Josef Pazdera

Z jihu Francie a anglického Oxfordu přichází od dvou výzkumných týmů společná výzva ke kočičí rehabilitaci. Podezření z toho, že mohou za naší schizofrenii, se totiž nepotvrdilo.

Jsme zvyklí, že vojenská pásová vozidla schopná plavby jsou vybavena vodními tryskami (water-jet) a nebo lodními šrouby. Netradiční koncepci obojživelné plošiny předvedla DARPA. Ukázkové video dokládá, jak transportér určený k přepravě kontejnerů díky svým pásům z klínovitých plováků, dokáže být mrštný na suchu i ve vodě.

Před pár lety to žertem u příležitosti svatého Valentýna prohlásil doktor Lazar Greenfield, otisknul to časopis Surgery News a předsedu lékařské společnosti amerických chirurgů to stálo místo. Později se ukázalo, že samci drozofil s pomocí látky ve svém ejakulátu skutečně fungování mozku svým družkám mění. Nyní tvrdí něco podobného u savčích druhů kanadští výzkumníci. Budou se muset militantní feministky Greenfieldovi omluvit?

Dvě třetiny Američanů ve věku 15 - 24 let praktikují sex orální. Často se do něj nutí jen proto, že jsou přesvědčeni, že se tím mohou vyvarovat infekcí kapavky, HIV,.. Tento nesmysl v myslích teenagerů přežívá nepochopitelně sveřepě. A pokud jsou na tom naše děti jako ty americké, měli bychom se pokusit je z nevědomosti nějak vyvést.

Ne každý kdo se motá po ulici musí být nutně v alkoholovém opojení a hoden našeho opovržení. Může mít jen porouchaný gen, který mu přisoudil chůzi nejistou, snížený intelekt a spíš by měl zasluhovat náš soucit.

Začalo to přivazováním kamer na hlavy myších dobrovolníků a je z toho studie, kterou přijali v Proceedings of the National Academy of Sciences a objev zcela neznámé funkce buněk sítnice. Fungují jako autonomní varovný systém.

Již jsme se pod tíhou faktů smiřovali s tím, že my, kteří si říkáme moudří, jsme naše blízké příbuzné z rodu Homo likvidovali vyháněním, pobíjením i pojídáním ale když šlo o sex, byly nám všechny rozdíly jaksi fuk. Měly to dokládat geny neandertálců, které si nosíme v našich buňkách, tak nám to mnozí vědci vysvětlovali. Cambridští evoluční biologové Dr. Anders Eriksson a Andrea Manica ale mají na původ společných genů a na naší oblibu v mesalianci, jiný názor. Křížení moderních lidí s neandertalci zpochybnili, ne-li vyvrátili.

Do jisté míry platí, že tiskárny s vyšší hodnotou DPI produkují jasnější a detailnější výstup. Většinou se ale u tiskáren z obchodů bavíme o řádech jednoho, nebo několika tisíců DPI. Singapurští vědci předvedli, jak se tiskne s teoreticky vypočteným maximálním rozlišením pro barevný tisk. Výsledný portrét je v mikrometrech.

V japonské laboratoři zhruba před dvěma roky čirou náhodou vznikl zkřehotající mutant. Tým starající se o medializaci mu dal jméno Kamoshida a médiím ji předhodil jako umělou zpívající myšku. Obratem z ní byla superstar a University of Osaka se hřála na výsluní slávy v hlavních vysílacích časech všech televizních kanálů. Chválou a superlativy nešetřila ani tištěná periodika. Když se ukázalo, že vědce předběhla příroda, je ticho po pěšině. Znovu se tak potvrzje, že i když největší laboratoř světa s technikou evoluce dělá zázraky, její marketingový tým nestojí za nic.

Arachnolog Peter Jäger dal svému objevu jméno podle švýcarské firmy Scurion. Svůj počin ozřejmil slovy: „Díky jejich ledkám jsem neměl tmavé kouty a několikrát mne to zachránilo od blízkého přátelení se s jedovatými hady a škorpiony. Silné světlo mi také dovolilo spatřit i velmi malé tvory, je to jejich zásluha.“

Výzkum DNA z kostí vyhynulých obřích ptáků Nového Zélandu očistil změnu klimatu od nařčení, že přivodila jejich vyhynutí.

I když kávovník pochází z Etiopie a pití kávy se do západního světa šířilo přes Evropu, horký kofeinový nápoj z keramických hrnků usrkávali v Novém světě dávno před naší konkvistadorskou pomocí.

...prohlašuje Stefan Lüpold, hudby milovný mladík ze Syrakus zvládající hru na klavír a čelo a který se živil jako webdizajnér.

Mezinárodní výzkumný tým v rámci Integrovaného oceánského vrtného programu (IODP) získal vzorky hornin z mořského dna poblíž Antarktidy. Jsou z lokality asi 300 km od planiny Wilkes Land. Ve vzorcích půdy z hloubky jeden kilometr pod mořským dnem vědci našli pylová zrna. Jsou z doby před 43 – 53 miliony let a jejich druhová skladba vypovídá o tom, že tam, kde se dnes zimní teploty pohybují okolo padesáti pod nulou a letní okolo mínus třiceti, flóra kdysi kypěla životem a dařilo se tropickým rostlinám.

Zatímco na pěstitele brambor po druhé světové válce přišla zkáza v podobě „amerického brouka“ ze západu, na vinaře se nyní valí červeno-černá pohroma z východu.

Hrad Johanitů ve Svaté zemi ve středověku dobyli a vypálili elitní islámští bojovníci Mamlúci. V jeho rozvalinách izraelský student našel hrnec plný zláťáků. Jsou z doby 900 – 1100 po Kristu a archeologové z toho vyvodili celou řadu domněnek.

V roce 2009 bývalý inženýr IBM přišel s nápadem dát vlastníkům starších aut možnost si předělat své miláčky na hybridy s elektrickým pohonem. Úprava nezasahuje do konstrukčních prvků aut a spočívá v namontování sady přídatných součástek. Nemá stát více než tři až pět tisíc dolarů. Tento měsíc Charles Perry se svým týmem z Middle Tennessee State University předvedl, jak jsou v realizaci svých plánů daleko.

„Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost." Praví se v Bibli. Podle americké studie se v otázce homosexuality křesťanští věřící studenti otevřeně staví proti církvi.

Lépe jsou na tom Afričané, kteří si k virové infekci HIV-1 uhnali i HIV-2. Dvojnásobně na smrt nemocní pacienti paradoxně zvládají infekci lépe a trvá u nich déle, než AIDS propukne.

Pro většinu z nás běloskvoucí stříbrná luna, pro ty co tam byli „špinavec“, a zřejmě i jedovatý.

Francouzsko-kanadský tým glaciologů přišel s tvrzením, že když je zima, je sucho a sněží málo - a naopak. Způsobilo to rozruch. Upozornil tím totiž na chybu, která se týká dlouhodobého prognózování klimatu.

Američtí výzkumníci z University of Maryland sledovali více než 45 000 Evropanek. Objektem jejich zájmu se staly Dánky a protože šlo o psychiatry, kromě jiného si u slabšího pohlaví všímali i zkratkovitého jednání. Výsledkem bádání je publikace v časopisu Archives of General Psychiatry s obviněním výtrusovce Toxoplasma gondii. U žen má navozovat sebevražedné choutky. Pro muže z toho plyne rozšíření jejich domácích povinností.

Jsou sympatičtí, protože moc nekoušou a když je vyrušíme, hlavní jejich snahou je co nejrychleji zalézt pod zem. Z pohledu mšic to ale vypadá poněkud jinak. Většinu potomstva jim sežerou a z domova jim udělají vězení, kde právo na život mají jen ty nejvýkonnější.

S ucpanými průdušnicemi a bez jediného nádechu udrželi vědci králíky při životě pomocí injekce mikročástic s kyslíkem po dobu 15 minut. S vylepšeným přípravkem to má jít i půl hodiny.

Ke genetickým modifikacím se velká část společnosti staví odmítavě a protože se k jejich přípravě využívá klonování, nevole se obrací i tímto směrem. Čínští vědci si na myších ověřili, že u léčby některých poruch lze místo klonů využít semi-klony. Setkají se se stejným odporem?

Z analýzy komplexních dat získaných v průběhu 26 let od 143 197 osob ze 67 zemí světa vyplynulo, že benevolentnější víra vede k vyšší kriminalitě. Náboženská víra obsahující silné represivní složky počet trestných činů snižuje. Země, kde věřící více spoléhají na milosrdenství nebe, než se bojí pekla, mají vyšší míru kriminality než tam, kde jsou tyto názory zhruba v rovnováze.

Američtí vědci vyvinuli pro vojáky padesátigigapixelový (50 000 megapixelový) fotoaparát. Zatím je velkosti nočního stolku, ale během pěti let má být v miniaturizované verzi na trhu pro širokou veřejnost.

Snad všude na světě znají přísloví: Chceš-li být šťasten jeden den, opij se. Chceš-li být šťasten jeden rok, ožeň se. Chceš-li být šťasten celý život, zajisti si vlastní bydlení (dům, srub, byt, jurtu,...). Z rozsáhlé australské studie ale vyplývá, že tomu tak není.

Pro zábavu navržený jednomístný letoun z uhlíkatých vláken určený pro start a přistání na vodě se ve své elektrické verzi poprvé vznesl nad jezerem Hepari ve Finsku. Zkušební let se uskutečnil rok po předvedení jeho benzinové verze na letecké show v Německu v roce 2011.

Francouzští vědci objevili dosud netušenou schopnost kmenových buněk – při nedostatku kyslíku se umí přepnout do klidového „modu“ s utlumeným metabolismem. Do tohoto stavu se dostávají po smrti a ve svalech nebožtíka přečkají bez úhony i déle než dva týdny. Pokud je po této době přeneseme do vhodného media, zahájí dělení a dají vznik novým, zcela funkčním buňkám.

Studenti ze středozápadu USA získali cenu amerických Vzdušných sil za osobní podtlakový posilovač Climber.

Není pochyb o tom, že geneticky modifikované rostliny s transplantovaným genem pro tvorbu Bt toxinu ničí hmyz, který si na nich pochutnává. Za tím účelem byly nakonec vytvořeny. Často ale v souvislosti s jejich pěstováním zaznívají argumenty, že spolu se škůdci na to doplácí i jejich predátoři. Pokles biodiverzity má vést k narušení přirozených ochranných mechanismů. Úbytkem přirozených nepřátel škůdců rádi operují ochranáři a vzbuzují tak obavy u těch pěstitelů, kteří hospodaří klasicky a s GM plodinami nechtějí mít nic společného. Odpověď na otázku, k čemu vede velkoplošné pěstování Bt plodiny, přichází z Asie.

V zemi lázní, vína, ostrých jídel a ugrofinského jazyka vzrůstá etnická nesnášenlivost. Dokládá to i antisemitský útok na bývalého vrchního rabína 5. června. Oleje do ohně přilil boj o voliče, který využívá „vědecky ověřenou rasovou čistotu“, v níž hlavní roli hrají výsledky genetických testů.

Říká se, že i ten nejčernější mrak má svůj stříbrný okraj a zřejmě to platí i pro priony. Tyto zašmodrchané proteiny se zlou pověstí se vědcům podařilo načapat v divokých kmenech kvasinek při činnosti takřka bohulibé. Dojde-li k razantní změně životních podmínek, je potřeba velkých změn a geneticky zafixované stereotypní vzory chování začnou být spíše ku škodě. A právě v takových situacích se z prionů stávají neocenitelní pomocníci. Svým způsobem jim vděčíme za pivo i chléb, neboť kvasinky se díky jim dostávají ze život ohrožujících šlamastyk.

V zemi, kterou považujeme za jednoho z demokratických asijských tygrů, musejí vydavatelé středoškolských učebnic odstranit příklady dokládající evoluci.

V Pacific Northwest National Laboratory vyvinuli SOFC palivový článek na bázi tuhých oxidů s rekordní účinností. Pomocí soustavy mikrokanálků se mu daří lépe využívat odpadní teplo a spolu se zavedením recyklace paliva přeměňuje 57 % jeho energie uvězněné v chemických vazbách. S lepším turbodmychadlem má překonat hranici 60 %. Jeho celková energetická účinnost je 93 %.

Boj s rakovinou krve nebude záležitostí jedné stereotypní taktiky. Vědci z Weizmannova Institutu prokázali, že existují typy leukemie u nichž jsou zdrojem recidiv pomalu se množící buňky, tedy jiné, než na jaké zabírá chemoterapie.

Věřící bývají přesvědčeni, že jejich víra je skálopevná. Praxe ale ukázala, že někteří z věřících začnou o správnosti své víry pochybovat, pokud jsou postaveni před nutnost řešit úkoly logickým myšlením. Vědci tento poznatek dávají do souvislosti se zjištěním, že u věřících převažuje intuitivní způsob uvažování nad analytickým. Zveřejnění článku s výsledky testů provází vzdouvající se vlna nevole.

