Jak se webové stránky stanou populární?  
S popularitou je kříž, je totiž vrtkavá. Hlavu si s ní lámou politici ucházející se o přízeň voličů, manažeři medií i marketingové týmy placené ze zisků obchodních řetězců. Čím je podmíněn úspěch v jednom z nejefektivnějších komunikačních prostředků – na webu, pátral americko-italský tým výzkumníků.

Ve snaze dobrat se nějakých souvislostí v dynamice on-line popularity, vědci analyzovali články na Wikipedii a všechny webové stránky jihoamerické země Chile. Povšimli si, že popularita moc nesouvisí s postupným budováním renomé a procesem jakéhosi jejího "hromadění", ale že se podobá spíše "explozi" a má mnoho shodných prvků s tím, čemu fyzikové říkají kritické systémy. Proto se popularita stránek chová jako kapitálový trh i s jeho propady a má hodně blízko k některým přírodním jevům. Vědci tvrdí, že vyvinuli model, který rozhodující vlastnosti online popularity podchytil.
K vytvoření modelu jim posloužila analýza založená na počtu kliknutí a počtu externích odkazů na sledovanou stránku. Předchozí studie, které se popularitou stránek zabývaly se vesměs klonily k závěru, že popularita stránky je dána zákonitým (postupným) procesem. V této práci ale autoři dospěli k poněkud jiným závěrům a dřívější názor do značné míry zpochybňují. Hlavně proto, že k relevantnímu posouzení časového hlediska v nárůstu popularity jednotlivých stránek jsou potřeba časové údaje a ty předchozí studie často opomíjely. Prostě proto, že se jim časové údaje nepodařilo zjistit.

 

Jacob Ratkiewicz, matematik z Indiana University: „ Oblíbenost chodí nepředvídatelnými chodníčky a přesuny pozornosti mají všechny prvky lavin a zemětřesení.“


Jak na to šel Ratkiewicz se svými italskými kolegy? Shromáždili údaje o provozu mnoha milionů stránek. Tak například dění na třech milionech stránek se jim podařilo v průběhu let 2001 - 2007 sledovat s jednosekundovým odstupem. Kromě toho sledovali dění na 3 milionech stránek Wikipedie i v letech 2008 – 2010. V tomto pozdějším sledování se jim podařilo podchytit dění na stránkách v hodinových intervalech. Na stejně velkém souboru stránek (3 milionech webů) s čilskou doménou .cl sledovali dění související s jednotlivými články v intervalu jednoho roku v období let 2002 – 2006. K datům na Wikipedii se dostali díky pochopení jejich tvůrců, kteří jim zpřístupnili editační data jednotlivých článků. Dění na stránkách s národní doménou vědci zjišťovali pomocí vyhledávacího robotu (TODOCL).

 

Zvětšit obrázek
Sociální sítě a takzvané "twitter-bomby" mohou katapultovat stránku na vrchol výsledků vyhledávání Google.

Ze získaných výsledků šlo vyčíst například to, že jakýmsi „výbuchem“ popularity si projde většina stránek a že k tomuto rychlému startu dochází brzo po spuštění stránek. Po bouřlivém začátku si pak některé udržují konstantní exponenciální růst, zatímco mnoho jiných se chová jako na houpačce – s občasnými záblesky růstu obliby. Při bližším pohledu na tyto rázy v popularitě se ukázalo, že jejich rozložení má společný rys kritických systémů a sleduje charakteristiku, které se přezdívá "heavy-tail".
Jde tu vlastně o charakteristiku časových řad. Oproti tradičním robustním metodám, nově vyvinutý model vychází z předpokladu, že časová řada je realizací negaussovského
procesu s těžkými konci (heavy-tailed).


Na tomto novém matematickém pojetí vypracovaný model reprodukující růst popularity, výzkumníci ještě vylepšili zabudováním prvku náhodného zvyšování hodnoty popularity "reranking mechanismu". Tím se ještě více přiblížili reálným situacím. Model reflektuje chování mediálního prostoru k době, ve které sbírali svá podkladová data. Jde zatím jen popisný model. Pomáhá odhalit dynamiku dějů na webech a lépe chápat jak se on-line informace stávají populárními. Podle vědců se zájem společnosti do značné míry chová jako houpačka. I když o popularitě rozhoduje celá řada jevů, sociální sítě v tom hrají stále větší roli. Ovlivňují kulturu, zisky z reklamy, ale i chování "davu". Modelování dění v sítích pomáhá pochopit, jak tento svět funguje. Popularita je velmi nestála veličina, která má schopnost prostřednictvím masových sdělovacích prostředků ovlivňovat sama sebe. V pozitivním i negativním slova smyslu. Vědci přesto doufají, že se jim podaří získat „matematický nástroj“, pomocí kterého budou tipovat co se stane populární a to již v době, než se to v reálu začne projevovat.

Prameny: Indiana University ,
Jacob Ratkiewicz, et al. “Characterizing and Modeling the Dynamics of Online Popularity.” Physical Review Letters 105, 158701 (2010). DOI: 10.1103/PhysRevLett.105.158701

 

Datum: 22.10.2010 15:12
Tisk článku

Související články:

Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty     Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
I šimpanzi rozeznají zlý úmysl     Autor: Dagmar Gregorová (08.03.2022)
O zlaté rybce     Autor: Dagmar Gregorová (10.01.2022)
Jací vůdci jsou s to zničit společnost?     Autor: Josef Pazdera (04.05.2020)
Po účasti na obědě hrazeném farmaceutickou firmou, lékaři navyšují recepty     Autor: Josef Pazdera (19.02.2020)



Diskuze:

Le Bon

Tomáš Paul,2010-10-27 22:35:16

Což v podstatě potvrzuje, že aby něco dosáhlo "nadnormálu", musí to jít nejprve proti většině a následně ji na sebe strhnout.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace