Kmenové buňky lze získávat z mrtvol  
Francouzští vědci objevili dosud netušenou schopnost kmenových buněk – při nedostatku kyslíku se umí přepnout do klidového „modu“ s utlumeným metabolismem. Do tohoto stavu se dostávají po smrti a ve svalech nebožtíka přečkají bez úhony i déle než dva týdny. Pokud je po této době přeneseme do vhodného media, zahájí dělení a dají vznik novým, zcela funkčním buňkám.



 

Zvětšit obrázek
Stav letargie dovoluje svalovým kmenovým buňkám zůstat živými mnoho dnů po smrti svého hostitele. Na obrázku je myotuba, která vznikla pomnožením a propojením několika kmenových buněk – ty byly odebrány ze svalu člověka, který byl již 17 dnů mrtvý. (Kredit: Fabrice Chrétien, Institut Pasteur)

Kmenové buňky s nimiž se pro jejich univerzálnost počítá jako se zdrojem „náhradních dílů“  k opravě poškozených tkání  podrobně zkoumáme celé desetiletí. Umíme je získat nejen z embryí ale i z plodové vody, placenty a dokonce i tkáně tukové. Zdálo by se, že nás už jejich vlastnosti ani zdroje nemohou ničím překvapit. Výsledky publikované v nejnovějším čísle časopisu Nature Communications, odhalily další z netušených schopností těchto buněk. Kolektivu výzkumníků vedeném Fabrice Chrétienem z ​​Pasteurova institutu se podařilo zjistit, že kmenové buňky přítomné v kosterním svalu jsou schopny v nepříznivých podmínkách snížit svůj metabolismus a přepnout se do klidového režimu s nepatrnou spotřebou nergie. Tato letargie jim dovoluje přežívat i v mrvém těle relativně dlouhou dobu, zvláště když teplota těla se přiblíží 4 stupňům Celsia. V takových případech přežívají smrt člověka 17 dní a v případě myší mrtvolky 16 dní. Jeden až dva dny po smrti jsou v tak dobré kondici, že jsou schopny se okamžitě začít množit a dát vznik dokonale fungujícím svalovým buňkám. Tento objev by nás mohl přivést na stopu nových způsobů uchovávání a konzervace kmenových buněk a nejen to. Pokud se zbavíme předsudků, pak bychom mohli začít využívat i nový zdroj těchto žádaných buněk pro rekonstrukce poškozených orgánů, ať už nemocí, nebo úrazem.

 

Zvětšit obrázek
Fabrice Chrétien „Pokus s mrtvolami nás přivedl k poznání, že dosavadní snaha, uchovávat kmenové buňky v optimálních podmínkách s dostatkem živin a kyslíku, co možná nejvěrněji imitující jejich přirozené prostředí ve svalu a kostní dřeni, je kontraproduktivní. Když je přidusíme a nedopřejeme jim ani trošinku se nadechnout, vypořádají se s nepřízní osudu tak bravurně, jak nikdo nečekal.“ (Kredit: Institut Pasteur)

Kromě svalů kmenových buněk dávajících vznik myoblastům si vědci posvítili i na stav kmenových buněk v dlouhých dutých kostech. Tamním kmenovým buňkám z kostní dřeně vděčíme za obnovu krvinek. I když tento pokus zatím vědci neprovedli na lidech, ale jen na mrtvých myších. Výsledky jsou stejně šokující. Čtyři dny po smrti byly kmenové buňky kostní dřeně v tak provozu schopném  stavu, že po jejich transplantaci byly schopny rekonstruovat krevní buňky v ozářených myších, kterým by jejich vlastní kostní dřeň nebyla schopna vyprodukovat vůbec nic. A to je pro nemocné s leukemií hodně velká naděje. Je proto trošku překvapivé, že u tak jednoznačných  výsledků autoři  publikace ještě požadují, aby se před praktickou aplikací v léčbě nemocných provedly další testy a vše se pořádně ověřilo. Nakolik je to opravdu nutné a jak velkou roli v opatrnosti hraje snaha získat další grant, to ví asi jen oni sami. Možná ale Francouzi ještě hodlají vylepšit svůj objev o to, na co upozornili jejich američtí kolegové. Tým vědců z University of Illinois pod vedením Carmen Valerové zjistil, že kmenové buňky nacházející se ve svalech (kmenové mezenchymální), nejsou schopny regenerovat sval jen tak, ale že  hodně záleží na tom, z jak namáhaného svalu buňky pocházejí. Svaly těch, kteří těžce pracují, nebo si hindrují tělo dobrovolně, se po úraze regenerují mnohem rychleji. Vše nasvědčuje tomu, že buňky od sportovců a manuelně pracujících budou žádanější, než třeba ty od politiků (podrobnosti ZDE)
Ať tak či tak, výsledky jsou natolik nadějné, že bychom si na nový typ dárcovství měli začít zvykat. Stanou se totiž běžnějšími, než tomu je dnes u srdce a ledvin. U těch je velkým hendikepem spěch. K odběru buněk ze svalů a kostní dřeně by nemuselo docházet bezprostředně po smutné události a   vhodné adepty by šlo brát i z márnice. Komplikací by mohly být pocity pozůstalých, pokud by měli problém s tím, že z drahého zesnulého, nad kterým se naposledy sklánějí, toho moc nezůstalo. Možná by je ale mohlo těšit, že se tak dá někomu prospět a že tím zabrání kšeftování. V mnoha případech jsou kmenové buňky tou poslední nadějí a za tu jsme asi každý ochoten dát cokoliv. A tam, kde je poptávka...

