Josef Pazdera

Přímou manipulací s aktivitou jednotlivých neuronů vědci vnutili mouchám vzpomínku špatné zkušenosti, kterou ve skutečnosti nikdy neměly.

Matematici University of Michigan se svými britskými kolegy rozluštili kód, jakým mozek vysílá příkazy zbytku těla a jak řídí biologické rytmy. Poznatek převrací letitou teorii o tom, jak fungují naše interní hodiny.

V mořích, zvláště těch jižních, ale také ve východním Pacifiku, je železo pro růst planktonu limitujícím faktorem. Smog by v tomto směru mohl být přínosem, hraje totiž roli při utváření prachových nanostruktur a zvyšuje reaktivitu železa přítomného v mracích. Dostatek železa ve „stravitelné“ formě by mělo znamenat, že se začne dařit mořským sinicím a ty by na oplátku měly z atmosféry odčerpávat oxid uhličitý - „skleníkový“ plyn.

Vědci z University of Rochester Medical Center tvrdí, že injekce briliantové modři G (BBG) umožní potkanům s přerušenou míchou zase chodit. Blahodárný efekt by se měl projevit i u lidských nešťastníků. Potravinářskou barvičku zřejmě čeká v oblasti humánní medicíny strmá kariéra. Jediným vedlejším efektem totiž má být jen dočasné zmodrání.

Infekčním nemocem se snažíme bránit očkováním – imunizací. Jde o aktivaci imunitního systému, který potom infekci snadněji zvládne. Prionové choroby jsou také infekční choroby. Pokus švýcarských vědců ale potvrzuje, že u nich je posílení imunitního systému imunizací kontraproduktivní.

Joe Thornton, molekulární biolog z University of Oregon se svými spolupracovníky potvrdil, že mutace nastavují genetickou změnu na jinou kolej. Nově nastoupená cesta proteinů nemá cestu zpět, evoluční mosty jsou zničeny. Jde o další podporu tvrzení, že evoluce je nevratná a že hlavní roli v ní hraje nahodilost.

Stresovaným myším se aktivuje imunitní systém. Ten pak zařídí, že se stanou ke kožnímu nádoru odolnější.

Vědci z Open University si myslí, že přišli na to, jak zpřesnit matematický výpočet lokalit vhodných pro osídlení. Základem je Drakem sestavená rovnice pro stanovení počtu inteligentních mimozemských civilizací.

Nepatrné neurony jsou velmi komplikované struktury. Jejich komplexní síť dendritů, axonů a synapsí je v permanentní komunikaci a neustále řeší dilema, zda impuls k vykonání nějaké akce poslat dál nebo neposlat.

Pokud má člověk smůlu a zdědí obě alely genu FTO, které v sobě nesou predispozici k obezitě, jeho riziko, že se obézním také stane je 2,5x vyšší. Platí to ale jen za předpokladu, že jeho příjem potravy bude také „nadstandardní“. Strava chudá na tuky dokáže škodlivý efekt rizikových genů vymazat.ˇ

Stát se obdivovaným svalovcem je pracné a stojí to mnoho potu. Přijít o muskulaturu je snadné a zvláště ve stáří nám to jde zcela samo. Vědci si myslí, že by svaly seniorů mohly vypadat lépe a že by úbytku svalové hmoty mělo jít zabránit lepším prokrvením svalů, případně i jinak.

Vědcům z Whitehead Institute se podařilo dokázat, že samotná mutace dostačuje k tomu, aby dala vznik infekční neurodegenerativní nemoci.

Unikátní mechanismus, který stojí za evolučním přežíváním Y chromozómu, může být odpovědný za rozličné sexuální poruchy - od ztráty tvorby spermií až po Turnerův syndrom.

Na fyzických schopnostech a paměti potkanů se vysoce kalorická dieta projeví již po devíti dnech.ˇ

Pěstní klíny vyráběli pravěcí lidé na zdejším území již před devíti sty tisíci lety. Dovednost tvořit nástroje náročnou levalloiskou technikou byla rozšířenější, než se dosud předpokládalo.

S křečky toho máme společného víc, než jen nutkání dělat si zásoby. Je to i slabost pro opojení. Křečci se alkoholiky stávají dobrovolně a rádi. Stejně jako jim, i nám alkohol posouvá chod biologických hodin a nabourává synchronizaci denních aktivit. Vzniklé problémy křečkům přetrvávají i poté, co abstinují.

Narození tří zdravých opiček skýtá naději, že lidských nemocí, za které mohou vadné mitochondrie, se budeme moci poměrně snadno zbavit. Mělo by to jít přenesením chromozómů do vajíčka se zdravými mitochondriemi.

Pokud jde o výběr partnera na potenciální pohlavní styk, jsou ženy stejně vybíravé, jako muži. Hodně závisí na tom, jak se jim zdáme atraktivní. Posuzování běží nezávisle na dvou úrovních.

Málo známý typ cholesterolu může pro naše srdce představovat největší riziko.

Vědci slibují neviditelná letadla, ponorky ale i ochranu před tsunami a budovy odolávající zemětřesením.

U titěrné, hubené rybky byl odhalen gen, který diriguje její chování. To by samo o sobě nebylo nic překvapivého, kdyby se nejednalo o gen, který byl původně považován za sídlo morfologického znaku řídícího pouze tvorbu ochranného „brnění“. Tentýž gen ale řídí dva, zcela odlišné znaky – ovlivňuje kostěnou stavbu těla ryby a k tomu ještě její cestovatelské choutky.

Ptáci v partnerském vztahu nedopouštějí horší péči o mladé. Lenost toho druhého kompenzují tím, že „pracují“ o to usilovněji.ˇ

To, že škůdci mohou překonat GM toxin, není nic nového. Proto vědci vytvářejí geneticky modifikované plodiny, které si vytvářejí toxinů více. Říká se jim GM „druhé generace“. Housenky motýla makadlovka bavlníková prokázaly, že si umí poradit i touto dvojitou obranou.

O tom, že bankroty a nezaměstnanost vedou k osobním tragediím, nikdo nepochybuje. Angličtí vědci nyní sestavili z dostupných dat model, který je schopen předpovědět, jak se bude vyvíjet počet sebevražd a vražd v závislosti na postupující ekonomické krizi.ˇ

Zprávy, že to či ono je zdravé, nemám rád. Většinou se později ukáže, že to tak zázračné není a často je tomu i naopak. Dnes si ale takovou zprávu neodpustím. Patřím totiž mezi „závisláky“ a tak chci věřit tomu, že poznatky z Floridy nejsou jen výsledkem nabroušené tužky vedené kofeinovou lobby.

Vědci z University of Haifa-Oranim popsali „samo-zavlažovací“ mechanismus rostliny, který jí umožňuje přivlastnit si šestnáctkrát větší množství vody, než je v poušti obvyklé.

Vědcům z Kalifornské university se podařilo prokázat, že stres škodí reprodukčnímu systému dvakrát. Spojovacím článkem mezi stresem a neplodností je hormon GnIH.ˇ

Páření je časově i energeticky náročná záležitost, tak proč ho samice podstupují opakovaně, když jim k oplodnění stačí „jen jednou“? Takové myšlenky se honí hlavou nejen vědcům. Dosud všeobecně uznávaný názor, že promiskuita skýtá výhody pro potomstvo, nová studie na broucích zbořila.ˇ

Vykopávky v jihozápadním Německu svědčí o tom, že se v Evropě muzicírovalo již před 35 000 lety. Našla se téměř kompletní kostěná flétna. Ukázka hry na zrekonstruovaný nástroj je připojena.

V celé živočišné říši se pestré barvy a komplikované chování využívají k upoutání pozornosti partnerky a snaze přimět jí ke svolnosti k páření. Jak je taková samčí reklama spolehlivá v tom co slibuje, se pokusili zjistit na Yale University.

Izraelští vědci zkoumali mikroorganismy v jejich přirozených podmínkách. Zjistili, že bakterie a dokonce i kvasinky dokážou periodické události poznat a začnou na měnící se situace reagovat s předstihem.

Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.

Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.

Bylo dříve vejce nebo slepice? Jak nukleové kyseliny jakými jsou DNA a RNA, které kódují proteiny, daly vzniknout prvním proteinům, když právě proteiny jsou pro jejich syntézu nevyhnutné? Možná, že nově vytvořené molekulární hybridy proteinů a nukleových kyselin, které se replikují bez přítomnosti enzymu, tento paradox vyřeší. Představují další možnou alternativu na téma „Jak vznikl na Zemi život?“

Vědci z Emory University odhalili překvapivý mechanismus v mozku matek. Zvuky s frekvencí připomínající pištění nemluvňat, vnímají ostřeji. Děje se tak díky utlumení aktivit neuronů zpracovávajících nižší zvukové frekvence.

Vědci z University of Rochester nalezli postup, jak udělat kov nasákavý. Kapalina v tomto materiálu vzlíná rychlostí, která je pro přírodu nedosažitelná. Předpokládá se, že by objev mohl nalézt využití jak v lékařství, tak také při výrobě počítačů.ˇ

Lékaři z University of New South Wales přichází s dobrou zprávou. Kontaktními čočkami porostlými kmenovými buňkami lze rychle a levně pacientům s nemocnou rohovkou navracet zrak.

Jako dětem nám s ním maminka polévala škrábance. Jako starší si s ním vybělujeme chloupky a vlasy. Bezbarvá kapalina peroxidu vodíku ale má v těle důležité funkce, je generálem první linie, který šikuje armádu hojivých buněk do rizikových míst.

Tanečníci valčíku si počítají do tří. Syntetickou DNA to vědci naučili také. Člověkem vytvořený řetězec genů dokáže registrovat a pamatovat si opakující se děje. Když tato struktura napočítá předem určený počet cyklů, spustí činnost, jakou si budeme přát.

Představa, že virem infikovanou osobu zjistíme snadno a rychle, se stává realitou. Ultra citlivý optický detektor, založený na drážkovaném čipu, vyvinula ve spolupráci s pracovníky nizozemské university firma Ostendum.

Z DNA lze vytvořit smajlíky, mapu USA a další hlouposti. Hračičkování s novotvary vyrobenými z našeho genetického kódu začínají mít obrysy praktické upotřebitelnosti. Jsou základem nových vyšetřovacích technik. Posledním hitem jsou miniaturní uzamykatelné krabičky. Vědci tvrdí, že jsme na prahu nového způsobu dopravy a dávkování léčiv.ˇ

Hypertrichóza se popisuje jako zvýšený růst jemného ochlupení. Jsou však dědičné případy, při kterých kromě rtů, dlaní a plosek nohou, lze spíše nazvat nadměrným ovlasením celého těla. U takto vybavených jedinců se říká, že mají vlkodlačí syndrom. Odborně jde o dědičnou hypertrichózu a čínským vědcům se nyní podařilo zjistit její genetický základ. Prvním doloženým případem byla Julia Pastrana.

Na konferenci American Thoracic Society, která se konala předevčírem v San Diegu (USA) zaznělo: „Děti, které jsou vakcinovány proti chřipce, jsou ve větším riziku, že budou hospitalizovány, než jejich nevakcinovaní vrstevníci. „

Začalo to zelenou barvou z medúzy, pokračovalo červnou barvou korálů, nyní má jít o převratnou bakteriální infračervenou verzi. Řeč je o zobrazovacích metodách založených na fluorescenci.

Názor, že problémy s opylením rostlin mohou ohrozit zásobení obyvatelstva potravinami, pro který se již běžně používá termín „opylovací krize“, je podle argentinsko-kanadského týmu vědců neopodstatněný. Počty včelstev totiž celosvětově dlouhodobě výrazně rostou.

Hitem na YouTube, ale i vědeckou senzací, se stal papoušek tančící na melodii písničky „Everybody“. Z natočených videí je jasné, že pohyby hlavou a podupávání nohama u něj není jen dílem náhody, ale že to je tanec do rytmu. Ty tam jsou představy, že prožitek z hudby je vlastní jen nám lidem.

Pravidelně zapínaných genů je mnohem více, než se soudilo. S jejich pomocí organismy reagují na změny v životním prostředí. Řízení aktivity na základě cyklů umožňuje organismům být včas připraven.ˇ

První klinický test nového způsobu léčby hepatitidy za využití metody elektroporace byl úspěšný.ˇ

Vědci vytvořili nátěr, který zabíjí plísně, bakterie i viry. Předpokládá se, že latexová barva s polymerovanými N-halaminy dojde širokého uplatnění v nemocnicích, úřadech i domácnostech.

Myši a kočky se v názoru na věc většinou liší. Představu o nočním vidění mají ale pozoruhodně shodnou. Kočky, potkani, myši a někteří další savci, utvářejí svojí DNA v očních buňkách do miniaturních optických čoček. Zbystřují si tím své smysly.