Josef Pazdera

aneb jak žít nad poměry když ostatní strádají

Pokus na jikrách gavúnků prokázal, že již čtvrtý den po oplození je vznikající organismus schopen vycítit přítomnost predátora a jeho embryí srdíčko se „strachem“ rozbuší, přesto, že není kam utéci.

V řadě zemí mu říkají mořský had. Angličané v něm spatřují vůdce sleďů, který je vždy bezpečně dovede domů a proto mu říkají „King of herings“. Pro ichtiology je mírumilovný Regalecus a pro nás zase hlístoun.

Vrstvením stříbra a nitridu křemíku v nanovrstvách připravili vědci z ústavu FOM AMOLF a University of Pennsylvania metamateriál, který poskytuje viditelné světlo o téměř nekonečné vlnové délce.

Uhlík nejsou jen fosilní paliva a oteplování, ale třeba i „šesterečný“ diamant zvaný lonsdaleit, „bílý uhlík“ chaoit a pevnostní šampion grafen. A právě ten z trůnu nejpevnější látky světa nyní sesazuje jiná uhlíkatá struktura - karbyn.

Číňané s Japonci testovali různé typy povlaků titanových kostěnných náhrad. Anorganický fosfátový povlak s želatinovým podkladem slibuje rychlejší hojení. Pevnější a trvanlivější spoj je dobrou zprávou pro všechny, které čeká nějaká ta endoprotéza. I náš bodrý úsměv by se mohl obejít bez lepidla Corega.

aneb byli prvními pylovými alergiky švýcarští dinosauři?

Nebude se nosit okázale, nýbrž diskrétně intravaginálně. Obměňovat by se měl jednou za měsíc.

Znáte ženu, které když dáte do náruče mimčo, nezačne se s ním šišmat, až by ho samou láskou snědla? Nejspíš ne. A je prý jedno je-li její vlastní, mají to totiž vtištěno v rámci svých mateřských povinností. Ale co to je, to „vtištěno“? To nikdo neví. Až teď této otřepané frázi ze slovníku psychologů, dali neurovědci rukolapný fyziologický základ.

První analyzovaný vzorek půdy odebraný v oblasti kráteru zvaného Yellowknife Bay obsahuje vodu ve významném množství - okolo 2 hmotnostních procent. Po zahřátí vzorek uvolnil značné množství oxidu uhličitého, kyslíku a sloučenin síry.

Pak by vás mohly zajímat výsledky pokusu na potkanech. Podáváním běžných léků jim lipoprotein o nízké hustotě úspěšně klesl. Bohužel v jednom ze dvou případů spolu i s pamětí.

Foto-past nastražená na sibiřského tygra zachytila orla a poslední chvilky siky.

Holanďané si „dobrou smrt„ uzákonili v roce 2002. Řadu let po jejím povolení počet případů klesal. V roce 2006 přišel zlom a od té doby jejich počet strmě roste.

aneb dřevo borovice na titulní straně prestižního časopisu.

Zatímco ledním medvědům v Arktidě jejich kry tají, polárníky na Antarktidě sužují problémy zcela opačné. Od roku 1970 se tamní led nechová podle prognóz a nebývalým tempem roste. Antarktida má letos znovu našlápnuto k dalšímu rekordu. Oceánograf Jinlun Zhang se s jevem vymykajícím se trendu globálního oteplování popasoval. Čím? Větry!

Je to ostuda, ale ještě včera jsem si myslel, že molekulární psychiatr je vtip. Jak se ale ukázalo, po vzoru molekulárních genetiků a molekulárních biologů, ani léčitelé lidských myslí nezůstávají pozadu. Mají i svůj časopis. V nejnovějším čísle „Molecular Psychiatry“ se například dočteme, jak mužům konzumace alkoholu snižuje riziko depresí. O ženách zpráva nehovoří.

aneb všechno už tu jednou bylo

Tři francouzští fyzikové z University Grenoble začali botanikům plést do řemesla. Na zkoumání vyšších (cévnatých) rostliny Equisetophyta si vzali mikroskop a kameru. Byla vysokorychlostní, naštěstí.

Zákeřnost posla amerického imperialismu, brouka Bramborouka, popsal entomolog, Brňák Ondřej Sekora již zhruba před půl stoletím. Až tým Gary Feltona z Pensylvanie ale nyní odhalil v čem tkví úspěšnost jeho tažení světem. Ve svém arzenálu má biologickou zbraň. Kupodivu ji nemá na své nepřátele, ale přátele chlebodárce.

Denise Wächterová z německé státní university (Universität Erfurt), spolu s Holanďanem Wolterem Seuntjensem (Vrije Universiteit Amsterdam) prokázali, že lidské bytosti v temné místnosti jsou schopny se červenat.

Čich je pro ptáky mnohem důležitější, než jsme si mysleli. Nejen, že jim pomáhá v orientaci, ale rozhoduje i o jejich reprodukčním úspěchu.

aneb kofein játrům prospívá

aneb matička Země, ale tatíček Mars.

aneb "Už Staří Římané..."

Kanibalismus je mezi členovci věc běžná. Skotští výzkumníci na to přišli také. Navíc ale zjistili, že matky své potomky nežerou jen tak. Vybírají si. Hádejte které?

Labužníci chtějí slepičí vejce s namodralou skořápkou, stávají se předmětem velkého byznysu a také dohadů o osídlování Ameriky Asiaty.

Pohled na parkoviště a ucpané ulice ve velkoměstech přivedl inženýry z Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) k vyprojektování skládacího elektrického auta pro cesty do práce, za nákupy a zábavou. Mělo by se stát integrální součástí veřejného dopravního systému hlavních městských dopravních tras.

Značnou část DNA organismů tvoří balast, neboli junk DNA. Z této obtížné pozůstalosti po v minulých životech prodělaných infekcích, se vyklubal posilovač imunity chránící svého nositele před patogeny. Budeme poznatek ve šlechtění odolnějších a výkonnějších plodin využívat, nebo aktivisté opět prosadí svou?

Tým evropských vědců zjistil, že myším matkám, kterým v době březosti přidávali do žrádla modulátory adenosinových receptorů (kofein), se rodila mláďata s poškozeným mozkem. Nové poznatky zveřejnil časopis Science Translational Medicine.

Houby vitamínu D většinou moc neobsahují. Ale mohou! Stačí na ně zablikat tou správnou vlnovou délkou a v mžiku ho mají z nuly tolik, že jím hravě pokryjí naší nutriční potřebu.

V době Exodu z nebe padal na Izraelity chléb. V provincii Limpopo se letos z nebe na Afričany snáší také, jen už není zadarmo a je tekutý.

Dvě robotické novinky určené záchranářům. Evrospská platforma DALER je letadélko, které může svými křídly otáčet. I když nemá kola, pohybuje se v terénu poskakováním. Americká novinka STAR létat neumí, je ale mnohem menší, hbitější a levnější.

Smlouva o společném projektu stavby a financování Třicetimetrového dalekohledu (TMT) dostala finální podobu, rozhodující účastníci dokument podepsali. Hlavní finanční zátěž ponese Gordon and Betty Moore Foundation. Podílet se budou Kanda, Čína, Indie i Japonsko a stavět se začne v dubnu 2014. První snímky mají začít padat už za devět let!

Podobně jako ve sporu zda byla dříve slepice nebo vejce, známe již odpověď i ve věci priority mozku připraveného na létání. Prokázala to počítačová tomografie.

Než si o ní Ježískovi napíšete, proberte v rodinném kruhu čerstvou hlášku od profíků přes škodliviny: „Kousky dostupné na trhu produkují velké množství poletujících nanočástic“.

Bývaly doby, kdy molekula deoxyribonukleové kyseliny byla doménou genetiků a dědičnosti. Pak s ní vědci začali laškovat a předháněli se, kdo udělá menšího smajlíka a logo svého chlebodárce. Móda srdíček čitelných jen v mikroskopu ale už je také pryč, frčet začínají struktury se zabudovaným zlatem.

„Zabij bobra, zachráníš strom!“ se napůl žertem „skalním“ ochráncům přírody připomínalo jejich dilema. Geomorfoložka z Colorado State University průpovídku vztáhla i na klimatology: „Zabij bobra - oteplíš planetu“.

Samé špatné zprávy pro požívače potravinových doplňků s EPA, DHA a DPA. Podle údajů na etiketách mají: „udržovat naše srdce, mozek, zrak,...“. Místo toho vědci zjišťují, že stav kardiakům nezlepšují, ba co víc, že jejich požíváním se ocitneme mezi těmi, kde černá ruka rakoviny řádí razantněji.

Irene Pepperbergová se vědecké kariéry i značného jmění dobrala zásluhou afričana Alexe. Rakušance Alici Auersperg má k něčemu podobnému posloužit Pipin z Nového Zélandu.

Veřejné chlubení zaměstnanců Leicesterské university je již delší dobu zdrojem informací jak pro kriminalisty, tak profesionální zabijáky.

Neuplynul ani měsíc od doby, kdy výzkumníci z University of Washington předvedli netradiční využití Wi-Fi signálu k zhasínání světla a přepínání programu televize pomocí gest, jak to již před nimi uměl Fantomas, a již je jejich kolegové z MIT trumfli. Dívají se co se děje za zdí, skoro jako Superman.

Také jste podlehli kouzlu filmů z dílny BBC moderovaných sirem Davidem Frederickem Attenboroughem a uvěřili, že varani si v tlamě a slinách pěstují bakterie, kterými své oběti zabíjejí? Americko-australský tým vědců si to ověřil a naznal, že to je nesmysl.

Islam připravuje pro americké zpravodajce zařízení, které odhalí kamufláž na kilometry daleko.

Územím dnešního severního Nigeru se za dob Pangey toulala prapodivně znetvořená stvoření. Vědci jim dali jméno pareiasaurus Bunostegos. Velký archaický plaz ze skupiny Anapsida se řadil k největším tehdejším suchozemským živočichům.

Jejími radami se v uplynulých 66 milionech letech přestalo řídit devatenáct skupin savců a všichni na to doplatili.

Hezký dárek nám dal astrofyzik Brent Tully ke svým 70. narozeninám. Na konferenci ve Francii jeho tým předvedl zatím nejpřesnější dynamický trojrozměrný obraz vesmíru se všemi galaxiemi.

U přežírajících se zvířat pokusy se zavedenými elektrodami do mozku dopadly nadmíru dobře. První pokusy na lidech ale už ne.

Možná se neshodneme na tom, zda byl neptačím dinosaurem, praptákem, ptakosaurem či dinokurem, ale zato už bezpečně víme, jaký vzor byl před 150 miliony let u nich v módě.

aneb znovuobjevení a patentování kola

Američtí mozkoví detektivové z Gladstone Institutes jsou přesvědčeni, že za naší schopností si poznané také zapamatovat, stojí přemísťování bílkoviny Arc. Píší o tom v nejnovějším čísle časopisu Nature Neuroscience.