Josef Pazdera

Evropská studie zpochybňuje tvrzení Světové zdravotnické organizace o prospěšnosti „zdravé výživy“, která nás má rakoviny ušetřit.

Tisk píše o kouzelných kuličkách a přelomové technice budoucí léčby. Jenže kuličky s lékem jsou tím posledním a nepodstatným, nové a zajímavé jsou nanostruktury vytvořené z molekul DNA.

Craig Ledbetter z amerického ARS nepoužil genetický knokaut, ani inzerci cizorodou DNA a přesto se mu podařilo vypěstovat mandloně, které nepotřebují opylovače. Navzdory masovému vymírání včel tak o své mandle na pultech obchodů nemusíme přijít.

Vědci z Oxfordu se pustili do výzkumu obrovských fosilizovaných kmenů z rašelinišť Nového Zélandu. Jde o jehličnany, které v tamních bažinách rostly před 30 000 – 130 000 lety.

Americká psycholožka Amy Brunellová ve své nové studii zjišťuje, jestli se do našich partnerských vztahů plete naše schopnost vidět se objektivně.

Ekologičtí aktivisté často argumentují tím, že produkce organických potravin a vegetariánství jsou k udržitelnosti zemědělství tou nejlepší cestou a že také nejméně škodí změně klimatu.

To, že se netopýři na krátkou vzdálenost orientují podle zvuku, je známo již sedmdesát let. Navzdory pověře, že jsou aktivní až po západu slunce, se ukazuje, že Slunce je hlavní součástí jejich navigačního systému. Podle něj si nejdříve musí svůj „kompas kalibrovat“ aby se pak ve tmě uměli podle geomagnetického pole Země orientovat.

…u myší. A co jde u hlodavců by mělo jít i u člověka.

Fotosyntéza je mechanismus, kterým rostliny produkují kyslík. Nyní vědci odhalili anaerobní bakterii, která dává za pravdu teorii, že mikroorganismy si produkovali svůj vlastní kyslík dlouho předtím, než evoluce na Zemi dospěla k fotosyntéze.

K přesnému určení stáří památek se používá radiokarbonová metoda. Řada muzejních exponátů ale nemá jasný původ jen proto, že vlastník nedovolil památku poškodit odběrem vzorku. Na konferenci pořádané Americkou chemickou společností nyní vědci předvedli metodu, která využívá k získání C 14 plazma a měla by být nedestruktivní.

Doba mezi kopulací a oplodněním není nijak idylická. Nejen, že je vyplněna soutěžením jednotlivých spermií, ale především jde o vražedná klání soupeřících spermatů. Aby veškerý genetický materiál v tomto zápasu nepřišel nazmar, musí někdy zasahovat budoucí matka a pomocí chemie přimět „horké hlavy“ k paktu o neútočení. Díky vědcům ze Syracuse University to vše nyní můžeme vidět barevně.

Při čtení těchto řádků možná posloucháte hudbu, nebo zprávy, což vám nebrání soustředit se a vnímat obsah těchto vět. Pokud se setkáte s nečekaným podnětem, přestanete na chvíli vidět.

Vědci z Národního ústavu zdraví (USA) chtěli studovat, jak prionová choroba poškozuje mozek. Přišli ale na novou formu nemoci. Ta kupodivu neškodí neuronům, ale cévám. V mozku při ní nevznikají pro prionové onemocnění tak typické díry připomínající houbu, ale plaky. Tedy znaky příznačné spíše pro Alzheimerovu chorobu, jež s priony nemá nic společného.

Milionům hyperaktivních dětí předepisují lékaři každý rok Ritalin. Pomáhá jim ve zklidnění a soustředění. Lék ale neprospívá jen nemocným, umí vylepšit výkonnost i zdravých mozků. Začnou nyní rodiče vyžadovat lék i pro své zdravé děti aby jim lépe prospívaly ve škole, nebo i pro sebe?

Vědci z University of California tvrdí, že pomocí proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jde o protein, který evoluce zakonzervovala, neboť stejnou funkci plní nejen u mušek, ale i u hlístů. Má hlavní slovo v regulaci signálních drah se vztahem k metabolismu a jeho obdobu, a to dokonce ve třech verzích, máme v buňkách i my lidé.

Mitochondrie jsou dobrým sluhou, ale jen tehdy, když jsou tam, kde mají být. Při zranění nás umí připravit o život.

3000 let stará zeď se může stát nečekanou archeologickou podporou biblického textu o králi Šalamounovi.

Nevěrnost samic je to, co přispívá k přežití druhu, tvrdí vědci z univerzit v Exeteru a Liverpoolu. Ve studii publikované v únorovém čísle časopisu Current Biology objasňují, proč se samice páří ostošest, navzdory tomu, že to pro ně může být rizikové.

Nové poznatky z oblasti epigeneticky svědčí o vazbě mezi asistovanou reprodukcí, změnami na chromozómech a zdravotním stavem dětí.

Weilova choroba byla doménou mužů pracujících v zemědělství. Nyní se lavinovitě šíří celým světem a říká se jí nemoc cestovatelů. Po Americe, Oceánii, Evropě registruje nárůst leptospirózy i Australie. Na vině je ekoturistika.

Streptokoková bakterie, kterou ve svém těle hostí některé zdravé dospělé ženy, je pro jejich potomky smrtelnou hrozbou. Tuto bakterii mohou ženy získat od krav. K přenosu na plod může dojít během těhotenství, novorozenec se může kontaminovat při porodu.

Nová analýza Women's Health Initiative (WHI) dokládá, že hormonální terapie zvyšuje ženám po menopauze riziko onemocnění srdce. V prvních dvou letech kombinované hormonální terapie se riziko více než zdvojnásobuje.

Vědci z Oxford University a Centra Johna Innese jsou přesvědčeni, že našli způsob jak získat plodiny s vyšší nutriční hodnotou.

Z kanadského zdravotnického výzkumného pracoviště přichází zpráva o úmyslném sabotování DNA jako způsobu regulace vývoje buněk. Závisí na ní proměna nezralých buněk v plnohodnotnou specializovanou funkční tkáň. Tato informace může dramaticky změnit náš stávající pohled na dozrávání kmenových buněk, jejich přeměnu v plnohodnotné buňky i na vývoj nádorů.

Doporučení omezovat při transfuzích ženskou krev je vedeno dobrým úmyslem, ale může mít zlé následky.

Konzumace mléka v těhotenství zřejmě prospívá vývoji plodu a snižuje nebezpečí, že se u potomků vyvine roztroušená skleróza. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené třemi věhlasnými pracovišti: University of Reading, Cardiff a Bristol.

Ve sborníku americké akademie věd vyšel článek zpochybňující desetiletí uznávanou teorii že se ptáci vyvinuli z čtyřnohých dinosaurů. Evoluce vývoje létání dostává vážnou trhlinu.

Za to, že čtete tuto informaci vděčíte křemíkovým tranzistorům. Jde o ploché součástky, při jejichž výrobě se jednotlivé funkční vrstvy kladou jedna na druhou. Neustálá miniaturizace je zmenšila na pouhých 50 nanometrů (1nm = 1 miliontina milimetru). Jejich dalšímu zmenšování se postavily do cesty fyzikální limity. Za novou cestu k přechodu z mikro na nanoelektroniku jsou považovány tranzistory z nanovláken a sendvičová konstrukce čipů.

Vysoký obsah tuku v krvi vede k vyšším hodnotám cholesterolu, což ve svém důsledku zvyšuje riziko aterosklerózy a infarktu. Švédská studie nyní prokázala, že konzumace másla nám zvyšuje množství tuku v krvi méně, než když si pochutnáváme na jídlech s tuky rostlinnými.

Představa, že mužská homosexualita, z níž nemůže vzniknout potomstvo, je pro zachování rodu hendikepem, je mylná. Gayům se daří šířit „své“ geny podobně, jako jejich většinovým vrstevníkům.

Navzdory své špatné pověsti mají priony i pozitivní role. U mlžů se nyní zjistilo, že takový protein souvisí se známkami tvorby dlouhodobé paměti. Mohlo by jít o obecnější jev týkající se živočichů stojících na vývojovém žebříčku nad mořskými mlži, tedy i obratlovců.

Zdá se vám název článku poněkud otřepaný? Máte pravdu. Jenže hlasatelů toho, že díry v mozku přece nemůže způsobovat „něco“, co nemá ani dědičnou informaci ve formě DNA ani RNA, je stále dost. Jsou i tací, kteří stále tvrdí, že u prionů o žádnou infekční záležitost nejde. Vědci nyní nechali prionový protein vyrobit bakterii, poté jej přeměnili v infekční a sledovali jeho dopady na pokusných zvířatech až do jejich smutného konce.

Povrchy opatřené materiálem na bázi titanu a palladia lze využít k desinfekci vody, čištění vzduchu i optiky. K aktivaci žádoucího efektu stačí v místnosti rozsvítit světlo. Zvláštní paměťový efekt dokonce zajistí, že látkou potažený povrch zabíjí patogeny ještě 24 hodin po zhasnutí.

Inženýři z NASA vyprojektovali osobní tichý dopravní prostředek. Jde o hybrid mezi vrtulníkem a letadlem u něhož funkci startovací a přistávací rampy zajišťují čtyři ocasní křídla.

