Josef Pazdera

Na Texaské universitě v Austinu vytvořili organismus o němž jeho autoři tvrdí, že je schopen zajistit dostatek suroviny potřebné pro výrobu etanolu a biopaliv. Jde o geneticky upravenou cyanobaktérii.

Jsou předmětem vtipů a nadávek ale jsou také nedílnou součástí středozemní kultury. Mladí lidé se spojili, aby osly jedné z posledních kolonií divokých oslů ochránili před vybitím. A nejen to.

Antropolog Robert McCarthy zrekonstruoval hlasové ústrojí neandrtálců. Získal zvuk, který by vydali při vyslovení samohlásky "e".

Předkové Inuitů lovili velryby harpunou. Tvrdí to Daniel Odess, kurátor muzea které je součástí Aljašské university. Nálezy, které to dokládají, byly zveřejněny před vědeckou komunitou na výroční konferenci Společnosti amerických archeologů. Jde o rytinu potvrzující, že se lidé živili lovem velryb již nejméně před 3000 lety.

Pod pojmem evoluce si většina z nás představuje postupné narůstání rozdílů, jež nakonec vede ke vzniku nového druhu. Nyní se ukazuje, že to příroda umí i naopak. Ze dvou druhů dělá jeden. A nijak zvlášť se s tím nepáře – to, s čím se piplala stovku milionů let, umí v mžiku vrátit zpět.

Angličtí vědci zveřejnili vytvoření hybridních embryí. Pro jejich tvorbu použili DNA z buněk lidských a vajíčka skotu.

Nízké dávky toxického plynu s nezaměnitelným odérem záprtků, dokáží utlumit metabolismus i činnost srdce a navodit stav podobný hibernaci. Rozdíl od hibernace, kterou jsme dosud chápali jako zimní klidový stav savců je v tom, že tento stav nezávisí na poklesu tělesné teploty.

Z dřívějších studií vyplývalo, že nízké dávky radonu mírně zvyšují riziko vzniku rakoviny. I když tyto výsledky nebyly statisticky signifikantní, udělal se z toho obecně uznávaný závěr, že nám radon škodí. Nové poznatky, založené na přesnějším měření ale tuto představu staví na hlavu. Dlouhodobé vystavení nízkým dávkám radonu nás před vznikem rakoviny plic chrání. Výsledky jsou statisticky významné.

Pacienti, kteří na operačním sále při operaci srdce dostanou infuzi starší krve, mají ve srovnání s těmi co dostanou krev „čerstvou“, o třicet procent větší riziko, že umřou.

Mělo se zato, že největší div gekonů jsou jejich unikátní „přísavkové“ prsty. Nyní se přišlo na to, že jejich chloupky opatřené prsty by jim bez ocasu nebyly nic platné. Ocas je tím, co rozhoduje o jejich životě a smrti.

Na pohřebišti v Abýdosu antropologové vykopali pozůstatky oslů z doby prvních egyptských dynastí. Deset zachovalých oslích koster poskytlo informace o jejich zdomácňování a o stavu tehdejší společnosti.

V posledním čísle časopisu Diabetes Care je článek obviňující z diabetu tenké střevo. Největším překvapením je zjištění, že cukrovku 2. typu lze jako střevní poruchu léčit chirurgickým zákrokem.

Proleťte se s měsíčním přistávacím modulem do oblasti Shackletonova kráteru.

Záležitosti rtů aneb proč se vlastně líbáme.

Experti varují před epidemií rakoviny plic souvisící s nárůstem obliby kouření trávy.

Vědci z Oxfordu dali dohromady tým 120 vědců z 21 zemí světa a zkoumali souvislost mezi perorální antikoncepcí a zhoubnými nádory. Studie vyšla v časopisu The Lancet a její závěry jsou příznivé - antikoncepce je prospěšná.

Léčba tlouštíka s neutuchajícím apetitem přivedla vědce na možnost vylepšení lidské paměti.

Počet objevených genů, které nás k něčemu předurčují, roste každým dnem. Autoři píšící na Osla se předhánějí v popisu těch nejúžasnějších věcí, které geny mají pod palcem. Člověk pomalu začíná mít dojem, že dny lepších zítřků, kdy nám přečtení knihy života (genomu), dovoluje vystříhat se rizik a naplno využít svých předností, už nastal. Stejní autoři tu ale o kus dál jedním dechem prediktivní genetiku vysloveně zavrhují. Mnozí z diskutujících nám za to diagnózu již bezpečně stanovili.

Angličtí katoličtí biskupové chtějí zablokovat vládní návrh zákona. V kostelích se předčítá výzva k protestu. Spor zavdaly cytoplazmatické hybridní buňky. Vědci hovoří, že jde o účelovou mystifikaci veřejnosti před jednáním parlamentu.

Vědci odhalili rakovinné „kmenové buňky“, jež způsobují nejčastější rakovinu dětí – akutní lymfoblastickou leukemii.

Všichni tak nějak tušíme, že nervový systém u obezity nějakou úlohu hraje. Otázka zní - jakou?

Italové testují látky o nichž si myslí, že půjdou využít k tlumení nemocničních infekcí způsobovaných multirezistentními baktériemi. Objevili je v kůži žab.

To, že lidi s nadváhou mají vyšší riziko infarktu, ví i malé dítě. Někomu se ale tuk hromadí pod kůží, jinému spíše v útrobách. Jsou oba typy uložených zásob stejně nebezpečné? Myši zřejmě daly odpověď na to, jakému riziku jsme vystaveni my, jež máme „pivní mozol“ ale jinak nijak zvlášť tlustí nejsme.

Vědci tvrdí, že z Eboly udělali neškodný virus se kterým lze pracovat v běžné laboratoři a použít ho k přípravě vakcíny.

K nejúčinnějším lékům na úporné dlouhotrvající bolesti stále patří morfin. Jeho používání má ale nežádoucí účinky. Genová terapie by nás měly zbavit bolesti i vedlejších účinků.

První, kdo se holedbal tím, že má lidský klon, byla firma Clonaid. Nyní totéž prohlašují vědci sdružení v malé firmě Stemagen, kterou založil nejmenovaný investor. I oni tvrdí, že jsou první, komu se podařilo klonovat lidské embryo.

Z technologie GMO budou těžit automobilisté.

Z údajů zveřejněných ve Sborníku Akademie věd USA vyplývá, že tvrzení o mizení tropických lesů nelze podepřít pádnými argumenty.

Vyhynutí dinosaurů je připisováno ledasčemu, od pozemských záležitostí jako byly supervulkány, až po výbuch asteroidu. Nové argumenty však dávají tušit, že všechno mohlo být jinak a že neblahou úlohu mohly sehrát zcela titěrné záležitosti.

Výzkum historických teplotních záznamů, ukázal, že oteplování Severního Atlantiku v posledních padesáti letech (1950 - 2000) neprobíhalo rovnoměrné. V době, kdy se subtropické vody oteplovaly, subpolární vody se naopak ochlazovaly.

Skotští vědci odhalili, proč si příroda sama s prionovými chorobami nedokáže poradit a proč naše stávající šlechtění podle všeho situaci ještě zhoršuje. Snaha dosáhnout co nejvyšší plodnost se stává kontraproduktivní. Pokud budeme chtít situaci zvrátit, musíme filosofii šlechtění zásadně změnit.

Vědci připravili několik linií embryonálních buněk způsobem, proti kterému by veřejnost nemusela mít námitek. Měly by se stát vhodnou „surovinou“ pro transplantace prováděné ve velkém.

S lidoopy máme téměř stejný genom. Toho co nás s nimi spojuje je více, než toho co nás rozděluje. Menopauza k tomu ale nepatří.

Banánová a mátová vůně jsou horkými kandidáty na to, aby se staly součástí nové generace pesticidů.

Použitím sluneční energie chtějí vědci přeměňovat oxid uhličitý na oxid uhelnatý. Zatímco oxid uhličitý patří mezi skleníkové plyny, oxid uhelnatý je vysoce žádanou surovinou, kterou lze použít k získání vodíku, výrobě metanolu, benzínu, nafty...

