Josef Pazdera

Hluboko v zemi pod antarktickým ledovým příkrovem se v izolovaném prostředí bazénu slané vody uchoval život po miliony let.ˇ

Z experimentu trvajícího dvacet let vědci z University of Illinois zjistili, že okounek pstruhový, je ohrožen ze zvláštního důvodu – jeho „ochota“ nechat se chytit, je u něj dědičná.

Rozhodnutí je v rozporu se směrnicí pro geneticky modifikované plodiny, které pro Evropskou unii vytvořil tým odborníků.

Paprsky světla se ve vesmíru ohýbají vlivem gravitace hmotných těles. Málo se ví o tom, že také na Zemi lze světlo ohýbat. Vědci tvrdí, že již dokážou vzduchem vyslat paprsek, který se může ohnout a vyhnout se tak částici, jež mu kříží směr.ˇ

Šimpanzi ve volné přírodě kupčí se sexem. Samci své požitkářství dlouhodobě plánují a své vyvolené uplácejí masitými porcemi.ˇ

Ženám se vsugerovává, že mamografie jim zachraňuje život. V odborném tisku ale najdete i opačné názory. Na téma, zda rentgenologické vyšetření prsu ženám prospívá, se vedou vášnivé spory. Američtí vědci patnáctiletým pokusem na zhruba 5000 náhodně vybraných ženách ve věku 40 – 65 let získali odpovědi na celou řadu otázek.ˇ

Priony známe jako nevhodně poskládané, „zašmodrchané” proteiny, které jsou příčinou nemoci šílených krav a Creutzfeldt–Jakobovy choroby u lidí. Kvasinkám jsou zřejmě prospěšné, neboť jim pomáhají přežít „zlé časy”. Zdá se, že vědci tímto objevem kápli na prospěšnost prionů v měnících se podmínkách životního prostředí a na to, jaký evoluční mechanismus je udržuje ve hře.ˇ

Gen z řas produkuje v rostlinách protein, který s vysokou účinností zabraňuje šíření viru HIV.ˇ

Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.

Schopnost soucítit s druhými je do jisté míry určena našimy geny. Prokázala to studie na myších, ve které jedinci s chudšími sociálními tendencemi se nenaučili soucitně reagovat na emoce svých přátel.ˇ

Většina z nás solí příliš. Vědci z University of Iova údajně zjistili proč. Je to návykové a vylepšuje nám to náladu.ˇ

Parazit z kočičích výkalů může stát za nesmyslným lidským jednáním.

Kanadští a japonští vědci vyvinuli novou metodu tvorby buněk, které jsou podobné embryonálním kmenovým buňkám. K jejich přípravě neslouží embrya a nepoužívají se modifikované viry. Nový způsob „výroby“ indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPS) by mohl učinit léčbu zraněními a stářím poničených tkání dostupnější.

Kanadští vědci tvrdí, že ačkoli mají vajíčka vysoký obsah cholesterolu, přesto našemu srdci prospívají. Objevili v nich totiž látky, které mohou snižovat vysoký krevní tlak.

V mělkých vodách u indonéských ostrovů byl objeven nový druh zvláštně vypadající a ještě zvláštněji se pohybující ryby.

Degeneraci mozku může mít na svědomí neinfekční forma prionu.ˇ

Povídání o jedné krátké lékařské zprávě popisující transplantaci buněk kostní dřeně s mutací v genu CCR5. Podle všeho jde zatím o nejlepší výsledek v léčbě infekce HIV.ˇ

Tradovanou představu, že jedno dítě z deseti je z lože nemanželského, vyvrací nová genetická studie zaměřená na Y chromozóm a příjmení.ˇ

Tým vědců z Northwestern University dokázal inzulinem ochránit spoje mozkových buněk. Jde o ochranu před účinky toxických proteinů, které ničí paměť nemocným Alzheimerovou chorobou.

Ze studie provedené v University of Texas v Austinu vyplynul vztah mezi hladinou pohlavního hormonu a nevěrou.ˇ

Kolektivu australských a německých vědců se podařilo zjistit, že včely mají pozoruhodné počtářské schopnosti - vnímají rozdíl mezi různými čísly.

Švédská studie prokázala, že promiskuita samiček má vliv na vývoj spermií. Zvýšený tlak na soutěživost samčího produktu vede k vývoji větších a rychlejších spermií.

Zdálo by se, že na vypínači se toho už moc vymyslet nedá. Nyní ale vzniklo zařízení, ve kterém jsou elektrody v (sub-)nano velikosti a vidět je můžeme jen díky tunelovému rastrovacímu elektronovému mikroskopu. Technologicky jde o nejmenší možném řešení na bázi jednotlivých atomů. Jde o využití technologie pro kterou se razí označení MCBJ ( Mechanically Controllable Break Junction).

Prostředí zamořené priony je to, s čím si zatím nikdo neví rady. Hlavně proto, že prionům to v půdě svědčí a že po navázání na jílovité částice jsou infekční řadu let a že prakticky není cesta, jak se jich zbavit. Nyní vědci zjistili, že jeden z běžných půdních minerálů přece jen dokáže priony inaktivovat. Oxid manganičitý by mohl být látkou, která by nás zamořených lokalit mohla zbavit.

Australští vědci zaznamenali významný pokrok v prevenci novorozenců, jimž hrozí vývojové poruchy. Převrat v péči o předčasně narozené děti by mělo zajistit obohacování potravy o omega-3 mastné kyseliny.ˇ

Američtí vědci zkoušejí novou elegantní metodu, která umožňuje z tekutin odchytávát nanočástice, například krátke řetězce DNA. Pomocí štěrbinových vlnovodů a dvou laserových paprsků vytvořili pro nanočástice optické pasti. Tato nová technologie umožňuje zvýšit citlivost senzorů a vyvinout nové typy diagnostických čipů.

Vědci se přiblížili reálné možnosti vzniku života. Vytvořili jednoduchý systém dvou enzymů, které se vzájemně pomnožují. Tento proces nepotřebuje DNA, žádné proteiny ani další buněčné organely a je teoreticky nekonečný. Systém reaguje na uměle navozené změny - probíhá v něm proces darwinistické selekce.

Biologové vnesli jasno do principu přesouvání věcí uvnitř buňky.

První příznaky po vypití šálku kávy nastupují už po deseti minutách.ˇ

Z obsáhlé studie, provedené na Newcastle University s více než půl milionem sledovaných osob vyplývá, že za poměrem synů a dcer v jednotlivých rodinách mohou stát geny otců.

Za kilogramy nadváhy vděčíme variacím bakteriálního střevního společenství.ˇ

Vědci z Ústavu národního zdraví (USA) zjistili, že prionovou chorobou se lze nakazit prostřednictvím bílé i hnědé tukové tkáně.ˇ

Množstvím cholinu v potravě lze měnit dědičnost získaných vlastností. Zvýšený přísun látky, obsažené ve větším množství například ve vejcích, může výrazně ovlivnit rakovinu mléčné žlázy u potomků.ˇ

Autistickou poruchu lze brzy odhalit podle charakteristických změn, kterými se náš mozek projevuje při zpracovávání vnějších podnětů.ˇ

Hormon ghrelin je peptid, který se tvoří ve stěně žaludku a ve střevech. Vyskytuje se v malých množstvích také v mozku. Je o něm známo, že ovlivňuje množství přijímané potravy, protože zvyšuje pocit hladu a podněcuje nutkání k jídlu. Ghrelin má ještě další funkce. Vypadá to, že rozdíly v jeho genu jsou u lidí odpovědné za náchylnost k dalšímu poklesku – alkoholismu. Některé varianty tohoto genu jsou totiž typické pro těžké „pijany“…ˇ

Jasno okolo dohadů o síle delfíního ocasu vneslo sledování pohybujících se bublin. Rychlost proudění vody okolo jejich těla prokázala, že delfíni jsou větší "svalovci", než se soudilo. Jakési záhadné vlastnosti delfíní kůže, jimiž se vysvětlovala rychlost jejich pohybu, jsou zřejmě pouhou fikcí.

Protein s poetickým názvem Jumonjd3 startuje něco, co by se dalo nazvat vydáváním občanských průkazů kmenovým buňkám. Ty pak mají v kolonce specializace uvedeno “neuron“.

Mocné černé díry v centru galaxií a galaktických shluků zastávají funkci jakéhosi „srdce“ pumpujícího energii v pravidelných intervalech a regulujícího jednak svůj vlastní růst, ale také proces formování nových hvězd.

Život je prevít a přináší stresy. Nová studie, kterou otiskuje časopis Psychological Science, si vzala na mušku vliv stresu na lidské rozhodování. Ve zprávě se konstatuje že stres má na chování starších osob větší vliv, než jaký má na lidi mladé. Pokud jsou obě skupiny pod stejným stresem, projeví se to především v situacích, při nichž je potřeba poněkud riskovat.ˇ

Alergii na mléčné bílkoviny lze podle vědců léčit postupným pitím stále většího množství mléka. Zároveň ale varují - doma to sami nezkoušejte!ˇ

Andrew Elliot a Daniela Niesta, oba z University of Rochester vědecky zkoumali, co muže k ženám přitahuje. Zjistili, že to je červená barva. U mužů navozuje, že se cítí být zamilovanějšími. Sami si přitom neuvědomují, jak na ně barva působí.ˇ

Samičí květy se hodně vyptávají, než akceptují svého životního partnera. Musí totiž zabránit inbrídingu. Bez očí, uší a mozku to není jen tak. Spoléhají se na interakci molekul. Vědci z University of Missouri zřejmě takové molekuly našli. Jde o látky, jež rozhodují o tom, zda samičí rostlina pylová zrnka přijme či nikoli.

Novou, minimálně invazivní metodou, se podařilo omezit chuť k jídlu ve stejné míře, jaké je možno dosáhnout jen složitými operacemi jako jsou zkracování střeva nebo bandážování žaludku.ˇ

Uměle vytvořeným proteinem, opatřeným kotvou, zahájili vědci stopování příčin vzniku nemoci šílených krav.

Molekulární mágové z Ústavu Maxe Plancka v Tübingenu odhalili substanci, která rozhoduje o stárnutí. O tom, jak dlouho bude rostlina svěží, rozhodují specifické kousky kyseliny ribonukleové (mikroRNA).ˇ

Myši vystavené účinkům běžných střevních bakterií zůstávají zdravé, zatímco myši bez bakterií podléhají diabetes.ˇ

Finka jménem Susanna Rokka ověřovala, jak lze využít protilátky spolu s mikroorganismy, účastnícími se fermentace rostlinných pletiv, v prevenci před patogeny.

Když viry napadnou bakterie, uzavírají společné rozhodnutí, zda svého chlebodárce hned zamordují nebo zda ho nechají žít.ˇ

podle tel-avivského vzoruˇ

Slibně dopadly pokusy s látkami obsaženými v marihuaně. Jsou velkým příslibem pro boj s bakteriemi, které jsou rezistentní k antibiotikům a způsobují smrtelné infekce.ˇ