Pojem, který spolu s výrazy jako „morfogenetické pole“ nebo „mitogenetické záření“ počátkem minulého století zavedl ruský embryolog Alexander Gavrilovič Gurvič, zdomácněl zejména v slovníku „alternativních“ léčitelů a vyznavačů paranormálních jevů. Po desítkách neúspěšných verifikačních experimentů velká většina vědců podlehla hluboké skepsi a laureát Nobelovy ceny, americký chemik Irving Langmuir, tyto teorie zařadil mezi „patologickou vědu“. Ne, že by procesy v živé buňce nebo ona samotná neemitovala nějaké velmi slabé elektromagnetické záření. Kontroluje ale jeho nepatrná ultrafialová složka embryonální vývoj? Nebo zajišťuje jakousi formu mimosmyslové komunikace, a to nejen mezi buňkami jednoho organizmu, ale i mezi jedinci případně embryi některých druhů navzájem? Odborná diskuse ani po téměř století se zcela neuzavřela a z času na čas se objeví někdo, kdo se snaží Gurvičovu teorii potvrdit. Těchto pokusů poslední dobou spíše přibývá a není překvapením, že zejména v Rusku. Takzvaný „mitogenetický efekt“ se nyní snaží obhájit Sergej Nikolajevič Mayburov z Lebeděvova fyzikálního ústavu v Moskvě. Ve své studii, kterou zveřejnil na internetu, popisuje vzor světelných „vzkazů“, jež ve formě fotonů vysílají buňky rybích jiker.

Několik desetiletí se vědci domnívají, že členěná páteř na pět oddílů je exkluzivní záležitostí suchozemských tvorů. Skotská fosilie ale svědčí o něčem jiném. To, co měli mít až čtvernožci, vzniklo nezávisle i u ryb. A možná ještě dříve, než se první druh živočicha začal batolit po souši.

I když je myšlenka využít energie přílivu k výrobě elektrické energie stará desítky let, většího praktického rozšíření zatím nedoznala. Změnit situaci by mělo levné zařízení, které se podobá utopené větrné elektrárně. Testovací provoz u ostrova Eday dopadá dobře, zařízení přečkalo bez pohromy i zimní bouření severního Atlantiku.

Podle australské studie by astmatici neměli své tělo šetřit, ale pravidelně ho „týrat“. Nejen, že je pro ně námaha bezpečná, je i žádoucí a měla by snížovat i riziko záchvatu.

O tom, že krkavcovití ptáci jsou vyjímečně inteligentní, není pochyb. Nejenže umí používat nástroje, ale i plánovat. S ořechy létají nad křižovatku, kde je upustí, aby kola projíždějících aut jim pomohla rozbít skořápku. Když pak na semaforu autům svítí červená, dokráčejí si pro pamlsek. V sebezapření a čekání na možnost výměny malého pamlsku za větší nebo lepší jsou lepší než děti. Rakouští vědci nyní připsali vránám další „plus“ - schopnost rozeznávat komu lidský hlas patří.

Honda uvádí na trh osobní mobilní zařízení, které má sedlo, a na rozdíl od amerického úspěšného Segwaye dovoluje stejnou volnost pohybu ve všech směrech, i do stran.

Ani mladé zdravé tělo se nepodobá švýcarským hodinkám, v nichž všechno funguje jak má. Buňky spíše připomínají staveniště, v kterých se na poslední chvíli honí plán. I tu nejdůležitější molekulu - dvoušroubovici DNA jakoby zedníci stavěli z toho, co se jim dostane pod ruku. Výsledkem je křehká struktura, kterou jiná parta musí hned opravovat, aby nedošlo k nejhoršímu. Nejde o maličkost, v každé naší buňce vzniká více než milion nestabilních míst s chybně zařazenou nepatřičnou nukleovou bází. Nápravu zjednává ribonukleáza. Vědci jí pojmenovali RNáza H2.

Marsovské planetární vozítko Opportunity s plánovanou životností 90 dnů se po osmi pozemských letech probírá ze zimní, v pořadí již páté, odstávky. Slabý sluneční svit mu zatím dovolil popojet jen 12 stop. Nastává prověrka systémů, která rozhodne, co se s důchodcovským nezmarem dá ještě podnikat.

Podle paleontologů z londýnského Přírodovědného muzea nepatří fosilní pozůstatky z řeckého ostrova slonovi, ale trpasličímu mamutovi, který žil ve Středomoří možná ještě před 800 tisíci lety.

Do klinických zkoušek jde syntetická látka, která dokáže vyprovokovat imunitní systém k tvorbě protilátek proti nikotinu. Po její aplikaci přestane závislákům vdechování kouře přinášet opojný účinek.

Francouzská strojírenská firma Eole Water odzkoušela větrnou turbínu, kterou lze v poušti vyrábět elektrickou energii i vodu.

Nejméně tři desítky let jsou mastným kyselinám připisovány léčivé účinky a za ty nejvhodnější na srdce jsou považovány ty živočišného původu. Pro jejich nevyslovitelné chemické názvy je známe jen pod zkratkami EPA a DHA. V rozporu s všeobecným míněním u nich ale vědci předpokládaný léčebný efekt na ochabující srdce nepotvrdili.