Josef Pazdera

MABEL je robot, který má podobnou chůzi jako člověk. Zdolávat nerovný terén se učí ve školce Jessy Grizzlea v University of Michigan.

aneb proč jsme po mykobakteriích vysmátí.

Časopis Bioinspiration and Biomimetics zveřejnil zprávu o sestrojení funkční repliky motýla – ornitoptéry. Ta odhalila, že k létání toho motýli v mozku moc nepotřebují.

Sárí je pruh látky obvykle dlouhý kolem 4 až 7 metrů s šířkou přibližně 100 až 130 cm. Obtáčí se okolo těla a nosí ho ženy na celém indickém subkontinentu. Název zřejmě pochází ze sanskrtského výrazu pro pruh látky „sati“ a tradice jeho nošení sahá hluboko do minulosti. Jen málo kdo by v něm hledal něco víc, než estetickou ochranu před sluncem, chladem a obtížným hmyzem.

Na jihu USA se vám dostane poučení „zavírejte na noc okna, jinak vám vleze dovnitř. I tak ráno najdete skla oken zelená“. Řeč je o invazivní rostlině Pueraria montana.

Švýcarským a japonským vědcům se podařilo zviditelnit elektrický proud probíhající aktivními neurony. Aktivitu mozkových buněk na živém zvířeti lze nyní sledovat pomocí fluoreskujícího proteinu a skleněného světlovodu.

Manželství má pro ženy i stinnou stránku. Čím je věkový rozdíl manželů větší, tím menší má žena vyhlídky na dlouhý život. Je dokonce jedno, jde-li o zajíce, nebo kmeta.

XM25 by měla přinést americkým vojákům výhodu především v městském členitém terénu, kde dochází k největším ztrátám na životech. Zbraň je schopna likvidovat protivníka i „za rohem“.

Tu a tam jsou mezi námi jedinci, kteří se infikují virem HIV, ale choroba AIDS u nich nepropukne. Dlouhotrvající dohady o tom, čemu za svou výjimečnost vděčí, pomáhá vědcům řešit počítačový model. Za pachatele dobra i zla označil T buňky, respektive jejich školící program.

Tým německých výzkumníků ze tří ústavů a jedné university (Bonu, Rostoku a Karlsruhe) publikoval v časopisu Advanced Materials podrobnosti o stavbě listu, který snižuje povrchové tření vody tak významně, že by jeho uplatnění mělo snížit lodím náklady na palivo o 10 %.

Před Marsovským vozítkem, které se po rudé planetě toulá již sedmým rokem, se objevilo kamenité pole a na obzoru je vidět dva krátery.

Po zveřejnění výsledků Cédrica Feschotta již nejde dále zpochybňovat, že si přivlastňujeme cizí DNA a že jiné organismy si zase přivlastňují tu naší. Ukazuje se, že handlování kousků genetického materiálu mezi druhy je přirozeným jevem. Příroda si běžně zahrává s cizorodou DNA, přičemž se neštítí ani splácávat dohromady lidskou DNA s tou hmyzí a naopak. Ochráncům bojujícím proti šíření GMO tak vznikl problém. Pokud by si udělali DNA test, vyšlo by najevo, že vlastně nejsou tak čistou rasou, za jakou se považují, ale že jsou ve skutečnosti geneticky modifikovaný organismus mající v sobě kousky DNA z ploštic i sladkovodních plžů.

Asijští vědci si zřejmě vzali k srdci, že teplé slovo dokáže divy a hřejivé doteky ještě mnohem více. Vymysleli kompaktní zdroj energie, který je šetrný k životnímu prostředí, má neomezenou životnost a spokojí se s odpadním teplem naší kůže.

Tentokrát nejde o „chytré rady typu: necpi se a cvič!“ Výrazně urychlit stárnutí dokážou i některé nízkokalorické potraviny. Vědci obvinili široce používané přísady do potravin - kyselinu fosforečnou a její soli. Myslí si, že stejně jako krátí život hlodavcům, činí i nám.

Stránky Tokijského technického institutu informují o vylepšeném palivovém článku. Alternativní energetický zdroj na bázi hořčíku v němž hlavní roli hraje mořská voda a solární laser tak dostává ucelenější formu.

V časopisu Lab on a Chip se objevil článek s obrázkem mikroskopu, který by měl být nejmenším, nejlehčím a zřejmě i nejlevnějším. To nejzajímavější ale na něm je, že nemá žádné čočky, na které jsme u mikroskopů zvyklí.

V kalifornském výzkumném ústavu (Caltech) experimentují s nelineární akustickou čočkou, která vytváří akustické pulsy o vysoké amplitudě. Má se stát základem přesnějších detekčních systémů a sonických skalpelů.

Marně proti ní horovali antičtí učenci, Albert Einstein o ní tvrdil, že "zabíjí jakoukoli tvořivou činnost“ a dnešní názor by se dal koncentrovat do pěti slov: Dej blbci funkci, vymyslí lejstro. A co na to říká věda? Boj s byrokracií je zbytečný, je s růstem národa svázána, stejně jako kořistnické choutky státních útvarů.

Neurologové soudí, že lidi z nás dělá zrcadlení. Zajišťují nám ho mozkové buňky (mirror neurons), které jsou aktivní ve chvíli když něco děláme, třeba když se kladívkem trefíme do prstu, místo do hřebíku, ale „střílejí salvami“ i tehdy, když nic neděláme a jen se díváme, jak si placatý palec přivodil měkdo jiný.

Honda představila skútr poháněný novými, rychlo-dobíjejícími lithium-ionovými bateriemi.

Evropská studie zpochybňuje tvrzení Světové zdravotnické organizace o prospěšnosti „zdravé výživy“, která nás má rakoviny ušetřit.

Tisk píše o kouzelných kuličkách a přelomové technice budoucí léčby. Jenže kuličky s lékem jsou tím posledním a nepodstatným, nové a zajímavé jsou nanostruktury vytvořené z molekul DNA.

Craig Ledbetter z amerického ARS nepoužil genetický knokaut, ani inzerci cizorodou DNA a přesto se mu podařilo vypěstovat mandloně, které nepotřebují opylovače. Navzdory masovému vymírání včel tak o své mandle na pultech obchodů nemusíme přijít.

Vědci z Oxfordu se pustili do výzkumu obrovských fosilizovaných kmenů z rašelinišť Nového Zélandu. Jde o jehličnany, které v tamních bažinách rostly před 30 000 – 130 000 lety.

Americká psycholožka Amy Brunellová ve své nové studii zjišťuje, jestli se do našich partnerských vztahů plete naše schopnost vidět se objektivně.

Ekologičtí aktivisté často argumentují tím, že produkce organických potravin a vegetariánství jsou k udržitelnosti zemědělství tou nejlepší cestou a že také nejméně škodí změně klimatu.

To, že se netopýři na krátkou vzdálenost orientují podle zvuku, je známo již sedmdesát let. Navzdory pověře, že jsou aktivní až po západu slunce, se ukazuje, že Slunce je hlavní součástí jejich navigačního systému. Podle něj si nejdříve musí svůj „kompas kalibrovat“ aby se pak ve tmě uměli podle geomagnetického pole Země orientovat.

…u myší. A co jde u hlodavců by mělo jít i u člověka.

Fotosyntéza je mechanismus, kterým rostliny produkují kyslík. Nyní vědci odhalili anaerobní bakterii, která dává za pravdu teorii, že mikroorganismy si produkovali svůj vlastní kyslík dlouho předtím, než evoluce na Zemi dospěla k fotosyntéze.

K přesnému určení stáří památek se používá radiokarbonová metoda. Řada muzejních exponátů ale nemá jasný původ jen proto, že vlastník nedovolil památku poškodit odběrem vzorku. Na konferenci pořádané Americkou chemickou společností nyní vědci předvedli metodu, která využívá k získání C 14 plazma a měla by být nedestruktivní.

Doba mezi kopulací a oplodněním není nijak idylická. Nejen, že je vyplněna soutěžením jednotlivých spermií, ale především jde o vražedná klání soupeřících spermatů. Aby veškerý genetický materiál v tomto zápasu nepřišel nazmar, musí někdy zasahovat budoucí matka a pomocí chemie přimět „horké hlavy“ k paktu o neútočení. Díky vědcům ze Syracuse University to vše nyní můžeme vidět barevně.

Při čtení těchto řádků možná posloucháte hudbu, nebo zprávy, což vám nebrání soustředit se a vnímat obsah těchto vět. Pokud se setkáte s nečekaným podnětem, přestanete na chvíli vidět.

Vědci z Národního ústavu zdraví (USA) chtěli studovat, jak prionová choroba poškozuje mozek. Přišli ale na novou formu nemoci. Ta kupodivu neškodí neuronům, ale cévám. V mozku při ní nevznikají pro prionové onemocnění tak typické díry připomínající houbu, ale plaky. Tedy znaky příznačné spíše pro Alzheimerovu chorobu, jež s priony nemá nic společného.