 

 Pramen: : Skeletal muscle stem cells adopt a dormant cell state post mortem and retain regenerative capacity, Nat. Commun. 3:903 doi: 10.1038/ncomms1890 (2012)

Datum: 18.06.2012 22:05
Tisk článku

Fyzika 8 - kolektiv autorů
 
 
cena původní: 179 Kč
cena: 170 Kč
Fyzika 8
kolektiv autorů
Související články:

Že by už konečně schůdná léčba cukrovky prvního typu?     Autor: Josef Pazdera (21.01.2019)
Kmenové buňky léčí „chemobrain"     Autor: Josef Pazdera (16.02.2015)
Průlom v pěstování embryí z kmenových buněk     Autor: Stanislav Mihulka (09.04.2014)
Renovací kmenových buněk se podařilo posílit ochablé svaly     Autor: Josef Pazdera (26.02.2014)
Mračna nad Haruko Obokataovou     Autor: Josef Pazdera (19.02.2014)



Diskuze:

Právě naopak

Pavel Foltán,2012-06-19 03:59:08

Domnívám se, že vznikne nové lukrativní povolání "výrobce" mrtvol na zakázku.
Věřím, že se najde dost ochotných jedinců a ani náš národ nebude stát bokem.
Když tržní hospodářství, tak pořádně.
Řečeno slovy klasika "Lidí je na světě jako..."

Odpovědět


Ladislav Lang,2012-06-19 11:16:39

Máš recht, na zemi umře ročně jenom 100 000 000 lidí, to nemůže stačit.

Já jen nechápu, proč ty buňky, které v lidském těle jsou po smrti neodebrat už za živa?

Odpovědět

Re: že tím zabrání kšeftování

Rudolf Dovičín,2012-06-18 23:57:15

Ako sa tým zabráni kšeftovaniu? Vážne nechápem, bez irónie. Môžete mi to, prosím Vás, niekto skúsiť vysvetliť?

Odpovědět


Bez ironie

Alois Havlát,2012-06-19 01:48:58

Pokud je ve společnosti něčeho nedostatek, stává se to předmětem šmeliny a uplácení. Viz prosazení křesťanské morálky ve věci získávání embryonálních kmenových buněk z potracených embryí. Místo toho aby aby posloužily, jdou do spalovny, což vede k takzvané transplantační turistice do zemí, kde se tyto buňky sehnat dají. Pokud bude společnost uplatňovat stejnou morálku i v případě získávání kmenových buněk z neboštíků, k čemu myslíte, že povede převis poptávky a kdo si z takové situace bude mastit kapsu?

Odpovědět


Predsa rozhodnutie jednotlivca

Rudolf Dovičín,2012-06-19 02:43:27

nedokáže ovplyvniť správanie väčšiny - či vari dokáže?

Odpovědět


Pane Havlate, chapu, ze si mnoho lidi

Josef Straka,2012-06-19 11:58:00

musi vzdycky kopnout do nas krestanu a obzvlaste katoliku, a maji potom tenhleten dobry pocit sve nadrazenosti a pokrokovosti, ale proti ziskavani embryonalnich bunek agresivne bojuji prave zeleni a socialisticti ateiste. My krestane jsme pouze toho nazoru, ze by se nenarozene deti nemely zabijet jenom proto (zhruba receno), ze si potencialni rodice chteji "uzivat zivota", aniz by je v tom nejake to dite brzdilo. Vy toho nazoru jste, ze by se nenarozene, zcela zdrave deti mely z tohoto duvodu zabijet ? A proc ?

Odpovědět


to: Straka

Marek Fucila,2012-06-19 12:07:41

Myslím si, že nehovoríte za všetkých kresťanov. Koľko ľudí, toľko chutí. Koľko kresťanov, toľko chutí zakazovať. Sú nenarodené deti a nenarodené deti. Ťažko povedať, či je užívanie si nechcieť splodiť potomka po znásilnení. Tiež sa názory rôznia na to, či má každé embryo, ktoré vzniklo pri umelom oplodnení nárok obsadiť nejakú matku, len aby sa splnil božský plán. Nájdu sa kresťania, a myslím, že je to aj oficiálne stanovisko cirkvi, ktorým vadí aj užívanie si zabraňujúce počatiu. Ak sa nemýlim, hriešne je aj myslieť na to, že by mohlo dôjsť k počatiu...

Odpovědět


Pre pána Josefa Straku:

Rudolf Dovičín,2012-06-19 15:47:33

Blastocysta(, ktorá má max. 150 buniek) NIE JE dieťa.

Odpovědět


Čím více alternativ, tím lépe.

Lukáš Klazar,2012-06-19 21:06:26

Pane Dovičíne, narážíte na DOGMA. I 150 buněk má svou dušičku, která připutovala po spojení vajíčka a spermie a odputuje po posledním vydechnutí namnožených 150-ti buněk na shromaždiště k masové selekci označované jako den posledního soudu. Kdyby nebylo věřící čím strašit (a co jim slibovat), byla by víra určená pro široké masy (a manipulaci s nimi) špatně "prodejná". Pokud bych tvrdil, že my lidé (stejně jako jiné druhy) jsme biologický ekvivalent počítače mj. vyvíjející a zdokonalující svůj vlastní operační program, jehož software po zničení hardware nevyhnutelně zanikne (do doby, než najdeme způsob, jak ho nahrát na jiný vhodný nosič), asi bych moc jedinců na nějakou vyšší spravedlnost neutáhl. Natož abych je přiměl k poslušnosti, mohl jim vládnout a oni mi mou "bohulibou" činnost dotovali například formou odpustků.

Pane Strako, o tom byste se měl poradit s papežem. Vaše zhruba řečené názory se mi zdají poněkud kacířské a schovávání se za (na Oslu "milované") zelené mi nepřijde hodné bohabojného křesťana :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace