S neandertalci jsme se nekřížili  
Již jsme se pod tíhou faktů smiřovali s tím, že my, kteří si říkáme moudří, jsme naše blízké příbuzné z rodu Homo likvidovali vyháněním, pobíjením i pojídáním ale když šlo o sex, byly nám všechny rozdíly jaksi fuk. Měly to dokládat geny neandertálců, které si nosíme v našich buňkách, tak nám to mnozí vědci vysvětlovali. Cambridští evoluční biologové Dr. Anders Eriksson a Andrea Manica ale mají na původ společných genů a na naší oblibu v mesalianci, jiný názor. Křížení moderních lidí s neandertalci zpochybnili, ne-li vyvrátili.


 

Zvětšit obrázek
Cambridgští evoluční biologové Dr. Anders Eriksson a Andrea Manica vyvracejí náror amerických kolegů pomocí počítačové simulace.

Nový výzkum nás nyní staví do poněkud lepšího světla, alespoň co se často omýlané mezidruhové mesaliance týká. Teorii o tom,  že se moderní lidé s neandertálci křížili totiž zpochybnil. Podle vědců z University of Cambridge to nyní vypadá, že geny neandertálců máme v našem genomu ne proto, že jsme s nimi randili, nýbrž že jsou reliktem po dávném společném předkovi. Proč vědci udělali nyní takový názorový kotrmelec? Jednoduše proto, že se tím snadněji vysvětluje fakt, že 1 - 4 procenta DNA, které máme s nimi stejné, se vyskytují jak u nás Evropanů, tak i Asiatů (Euroasians).

 

Tento závěr evropských vědců se objevil ve studii zveřejněné v časopisu PNAS, vydávaném americkou akademií věd. Genetickou podobnost obou genomů vysvětluje jinak, než jak to presentovali většinou američtí vědci, kteří zastávají názor nedávného přilití neandertálské krve do moderních lidí. Andrea Manica, z University of Cambridge, který studii vedl tvrdí, že vzory nukleotidových sekvencí, které jsou v neandertálské genomu, nejsou ničím vyjímečným. A že něco podobného můžeme pozorovat i dnes na populacích, které se spolu přestaly pohlavně stýkat. Dnes samozřejmě je obtížné dokázat, že k vzájemnému styku s neandertalci tehdy nedocházelo, ale pokud se naši předci přece jen pozapomněli, byly vzájemné techtle mechtle zvláště vyjímečnou záležitostí a dopouštěli se jich v mnohem menším rozsahu, než jak se nyní tvrdilo.


Neandertálci a moderní lidé před jedním a půl milionem let sdíleli společného předka. Stejně ale jako dnes existují velmi rozdílné populace lidí v Evropě dnes, musely se vyskytovat i mírně rozrůzněné populace našeho společného předka. Nešlo tehdy o zcela homogenní populaci, která by by se šířila napříč kontinentem. Navíc hustota osídlení byla kdysi mnohem menší a jednotlivé populace byly geograficky izolovanější. Pochopitelně, že bližší populace si byly geneticky podobnější, než ty, které to k sobě měly daleko. Na to ostatně již existují rozsáhlé genetické a archeologické důkazy, že osídlení v Africe bylo "strukturované". Měly jen omezenou výměnu genetického materiálu. Vědci tím vlastně říkají, co by šlo popsat také tak, že jednotlivé populace spíše seděly na zadku, než aby se honily a migrovaly sem a tam a homogenizovaly celou Afriku. Ostatně morfologické rozdíly mezi jednotlivými kosterními pozůstatky také tuto představu jednotlivých samostatně se vyvíjejících lokalit podporují.  


Asi před 350 až 300 tisíci roky se Evropa a Afrika oddělily a u nás situace vedla k vytvoření  neandertálce, v Africe nabral vývoj kurz poněkud jiným směrem - k modernímu člověku. A zde je bod, na který nový výzkum poukazuje. Populace se na žádném z kontinentů moc nemíchaly. Pokud jsme se vyvinuli z  v místech blíže Evropě a z populace, která v sobě měla zachovaných reliktů DNA po společném předkovi více, je pochopitelné, že jsme si je pak jako již člověk moderního typu, donesli s sebou do Evropy. 

 

Zvětšit obrázek
Byl to jiný druh a křížili jsme se, nebo to nebyl jiný druh a křížili jsme se, a nebo jsme se nekřížili? A když ano, byli potomci plodní?...


Na této logické úvaze angličtí vědci vytvořili počítačový model, do něhož vkládali genomická data. Měl prověřit, zda rozdíly v tom v čem jsme si s neandertalci podobní, a co je přičítáno křížení, jsou skutečně následkem křížení a nebo je lze vysvětlit pomocí pradávného společného původce ještě před tím, než jsme se do Evropy na území neandertalců vydali jako lidé nového typu.