Vědci vytvořili biologický stroj času. Jeho “součástkami” jsou geneticky modifikované bakterie. Odpočítávají čas společně a pracují na frekvenci od 50 do 100 minut.

O samčím Y chromozomu často čteme jako o stále se zmenšujícím reliktu který to má spočítané a s výhledem několika milionů let zanikne. Poněkud v rozporu s tím je nynější zjištění. Ukazuje se, že jde o místo, které se velmi rychle vyvíjí. Náš Y chromozom i jeho kolega u šimpanzů, co do schopnosti seberekonstrukce, všechny ostatní chromozomy hravě strčí do kapsy.

O syndromu RLS většina z nás nic neví, ačkoli příznaky tohoto neurologického onemocnění na sobě pocítilo zhruba 10% lidí. Dosud se soudilo, že jde jen o nutkavou potřebu pohybovat končetinami, která nás obtěžuje a v noci budí. Nyní se ukázalo, že tento syndrom obnáší ještě jednu nepříjemnost – zbavuje nás „mužné síly“.

O mimviru žijícím v „útrobách“ prvoků žijících ve vodárenských věžích, jako o největším viru světa jsme na Oslu již psali. Po bok obrovitých virů se nyní vedle mimiviru, mamaviru s virophagy zařadil marseillevirus.

Ačkoli si většina z nás myslí, že Měsíc žádnou atmosféru nemá, není tomu tak. Není to atmosféra v pravém slova smyslu a říká se jí exosféra. Jde o řídký plášť okolo Měsíce, který je tvořen ionty s nízkou energií. Vyhodnocení dat ze sondy Kagua nyní ukázalo, který ze tří dějů (fotony přilétající ze Slunce, částice původem ze zemské plasmy, nebo vypařující se mikrometeority bombardující povrch Měsíce) se na jejím vzniku podílí hlavní měrou.

To, že hlad udělá jídlo pro nás mnohem přitažlivější, je známá věc. Stačí jít nakupovat s prázným žaludkem a odcházíme domů s plnými taškami a prázdnou peněženkou. Prsty v tom má hormon ghrelin.

Z prosincové studie uveřejněné v Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine vyplývá, že polovina dospívajících dívek chytne během dvou let od první sexuální aktivity pohlavně přenosnou chorobu.

V Kanadě vědci našli nejstarší genetický materiál, který kdy byl odhalen. Náleží bakteriím. Jejich DNA se uchovala díky tomu, že bakterie byly „zazděny“ v solných dolech. Po milionech let jsme četli v genech haloarcheí, svědcích naší minulosti sahající až k počátkům života na Zemi.

Umělá krev je v kurzu. Nejvíce novinek nabízí army shopy, prodejny líčidel a maskérny. V oblasti funkčních náhražek skutečné krve byla delší dobu pauza, nyní ale prestižní Sborník Americké akademie věd informuje o průlomu ve výrobě sRBC, kvazi buněk z lidského hemoglobinu a kravského proteinu. Výsledný produkt je měkký, pružný a výkonové parametry přenosu kyslíku jsou na úrovni přirozených erytrocytů a s jedním bonusem navíc – umělé krvinky mohou sloužit jako nosiče léků.

Američtí vědci geneticky modifikovali sinici, ta nyní začala z oxidu uhličitého, známého to oteplovacího plynu, produkovat isobutyraldehyd – látku, na níž může jezdit většina dnešních automobilů.

Novou neinvazivní metodou lze snadno zabránit, aby se nám hrůzy uložené v dlouhodobé paměti neustále vracely. Mělo by jít o nový směr v léčbě psychických poruch.

Lidské ostatky z doby neolitu možná dokládají, že na území dnešního Německa se soukmenovci pojídali.

Kanáří samičky jsou přirozeně tichými stvořeními - nezpívají. Dvojitý hormonální „šťouch“ jim změní mozek a udělá z nich pěvkyně sexy árií.

Ve filmu „Den poté“ nastala doba ledová a vše zmrzlo „na kost“ za několik týdnů. Vědci nyní odhalují, že tento scénář nemusí být daleko od pravdy.

K zajímavému objevu dospěl anglický vědec při zkoumání mušího sexu. Látka, kterou mušáci obalují svoje spermie přiměje partnerky vzdát se odpočinku. Samičky se místo odpolední siesty začnou horečnatě věnovat shánčivým aktivitám.

Vědci z Johns Hopkins vyvinuli řetězce polymeru, který selektivně zabíjí buňky spouštějící agresivní alergie a záchvaty astma. Mělo by jít o významný krok směrem k výrobě nových druhů levných léků.