Začala exhumace tajemství doby ledové uchovaná v letokruzích kauri  
Vědci z Oxfordu se pustili do výzkumu obrovských fosilizovaných kmenů z rašelinišť Nového Zélandu. Jde o jehličnany, které v tamních bažinách rostly před 30 000 – 130 000 lety.

Zvětšit obrázek
Strom Kauri může mít až čtyři metry v průměru a jeho věk se pak odhaduje na 2 000 let. (Credit: Chris Turney; Image courtesy of University of Oxford)

Zbytky stromů kauri rostou na Novém Zélandě dodnes, dosahují výšky přes 30 metrů a dožívají se až 2000 let, jejich porosty, které kdysi pokrývaly velkou část Severního ostrova (North Island), však byly na přelomu 19. a 20. století bezohledně vykáceny. Pro původní obyvatele Maory byl kauri posvátným stromem nadaným duší a božskými vlastnostmi a jeho skácení se neobešlo bez ceremonií.

Zvětšit obrázek
Kauri (Agathis australis) je jehličňan

Tak jako my máme lípu a Němci dub, kauri, což v překladu znamená matka lesů, je národním stromem Nového Zélandu. I když jeho zeleň se více podobá listům, patří mezi jehličňany. Jejich tvar a barva se výrazně mění v závislosti na věku stromu. Přesto, že dřevo je lehké, vyniká pevností a výborně odolává vlhku. Angličtí kolonizátoři z něj stavěli mosty, domy, lodě. Stromům kauri prý Angličané vděčí za vítězství v bitvě u Trafalgaru, kde anglické válečné loďstvo vedené Nelsonem porazilo španělsko-francouzskou válečnou flotilu a potvrdilo tak na dalších sto let svou nadvládu na světových mořích. Na těžbě stromů se v té době měli podílet i vystěhovalci z Čech. Dokumenty o tom jsou v Bohemian Museum a v hospodě ve vesnici Puhoi.

Angličané se nyní na Nový Zéland vracejí pro stromy znovu. Tentokrát ale jen pro jejich pozůstatky z doby ledové. Na zkamenělých kmenech je zajímají letokruhy. Hodlají z nich vyčíst údaje o množství uhlíku v atmosféře Země. Široké letokruhy jim zase mají říci, kdy v oblasti panovaly chladná a suchá léta. Jde o zdroj informací, který by mohl vnést jasno do mezery v záznamech o měnícím se klimatu. Ty naše totiž sahají jen do poloviny devatenáctého století. Kauri nejsou jediné fosilizované kmeny stromů na světě. O mnohem starších nalezených nedávno v Americe o nichž se soudí, že mohly mít na svědomí dobu ledovou (tím, že z atmosféry vyčerpaly oxid uhličitý), jsme na Oslu psali v článku „Kompletní fosilie prvních stromů“. Nikde na světě ale nejsou tak bohaté zdroje pravěkého dřeva, které překlenou tak rozsáhlé období, jako právě na Novém Zélandu.


Zvětšit obrázek
21. října 1805 v bitvě u Trafalgaru se udála poslední velká námořní bitva plachetnic. Británii k vítězství měly přispět lehké, vyšší a pevnější stěžně ze stromů kauri. (Kredit: Wikipedia)

Kmeny kauri jsou obrovské a v průměru mají několik metrů. Jsou schopny podat svědectví o rychlosti, a extrémnosti změn klimatu ale také jak náhle k nim došlo. I když existují další zdroje záznamu změn klimatu, například jádra vrtů z ledovců, je obtížné najít mezi nimi korelace. I když některé z novozélandských pravěkých stromů by umožňovaly stopovat změny klimatu až do doby před 130 000 lety, vědci zatím chystají soustředit své síly jen na dobu posledních 30 000 let - na periodu konce poslední doby ledové, neboť ta doba nás zajímá nejvíce.

Zvětšit obrázek
Chris Turney z University of Exeter je přesvědčen, že výzkum letorostů přispěje k porozumění klimatickým změnám a nastíní možný scénář toho, jak by taková změna mohla vypadat dnes.