Milionům hyperaktivních dětí předepisují lékaři každý rok Ritalin. Pomáhá jim ve zklidnění a soustředění. Lék ale neprospívá jen nemocným, umí vylepšit výkonnost i zdravých mozků. Začnou nyní rodiče vyžadovat lék i pro své zdravé děti aby jim lépe prospívaly ve škole, nebo i pro sebe?

Vědci z University of California tvrdí, že pomocí proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jde o protein, který evoluce zakonzervovala, neboť stejnou funkci plní nejen u mušek, ale i u hlístů. Má hlavní slovo v regulaci signálních drah se vztahem k metabolismu a jeho obdobu, a to dokonce ve třech verzích, máme v buňkách i my lidé.

Mitochondrie jsou dobrým sluhou, ale jen tehdy, když jsou tam, kde mají být. Při zranění nás umí připravit o život.

3000 let stará zeď se může stát nečekanou archeologickou podporou biblického textu o králi Šalamounovi.

Nevěrnost samic je to, co přispívá k přežití druhu, tvrdí vědci z univerzit v Exeteru a Liverpoolu. Ve studii publikované v únorovém čísle časopisu Current Biology objasňují, proč se samice páří ostošest, navzdory tomu, že to pro ně může být rizikové.

Nové poznatky z oblasti epigeneticky svědčí o vazbě mezi asistovanou reprodukcí, změnami na chromozómech a zdravotním stavem dětí.

Weilova choroba byla doménou mužů pracujících v zemědělství. Nyní se lavinovitě šíří celým světem a říká se jí nemoc cestovatelů. Po Americe, Oceánii, Evropě registruje nárůst leptospirózy i Australie. Na vině je ekoturistika.

Streptokoková bakterie, kterou ve svém těle hostí některé zdravé dospělé ženy, je pro jejich potomky smrtelnou hrozbou. Tuto bakterii mohou ženy získat od krav. K přenosu na plod může dojít během těhotenství, novorozenec se může kontaminovat při porodu.

Nová analýza Women's Health Initiative (WHI) dokládá, že hormonální terapie zvyšuje ženám po menopauze riziko onemocnění srdce. V prvních dvou letech kombinované hormonální terapie se riziko více než zdvojnásobuje.

Vědci z Oxford University a Centra Johna Innese jsou přesvědčeni, že našli způsob jak získat plodiny s vyšší nutriční hodnotou.

Z kanadského zdravotnického výzkumného pracoviště přichází zpráva o úmyslném sabotování DNA jako způsobu regulace vývoje buněk. Závisí na ní proměna nezralých buněk v plnohodnotnou specializovanou funkční tkáň. Tato informace může dramaticky změnit náš stávající pohled na dozrávání kmenových buněk, jejich přeměnu v plnohodnotné buňky i na vývoj nádorů.

Doporučení omezovat při transfuzích ženskou krev je vedeno dobrým úmyslem, ale může mít zlé následky.

Konzumace mléka v těhotenství zřejmě prospívá vývoji plodu a snižuje nebezpečí, že se u potomků vyvine roztroušená skleróza. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené třemi věhlasnými pracovišti: University of Reading, Cardiff a Bristol.

Ve sborníku americké akademie věd vyšel článek zpochybňující desetiletí uznávanou teorii že se ptáci vyvinuli z čtyřnohých dinosaurů. Evoluce vývoje létání dostává vážnou trhlinu.

Za to, že čtete tuto informaci vděčíte křemíkovým tranzistorům. Jde o ploché součástky, při jejichž výrobě se jednotlivé funkční vrstvy kladou jedna na druhou. Neustálá miniaturizace je zmenšila na pouhých 50 nanometrů (1nm = 1 miliontina milimetru). Jejich dalšímu zmenšování se postavily do cesty fyzikální limity. Za novou cestu k přechodu z mikro na nanoelektroniku jsou považovány tranzistory z nanovláken a sendvičová konstrukce čipů.

Vysoký obsah tuku v krvi vede k vyšším hodnotám cholesterolu, což ve svém důsledku zvyšuje riziko aterosklerózy a infarktu. Švédská studie nyní prokázala, že konzumace másla nám zvyšuje množství tuku v krvi méně, než když si pochutnáváme na jídlech s tuky rostlinnými.

Představa, že mužská homosexualita, z níž nemůže vzniknout potomstvo, je pro zachování rodu hendikepem, je mylná. Gayům se daří šířit „své“ geny podobně, jako jejich většinovým vrstevníkům.