Nejprve přišla na řadu genetická podobnost mezi odlišnými populacemi v rámci kontinentu. Pak simulace počtu obyvatel představující vývoj v Africe a Eurasii během posledního půl milionu let. Tím se dostali k tomu, kolik podobností by se dalo očekávat  u náhodně vybraného neandertálského člověka a moderního člověka v Africe a Eurasii. A také představu o vývoji moderního člověka z níž vyplývá, že geny nám zůstaly z dávnějších dob a že s neandertalci jsme intimně laškovat nemuseli. Podle všeho jsme vykročili z Afriky před 60 – 70 tisíci lety a zřejmě ze severní africké oblasti. Ty tehdy byly od jižnějších afrických krajů vlivem vzdáleností a malou hustotou osídlení a tak trochu i lenosti někam dál chodit, geneticky separovány. Proto máme v genomu s neandertálci toho více podobného, než nynější  Afričané. Původ genů neandertálců dílem rodového původu  a nikoli tím, že by kdysi silnější část populace po přesunu do Evropy „skočila na všechno co nemělo sukni“ bez ohledu na druh.

 

Vědci z Cambridge apelují na ty, kdož šíří pomluvy o naší prostopášnosti, aby vzali do úvahu fakt, že tak, jako se dnes se moderní populace lidí geneticky liší, lišily se i ty ve starověké Africe.  A  protože jsme se nevyvinuli ze všech afrických populací najednou, ale jen jedné z nich, ani nemůžeme mít genom stejný jako dnešní populace Afričanů. Příměs nenandertálské krve nemáme od křížení s neandertálci, ale je to pozůstatek mnohem staršího data. Naše minulost podle nových poznatků byla víc prostá než sprostá. Že to vyznavači teorie křížení neradi slyší je nabíledni. Jako jeden z prvních se ozval profesor David Reich z Harvardské univerzity a výzkum svých kolegů okomentoval slovy: „To, co presentují vědci z Cambridge, nepředstavuje tak silný argument abychom křížení zavrhli“. Za pravdu mu dávají i Ester a Jarmila, které nám do redakce napsaly: „Ano, měly jsme sex s neandertalci. Někteří muži se při něm tak chovají dodnes.“

Pramen: PNAS

Datum: 15.08.2012 11:56
Tisk článku

Homo deus - Harari Yuval Noah
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 369 Kč
Homo deus
Harari Yuval Noah

Diskuze:

Dominica Dicosmo,2012-08-24 14:30:01

Doposud jsem nikde v odborne literature nenasla verohodne [a vedecky prijatelne] vysvetleni ruzneho zbarveni kuze mezi tmavym, svetlym a nazloutlym [prosim nechodte tady s argumentem ze to se stalo vlivem pocasi a slunecniho zareni!] Casove obdobi vyvoje na skale evoluce je nedostatecne osvetlit tuto otazku.

Nekdo zde prispet do diskuse pouze o barve kuze?

Odpovědět

Vezměte v úvahu genetickou variabilitu.

jaroslav mácha,2012-08-20 23:35:25

Při návštěvě zvěřince v ČAV nestačíte divit, myši jsou nejen bílé a černé, ale také bez srstí, hnědé s oranžovým břichem, šestiprsté, šedivé angorské a kdo neviděl, zírá. Je to důsledek příbuzenského křížení, vzniklé imbrední kmeny ukazují, co je všechno v genomu skryto pod nálepkou jeden druh. Pár malých skupinek, kterým se podařilo přejít přes pouště do střední Asie určitě prošlo příbuzenským kříženim a ještě k tomu pocházelo z odlišných kmenů- viz rozdíl ve vizáži severočínské a evropské populace, které šly obě přes střední Asii. Navíc jsem viděl úplně stejné sekvence řady genů u člověka a žáby.

Odpovědět

A ještě jedna banálně zásadní věc

Martin Klíma,2012-08-17 10:00:21

Nejsem v této oblasti vzdělán a mám jen povrchní povědomí, nicméně, neliší se druhy různým počtem chromozomů, což zamezuje přinejmenším vzplození reprodukce schopného potomka? Pokud bychom se měli křížit s neandrtálci, nutně to pak musela být naše rasa a ne jiný druh.

Odpovědět

Genom ano, ale chování?

Martin Klíma,2012-08-17 09:52:44

Poslední veta je velice zajímavá. Tak si říkám, proč by neandrtálci nemohli nosit ženám kytky či netančili námluvní tance před něžným milováním?

Odpovědět

letní

Mojmir Kosco,2012-08-17 07:26:40

A křížily a křižíly uaaaa můj předek byl bílý yeti .Krásna ukázka odlišných názorů .Otazka rovněž totiž zní zda se křížily jednotlivé typy lidských druhů například erectus s habilis a pod nebo plemena neandrtálec s palestinus nebo variety bílý a černý žlutý a fialový . V přírodě mezidruhové křížení je problém ale dochází k němu , spontání mutace v rámci druhu jsou častější ale nejčastější dnešní změna je díky člověku a to jak u demestikovaných tak přírodních drůhů.

Odpovědět

A nebo přece jen křížili?

Roman Štědronský,2012-08-16 11:22:35

Je to zajímavá otázka, ale tento autor s negativními výsledky také nesouhlasí:

http://johnhawks.net/weblog/reviews/neandertals/neandertal_dna/neandertal-ancestry-iced-2012.html

Rád si počkám na konečné rozřešení, ke kterým bude zřejmě třeba více DNA materiálu...

Odpovědět

Jaké měli neandrtálci vlasy?

Vojtěch Kocián,2012-08-16 07:37:00

Zdá se mi docela zajímavé, že většina lidí na světě má vlasy černé nebo tmavě hnědé, zatímco v Evropě (a v Severní Americe u potomků evropanů) není světlá barva vlasů nic neobvyklého. Zvlášť mezi lidmi původu slovanského nebo germánského. Zdálo by se mi divné, kdyby něco podobného vzniklo jen náhodou čistě vlivem evoluce bez vnějšího zásahu. Tím nechci říct, že musí jít o křížení s jiným druhem (genetickou špínu), může jít i o cokoliv jiného, třeba o mutaci způsobenou nemocí či druhem potravy, ale nějaký zlom nejspíš nastal. Nebo jsou jsou slované a germáni vyobcovanou skupinou albínů? Existují nějaké podložené teorie vysvětlující vznik tohoto fenotypu?

Odpovědět


Lukáš Dokoupil,2012-08-16 09:00:13

Zrzavé.

http://news.bbc.co.uk/2/hi/7062415.stm

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-08-16 09:16:36

Je obecně rozšířený omyl, že blondismus jde ruku v ruce s bledostí. Vyskytuje se například u tmavých obyvatel Austrálie a Oceánie. Jedna teorie praví, že se to hodí při lovu na světlém podkladě (sníh, písek; eskymáci asi mají smůlu, že jsou důkladně oblečení celí). Na bledost pokožky pak stačí ta věc s vitamínem D - kde jinde na světě v těchto severních končinách propuklo lidstvo v šílenství zvané zemědělství? Též mutace pro modrookost je data nedávného a tady v Evropě se nám to prostě tak hezky sešlo.

Odpovědět

genetická špína?

Marcel Koníček,2012-08-15 18:57:03

To je zajímavá teorie. Nikdy jsem o tom neslyšel, ale určitě zajímavý názor... Uvidíme, co se nakonec objeví...

Odpovědět

tak ono je to i logicke, ze?

Tomáš Hluska,2012-08-15 16:10:48

Ono je to logicke, ze proste musime mit nejakou spolecnou DNA, pokud mame spolecneho predka, ze? Vzdyt kolik DNA mame spolecne se simpanzem a taky nikdo nepredpoklada, ze bychom se o jejich DNA pravidelne obohacovali.

Odpovědět

Vědci z Harvardu tvrdí pravý opak

Anonymous Anon,2012-08-15 14:06:25

Shodou okolností byl zrovna zveřejněn paper genetiků z Harvardu, který tvrdí přesný opak - dokazuje, že ke křížení mezi námi a neandrtálci skutečně docházelo (a to zhruba před 47000 - 65000 lety, tedy již v Evropě, až po exodu z Afriky).

Viz článek "Genetic Analysis Solves Human-Neanderthal Interbreeding Puzzle" (http://www.technologyreview.com/view/428880/genetic-analysis-solves-human-neanderthal/)

Odpovědět


Anonymous Anon,2012-08-15 14:09:14

Ještě odkaz na původní paper: http://arxiv.org/abs/1208.2238

Odpovědět


David Reich

Josef Pazdera,2012-08-15 14:51:30

Ano, proto v článku uvádím jednoho z autorů, který se podle hesla o potrefené huse ozval: David Reich.
Obávám se, že v tuto chvíli je těžké se přiklonit na jednu, či druhou stranu. Ale faktem je, že ten argument zhruba stejného zastoupení neandertálských genů u Evropanů a Asiatů,z míst, kde toho s neandertálci neměli mít až tak moc společného, je mi sympatický. Potom totiž zní absurdně, že někde s neandertalci obcovali a jinde ne ale přitom jejich genů měli všichniv DNA stejně. To se zastáncům smilství jen tak pod koberec zamést nepodaří. Proto bych se kloním k názoru, že si to naši předci do Evropy a Asie donesli již s sebou.

Odpovědět


pane Pazdero

Mirek Šejna,2012-08-15 17:07:01

každopádně je podezřelé, že výkyt bílé rasy je kryje s rozšířením neandertálců. Vyskyt žluté rasy se zas kryje s výskytem vyspělých forem Homo erectus.
Vypadá to spíš tak, že když se naši černí afričtí předkové vydali před zhruba 80 tisíci lety dobývat svět, tak se měnili v bělochy díky sexu s neandertálci a v asiaty díky sexu s Homo erectus. Netvrdím, že se jedná o čisté křížence "půl na půl", ale trochu té genetické špíny od neandertálců a Homo erectus tam je. Tolik genetické "špíny", že tak vznikly moderní lidské rasy.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-08-16 09:37:08

Prostá a zcela běžná shoda náhod možná umocněná podmínkami ekologickými by to byla, kdyby se to doopravdy krylo, což nekryje ani omylem.

Odpovědět


Ano,

František Houžňák,2012-08-20 09:58:44

je to tak.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace