnosti novou hračku – osobní létající přemísťovadlo.

Akademici z Washington University School of Medicine v St. Louis se spojili s praktiky ze společnosti Cytex Therapeutics Inc. v Durhamu v Severní Karolíně a je z toho pro autory sláva v podobě publikace vydávané americkou Akademií věd a pro pacienty alternativa kovové hlavice kyčelního kloubu.

To je ale hloupá otázka. Přece k ochraně před predátory! To je sice pravda, ale nebylo tomu tak vždy. K zásadní změně našich představ přispěla 260 milionů let stará fosilie, našel jí osmiletý capart.

Vědci z Virginie si vysloužili posměch za "objev", že v městských aglomeracích roste agrese. To jejich kanadští kolegové z McGillovy univerzity letos přišli se zajímavějším, ale i kontroverznějším tvrzením. Měšťáci prý mají před venkovany v chytrosti navrch. Logicky se tak mělo za to, že přechod způsobu života na městský s sebou ponese něco, co se korektně označuje pojmem „volnější partnerské vztahy“. Výzkumníkům z University státu Illinois se ale nyní nic takového nepotvrdilo. Ve třetím nejlidnatějším městě USA (Chicagu) se páry nepodvádějí. Jestli ono to nebude tím, že sledovali Falco peregrinus?

Z filmů a reklam jsme nutně museli získat dojem, že dinosauři byli hluční a že na všechno kolem i na sebe, stále jen řvali. Teď to vypadá, že spíš jen tak slabě mumlali a nebo vrkali se zavřenou tlamou. K takovému závěru dospěli američtí ornito-paleontologové v článku v srpnovém vydání časopisu Evolution.

Daleko za Apalčskými horami, v bývalé domovině Siouxů, zemi zvané Iowa, žil byl mladík jménem Chi-Fu Yen. Pocházel ze Země středu a sobě rovných spolupracovníků vyhledal mezi poddanými královně Viktorii. Čtveřice vandrovníků (elektrikář + toxikolog + veterinář + astronom) dala vznik objevu, kvůli němuž se země proslulá především pěstováním kukuřice, možná stane slavnou odhalením příčiny hromadného hloupnutí.

Pro většinu z nás je hepatitida nemoc špinavých rukou a narkomani že ji mají ze špinavých jehel. Nás, co si po záchodě myjeme ruce a nic si nepícháme, by se zase až tak moc týkat neměla. Světová zdravotnická organizace to ale vidí jinak.

Z hladu ročně umírá okolo šesti milionů dětí. Ve jménu jednoho boha se válčí proti druhému a kvůli migraci to v řadě koutů světa hrozí ekonomickým kolapsem. Je až s podivem, kolik vědců se za této situace v EU věnuje zjišťování inteligence goffinů z Tanimbaru, hovniválů z Afriky...

Než lék, nebo léčebný postup se stanou legálními, provádí se s nimi řada testů. Zprvu na buňkách, pak na zvířatech a nakonec i na člověku. V USA povolování spadá pod instituci Food and Drug Administration. I když FDA disponuje celou řadou svých vlastních laboratoří a odborníků, na složitější kauzy si sestavuje týmy specialistů z řad ústavů a universit. Teprve až se jí sejdou stanoviska posuzující problém ze všech možných stran, včetně jeho etického rozměru, je pokusničení na lidech legislativně povoleno, nebo zamítnuto. Je zřejmé, že v případě žádosti na úpravu genomu, je situace zvláště choulostivou.

Světový rekord dnes vytvořil elektromobil švýcarských studentů. Jejich závodní formule váží jen jako dvě dospělé osoby a s náhonem na všechna čtyři mu na dosažení stokilometrové rychlost stačí hokejové hřiště. Na šířku!

Leukosomy jsou popisovány jako světlé složky tmelící úlomky původní horniny. Většinou se skládají z kyselého plagioklasu, draselného živce, křemene a v menším množství slídy. Původně geologický termín, si nyní vypůjčili američtí výzkumníci z Houstonu. V jejich podání jsou leukosomy imitací bílých krvinek a pomocníkem pacientů, jimž se jejichž imunitní systém pobláznil. V těle se chovají jako trojští koně a protože jde o nano-medicínu, chtějí-li vědci zdůraznit jejich funkci, nazývají je „nano-trojany“.

"Za čtrnáct dnů se mi přijďte ukázat. Když se to nezlepší, předepíšeme roupy nebo škrkavku." Nejnovější poznatky z výzkumu naznačují, že i tak by mohla vypadat návštěva u revmatologa.

My, co věříme v evoluci, jsme vlastně také rybami. Jen jsme kdysi vylezli na souš a už si to, jako třeba velryby a delfíni, znovu nerozmysleli. Když se to tak vezme, tak zjištění, že ti ve vodě dovedou číst v tvářích těch na suchu, zase až takovým překvapením není. A nebo je?

O rozum připravuje už asi čtyřicet milionů smrtelníků, presidenty nevyjímaje a tak si patologové jeho označení zkracují na familiární „AP“. Řeč je o amyloid beta peptidu, který je hlavní složkou plaků senility. Z amerického Massachusetts a australského Melbourne nyní přichází zpráva, že amyloid, kterého jsme měli za zloducha, se ve skutečnosti chová jako Jekyll a Hyde. Kromě zosobněného zla, má i svou lidskou tvář. Je našemu mozku přirozeným antibiotikem.

Také doma nemáte Richebourg Grand Cru ročník 1979? Nevadí. Nemusí to trvat dlouho a vyhlášené skvosty budou v prodeji za cenu o několik řádů nižší. Investice do archivních vín se začíná jevit jako riskantní podnik a miliardy na účtu by také nemusely být podmínkou, aby člověk mohl po jazyku poválet nejdražší moky světa.

Nový objev formování oblačnosti snižuje vliv antropogenní činnosti a má nakročeno do jisté míry znevážit klimatologické oteplovací předpovědi.

Teorie, že komety roznášejí život dostala další silnou podporu. Jsou nositelkami aminokyseliny glycinu a fosforu.

Mikrobiologové z amerického Seattle zjistili, že některé z bakterie vegetující na listech, se chovají jako přirozené hnojivo. Dokáží totiž stejné věci, jako zvládají bakterie v půdě a kterým říkáme hlízkové - zásobit rostlinu „vzdušným“ dusíkem. Výsledkem je efekt srovnatelný s aplikací guana. Možná pěstitele rostlin čeká technologická změna, která snese srovnání s průmyslovou revolucí. Každoroční rozvoz mnoha tun objemových hnojiv na pole by mohl vyjít nastejno, jako postřik několika gramy bakterií.

Před nějakou dobou jsme vás již informovali o mikroskopu, který se dal nosit téměř všude. Vážil jen 46 gramů, neměl čočky a byl nejlehčím na světě. Teď Američanům prvenství sebrali Italové. A nijak při tom netroškařili. I když ten náš evropský už má dokonce i čočku, místo desítek gramů váží jen jejich zlomek. A vejde se i do peněženky. Je totiž menší než kreditní karta a také je tak tenký. Časem by měl být doslova za babku.

Před čtrnácti dny jsme vás informovali o plazu s hlavou jako kladivo z něhož se vyklubal nejstarší vegetarián všech dob, potulující se na jihu Číny před dvěma sty miliony let. Nyní čínští paleontologové ještě přitvrdili. Ohlásili nálezy fosilizovaných mnohobuněčných organismů v usazenině staré 1,5 miliardy let. V té době, alespoň podle toho, co píše v knihách, složitější život ještě neměl na Zemi co pohledávat. První komplexní organismy měly totiž být o 1000000000 let mladší.

Mikel Delgado je adeptka na dráhu vědkyně na University of California. U veverek objevila, že ocasem dávají najevo své rozpoložení. Při zklamání mrskají svojí huňatou pýchou jinak než obvykle.

Proti gustu, žádný dišputát. Co všechno ale někteří z nás pozřou, nad tím zůstává rozum stát. Tak třeba v zažívacím traktu Američanů se každoročně ocitne tři a půl tisíce baterií a zdaleka přitom nejde jen o děti. Všem těmto gurmánům by od nynějška měl pomáhat zůstat dál mezi živými, minirobot. Vyvinuli ho v dílně Massachusettského technologického institutu a zajímavém na něm je, že se polyká.

Podle australských a amerických geoinženýrů jsme tu před zhruba třemi miliardami let měli atmosféru o polovinu „lehčí“. Klimaprognostici tehdejšího vývoje prý ve svých výpočtech budou muset udělat veletoče a zásadních změny doznají i představy o možném vývoji života na jiných planetách ve vesmíru.

Bicykl nebo- li velocipéd je vynikající přibližovadlo. A když se k němu ještě přimontuje elektromotor s baterií, tak už nemá chybu.

