Josef Pazdera

O tom, že bankroty a nezaměstnanost vedou k osobním tragediím, nikdo nepochybuje. Angličtí vědci nyní sestavili z dostupných dat model, který je schopen předpovědět, jak se bude vyvíjet počet sebevražd a vražd v závislosti na postupující ekonomické krizi.ˇ

Zprávy, že to či ono je zdravé, nemám rád. Většinou se později ukáže, že to tak zázračné není a často je tomu i naopak. Dnes si ale takovou zprávu neodpustím. Patřím totiž mezi „závisláky“ a tak chci věřit tomu, že poznatky z Floridy nejsou jen výsledkem nabroušené tužky vedené kofeinovou lobby.

Vědci z University of Haifa-Oranim popsali „samo-zavlažovací“ mechanismus rostliny, který jí umožňuje přivlastnit si šestnáctkrát větší množství vody, než je v poušti obvyklé.

Vědcům z Kalifornské university se podařilo prokázat, že stres škodí reprodukčnímu systému dvakrát. Spojovacím článkem mezi stresem a neplodností je hormon GnIH.ˇ

Páření je časově i energeticky náročná záležitost, tak proč ho samice podstupují opakovaně, když jim k oplodnění stačí „jen jednou“? Takové myšlenky se honí hlavou nejen vědcům. Dosud všeobecně uznávaný názor, že promiskuita skýtá výhody pro potomstvo, nová studie na broucích zbořila.ˇ

Vykopávky v jihozápadním Německu svědčí o tom, že se v Evropě muzicírovalo již před 35 000 lety. Našla se téměř kompletní kostěná flétna. Ukázka hry na zrekonstruovaný nástroj je připojena.

V celé živočišné říši se pestré barvy a komplikované chování využívají k upoutání pozornosti partnerky a snaze přimět jí ke svolnosti k páření. Jak je taková samčí reklama spolehlivá v tom co slibuje, se pokusili zjistit na Yale University.

Izraelští vědci zkoumali mikroorganismy v jejich přirozených podmínkách. Zjistili, že bakterie a dokonce i kvasinky dokážou periodické události poznat a začnou na měnící se situace reagovat s předstihem.

Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.

Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.

Bylo dříve vejce nebo slepice? Jak nukleové kyseliny jakými jsou DNA a RNA, které kódují proteiny, daly vzniknout prvním proteinům, když právě proteiny jsou pro jejich syntézu nevyhnutné? Možná, že nově vytvořené molekulární hybridy proteinů a nukleových kyselin, které se replikují bez přítomnosti enzymu, tento paradox vyřeší. Představují další možnou alternativu na téma „Jak vznikl na Zemi život?“

Vědci z Emory University odhalili překvapivý mechanismus v mozku matek. Zvuky s frekvencí připomínající pištění nemluvňat, vnímají ostřeji. Děje se tak díky utlumení aktivit neuronů zpracovávajících nižší zvukové frekvence.

Vědci z University of Rochester nalezli postup, jak udělat kov nasákavý. Kapalina v tomto materiálu vzlíná rychlostí, která je pro přírodu nedosažitelná. Předpokládá se, že by objev mohl nalézt využití jak v lékařství, tak také při výrobě počítačů.ˇ

Lékaři z University of New South Wales přichází s dobrou zprávou. Kontaktními čočkami porostlými kmenovými buňkami lze rychle a levně pacientům s nemocnou rohovkou navracet zrak.

Jako dětem nám s ním maminka polévala škrábance. Jako starší si s ním vybělujeme chloupky a vlasy. Bezbarvá kapalina peroxidu vodíku ale má v těle důležité funkce, je generálem první linie, který šikuje armádu hojivých buněk do rizikových míst.

Tanečníci valčíku si počítají do tří. Syntetickou DNA to vědci naučili také. Člověkem vytvořený řetězec genů dokáže registrovat a pamatovat si opakující se děje. Když tato struktura napočítá předem určený počet cyklů, spustí činnost, jakou si budeme přát.

Představa, že virem infikovanou osobu zjistíme snadno a rychle, se stává realitou. Ultra citlivý optický detektor, založený na drážkovaném čipu, vyvinula ve spolupráci s pracovníky nizozemské university firma Ostendum.

Z DNA lze vytvořit smajlíky, mapu USA a další hlouposti. Hračičkování s novotvary vyrobenými z našeho genetického kódu začínají mít obrysy praktické upotřebitelnosti. Jsou základem nových vyšetřovacích technik. Posledním hitem jsou miniaturní uzamykatelné krabičky. Vědci tvrdí, že jsme na prahu nového způsobu dopravy a dávkování léčiv.ˇ

Hypertrichóza se popisuje jako zvýšený růst jemného ochlupení. Jsou však dědičné případy, při kterých kromě rtů, dlaní a plosek nohou, lze spíše nazvat nadměrným ovlasením celého těla. U takto vybavených jedinců se říká, že mají vlkodlačí syndrom. Odborně jde o dědičnou hypertrichózu a čínským vědcům se nyní podařilo zjistit její genetický základ. Prvním doloženým případem byla Julia Pastrana.

Na konferenci American Thoracic Society, která se konala předevčírem v San Diegu (USA) zaznělo: „Děti, které jsou vakcinovány proti chřipce, jsou ve větším riziku, že budou hospitalizovány, než jejich nevakcinovaní vrstevníci. „

Začalo to zelenou barvou z medúzy, pokračovalo červnou barvou korálů, nyní má jít o převratnou bakteriální infračervenou verzi. Řeč je o zobrazovacích metodách založených na fluorescenci.

Názor, že problémy s opylením rostlin mohou ohrozit zásobení obyvatelstva potravinami, pro který se již běžně používá termín „opylovací krize“, je podle argentinsko-kanadského týmu vědců neopodstatněný. Počty včelstev totiž celosvětově dlouhodobě výrazně rostou.

Hitem na YouTube, ale i vědeckou senzací, se stal papoušek tančící na melodii písničky „Everybody“. Z natočených videí je jasné, že pohyby hlavou a podupávání nohama u něj není jen dílem náhody, ale že to je tanec do rytmu. Ty tam jsou představy, že prožitek z hudby je vlastní jen nám lidem.

Pravidelně zapínaných genů je mnohem více, než se soudilo. S jejich pomocí organismy reagují na změny v životním prostředí. Řízení aktivity na základě cyklů umožňuje organismům být včas připraven.ˇ

První klinický test nového způsobu léčby hepatitidy za využití metody elektroporace byl úspěšný.ˇ

Vědci vytvořili nátěr, který zabíjí plísně, bakterie i viry. Předpokládá se, že latexová barva s polymerovanými N-halaminy dojde širokého uplatnění v nemocnicích, úřadech i domácnostech.

Myši a kočky se v názoru na věc většinou liší. Představu o nočním vidění mají ale pozoruhodně shodnou. Kočky, potkani, myši a někteří další savci, utvářejí svojí DNA v očních buňkách do miniaturních optických čoček. Zbystřují si tím své smysly.

Hluboko v zemi pod antarktickým ledovým příkrovem se v izolovaném prostředí bazénu slané vody uchoval život po miliony let.ˇ

Z experimentu trvajícího dvacet let vědci z University of Illinois zjistili, že okounek pstruhový, je ohrožen ze zvláštního důvodu – jeho „ochota“ nechat se chytit, je u něj dědičná.

Rozhodnutí je v rozporu se směrnicí pro geneticky modifikované plodiny, které pro Evropskou unii vytvořil tým odborníků.

