Josef Pazdera

Partě mladých lidí z Kanady se pomocí buněčné alchymie podařilo pleťové buňky převtělit do krevních. Jsou k nerozeznání od těch “pravých” a přímá přeměna fibroblastů na krvinky bílé, červené a krevní destičky by se mohla stát bezpečnější léčbou, než jakou nabízejí kmenové buňky.

Stát Arizona vyhlásil přemnoženému škůdci totální válku. Jejími hrdiny se stali sterilní samci.

Kolektiv vědců z Oxfordu a Londýna vylepšil dobrovolníkům elektrickou stimulací učení. Zlepšení fungovalo půl roku.

Američtí vědci pomocí DNA testů podali další důkaz toho, že samice obratlovců mohou mít přirozeným způsobem životaschopné potomky i bez páření.

Vědci nově posoudili drogy podle škod, které přinášejí svým uživatelům a společnosti. Při započítání všech efektů vyšel alkohol jako nejdestruktivnější droga. Předčil i heroin, crack, metamfetamin, kokain a tabák. Novou stupnici nebezpečnosti zveřejnil lékařský časopis The Lancet.

Většina impregnovaných tkanin přijde o svou schopnost odpuzovat vodu po několika málo praní. Jsou pak prakticky k nepotřebě, protože jsou neprodyšné a svou roli při dešti také neplní. S novinkou v oblasti nepromokavých materiálů nyní přichází čínští vědci. Jejich materiál má mít příjemnou vlastnost běžného bavlněného výrobku - propouští vzduch. Rozdíl je v tom, že nepropouští vodu a nevadí mu ani opakované praní. Říkají tomu „superhydrofóbní bavlna“.

Jantar uchoval stopy zápasu starého sto milionů let.

Vědci se pomocí vysokorychlostní filmové kamery snažili optimalizovat fyzikální stránku pohybů sušení srsti u savců.

Zní to jako věštba astrologa: „Pravděpodobnost vzniku potravinových alergií u dítěte souvisí s roční dobou, kdy bylo počato a kdy v děloze dokončovalo první tří měsíce svého života.“ Takový je závěr finských zdravotníků a alergologů.

S popularitou je kříž, je totiž vrtkavá. Hlavu si s ní lámou politici ucházející se o přízeň voličů, manažeři medií i marketingové týmy placené ze zisků obchodních řetězců. Čím je podmíněn úspěch v jednom z nejefektivnějších komunikačních prostředků – na webu, pátral americko-italský tým výzkumníků.

Amatérům z New Yorku se podařilo poslat HD kameru s iPhonem do horní vrstvy atmosféry a cestu 30 kilometrů nad zemský povrch nafilmovat.

Druhohorní okřídlení plazi "ptakoještěři" byli prvními obratlovci, schopnými aktivního letu a historicky je považujeme za jakési neohrabance, kteří museli nejdříve „nějak“ vylézt na skálu, aby pak mohli plachtit. Podle nové studie ale šlo o vynikající letce, kteří bez mezipřistání byli schopni zvládnout šestnáct tisíc kilometrů a možná i více. Co do překonávaných vzdáleností zřejmě šlo o nejlepší letce všech dob.

Novorozenci přicházejí na svět připraveni chovat se sociálně. Je tento sklon přítomen již před narozením?

Orchidej Epipactis veratrifolia se chová jak sirény z Homérovy Odysseje. Rajským příslibem přivábí a pak rafinovaně zabíjí. Připravuje se tím o své opylovače a snižuje si šance na přežití. Podle všeho jde o slepou uličku evoluce. To ale rostlina nehodlá vzít na vědomí a vcelku se jí daří.

Zhruba za tři týdny (2. listopadu) proběhnou v USA volby celé Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a většiny guvernérů. Míchat kartami bude zřejmě klima. Předvolební atmosféra se nese v mrazivém duchu proti klimatickým oteplovačům.

Vědci z Edinburghu přišli na látku, která zlepšuje paměť a kognitivní funkce u stárnoucího mozku. Klinické zkoušky prověří, zda droga bude vylepšovat náš mozek stejně, jako ten myší.

Tradičně hospodařící farmáři na své sousedy využívající výhod geneticky modifikovaných plodin pohlíželi asi tak jako býk na červený hadr. Svůj postoj ale začínají rychle měnit. Mají totiž ze vzájemného sousedství větší prospěch, než sami pěstitelé transgenních plodin.

Dosud neznámý druh zvířete se ukrýval v okolí jezera Alaotra. Jde o savce přizpůsobeného k životu v mokřadech.

V Guinessově knize rekordů a učebnicích se bude přepisovat. Titul organismu s největším genomem přebrala jednomu z nejhloupějších obratlovců, bahníkovi, japonská rostlina příbuzná vranímu oku.

Sup královský aktualizuje výraz tváře prokrvením pokožky, vyjadřují tak svůj momentální status.

Párů, které chtějí mít děti, ale nemohou, přibývá. Jednou z jejich nadějí je oplodnění ve zkumavce. Přes veškerý pokrok vědy ale stále dvě třetiny všech lidských embryí se nevyvíjí zdárně. Nyní vědci ze Stanfordské university našli způsob, jak oplodněná vajíčka vyvíjející se v časná embrya selektovat a jejich predikce zdárného vývoje má 93% úspěšnost.

V Austrálii a Hongkongu testovali, jak tělesné míry korespondují s hodnocením ženské přitažlivosti. Výsledky zveřejněné v časopisu Evoluční biologie dokládají, že i přes kulturní rozdíly jsou za nejatraktivnější považovány ženy mladé, vysoké a s dlouhými pažemi.

Nalezené torzo dvojsochy s Amenhotepem III se stalo mistrovským exponátem muzea v Luxoru.

aneb další případ přeměny světla na mechanickou práci, tentokrát pomocí diaryletylénu.

Lukem a šípy. Zatím.

Vědci ze tří australských pracovišť jsou v prestižním časopisu PLoS ONE podepsáni pod studií, ze které vyplývá, že pozůstatky takzvaného Homo floresiensis jsou nedostatkem jódu znetvořené kosti člověka Homo sapiens trpícího kretenismem.

Maďarští designéři představili v Padově kolo Stringbike. Toto „lankové kolo“, jak by se dal jeho název přeložit, má místo tradičního řetězu systém kladek a lanek. Podle tvůrců je toto řešení účinnější a pro jízdu pohodlnější. V klikatých uličkách prý oceníme i jeho lepší manévrovatelnost.

Možná jste jen ve špatné fázi měsíčků.

Lidskou silou poháněný stroj, o němž snil už genius Leonardo, poprvé dosáhl setrvalého letu a kanadsko-francouzsko-nizozemskému týmu bude přiznán rekord.

aneb jak vypnutím jednoho genu udělat organismus chytřejší.

Vypadá jako severoafrická antilopa, geneticky má blíže skotu a doma je na pomezí Vietnamu a Laosu. Patří mezi nejohroženější zvířata planety a pesimisté tvrdí, že jich je už jen několik desítek. Nyní prý nastala jedna z posledních příležitostí, kdy divoké zvíře šlo spatřit zblízka a zkoumat ho. O tom, zda chráněné zvíře vesničané chytili do oka, nebo se jim přišlo na zahrádku ukázat samo, se vedou spory.

Třícentimetrovou „mouchu“ zhotovili v laboratoři Harvard University. Měla by vojákům a strážcům pořádku pomáhat omezovat riziko.

Místo střech pokrytých drahými fotovoltaickými panely bychom mohli brzo vystačit jen s jedním malým panelem s anténami. Ty by k němu fotony přiváděly obdobně, jako když lejeme vodu do láhve pomocí trychtýře. Duté nanotrubičky z uhlíku mají koncentrovat solární energii stokrát více, než klasické fotovoltaické články.

Kmen Deinococcus (někdy označovaný jako Hadobacteria) jsou koky, které toho hodně vydrží – patří k takzvaným extrémofilům. Stály u zrodu polymerázové řetězové reakce, jedné ze základních genetických metod, neboť jejich enzymy snášejí bez úhony vysokou teplotu. Patří sem i druh bakterií, jenž vydrží silnou radiaci. Deinococcus radiodurans přežije desetitisícinásobně vyšší dávku radioaktivity, než člověk. Přežije dokonce pobyt ve vesmírném chladném vakuu. Nyní víme, jak to dělá a možná to i využijeme k našemu prospěchu.

Ani ne měsíc stará novinka rozpouštějících se mikrojehel zastarala. Z Indiany hlásí „natlakované“ mikrojehly.

Chobotnice maskovaná (Thaumoctopus mimicus) je tichomořský bezobratlý tvor s neobvyklou schopností klamat. Někteří odborníci jí považují za nejinteligentnější z chobotnic.

Chemici z University státu Michigen přicházejí s mechanistickou teorií ochrany rostlin před nízkými teplotami. Paradoxně možná přišli i na způsob, jak šlechtit rostliny odolné vůči suchu.

Nejmenší žábu Asie, Afriky a Evropy objevili v jihovýchodní Asii na ostrově Borneo. Jde o nový druh k jehož charakteristice patří, že jeho příslušníci jsou menší než 15 milimetrů.

Vědci z Rensselaerova Polytechnického Institutu připravili materiál, kterým by se měly potahovat chirurgické nástroje i stěny místností. Nanovrstva takové „barvy“ by měla spolehlivě zabránit šíření multirezistentních kmenů bakterie Staphylococcus aureus (MRSA).

aneb africká matka všech lidí žila před 200 000 lety

Nejjednodušší formy buněčného života cítí něco k snědku na dálku, jakoby měly nos, tvrdí vědci v časopisu Biotechnology Journal.

Podobá se Creutzfeldt-Jakobově nemoci, ale je to zcela jiný typ onemocnění. Příčinou jsou priony a název nemoc dostala podle jejich atypické citlivosti na proteázu: Variabilní na Proteázu Senzitivní Prionopatie, zkráceně „VPSPr“. Je to teprve druhý typ této nemoci, který byl od r. 1920 odhalen.

aneb použití evolučně nejstaršího švýcarského armádního nože k přípravě steaku.

Vědci z Královské botanické zahrady, laboratoře Kewa Jodrella, se specializují na epigenetiku. Jejich poznatky z této „negenetické genetiky“ svědčí o tom, že rostliny jsou schopny se přizpůsobovat změnám životního prostředí rychleji, než se soudilo, alespoň pokud jde o příslušníky čeledi vstavačovitých.

aneb jak líné mšice nad ovcemi vyzrály

Naši prarodiče si do památníčků psali, že láska bolí už v předminulém století. V Americe osmdesátých let se tato myšlenka díky J. Geils bandu stala doslova hitem. Dnes vědci celou věc upřesňují – nejenže bolí, ale také zkracuje život.

Přemýšlení o bohu vás může uklidnit, takže začnete dělat méně chyb, praví se v publikaci zveřejněné v časopisu Psychological Science, vydávaném Asociací psychologů.

Izraelští vědci tvrdí, že z obyčejných vzorků krve stanovujících hemoglobin lze zjistit, zda nám hrozí karcinom tlustého střeva. Na jedno z našich nejčastějších smrtelných onemocnění by nás měl upozorňovat test, který nic nestojí.

Laser známe již padesát let a stal se běžnou součástí našeho života. Setkáváme se s ním v obchodech u pokladen, doma nám přehrává hudební CD, na klinikách nám s ním korigují oční vady, zaostřuje fotoaparáty,… Jeho protějšek – antilaser - ohlašují vědci až nyní. Kdo by očekával nějaký převratný objev, bude zklamán. Nejde o žádný nový princip, stejně tak se nepředpokládá široké využití, jako u populárního bratrance. Přesto by nám měl přinést užitek.

Nitrid bóru, kterému dali vědci přezdívku „bílý grafen“, by měl podle americko-japonsko-ruského týmu hrát jednu z hlavních úloh v nastupující éře nanoelektroniky.