Josef Pazdera

aneb příkoří, které posiluje.

Data ze satelitů pořízená v letech 1985 až 2011 vypovídají o tom, že zemská atmosféra dovoluje propouštět do vesmíru mnohem více tepla, než připouštějí poplašné počítačové modely, praví se ve studii uveřejněné v recenzovaném vědeckém časopise Remote Sensing.

Japonci se na tokijském veletrhu chlubili novinkou, která je ve skutečnosti návratem k jednomu z nejstarších typů elektromotoru z minulého století. Dohnal je k tomu růst cen a nedostatek vzácných kovů.

Nejde tentokrát o slamník, ale o psa s Hendrou. Co je Hendra? Virus - prevít, pocházející z kaloňů, přenáší se na koně a zabíjí lidi. Teď jej zjistili u psa. „Zdravého“ psa.

Čemu tak biologové začali říkat? Když se někdo rozhodne k celibátu, pak se úspěšně množí a praktikuje to přes milion let. Před časem to prasklo na vířníky a teď na to přišli i strašilkám.

Dánští návrháři s inženýry z Toyoty přišli s novou koncepcí, kterou nazývají „Oknem do světa“. Je určeno (zatím) jen pro mladší osazenstvo zadních sedadel, kterým zprostředkuje víc než jen pohled ven. Dovoluje vidět detaily a přitom umožňuje rozvíjet kreativitu. Jak funguje ukazuje video.

Podle studie zveřejněné ve sborníku Národní akademie věd USA tropičtí mravenci ze Střední Ameriky, kteří byli považováni za jakési přívržence „sexmise“ množící se nepohlavním klonováním, ve skutečnosti ve svém „mravenčím centru“ sex neodmítají. O radovánky je ochuzena jen periferie jejich mravenčího impéria.

S rostlinami, kterým se také říká eukalypty, se setkáváme v mnoha koutech světa, není to ale přirozené, neboť se o to přičinil člověk. Původní porosty, jak se dočteme v encyklopediích, se vyskytují jen v Austrálii a na několika okolních ostrovech. Jejich paleontologický nález v Jižní Americe je velkým překvapením, hlavně proto, že pochází z doby před více než padesáti miliony let.

Automobilisté to znají, čím horší silnice, tím větší je spotřeba. Je to logické, na „tahání“ auta z každé díry je nutná energie a tím i více sešlápnutý plynový pedál. Nové tlumiče ale dokážou ztracenou mechanickou energii z kodrcání po hrbolech přeměnit na elektrickou, tím šetřit výdaje a ještě jízdu zpříjemnit.

Přívrženci správného přístupu k přírodě uspořádali v uplynulém týdnu řadu akcí. Jednou z nich byl jakýsi "happening" na experimentálních pozemcích, na nichž se testují geneticky modifikované plodiny.

Vypadá to jako hračka a rekvizita pro filmy o trolech, ale není tomu tak. Nazývají to bot či robot, ale gumová holínka připomínající ústa bez těla se k tomu hodí víc. Ve skutečnosti jde o praktickou pomůcku, která by měla pomáhat sluchově postiženým vylepšovat jejich řeč a komunikovat se světem. Jde zatím o nejvěrohodnější model úst, jaký byl kdy vyroben.

Když přijdeme na svět, máme prakticky všechno, co správný kluk má mít. I pohlavní aparát se nám začne vyvíjet v maminčině bříšku, jakmile se naše tělíčko ocitne pod palbou zvýšených dávek testosteronu. Kromě těch chlapských záležitostí má mužský hormon i vedlejšák - podporuje růst kostí. A protože nám řízením osudu ve stejnou dobu jako „pindík“ roste i prsteníček, lze prý z toho dělat dalekosáhlé závěry.

Do jak nebezpečné formy letos asi zmutovala?

... aneb na koncert v ve stylu "dobij se sám".

Výroční konferenci pořádané Společností pro experimentální biologii, která se konala v Glazgow, vévodily létací "stroje".

Genetické informace všech živých buněk je uložena v DNA. Jde o sled čtyř bází - adeninu, guaninu, cytosinu a tyminu. Mezinárodnímu týmu vědců se nyní podařilo vytvořit bakterii, která ve své DNA využívá syntetický jed. Kód jejího života obsahuje místo tyminu 5-chlorouracil.

Ze strohých cenových indexů zveřejněných Světovou bankou vyplývá, že letošní ceny potravinářských komodit jsou o 30 až 35 procent vyšší než před rokem.

Ano. Stanovením poměru izotopů uhlíku a kyslíku v biominerálech lze vystopovat při jaké teplotě se utvářely. Molekuly kalcitu a apatitu v zubech a kostech si tělesnou teplotu pamatují miliony let. Dva zatím testovaní sauropodi měli v dobách své slávy v tlamách 36 a 38 stupňů Celsia.

Na sedmém světovém kongresu věnovaném výzkumu mumií (World Congress on Mummy Studies), si odborníci upřesňovali na čem si ledový muž z přelomu neolitu a doby měděné při posledním jídle před 5300 lety pochutnával, o čem vypovídá jeho čelist a zkažené zuby a jaké barvy měl oči.

Britští vědci boří mýtus významnosti včel v roli opylovačů. Argumentují tím, že navzdory setrvalému razantnímu poklesu včelstev trvajícímu již desítky let, plochy hmyzosnubných plodin, stejně jako jejich výnosy, rostou. Opylení hlavních zemědělských plodin prý na sebe převzaly pestřenky, zednice,...

Infanticida je ošklivé slovo již od poslechu, zřejmě proto, že v sobě skrývá zabíjení mláďat. I když se to zdá být nelogické, v přírodě jde o běžnou záležitost a častou i mezi savci. Vraždění neviňátek přestalo být výsadou samců - mláďata totiž zabíjejí i samice a to dokonce i svá vlastní.

Spolupráce civilních vědců s japonským ministerstvem obrany dalo vznik prvnímu kulovému létajícímu stroji. Vypadá jako fotbalový míč a umí se přemísťovat rychlostí až 65 kilometrů za hodinu, nebo se jen tak poflakovat a šmejdit ve sklepě či na půdě.

Američtí vědci přišli na způsob, jak pomocí silného elektromagnetického pole seřadit erytrocyty, snížit viskozitu krve a zefektivnit její tok kapilárami.

Německo britský tým předvedl prototyp zařízení, které řidičům dovolí ovládat techniku a přitom nespouštět oči z vozovky a ruce z volantu.

To, čeho se zřejmě všichni bojíme více než smrti je, že bychom mohli před skonem dlouho trpět. Žel i to některé čeká a proto tak rádi informujeme o pokrocích v tlumení bolesti. Nadějí je objev malé molekuly peptidu CBD3.

Tajemství úspěchu namlouvacího aktu pipulek zní: „Znovu a co nejrychleji!“

Stroncium přítomné v kosterních pozůstatcích z třetihor vypovídá příběh o tom, jak synové australopitéků zůstávali „na gruntě“, zatímco jejich sestry odcházely do vzdálených domovů, nových sociálních skupin. Některé zvyklosti jakoby přetrvaly miliony let.

Na neznámém frekventovaném místě v USA začali ověřovat bezkontaktní plošný “detektor lži”. Přístroj kolemjdoucí tajně sleduje a z nasnímaných údajů určuje, zda jejich úmysly jsou čisté a nebo chystají provést lumpárnu.

Většina psychologů byla přesvědčena, že jakmile se nám vzpomínky uloží do mozku, nelze je změnit. Montrealští lékaři z centra pro výzkum stresu tuto obecně uznávanou představu zbořili. Pomocníkem jim v tom byl lék Metyrapon.

Technologie SSFC "semi-solid flow cell" má celou řadu předností – vysokou hustotu uskladněné energie, možnost rychlého dobíjení a snadné navyšování kapacity. Lithiový polotuhý průtokový článek může mít ve srovnání s klasickými, kapacitu až desateronásobnou.

Inteligence hlavonožců je pověstná a mnozí specialisté „na hlavu“ je dávají na roveň s delfíny. Domlouvají se hrou barev, ačkoliv jejich vidění je monochromatické. Jak se vidí samy a jak je vidí jejich predátoři?

piRNA jsou další z řady nepříjemně krátkých molekul ribonukleové kyseliny, které nic nekódují, ale přesto jsou důležitými hráči „nečisté“ genetiky. Pomocí epigenetických mechanismů nám dělají život pestřejší.

V Kansasu vytvořili nový druh ještěrky. Kříženec bičochvosta má ve svých buňkách dvojnásobné množství jaderné DNA, než bývá zvykem. Jde o obratlovce, který nemá v přírodě obdobu. Množí se z vajec, která nejsou oplodněna a potomci ve skutečnosti nejsou potomky v pravém slova smyslu - jsou to klony.

Ocas ve skutečnosti žádným ocasem není, hru barev nedělají barvy a oka ocasních per v namlouvacím ceremoniálu také nehrají roli, jaká se jim přisuzovala.

Před časem udělali v USA politické rozhodnutí, že do roku 2030 nahradí 30 % spotřeby ropy biopalivy. Jak je tato představa reálná, řešili na University of Illinois. Z jejich propočtu nákladů bychom se mohli poučit.

Srst je deníčkem do něhož si tělo zapisuje co se s ním dělo. Z dostatečně dlouhého chlupu lze pak vyčíst, jak se majitel o svůj živý majetek v uplynulém roce staral, zda své svěřence řádně krmil a nebo je vystavoval strádání.

Výrobce lékařských přístrojů Robotics Inc., se sídlem v Kalifornii, obdržel schválení od FDA pro robotickou léčbu plešatosti. Americké kliniky získaly pomocníka, který v rychlosti dělání nás krásnějšími hravě překoná i ty nejzručnější plastické chirurgy.

Šest a půl týdne po transplantaci si Emily Fennellová s „cizí“ rukou natolik rozumí, že si sotva vzpomene na dobu, kdy jí neměla.

„Všechno trvá, než se strhá“ a trhá se i vlákno DNA. Protože jde o návod v němž je uloženo jak, kdy a co má buňka dělat, je třeba jej chránit. Opravy zlomů DNA jsou složité, rychlé ale i nebezpečné.

Finský letecký inženýr Aki Suokas představil minulý týden na veletrhu Aero 2011 ve Friedrichshafenu jednomístné letadlo nazvané FlyNano. Jde o jakýsi dvojplošník, jehož hmotnost je pouhých 70 kg a spadá tedy do kategorie, na kterou mnohde není třeba mít pilotní licenci.

Když se řekne kanibalismus u hmyzu, přestavíme si většinou kudlanku nebo australskou černou vdovu, jak své partnery při kopulaci okusují. Obdobně se chovají i pavoučí páry v Jižní Americe, jen si role v tomto láskyplném vztahu poněkud vyměnily - samci tam požírají své družky.

„Vyber ze suché stodoly tři vosí hnízda velikosti husího vejce, v hmoždíři s kořenem lubovníka (třezalka) rozbij a v lněném pláténku přikládej...“ Že by na praktikách babek kořenářek přece jen něco bylo?

V Berlíně od příštího měsíce nebudou muset někteří motoristé při dobíjení baterií pobíhat okolo auta s kabelem. Firma Siemens představila na veletrhu Hannover Messe 2011 indukční nabíjecí zařízení, které vyvinula ve spolupráci s automobilkou BMW. Je bezkontaktní a dovoluje doplňovat baterie i během krátkých zastávek.

aneb jak pomluvou šéfa ku slávě přijít.

Fyzikům se za pokojové teploty na ultratenké vrstvě polovodiče podařilo měnit polarizaci světla pomocí slabého elektromagnetického pole. Poznatek by mohl vést k vytvoření dlouho očekávaného tranzistoru, který místo toku elektronů pracuje se světlem.

Budete nejspíš hodně litovat!

Mechanické hračky vědců i amatérů jsou stále sofistikovanější a menší a právě to se lidem líbí. Miniaturizují se i klasická letadla a vrtulníky, ale mnohem větší zájem vzbuzují ornitoptery, monokoptery, insektoptery a drony.

Nestává se často, aby dva týmy, každý na jiném konci světa, přišly na stejnou věc současně. Poštěstilo se to výzkumníkům z University of California ze San Franciska a jejich kolegům z výzkumného centra CAESAR (Center of Advanced European Study and Research) v Bonu. Oběma týmům nyní vyšly články v časopisu Nature. Svorně v nich odhalují další z tajemství oplodnění. Jejich poznatky by měly vést k novým metodám ochrany před početím, které by ženy neohrožovaly tak, jako stávající hormonální přípravky.

Výzkumníci jsou překvapeni konzervativním postojem soudců, veřejnost rozhodnutí přijímá s povděkem.

Americko-francouzský tým má začít v Bostonu sázet „faux trees“.