O jednom předloňském omylu z něhož se vyklubal první býložravý mořský plaz. Žil na území dnešní Číny před více než dvěma sty miliony lety.

Také to máte ve zvyku říkat? Pak je potřeba číst dál, abyste v diskusích nebyli za... no řekněme „císaře pána“.

Řadu problémů, které nás ve stavu bez tíže potkaly, se podařilo vyřešit, nebo se našel způsob, jak je mírnit. Úbytek svalové hmoty si astronauti kompenzují cvičením. Řídnutí kostí lze eliminovat aktivací osteblastů a osteoklastů vibracemi,... V jakém stavu ale budou mít lidé, kteří se vydají na Mars, játra? Myši totiž i po krátkém pobytu v místech bez přitažlivosti vykazují známky začínajícího procesu vedoucího k jejich nenapravitelnému poškození.

Dinosauří zkázu jsme připisovali srážce s vesmírným tělesem. Nyní vědci zjistili, že začátek jejich konce začal mnohem dříve. 50 milionů let před tím, než Zemi pustošily následky dopadu Chicxulubského impaktu.

Rostlinné tuky chrání cévy protože obsahují až o 67 % méně nasycených mastných kyselin než máslo. Jsou proto vhodné pro péči o zdravé srdce. Slýcháme to tak často, že jen hlupák by nezaměnil máslo za lehce roztíratelné náhražky. Staronová studie, beroucí v potaz úmrtnost na infarkt ale žádnou ochranu rostlinným tukům nepřisoudila. Mají-li američtí autoři pravdu, jsme nejspíš oběti sofistikované reklamy a za těch zhruba čtyřicet let jsme jejímu kouzlu už začali i věřit.

Z americké studie, jejíž výsledky včera zveřejnil časopis „Cell Reports“ vyplývá, že nízká dávka lithia prodlužuje život nejen kvasinkám, ale i hlístů a ovocným muškám. Vědci se netají myšlenkou prodlužovat poznaným mechanismem i život lidský.

Každý kousek materiálu, který je v letadle navíc, zvyšuje náklady na provoz i emise. Ze spolupráce NASA s Boeingem vzešel návrh extra lehkého křídla. Jde o zcela novou koncepci, než jakou jsme u komerčních dopravních letadel zvyklí vídat. Křídlo je tak tenké, že musí mít podpěru.

Průkopník genetických modifikací a syntetické biologie, nositel řady ocenění a první člověk, kterému se podařilo v laboratoři sestavit funkční genom, ohlásil další ze svých objevů. Informuje o něm i prestižní časopis Science.

Živočich podobný jednorožci se na Zemi vyskytoval. Šlo o tvora příbuzného nosorožcům. Z provedeného radiokarbonového datování lebky nalezené v Kazachstánu vyplývá, že žil ještě v době před 29 000 lety. Ve stejnou dobu jako pravěcí lidé.

Když se budeme chtít v češtině něco dovědět o SCAMP, přítel Google nám nabídne kojenecké tepláky s emblémem robot. Nebude tak úplně vedle. Nejnovější počin výzkumníků ze Stanford University se tak jmenuje také. Jen místo tepláků je jakýmsi křížencem dronu s lezcem.

Přeložit se to dá jako těhotenství s vícero otcovstvím. O jednom takovém případu nyní referují i tak seriózní tiskoviny, jakými jsou anglický Independent, The Guardian, Fysorg,... Jsou ale stejnopohlavní dvojčata z Vietnamu, která mají každé jiného tatínka, opravdu takovou raritou?

Endometrióza a chytridiomykóza znějí podobně, ale společného nemají zhola nic. Leda snad, že v obou případech jde o chorobu. Jedna dělá ženy atraktivnějšími pro muže, druhá vylepšuje šance žabím samečkům.

Oteplení nám mělo hrozit především suchem. Podle nejnovější zprávy australských vědců ale narůst tepla zvýší též vlhkost ovzduší a zajistí nejsušším oblastem planety více srážek.

Inženýři z Iowa State University vyvinuli pružnou plachtu protkanou malými strukturami vyplněnými tekutým kovem. Dokáže před „očima“ radaru zamaskovat objekty jakéhokoliv tvaru.

Oxidem manganičitým rozdělávali oheň. Vynález „zapalovače“ nikdo nepřevzal a s jejich odchodem ze scény upadl na padesát tisíc let v zapomnění.