I když se snažíme svá těla udržovat v čistotě, ve skutečnosti bakterie vedou na body deset ku jedné a naše tělesné schránky připomínají spíše chodící kultivační Petriho misky.

Máme-li to štěstí, že patříme mezi ty šťastlivce, jež mohou bez problémů spořádat větší množství sacharidů, aniž by ztloustli, tak to ještě neznamená, že máme vyhráno. Pokusy ukazují, že konzumace lehce stravitelných sacharidů, po nichž rychle roste a zase padá hladina krevního cukru, je zřejmě spojena s poruchami centrálního vidění a slepotou.

Vědci z Duke University přistoupili k našemu genomu tak, jako by se jednalo o obdobu „Rozetské desky“. Na jednu stranu dali údaje o několika známých genech podléhajících imprintingu a na druhou stranu geny u nichž si byli jisti, že u nich k jejich vypínání souvisejícím s pohlavím rodičů, nedochází. Tato data nechali zpracovat počítačem s inteligentním programem a ten své poznatky aplikoval na celý náš lidský genom. Tak vznikla mapa imprintovaných genů. Ukázalo se, že jich je mnohem více, než se soudilo. O praktickém smyslu nové mapy nikdo nepochybuje.

Rozbory mitochondriální DNA z fosilií ukazují na to, že medvědy ve střední Evropě nedecimovala doba ledová, ale že to zřejmě byla naše oblíbená kratochvíle - jejich lov.

Láčkovky byly objeveny již v 17. století. Rostou v místech, kde je půda na živiny skoupá a tak si svůj jídelníček spestřují hmyzem a malými obratlovci. Francouzům se téměř po třech stoletích nyní podařilo odhalit další z tajemství těchto nekorunovaných královen masožravých rostlin.

Promiskuitní samice nedávají všem otcům stejné šance. Umí to zaonačit tak, že upřednostní spermie od samce, který se jim nejvíc zamlouvá.

Někdy se to tak semele, že nepatrná změna má nedozírné následky. Platí to i pro koňský herpes virus. Pouhá změna jedné aminokyseliny rozhodne o tom, zda kůň bude pokašlávat, nebo zchromne.

Vědci z Howard Hughes Medical Institute vyvinuli malou molekulu, která u rakovinových buněk umí přepnout vypínač z pozice „množit se“ do pozice „smrt“.

Novým šlágrem na poli boje proti oteplování je vypouštění močoviny do vod moří a oceánů. Hnojení vody se může stát jedním z nejlukrativnějších odvětví.

Ze studie, kterou provedli plastičtí chirurgové z University of Kentucky, vyplynulo, že tradovaný názor na kojení jako příčinu poklesu prsů, je mylný.

Fluoreskující protein, jehož gen si vědci vypůjčili z přírody k celé řadě legrácek, jako jsou svítící myši, králíci či prasátka, nyní našli i u dalšího organismu. Jde o živočicha, jež v živočišné říši zastává klíčové postavení. To by mohlo znamenat, že se jedná o široce rozšířenou záležitost.

Američtí vědci vytvořili myší super-běžce. Genetickou modifikací získali myši, které uběhnou bez zastávky šest kilometrů rychlostí dvacet metrů za minutu. Myši dostaly jméno PEPCK-Cmus.

Vědci ze Saint Louis University School of Medicine odhalili klíčovou chemikálii, která asistuje u vzniku jedné z nejrozšířenějších nervových nemocí - Parkinsonovy choroby. Objev je příslibem efektivní léčby.

Protestantské země mají vyšší míru zaměstnanosti než země, kde převažují jiná náboženství.

Vědci z New Mexico State University zveřejnili, že mají nejpálivější čili koření. Paprička, která v Guinessově knize rekordů sesadila dřívější rekordmanku - papričku Red Savina, se jmenuje Bhut Jolokia. Navzdory tomu, že palmu vítězství získalo New Mexico, sama šampionka pochází z Indie.