Stromy rodu Agathis se v Tichomoří vyskytovaly už v období jury, tj. před 190–135 miliony let. Dnes tento rod zahrnuje asi 21 druhů ale jen jediný druh Agathis australis se vyskytuje na Novém Zélandu. Maorské označení kauri se vžilo a v anglicky mluvícím světě je běžné. Botanici někdy používají latinské jméno Agathis australis. Setkat se můžeme i se synonymem Dammara australis - česky pak damaroň jižní. Jde o stromy čeledi Araucariaceae (blahočetovité). Jsou to velikáni až 50 metrů vysocí s obvodem 16 metrů a než do země dorazila západní civilizace, jeho porosity zaujímaly plochu 1 200 000 hektarů. Nyní jsou stormy rozesety jen v národních parcích a i když jsou chráněny, jejich čas se podle některých odborníků naplňuje. Zaniknout mají během několika desítek let neboť až příliš si jich cení nábytkářský průmysl a umělci. Na vině je snadné opracování a atraktivní jantarově zlatavá až načervenalá barva dřeva. Stromy kauri nepatří na světě k těm nejvyšším ani těm nejdéle se dožívajícím. Prvenství však mají v objemu využitelného dřeva. Záznam z roku 1977 dokládá, že z jediného stromu, který tehdy porazil vítr, měl 286,5 kubických metrů zpracovatelného dřeva.


Z Nového Zélandu mizí nejen kauri, ale i jejich fosilie. Jejich výzkum dospěl do stádia získávání co nejširšího spektra vzorků a snahy co nejhustěji pokrýt celé časové období. Následovat bude přesné datování stáří vzorků radiokarbonovou metodou a výzkum letorostů. Christopher Ramsey, ze School of Archaeology na University of Oxford chce získané údaje porovnávat s výškou hladiny moře, obsahem oxidu uhličitého v atmosféře a migracemi lidské rasy.

Novozélandskému Farmáři nedaleko městečka Dargaville na severozápadě novozélandského Severního ostrova "vyrostlo" na pozemku několik těchto zkamenělých stromů. Než je před 10 000 lety smetla bouře a zalilo Tasmanovo moře, stály zde 700 – 800 let.


Zkamenělé kmeny by měly dát odpověď na to, jak se klima před poslední dobou ledovou měnilo a možná i lépe odhadnout jaké změny nás v tomto směru čekají. Možná ale tento právě zahajovaný výzkum přichází s křížkem po funusu. Včera totiž geoložka jménem Lorraine Lisiecki z University v Santa Barbaře zveřejnila zprávu že, analýzou dat z mořských sedimentů za období 1,2 milionu let přišla na to, čím se klimatické změny řídí. Změny mají souviset s orbitálními cykly Země. Elipsa našeho putování kolem Země se totiž každých sto tisíc let mírně mění. K tomu se v cyklech odpovídajících 41 tisícům let přidružuje změna ve sklonu Země ke Slunci. Třetím hráčem v tomto mariáši chladu je sklon zemské osy. Podle Američanky souvislost mezi mořskými sedimenty odrážejícími zemské klima a zmíněnými cykly je jasná a nepřehlédnutelná. Na závěr článku, který měl původně být jen o fosíliích stromu kauri, se snad nejlépe hodí slova profesora Chrise Turneye z University of Exeter: „Jsme fascinováni možností pátrat proti proudu času v této pokladnici údajů. Fantastické je, že jsme na projekt získali finance.“



Strom kauri, stáří 45 000 let (VIDEO)




Procházka parkem Waipoua Forest s největším stromem kauri na Novém Zélandu.

Prameny: University of Oxford,
Novyzeland.info, Botany.cz, Wikipedia



Datum: 07.04.2010 18:00
Tisk článku

Související články:

Fosilie z dob Pangey. A živá!     Autor: Josef Pazdera (10.04.2021)
Nejstarším savcem jihu je Adalatherium hui      Autor: Josef Pazdera (30.04.2020)
Sto milionů     Autor: Josef Pazdera (20.03.2018)
Fotony z mikrotronu přispěly k objasnění původu pravěkého "náramku"     Autor: Ivana Krausová (12.03.2018)
Nejstarší fosilie světa ustála pochybnosti o své pravosti     Autor: Josef Pazdera (23.12.2017)



Diskuze:

Šíře letokruhů

Ondřej Vomáčka,2010-05-09 22:45:35

Pokud platí moje teorie, potom by zkamenělé exempláře 100.000 let staré měly mít cirka 1,05x širší letokruhy než exempláře ze dneška.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace