Timorebestie v akci. Kredit: Artwork by Bob Nicholls/@BobNichollsArt.

Ploutvenky (Chaetognatha, anglicky Arrow worms) jsou několikacentimetroví dravci, kteří řádí mezi planktonem na volném oceánu a zabíjejí nešťastnou kořist tetrodotoxinem. Jsou velice běžné a představují významnou složku mořského planktonu. Zároveň jsou dost divné, jak morfologicky, tak i na genetické úrovni. Není úplně jasné, komu mezi živočichy jsou příbuzné. Poslední dobou se rýsuje, že mají blízko k linii Gnathifera, která zahrnuje čelistovky, vířníky a podivné příšerky z polárních oblastí Micrognathozoa.

Jacob Vinther. Kredit: J. Vinther.

Paleontologům se teď povedl skvělý úlovek, který má zřejmě co do činění s ploutvenkami. Je to ale z kambria, takže je na místě rozumná porce skepse. Interpretace takhle starých nálezů z úsvitu evoluce živočichů je vždy tak trochu na pomezí science-fiction a nelze vyloučit možné budoucí radikální změny názoru.

Fosilie timorebestie. Kredit: J. Vinther.

Na slavné lokalitě Sirius Passet v severním Grónsku, kde jsou vrstvy ze spodního kambria, staré asi 523 až 518 milionů let, byla objevena úžasná fosilie, která byla popsána jako Timorebestia koprii. Jakob Vinther z University of Bristol a jeho kolegové se domnívají, že timorebestie jsou z příbuzenstva ploutvenek, tedy spíše něco jako tyranosauři mezi ploutvenkami. Fylogenetickou hantýrkou to jsou „stem-group chaetognaths.“

Rodové jméno znamená „strašlivá bestie,“ což je pochopitelně poněkud „hype,“ protože jde o stvoření o velikosti přes 30 centimetrů. Nicméně, vzhledem k tomu, že timorebestie (pokud jsou to opravdu ploutvenky), byly několikrát větší než dnešní ploutvenky, tak to vlastně docela sedí. Kambrický plankton to tak nejspíš cítil. Každopádně šlo o jedny z největších tvorů tehdejšího oceánu, jaké dnes známe, zřejmě poblíž vrcholu potravního řetězce.

Timorebestie byly potvory s „tykadlovitými“ výběžky na hlavě a masivními čelistmi. Na rozdíl od dnešních ploutvenek neměly čelisti na hlavě ale uvnitř hlavy. Rozhodně s nadšením lovily. Uvnitř timorebestie byly objeveny pozůstatky kambrického korýše jménem Isoxys. Tito korýši, na lokalitě Sirius Passet velmi běžní, byli zřejmě významnou součástí potravy tehdejších predátorů a timorebestie nebyly pozadu.

Před více než 100 lety (1911) byla popsána podobná o něco mladší kambrická fosilie Amiskwia sagittiformis z lokality Burgess Shale v Britské Kolumbii a z dalších míst, která si během let užila spoustu různých interpretací a zařazení do fylogenetického stromu živočichů. Vinther od roku 2019 prosazuje představu, že amiskwie rovněž patří do linie vedoucí k ploutvenkám. Objev timorebestie tento pohled podpořil. Jak se zdá, máme tu zajímavou sebranku fosilních ploutvenek. Je to docela dobrý rozjezd do roku 2024.

Video: The First 100 - The Cambrian Explosion in Sirius Passet (Greenland)

Literatura

University of Bristol 3. 1. 2024.

Science Advance online 3. 1. 2024.