Josef Pazdera

O jednom předloňském omylu z něhož se vyklubal první býložravý mořský plaz. Žil na území dnešní Číny před více než dvěma sty miliony lety.

Také to máte ve zvyku říkat? Pak je potřeba číst dál, abyste v diskusích nebyli za... no řekněme „císaře pána“.

Řadu problémů, které nás ve stavu bez tíže potkaly, se podařilo vyřešit, nebo se našel způsob, jak je mírnit. Úbytek svalové hmoty si astronauti kompenzují cvičením. Řídnutí kostí lze eliminovat aktivací osteblastů a osteoklastů vibracemi,... V jakém stavu ale budou mít lidé, kteří se vydají na Mars, játra? Myši totiž i po krátkém pobytu v místech bez přitažlivosti vykazují známky začínajícího procesu vedoucího k jejich nenapravitelnému poškození.

Dinosauří zkázu jsme připisovali srážce s vesmírným tělesem. Nyní vědci zjistili, že začátek jejich konce začal mnohem dříve. 50 milionů let před tím, než Zemi pustošily následky dopadu Chicxulubského impaktu.

Rostlinné tuky chrání cévy protože obsahují až o 67 % méně nasycených mastných kyselin než máslo. Jsou proto vhodné pro péči o zdravé srdce. Slýcháme to tak často, že jen hlupák by nezaměnil máslo za lehce roztíratelné náhražky. Staronová studie, beroucí v potaz úmrtnost na infarkt ale žádnou ochranu rostlinným tukům nepřisoudila. Mají-li američtí autoři pravdu, jsme nejspíš oběti sofistikované reklamy a za těch zhruba čtyřicet let jsme jejímu kouzlu už začali i věřit.

Z americké studie, jejíž výsledky včera zveřejnil časopis „Cell Reports“ vyplývá, že nízká dávka lithia prodlužuje život nejen kvasinkám, ale i hlístů a ovocným muškám. Vědci se netají myšlenkou prodlužovat poznaným mechanismem i život lidský.

Každý kousek materiálu, který je v letadle navíc, zvyšuje náklady na provoz i emise. Ze spolupráce NASA s Boeingem vzešel návrh extra lehkého křídla. Jde o zcela novou koncepci, než jakou jsme u komerčních dopravních letadel zvyklí vídat. Křídlo je tak tenké, že musí mít podpěru.

Průkopník genetických modifikací a syntetické biologie, nositel řady ocenění a první člověk, kterému se podařilo v laboratoři sestavit funkční genom, ohlásil další ze svých objevů. Informuje o něm i prestižní časopis Science.

Živočich podobný jednorožci se na Zemi vyskytoval. Šlo o tvora příbuzného nosorožcům. Z provedeného radiokarbonového datování lebky nalezené v Kazachstánu vyplývá, že žil ještě v době před 29 000 lety. Ve stejnou dobu jako pravěcí lidé.

Když se budeme chtít v češtině něco dovědět o SCAMP, přítel Google nám nabídne kojenecké tepláky s emblémem robot. Nebude tak úplně vedle. Nejnovější počin výzkumníků ze Stanford University se tak jmenuje také. Jen místo tepláků je jakýmsi křížencem dronu s lezcem.

Přeložit se to dá jako těhotenství s vícero otcovstvím. O jednom takovém případu nyní referují i tak seriózní tiskoviny, jakými jsou anglický Independent, The Guardian, Fysorg,... Jsou ale stejnopohlavní dvojčata z Vietnamu, která mají každé jiného tatínka, opravdu takovou raritou?

Endometrióza a chytridiomykóza znějí podobně, ale společného nemají zhola nic. Leda snad, že v obou případech jde o chorobu. Jedna dělá ženy atraktivnějšími pro muže, druhá vylepšuje šance žabím samečkům.

Oteplení nám mělo hrozit především suchem. Podle nejnovější zprávy australských vědců ale narůst tepla zvýší též vlhkost ovzduší a zajistí nejsušším oblastem planety více srážek.

Inženýři z Iowa State University vyvinuli pružnou plachtu protkanou malými strukturami vyplněnými tekutým kovem. Dokáže před „očima“ radaru zamaskovat objekty jakéhokoliv tvaru.

Oxidem manganičitým rozdělávali oheň. Vynález „zapalovače“ nikdo nepřevzal a s jejich odchodem ze scény upadl na padesát tisíc let v zapomnění.

„Nic víc a nic míň, tak akorát, nic tomu nechybí“... zpíval v Praze Filip Topol se svými Psími vojáky. Stejná písnička nyní zaznívá od výzkumníků ze Stanfordu. Když je embryo v pohodě a nic mu nechybí, pak je tuhé "tak akorát". Nic víc prý u něj zjišťovat netřeba, aby se u něj zjistilo, zda je pro matku skutečně to pravé. Test je rychlý, nic nestojí a tak by jeho brzkému zavedení do kliniky nemělo stát nic v cestě.

Právě takovými formulacemi nás nyní nezačnou masírovat prodejci potravinových doplňků. Nebude to pravda, ale nebude to ani lež.

Trnovka arktická alias „mořský motýl“

Protéz je celá řada i těch robotických. Až dosud se s nimi ale počítalo jen jako s náhradou chybějící končetiny. Co když ale místo náhrady se jim dostane té cti, že budou moci být doplňkem a jako další končetina budou vypomáhat té zdravé?

Poněkud v rozporu s všeobecným přesvědčením o výhodnosti velkých mozků jsou štědře obdaření savci osudu ptáka Dodo a dinosaurů mnohem blíž, než ti s mozky titěrnými. Podle včera zveřejněné studie mají savci s velkými mozky nejen tendenci být chytřejší, ale statisticky čelí většímu riziku, že vymřou.

aneb O nespravedlnosti při onemocnění virem HPV, genitálními bradavicemi a rakovinou krku

Vodotěsné svítící růže vypěstované v Jižní Korei se pod názvem Light Rose Garden vydaly na světové turné. První zastávkou je Hongkong. Podle sdělení organizátora akce Jung Yong Jin(a) vysázeli v Centrálním parku dvacet pět tisíc růží s hustotou 25 rostlinek na každé tři metry čtvereční plochy.

Ellen Martinsenová studovala malárii u ptáků ve washingtonské zoologické zahradě. U tamních komárů zjistila parazita, který se v Americe neměl vyskytovat. Napadá totiž vysokou - jelence. Nemoc je rozlezlá od severu po jih USA. Zvířata z Ameriky jsme si dovezli i k nám, většinou jim ale postaru říkáme jeleni virginští. Má i naše spárkatá zvěř malárii která neměla existovat?

Pohlavní chromozom Y máme spojen se symbolem mužství. A proč by ne, když je nositelem pokynů pro tvorbu varlat a spermií. Genetikům se podařilo důležité geny obejít a nebo přehodit na jiný chromozom. Myšákům, zcela zbaveným jejich „Y chlouby“, se vede dobře, dokonce mají i potomky. A protože stejné geny pro plodnost mají i muži, media to interpretují jako podporu teorie zmenšujícího se Y chromozomu až do jeho úplného vymizení s koncem éry mužů v populaci.

Věštkyně a básníci svorně tvrdí: „Tvář je otevřená kniha a kdo v ní umí číst, dokáže na první pohled odhadnout, s kým má co do činění“. Článek v nejnovějším čísle časopisu Biology Letters jim dává za pravdu.

Má, nemá, má, nemá… tak trochu jako dětská říkanka vyznívaly závěry bádání různých týmů snažících se najít v zebřích pruzích funkci kamufláže. Když se nyní přírodovědci na pruhované obrázky podívali schopnostmi lvího a hyeního zraku, sto let diskutovaná a současně také jedna z nejuznávanějších představ k čemu pruhy zebrám jsou, se otřásla v základech.

Úzkým hrdlem láhve vzniku inteligentních bytostí ve vesmíru, je nestabilní prostředí v nejranějším planetárním stadiu. Paradoxně je tedy tím největším nedostatkem dostatek času.

Tak zase nic, paní Müllerová. Evropské komise znovu odložila legislativní posouzení nových genových technik. A tak už déle než desetiletí stále není jasno, které rostliny pod předpisy o GMO spadají a které ne. Pokud úřad vyhoví aktivistům alergickým na vědci prováděné změny v DNA a v textu se objeví formulace jako třeba: „vnášení cizorodé RNA provádějící změny v DNA se změnou funkce genů“, v právní nejistotě se ocitnou i techniky uplatňované už starými Féničany.

Osobní zádový skleník filtrující vzduch přes kořenový systém rostlin, má svému nositeli dopřát vzduch prostý škodlivin. Dýchat ho má prostřednictvím obličejové masky.

Při slově biopsie se nám vybaví chirurg skalpelem odřezávající podezřelou tkáň a nebo dlouhá dutá jehla nořící se do ledviny, vaječníku či mozku, aby se po jejím vytažení mohl na odebraný vzorek tkáně podívat patolog v mikroskopu a vyřknout ortel. Již tomu ale tak být nemusí. A nebo alespoň ne vždy.

Studovali brániční kýlu a objevili novou funkci vzácných plicních buněk. To, co zní jako vtip Járy Cimrmana, není z žižkovského divadla, ale z laboratoře lékařské genetiky a týká se to buněk, které nejprve bonzují mozku a pak se pletou do imunity. Nový poznatek by mělo jít využít při léčbě astma.

Vždy nám ji porcují jen na kruhové výseče, tak aby každý dostal část okraje i středu. Co když ale uprostřed té placky je nějaká zálivka, která mi nechutná a někomu jinému ano? A šlo by nějak vyhovět těm, co jim nedrží Corega a rádi by se vzdali křupavého okraje? Řešení se našlo.

Archaičtější neandertálci a denisované v konkurenci s moderním Homo sapies neobstáli a označují se za primitivnější. Mnozí z nás si jako památku na dávné intimnosti nosíme jejich geny v každé buňce dodnes. Nyní vědci prokázali, že nemusí jít jen o velký nos, tvar zubů či jinou podružnost, ale že geny z rodiny TLR nás hendikepují. Znamená to, že rasisté mají pravdu?

Včera na veletrhu v Las Vegas představil světový výrobce dronů Ehang Inc. stroj o němž tvrdí, že je prvním na světě přepravujícím pasažéra.

Ne všichni živočichové jsou u změny pohlaví odkázáni na asistenci chirurgů. Hučky z rodu Crepidula to zvládají samy od sebe. Jde jim to lépe, když si vzájemnými doteky udělají jasno v tom, která bude ženichem a která se promění v nevěstu.

Do rozepří, jak to s živými tvory na planetě dopadne, když se ještě více oteplí, se zapojili už i genetici. V časopisu Molecular Ecology popsali jak otcové, během pár měsíců nabytými zkušenostmi, začnou vybavovat do života své potomky.

Celá desetiletí lékaři vyzývají nemocné se srdečním selháním k tomu, aby drasticky omezili solení. Snaží se nám tím prospět a zachovat při životě. Nová studie ale naznačuje, že právě to nás může stát život.

Cukr chutná nám všem a tak čas vánoční je pro mnohé také prověrkou síly vůle odolat laskominám. My, co naše poklesky nebývají bez následků, máme nyní velkou naději, že s látkou FGF21 by se z problému mohla stát brnkačka.

Komety máme spojené se symbolem svátků vánoc, radosti a zvěstováním mudrcům, že Mesiáš je již na světě. Z článku v nejnovějším čísle časopisu vydávaném Královskou astronomickou společností ve Velké Británii ale vyplývá, že jsou pro život na Zemi spíše hrozbou a to mnohem větší, než jsme si kdy byli ochotni připustit.

Molekulární genetici, toxikologové, forenzní technici, chemici a radiologové, si na australských univerzitách a ústavech špičkovou technikou posvítili na to, čím alternativní medicína uzdravuje. Na léky tradiční čínské medicíny se toho hodně provalilo.

Nejen přenosný, ale i nositelný generátor energie z moči může rozzářit tričko, případně napojit vysílačku a ta pak půl hodiny vysílá SOS s údajem o naší poloze.

Vědcům z Ohio State University se daří zhoubným buňkám život protivit nanobombami odpalovanými na dálku infračerveným laserem.

Nemoc, které se říká prasečí reprodukční a respirační syndrom a je stejně infekční a nevyzpytatelná jako chřipka, stála Ameriku od roku 1980 už deset miliard dolarů. Teď s tím má být konec.

Jde náboženství s vírou dohromady a kolik je kde ve světě mezi vědci věřících? To se pokoušeli zjistit socilogové z Rice University.

Ti, kdož „zbaští kdejakou volovinu“ (buy into pseudo-profound bullsh*t) jsou na tom se svou verbální i všeobecnou inteligencí, poněkud vlevo od průměru populace. Častěji propadají spikleneckým teoriím a tíhnou k užívání homeopatik.

Souchotiny či oubytě, jak se nemoci také přezdívá, má podle Světové zdravotnické organizace zhruba třetina lidí. Horší je, že každou sekundu přibude další nový infikovaný a že počet nakažených celosvětově stoupá. Kromě lidské tubery se nedaří vymýtit ani tu skotu. Ta je na nás také přenosná. Nejvíce případů nemocného skotu mají v Evropě ve Velké Británii. Přes veškeré snahy se jim postup nemoci zvrátit nedaří.

Dříve nás zakulacovaly jitrničky, ovárek a kachničky. Dnes jsou to rychlá občerstvení, co nám tvarují figuru a nahrávají sedavému způsobu života. Ještě horší je, že se takovému stravování daří k lenosti přemluvit i jeden typ buněk, které jinak mají ve zvyku šmejdit po celém mozku. Zatím co my si z nudy začneme okusovat konce nehtů, ony se pouští do konečků výběžků svých kolegyň.

Když kukačku převezete tisíc kilometrů daleko od domova, neztratí se. Podle vědců se na novém místě rozhoduje složitým sofistikovaným procesem, který ještě u stěhovavých ptáků nikdo nepopsal. Putování opeřenců se zdá být složitějším, než se předpokládalo.

Letos z Itálie zatím jen klasika s vložkou, ale příští rok v Americe hodlají boty na míru tisknout téměř celé.

Kromě ornitologů se snaží zjistit, jak a čím se ptáci orientují, také neurologové a vývojáři navigačních zařízení zbraňových systémů. Moc se jim to zatím nedaří. Některá pracoviště se snaží jim v hlavách najít orgán, který by pracoval s elektromagnetickým polem Země. Jednoduchý pokus postavený na zvláštnosti ptačích mozků, zastánce teorie magnetorecepce moc nepotěší. Nahrává totiž zraku a čichu.