Olivia King s kolegou Matthew Stimsonem pátrali po stopách živočichů a místo toho našli neznámou rostlinu. Kredit: St. Mary’s University

Na objevu prapodivné rostliny je zvláštní snad úplně všechno. Tak třeba to, že výzkumníci v regionu Atlantická Kanada pátrali po stopách živočichů. Místo toho se na ně usmála štěstěna v podobě fosilizované rostliny. Exempláře z lomu Norton se ukázaly být dobře zachovány a dohromady poskytly trojrozměrnou stavbu, z níž se dá vyčíst, že se rostlina nepodobá ničemu z moderní vegetace.

Model stromu Sanfordiacaulis se zjednodušenou strukturou větvení pro snadnější představu stavby koruny, která mohla mít až 30 metrů krychlových. Osoby ve stínu stromu pochopitelně postávat v té době ještě nemohly. Umělec je doplnil jen jako měřítko. Kredit: Tim Stonesifer

Po 350 milionech let se o rostlině dozvídáme, že měla převelice dlouhé listy tvořící korunu na poměry stromů neobvykle hustou. Rozprostírala se přes pět metrů. Rovněž kmen tohoto listnáče je zvláštní. Nebyl dřevnatý, v průměru měl pouhých 16 centimetrů a byl kroucený.

Možná vás při pohledu na obrázek napadlo, že se rostlina podobá palmě. Jenže takové přirovnání kulhá na obě nohy. Jednak palmy vznikly až o nějakých 300 milionů let později a pak palmám, stejně jako kapradinám, vyrůstají listy na vrcholu, směřují vzhůru a hlavně jich je málo. Na této rostlině jde o hustý vzor spirálovitého větvení, přičemž listy tvoří něco jako obří chomáč. Hodně to připomíná stromy, jak je kreslí umělci do leporel a knížek pro nejmenší.

Pravdou je, že první nález této rostliny je starý už sedm let. Zpočátku ale šlo jen o malou část, na níž se toho moc vyčíst nedalo. Teprve až další čtyři exempláře nalezené ve stejné lokalitě vydaly svědectví, jak rostlina vypadala a jaké místo v hierarchii tehdejšího pralesa zastávala. Její parketou bylo nižší střední patro. Nejspíš proto oplývala tak bohatým listovím, které jí dovolovalo využívat zbytkové světlo prošlé korunami velikánů.

Sanfordiacaulis densifolia, jak zní celé jméno rostliny, je dokladem zvláštní a jedinečné formy života. Ačkoli šlo o organismus, který se dějinami Země jen mihl, je dokladem evolučního experimentování a diverzifikace. A také jakýmsi kukátkem umožňujícím představu jak vypadal „les“ v době velmi teplého klimatu karbonu - éry paleozoika (postaru prvohor) a za časů kolonizace souše rostlinami.

Literatura

Robert A. Gastaldo, et al.: Enigmatic fossil plants with three-dimensional, arborescent-growth architecture from the earliest Carboniferous of New Brunswick, Canada. Current Biology, February 02, 2024