Paprsky světla se ve vesmíru ohýbají vlivem gravitace hmotných těles. Málo se ví o tom, že také na Zemi lze světlo ohýbat. Vědci tvrdí, že již dokážou vzduchem vyslat paprsek, který se může ohnout a vyhnout se tak částici, jež mu kříží směr.ˇ

Šimpanzi ve volné přírodě kupčí se sexem. Samci své požitkářství dlouhodobě plánují a své vyvolené uplácejí masitými porcemi.ˇ

Ženám se vsugerovává, že mamografie jim zachraňuje život. V odborném tisku ale najdete i opačné názory. Na téma, zda rentgenologické vyšetření prsu ženám prospívá, se vedou vášnivé spory. Američtí vědci patnáctiletým pokusem na zhruba 5000 náhodně vybraných ženách ve věku 40 – 65 let získali odpovědi na celou řadu otázek.ˇ

Priony známe jako nevhodně poskládané, „zašmodrchané” proteiny, které jsou příčinou nemoci šílených krav a Creutzfeldt–Jakobovy choroby u lidí. Kvasinkám jsou zřejmě prospěšné, neboť jim pomáhají přežít „zlé časy”. Zdá se, že vědci tímto objevem kápli na prospěšnost prionů v měnících se podmínkách životního prostředí a na to, jaký evoluční mechanismus je udržuje ve hře.ˇ

Gen z řas produkuje v rostlinách protein, který s vysokou účinností zabraňuje šíření viru HIV.ˇ

Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.

Schopnost soucítit s druhými je do jisté míry určena našimy geny. Prokázala to studie na myších, ve které jedinci s chudšími sociálními tendencemi se nenaučili soucitně reagovat na emoce svých přátel.ˇ

Většina z nás solí příliš. Vědci z University of Iova údajně zjistili proč. Je to návykové a vylepšuje nám to náladu.ˇ

Parazit z kočičích výkalů může stát za nesmyslným lidským jednáním.

Kanadští a japonští vědci vyvinuli novou metodu tvorby buněk, které jsou podobné embryonálním kmenovým buňkám. K jejich přípravě neslouží embrya a nepoužívají se modifikované viry. Nový způsob „výroby“ indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPS) by mohl učinit léčbu zraněními a stářím poničených tkání dostupnější.

Kanadští vědci tvrdí, že ačkoli mají vajíčka vysoký obsah cholesterolu, přesto našemu srdci prospívají. Objevili v nich totiž látky, které mohou snižovat vysoký krevní tlak.

V mělkých vodách u indonéských ostrovů byl objeven nový druh zvláštně vypadající a ještě zvláštněji se pohybující ryby.

Degeneraci mozku může mít na svědomí neinfekční forma prionu.ˇ

Povídání o jedné krátké lékařské zprávě popisující transplantaci buněk kostní dřeně s mutací v genu CCR5. Podle všeho jde zatím o nejlepší výsledek v léčbě infekce HIV.ˇ

Tradovanou představu, že jedno dítě z deseti je z lože nemanželského, vyvrací nová genetická studie zaměřená na Y chromozóm a příjmení.ˇ

Tým vědců z Northwestern University dokázal inzulinem ochránit spoje mozkových buněk. Jde o ochranu před účinky toxických proteinů, které ničí paměť nemocným Alzheimerovou chorobou.

Ze studie provedené v University of Texas v Austinu vyplynul vztah mezi hladinou pohlavního hormonu a nevěrou.ˇ

Kolektivu australských a německých vědců se podařilo zjistit, že včely mají pozoruhodné počtářské schopnosti - vnímají rozdíl mezi různými čísly.

Švédská studie prokázala, že promiskuita samiček má vliv na vývoj spermií. Zvýšený tlak na soutěživost samčího produktu vede k vývoji větších a rychlejších spermií.

Zdálo by se, že na vypínači se toho už moc vymyslet nedá. Nyní ale vzniklo zařízení, ve kterém jsou elektrody v (sub-)nano velikosti a vidět je můžeme jen díky tunelovému rastrovacímu elektronovému mikroskopu. Technologicky jde o nejmenší možném řešení na bázi jednotlivých atomů. Jde o využití technologie pro kterou se razí označení MCBJ ( Mechanically Controllable Break Junction).