Josef Pazdera

Prostředí zamořené priony je to, s čím si zatím nikdo neví rady. Hlavně proto, že prionům to v půdě svědčí a že po navázání na jílovité částice jsou infekční řadu let a že prakticky není cesta, jak se jich zbavit. Nyní vědci zjistili, že jeden z běžných půdních minerálů přece jen dokáže priony inaktivovat. Oxid manganičitý by mohl být látkou, která by nás zamořených lokalit mohla zbavit.

Australští vědci zaznamenali významný pokrok v prevenci novorozenců, jimž hrozí vývojové poruchy. Převrat v péči o předčasně narozené děti by mělo zajistit obohacování potravy o omega-3 mastné kyseliny.ˇ

Američtí vědci zkoušejí novou elegantní metodu, která umožňuje z tekutin odchytávát nanočástice, například krátke řetězce DNA. Pomocí štěrbinových vlnovodů a dvou laserových paprsků vytvořili pro nanočástice optické pasti. Tato nová technologie umožňuje zvýšit citlivost senzorů a vyvinout nové typy diagnostických čipů.

Vědci se přiblížili reálné možnosti vzniku života. Vytvořili jednoduchý systém dvou enzymů, které se vzájemně pomnožují. Tento proces nepotřebuje DNA, žádné proteiny ani další buněčné organely a je teoreticky nekonečný. Systém reaguje na uměle navozené změny - probíhá v něm proces darwinistické selekce.

Biologové vnesli jasno do principu přesouvání věcí uvnitř buňky.

První příznaky po vypití šálku kávy nastupují už po deseti minutách.ˇ

Z obsáhlé studie, provedené na Newcastle University s více než půl milionem sledovaných osob vyplývá, že za poměrem synů a dcer v jednotlivých rodinách mohou stát geny otců.

Za kilogramy nadváhy vděčíme variacím bakteriálního střevního společenství.ˇ

Vědci z Ústavu národního zdraví (USA) zjistili, že prionovou chorobou se lze nakazit prostřednictvím bílé i hnědé tukové tkáně.ˇ

Množstvím cholinu v potravě lze měnit dědičnost získaných vlastností. Zvýšený přísun látky, obsažené ve větším množství například ve vejcích, může výrazně ovlivnit rakovinu mléčné žlázy u potomků.ˇ

Autistickou poruchu lze brzy odhalit podle charakteristických změn, kterými se náš mozek projevuje při zpracovávání vnějších podnětů.ˇ

Hormon ghrelin je peptid, který se tvoří ve stěně žaludku a ve střevech. Vyskytuje se v malých množstvích také v mozku. Je o něm známo, že ovlivňuje množství přijímané potravy, protože zvyšuje pocit hladu a podněcuje nutkání k jídlu. Ghrelin má ještě další funkce. Vypadá to, že rozdíly v jeho genu jsou u lidí odpovědné za náchylnost k dalšímu poklesku – alkoholismu. Některé varianty tohoto genu jsou totiž typické pro těžké „pijany“…ˇ

Jasno okolo dohadů o síle delfíního ocasu vneslo sledování pohybujících se bublin. Rychlost proudění vody okolo jejich těla prokázala, že delfíni jsou větší "svalovci", než se soudilo. Jakési záhadné vlastnosti delfíní kůže, jimiž se vysvětlovala rychlost jejich pohybu, jsou zřejmě pouhou fikcí.

Protein s poetickým názvem Jumonjd3 startuje něco, co by se dalo nazvat vydáváním občanských průkazů kmenovým buňkám. Ty pak mají v kolonce specializace uvedeno “neuron“.

Mocné černé díry v centru galaxií a galaktických shluků zastávají funkci jakéhosi „srdce“ pumpujícího energii v pravidelných intervalech a regulujícího jednak svůj vlastní růst, ale také proces formování nových hvězd.

Život je prevít a přináší stresy. Nová studie, kterou otiskuje časopis Psychological Science, si vzala na mušku vliv stresu na lidské rozhodování. Ve zprávě se konstatuje že stres má na chování starších osob větší vliv, než jaký má na lidi mladé. Pokud jsou obě skupiny pod stejným stresem, projeví se to především v situacích, při nichž je potřeba poněkud riskovat.ˇ

Alergii na mléčné bílkoviny lze podle vědců léčit postupným pitím stále většího množství mléka. Zároveň ale varují - doma to sami nezkoušejte!ˇ

Andrew Elliot a Daniela Niesta, oba z University of Rochester vědecky zkoumali, co muže k ženám přitahuje. Zjistili, že to je červená barva. U mužů navozuje, že se cítí být zamilovanějšími. Sami si přitom neuvědomují, jak na ně barva působí.ˇ

Samičí květy se hodně vyptávají, než akceptují svého životního partnera. Musí totiž zabránit inbrídingu. Bez očí, uší a mozku to není jen tak. Spoléhají se na interakci molekul. Vědci z University of Missouri zřejmě takové molekuly našli. Jde o látky, jež rozhodují o tom, zda samičí rostlina pylová zrnka přijme či nikoli.

Novou, minimálně invazivní metodou, se podařilo omezit chuť k jídlu ve stejné míře, jaké je možno dosáhnout jen složitými operacemi jako jsou zkracování střeva nebo bandážování žaludku.ˇ

Uměle vytvořeným proteinem, opatřeným kotvou, zahájili vědci stopování příčin vzniku nemoci šílených krav.

Molekulární mágové z Ústavu Maxe Plancka v Tübingenu odhalili substanci, která rozhoduje o stárnutí. O tom, jak dlouho bude rostlina svěží, rozhodují specifické kousky kyseliny ribonukleové (mikroRNA).ˇ

Myši vystavené účinkům běžných střevních bakterií zůstávají zdravé, zatímco myši bez bakterií podléhají diabetes.ˇ

Finka jménem Susanna Rokka ověřovala, jak lze využít protilátky spolu s mikroorganismy, účastnícími se fermentace rostlinných pletiv, v prevenci před patogeny.

Když viry napadnou bakterie, uzavírají společné rozhodnutí, zda svého chlebodárce hned zamordují nebo zda ho nechají žít.ˇ

podle tel-avivského vzoruˇ

Slibně dopadly pokusy s látkami obsaženými v marihuaně. Jsou velkým příslibem pro boj s bakteriemi, které jsou rezistentní k antibiotikům a způsobují smrtelné infekce.ˇ

Vědci z Yale našli v lidském genomu hrstku písmen, která spustila evoluční změny na palci a chodidle. Naše končetiny pravděpodobně vylepšily sekvence z takzvané nekódující oblasti, považované za genetické smetiště.ˇ

Infekční proteiny zvané priony nás nejvíce strašily v době, kdy se světem prohnala vlna nemoci šílených krav. Skot se tehdy nakazil od ovcí. Nyní víme, že jde o chorobu přenosnou na člověka. Američtí vědci nyní oznámili, že jednoduchým postupem v laboratoři umí připravit priony zcela nových vlastností, které překonávají mezidruhovou bariéru.ˇ

Třicet let trvající záhada – jak mozek spouští ovulaci - byla vyřešena. Spouštěcím mechanismem je malá molekula v mozku. Objev se může stát základem nového způsobu antikoncepce i léčby ženské neplodnosti.ˇ

Pracovníci Hebrejské university odkryli v severní části Izraele neolitické pohřební prostory se zachovanými předměty z doby 6 750 – 8 500 před Kristem.ˇ

Devět let trvající pokusy na ovcích nyní vydaly své ovoce: Creutzfeldt-Jakobova choroba se může mezi lidmi přenášet transfuzí krve. Pravděpodobnost, že příjemce infikované krve onemocní, je stanovena na 36%.ˇ

Velký pokrok v oblasti regenerativní medicíny přisuzují vědci objevu učiněnému v Harvard Stem Cell Institute (HSCI). Podařilo se něco, co už je dlouho snem vývojových biologů – přetvářet dospělé buňky ve zcela jiné buňky.ˇ

Lidský mozek je zřejmě zpočátku naladěn na přednostní vnímání opakujících se vzorů.ˇ

Obrněnky komprimují svůj genetický materiál způsobem, který svědčí o tom, že evoluční proces šetření s místem v buňce se vyvíjel několika cestami.ˇ

Rozeznávání tváří nám jde samo a nemusíme o tom přemýšlet. Umí to všechny kultury světa a tak se soudilo, že jde o univerzální mechanismus, který máme všichni jako dar od přírody, tak nějak společný. Není tomu tak.ˇ

Ne, nejde o snahu získat tyto buňky z jiného zdroje. K tomu jsou embrya stále nezbytná. Jde o zcela nový způsob množení těchto buněk. Získat je bude nyní snazší a levnější. Ale co je nejdůležitější, že při léčbě embryonálními buňkami nám už nebude hrozit riziko, že si současně přivodíme virózu.

Australští domorodci z komunit, ve kterých neznají slova a ani gesta pro číslovky, dokáží řešit matematické úkoly. To znamená, že čísla k počítání nutně nepotřebujeme.ˇ

Vědci vyvinuli protilátku, která by mohla vývoj nemoci zpomalit, nebo zastavit. Základem léčebného přípravku je virus, který napadá brambory.

Vědcům se podařilo pomocí proteinu posílit výkon opotřebovaného mozku.ˇ

Zvláštní fotosyntéza spočívající na arsenu, je stejně stará jako je ta klasická využívající oxid uhličitý. A možná i starší.

Vědci objevili záhadné molekuly, které rozhodují o schopnosti atmosféry zbavit se imisí.

Švýcarsko-rakouský tým ohlásil, že v lidském mateřském mléce odhalil nové proteiny, které se v mléce krav nevyskytují. Proteiny zřejmě pomáhají ničit bakterie, viry a další patogeny v zažívacím traktu novorozence.

Obtěžování roztoužených samců je tak velké, že se samice uchylují k riskantním únikům, ohrožujícím život.ˇ

Kdo někdy zkusil kouřit, tak ví, že to je zpočátku nuda. Patří k tomu kašel, nevolnost a nezřídka zvracení. Jsou mezi námi ale i tací, kterým se to líbí hned napoprvé. Může za to gen na jejich patnáctém chromozómu.

Minulý rok v září přišel šok. Ukázalo se, že slibná vakcína proti HIV nefunguje. Nyní se léčba imunizací vrací zpátky do hry. Vědci dosáhli zlomu - pomocí krátkých úseků ribonukleové kyseliny se jim podařilo z viru HIV udělat invalidu. Zastavili jeho šíření a to látkou, která není pro buňky toxická.

Ze studie připravené pro srpnové číslo časopisu Crystal Growth & Design vyplývá, že diamanty byly nejlepším přítelem života na Zemi už před miliardami let.

Steroidy dělají s atletem i rostlinou prakticky totéž. Jeden rozdíl v tom ale přece jen je. Steroidy u rostlin hrají podle jiných „herních pravidel“. U nás, živočichů, je hormonální působení jednodušší. Molekuly rostlinných hormonů diktují genům kdy a jak se spustit podstatně delší a komplikovanější cestou.

Není to tak dávno, co nám krávy neposkytovaly jen maso, mléko a kůži. Sloužily nám i jako zdroj energie. Nyní se k této myšlence chtějí vědci vrátit.

Obleky z kevlaru jsou určeny k tomu, aby svého nositele chránily. Dosud zvládaly bránit před různými škrábanci, ohni i kulkám teroristů. Nyní se k nim připojila ochrana proti bioterorismu.