Průlom v pěstování embryí z kmenových buněk  
Na Univerzitě ve Virginii vypěstovali z kmenových buněk kompletní embrya zebřiček, tedy modelových rybek danií pruhovaných. Končetiny a orgány ze zkumavky jsou prý už na dohled.



 

Zvětšit obrázek
Upřímný výraz vypěstovaného embrya. Kredit: University of Virginia

Kdyby právě neprobíhal tragický zvrat pozoruhodného výzkumu Haruko Obokatové, který se ukazuje být buď trestuhodným lajdáctvím anebo prachsprostým podvodem, tak bychom nejnovější průlom v biologii mohli oslavit průvodem s alegorickými vozy anebo alespoň labužnickým grilováním v převleku za kmenové buňky.

Zvětšit obrázek
Chris a Bernard Thisseovi. Kredit: University of Virginia.

Jenže, dějiny jsou takové, jaké jsou a Haruko Obokatová do nich vstoupila úplně jinak, než si asi původně představovala. Proto budou i embrya zebřiček, tedy rybek dánií pruhovaných, čerstvě napěstovaná z embryonálních kmenových buněk, čelit rozpakům, nedůvěře a snaze odhalit případný další podvod. Za OSLA pevně doufáme, že tohle podfuk není, protože tolik slibný a ostře sledovaný výzkum kmenových buněk by už další podobný skandál nemusel na dlouho rozdýchat.


 

Zvětšit obrázek
Embrya ze kmenových buněk. Kredit: University of Virginia.

Průlom v biologii kmenových buněk se povedl na Univerzitě ve Virginii. Tým Chris a Bernarda Thisseových, zmanipuloval embryonální kmenové buňky tak, že se z nich vyvinula rybí embrya. Vlastně jenom kmenové buňky správným způsobem instruovali a buňky vyrobily zvíře, tedy embryo laboratorní hvězdy zebřičky. Podle všeho jsme svědky zásadního zvratu, který ovlivní celou řadu výzkumných programů v biologii a biomedicíně. Pokud se vše potvrdí a pokud nejde o kontaminaci zkumavek, dejme tomu bláznivou uklízečkou, nutno dodat. Když víme, jak dirigovat embryonální kmenové buňky, tak by už v zásadě za čas nemělo být problém napěstovat potřebné orgány a kusy těla.

 

Zvětšit obrázek
Běžné danio pruhované. Kredit: Azul, Wikimedia Commons.


Thisseovým a spol. se povedlo odhalit signály, které spouštějí výrobu rybího embrya ze shluku nediferencovaných buněk. Překvapivě jsou jen dva, takže samotný start embryonálního vývoje je vlastně z našeho pohledu docela jednoduchý a tudíž uchopitelný. Teď už tušíme, jak zhruba fungují a můžeme si s nimi hrát. Thisseovi a jejich tým mohou řídit embryonální vývoj zebřiček a jejich tkání či orgánů pouhým ovládáním polohy zdroje a koncentrace těchto dvou signálů.

 

Zvětšit obrázek
Mládě dania. Kredit: Shawn Burgess, NHGRI. Wikimedia Commons.


Embryo zebřiček vypěstovaná z embryonálních kmenových buněk jsou menší, než běžná embrya tohoto druhu, protože je vytvořili z malého počtu buněk. Jinak prý ale mají všechno, co má správné embryo mít. Další na řadě teď budou myši. Thisseovi s kolegy očekávají, že jimi odhalené molekulární a buněčné mechanismy budou u savců velice podobné. Člověka samozřejmě nevyjímaje. V časopise Science, kde teď otiskli výzkum Thisseových, se už určitě těší na první lidské mládě, vyrobené z embryonálních kmenových buněk.

 

 

First Cloned Human Embryos Yield Stem Cells. Kredit: DNews.


Literatura

University of Virginia News 3. 4. 2014, Science 344: 87-89.

.

Datum: 09.04.2014 17:35
Tisk článku


Diskuze:

Nesmrtelnost

Josef Šoltes,2014-04-09 21:04:41

Paráda, nesmrtelnost na dohled...:-)

Odpovědět


Nie, ide iba o klonovanie

Rene Mikolas,2014-04-10 16:34:31

Nesmrteľnosť jedinca spočíva v jeho telomérach.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz