Zvětšit obrázek

Tmavé kroužky na bramborách – neklamné znamení napadení virem PVY. (Kredit: Karine CHARLET-RAMAGE, Camille KERLAN Laurent GLAIS a Camille KERLAN INRA-ENSA, Rennes, France)

Alzheimerova choroba  je hlavním viníkem demence u starší populace. Odhaduje se, že postiženo je 12 milionů osob. Příčina nemoci není objasněna, ale má se za to, že rozhodující roli zde hraje nadměrná tvorba amyloidu v mozku. “Kaskádová amyloidová hypotéza” předpokládá, že ukládání amyloidu nebo toxických shluků A peptidu (anebo obou), vede k zašmodrchání nervových vláken, následnému zánětu a poškození neuronů. V současné době, kromě paliativní (utišující) léčby, nemá klinika postup, který by řešil příčinu.

Nadějné se zpočátku zdály studie na myších, které prokazovaly, že použití protilátek proti beta amyloidu zpomaluje postup nemoci a vylepšuje pohyblivost pacienta. I když se s těmito pokusy začalo i u lidí a po navození tvorby protilátek proti amyloidu docházelo k určité destrukci škodlivých plak, léčba byla přerušena. Důvodem je riziko vzniku autoimunitní choroby a vznik nezvládnutelných zánětů mozku, a to i jeho zdravých částí. 

Zvětšit obrázek

Virus PVY. Obalu viru (kapsida) obsahuje protein, který je imunologicky velmi podobný proteinu beta amyloidu. (Plant Protection Institute)

Cestou z tohoto začarovaného kruhu by byla bezpečnější vakcinace, při které by pacientovi nehrozilo riziko vyprovokování imunitního systému k tvorbě protilátek namířených proti jeho vlastnímu tělu. Dobré zkušenosti v tomto směru jsou s použitím proteinů, kterými se vakcinace provede a které jsou podobné těm lidským, ale nejsou s nimi totožné. Příkladem je imunizace proti lidským neštovicím pomocí kravských neštovic.

Zvětšit obrázek

Mikrofotografie beta amyloidových vláken. Protilátky by měly zabránit tvorbě amyloidových plaků (Norman Relkin)

Robert Friedland se svými kolegy se nyní o něco takového pokoušejí v případě Alzheimerovy choroby. Využívají k tomu amyloidu podobného proteinu, který objevili u viru napadajícího brambory (PVY virus). Jejich pokus spočívá v podávání injekcí tohoto bramborového viru. Zatím pracují jen na myškách. Bramborový virus jim do těla vědci vpravovali opakovaně po dobu čtyř měsíců. Imunitní aparát na to zareagoval tvorbou protilátek, které byly schopny napadnout nejen bramborový virus, ale také beta amyloid, tedy protein, o němž si myslíme, že Alzheimerovu chorobu způsobuje. Další pokusy s takto získanými protilátkami ukázaly, že myší protilátky byly schopny napadat beta amyloidové plaky i v lidských tkáních, odebraných zemřelým pacientům.    

Friedland si myslí, že toto je ta správná cesta, protože jejich virus je v přírodě široce rozšířen a běžně se s ním v životě setkáváme. Mnozí z nás jsme zcela jistě spolu s infikovanými brambory tyto viry snědli, a to vše bez toho, abychom nějak onemocněli. Použití těchto virů k imunizaci by proto mělo být bezpečné. Pokud se ukáže, že protilátky u člověka fungují tak jako u myší, tak se zdá, že bychom mohli konečně získat nad touto nemocí vládu.
Držme Friedlandovi palce, protože nemoc, která z nás nemilosrdně dělá blbečky, by si zasloužila, aby s ní zatočilo pár shnilých brambor.ˇ

Pramen: American Society for Biochemistry and Molecular Biology
Robert P. Friedland, Jonathan M. Tedesco, Andrea Wilson, Craig Atwood, Mark Smith, George Perry and Michael Zagorski. Antibodies to Potato Virus Y Bind the Amyloid Beta Peptide. Journal of Biological Chemistry, August 15, 2008