Entomologové potvrzují, že transgenní rostliny prospěšnému hmyzu neškodí  
Argumenty aktivistů snažících se vyvolat dojem o škodlivosti geneticky modifikovaných rostlin, jež v sobě mají Bt gen z půdní baktérie (Bacillus thuringiensis), dostaly další ránu. Rozsáhlá studie ukázala, že Bt rostliny nejen, že neubližují nepřátelům škodlivého hmyzu ale že biodiverzitě prospívají.

 

Entomologové z Cornell University zkoumali geneticky modifikované rostliny jež tvoří insekticidní Bt protein. Ukázalo se, že není toxický pro parazity, jež žijí uvnitř těl housenek na které protein působí. Za zkoumaný objekt entomologům sloužil jeden z nejrozšířenějších škůdců napadající brokolici, zelí, květák,... je jím zápředníček polní (Plutella xylostella).

 

Zachování parazitů je důležité pro uchování přirozené biologické rovnováhy. Přítomnost predátorů v přirozeném hmyzím společenství potlačuje škůdce, stejně jako snižuje riziko, že se vyvine hmyzí škůdce rezistentní k Bt proteinu. Argument, že Bt plodiny škodí nejen housenkám, jež na těchto rostlinách žijí, ale též predátorům, kteří se těmito housenkami živí, patří k hlavním argumentům ekologických aktivistů.
Podle entomologa Anthony Sheltona jsou výsledky získané pokusem na housenkách a jejich parazitech, trefou do černého. Vyšlo při něm najevo, že Bt rostliny pomáhají udržet populaci škůdců a ještě k tomu podporují přirozenou biodiverzitu. Protože se jedná o významný poznatek, podíváme se blíže o co vlastně jde.

 

Zvětšit obrázek
Larva zápředníčka, celosvětově rozšířeného škůdce. Parazitická vosička (Diadegma insulare), která zápředníčky napadá, není Bt rostlinami dotčena. Podle studie z Cornell university to dokládá, že Bt rostliny prospěšným organismům neškodí. (Credit: Joe Ogrodnick)

Bt baktérie, které nejsou pro člověka nebezpečné, se používají k postřikům rostlin již desítky let. Od roku 1996 se podobného principu ochrany používá ve formě takzvaných geneticky modifikovaných rostlin.  které si  Bt toxin tvoří samy. Jde o efektivnější metodu a proto se jí nyní dává přednost. Bt-plodiny mají do dědičné informace vnesen gen z bakterie Bacillus thuringiensis a podle něj produkují protein, který je sám o sobě neškodný. Až po průchodu trávicím traktem hmyzu (nikoli obratlovců) jsou z jeho konců odštěpeny určité úseky. Zbývající část proteinové molekuly tak získá schopnost vazby na specifické receptory  na buňkách sliznice střeva vybrané skupiny hmyzu a vyvolá poškození střevní stěny. Daný typ toxinu zabírá jen na hmyz s určitým typem receptorů. Bez vazby na tuto molekulu je Bt-toxin neúčinný. Bt-plodiny jsou díky tomu odolné k vybrané skupině hmyzích škůdců – housenkám motýlů, larvám brouků nebo dvoukřídlého hmyzu. Necílovým skupinám hmyzu, např. blanokřídlým (tedy např. včelám, čmelákům nebo mravencům) používané Bt-plodiny a jejich toxiny neškodí.
Obě ze zmíněných metod ochrany plodin před škůdci (jak postřik rostlin Bt toxinem, tak pěstování Bt plodin) jsou americkou Environmental Protection Agency povoleny.

 

 

Zvětšit obrázek
Anthony Shelton, profesor entomologie na Cornell University.

V roce 2007 byly Bt kukuřice a Bt bavlník již pěstovány ve 22 zemích na ploše  105 217 km2 .
Ve snaze prokázat případnou nebezpečnost Bt plodin, včetně jejich škodlivosti biodiverzitě, bylo ve světě uděláno mnoho pokusů. Jen výjimečně ale některé ze studií naznačily negativní vliv efektu pěstování Bt plodin na parazity housenek. Pokus o kterém zde referujeme ale nic z negativních stránek nepotvrdil. Podle vědců to svědčí spíše o vlivu nevhodné metodiky, kterou při pokusech použili.
Aby se vědci tentokrát vyvarovali možného zkreslení výsledků špatnou metodikou, odlišili efekt insekticidů a Bt proteinů na housenky a na jejich parazita. Vymysleli pokus, který jim to umožnil. Celý pokus stojí na housenkách, jež si vytvořily rezistenci k Bt toxinu a nebo si již stihly vytvořit rezistenci na běžně používané insekticidy. Pokus tedy probíhal na housenkách, jimž běžné dávky toxinů nijak zvlášť neškodí. Tyto, na toxiny odolné housenky, nechali vědci napadnout vosičkami, jež jsou v přírodě jejich přirozenými predátory.
Housenky do nichž nechali predátora naklást vajíčka, nechali vědci živit se rostlinami postříkanými klasickými insekticidy. Housenky, protože se jednalo o jedince k insekticidu rezistentní, se normálně zakuklovaly a vyvíjely se v motýly. Daly vznik další generaci motýlů přesto, že byly svým predátorem napadeny. Proč? Inu proto, že parazit rezistentní nebyl a tak byl oním klasicky používaným insekticidem zahuben.

Zcela jinak se situace vyvíjela, když housenky konzumovaly Bt plodiny. Housenky živící se na GM plodinách zůstaly na živu. Byly totiž k Bt toxinu obsaženém v rostlině rezistentní. Přesto, že housenky konzumovaly smrtelnou dávku Bt toxinu, jejich parazita to nikterak nezahubilo. Larvy vosiček v housenkách vesele rostly a cyklus vývoje parazitické vosičky nebyl narušen. To tedy prokázalo, že Bt plodiny predátorům neškodí. Argumentovat tedy tím, že Bt plodiny jsou z pohledu snižování biodiverzity nebezpečím, bude nadále hloupé. 

 

Ostatně, podobný závěr byl učiněn zhruba před rokem při jiné příležitosti. Tehdy se nejednalo o zeleninu, ale geneticky modifikovanou kukuřici.  Švýcarsko-britský tým vedený Tedem C. J. Turlingsem zjistil, že na Bt kukuřici žije více mšic. Ty kukuřici nevadí. Naopak. Lákají k sobě lumčíky a ti zase chrání kukuřici před housenkami motýlů. Závěr je stejný – pěstování Bt plodin, ve srovnání s konvečními pěstitelskými metodami, diverzitě neškodí.


Pramen: Cornell University,  PLoS ONE

Datum: 05.06.2008 14:27
Tisk článku

Související články:

Nechtěný efekt ekologického zemědělství     Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy     Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace     Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?     Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Kdo mnoho neví, musí hodně věřit     Autor: Miloslav Pouzar (20.06.2021)



Diskuze:

mutace...?

Ton,2008-06-06 06:19:38

V n-té generaci rostlina nepatrně zmutuje a místo hosenek zahubí včely a vosy a lidstvu zbydou poslední 2 roky :-(

Odpovědět


Ale nepovídejte !

karbet,2008-06-06 08:15:18

Napište ještě další živočichy živící se zelenými rostlinami kukuřice (mimo zavíječe, bázlivce a krávy). Už jsme zjistili, že včely a vosy lítají uždibovat lístečky, tak pokračujte. Třeba mravenci Atta ?...

Odpovědět


Včely a pyl

Sadlo,2008-06-06 16:50:29

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0705/vcelari-v-nemecku-nechteji-gmo-kukurici

Odpovědět

Asi jste, občane, dobře nečetl

František I.,2008-06-05 22:02:13

Pokus probíhal s housenkami, rezistentními na BT protein. Bohužel, pokud stříkáte kukuřici tzv. ekologickými postřiky na bázi Bt,časem vzniká u housenek rezistence. Tato rezistence se ovšem zatím ani jednou neprokázala u housenek, pokoušejících se krmit GMO plodinu s BT. Ty totiž chcíply dříve, než mohly získat rezistenci. Proto popsaný pokus páni vědci museli vyzkoušet na BT rezistentních housenkých z ekologických chovů. (Proto naštěstí musí být mezi GMO plodinou lán NGMO plodiny, kde jmenovaná havěť o rezistenci přijde. Pokud pole ovšem ekologicky nepohnojí ekologové ekologickým postřikem na bázi BT.)

Odpovědět


františku

Rozumný Občan,2008-06-05 22:27:11

Tam není nic o tom že na bt plodinách rezistence nevzniká. Nedává to smysl, proč by na bt plodinách neměla vzniknout a na bt postřicích ano? I kdyby, je to nepodstatné, protože jakmile jednou odolný hmyz existuje, tak je jen otázka času než se rozšíří.
Takže jsme zase tam že GMO je na tom úplně stejně jako nemodifikovaná a nestříkaná rostlina.

Odpovědět


Možná proto

Pavel,2008-06-06 07:20:06

Možná proto, že na postřiky se používá jiný BT toxin, než je ten produkovaný BT rostlinami. Tedy i hmyzáci odolní proti postřiku BT toxiny na BT rostlinách hynou.

Odpovědět


Rozumný občane,

karbet,2008-06-06 08:06:25

pořád ještě nevím, jestli to myslíš vážně nebo ironicky. Chybí tu smajlíci. Ale aby jsi nepletl hlavu jiným :
Rezistence k látce X vzniká dlouhodobým podprahovým účinkem látky X. U BT plodin je výhoda, že škůdci se nacpou toxinem okamžitě po vylíhnutí z vajíčka (to u postřiku nezajistíš nikdy), kdy je pro ně v podstatě jakékoliv množství smrtelné. Vznik rezistence je teda vysoce nepravděpodobný.
Pokud by se rozšířil BT odolný škůdce díky ekologickým plochám, prostě se jednou dvakrát použije normální jiný insekticid, aby byla odolná populace zničena. ( Že by v budoucnu byla pouze odolná populace je zatím bohudík sci-fi. Jestliže by k tomu někdy v dalekém budoucnu fakt došlo, ano, pak teprve ztratí BT plodiny výhodu. Do té doby ale mají ohromnou výhodu, a navíc do té budoucnosti vědci najdou zase něco jiného. )

Odpovědět


karbet

Rozumný Občan,2008-06-06 19:28:27

Opravdu? Myslím to opravdu vážně, měl jsem za to že lamarckismus se moc už moc nebere.

Odpovědět


Nechápu,

karbet,2008-06-07 16:49:48

co tím chtěl básník říct. Myslím, že jako i na jiných místech, něco plácáte a nevíte co. První si zjistěte, o čem to vlastně Lamarck ( a pak i neolamarkisté) a pak Darwin psali. Nemá význam na Vás reagovat, protože každá odpověď je pro vás signálem pro napsání další dávky nesmyslů, notabene když jste v genetice naprosto mimo. Howgh.

Odpovědět


karbet

Rozumný Občan,2008-06-07 18:05:31

No vždyť jste tvrdil, že působením pesticidu vznikne odolnost. To je lamarckismus.
Moje představa byla, že prostě náhodně vznikne mutace, bez pesticidů třeba mírně nevýhodná, která způsobí rezistenci a ta se potom rozšíří.
Tak mi to vysvětlete.

Odpovědět


Jelikož

karbet,2008-06-08 14:10:21

jsem od tebe neslyšel jedinou rozumnou větu tady ani jinde, budu muset začat plácat stejné hovadiny jako ty, abys pochopil. Takže podle tebe je rezistence něco jako virus, který se lavinovitě šíří ?

Odpovědět


Karbet

Rozumný Občan,2008-06-08 15:11:21

Jakej virus? Nerezistentní housenky napolích chcípnou, rezistentní ne. Dál se tedy rozmnoží jen rezistentní.

Odpovědět


A jak

karbet,2008-06-08 16:16:19

ty rezistentní vznikly ? Podle tebe tady běhají, lítají a plazí se miliony zatím nepoznaných mutantů a čekají, kdy jim ty mutace dají zvýhodnění oproti ostatním ? ( to je tvoje věta :"náhodně vznikne mutace...která způsobí rezistenci a ta se potom rozšíří").

Odpovědět


karbet

Rozumný Občan,2008-06-08 16:48:05

Já opravdu nevím o co se se mnou přeš? Co se ti zase nelíbí?

Odpovědět


No přece

karbet,2008-06-08 17:00:03

že tady běhají, lítají a plazí se miliony zatím nepoznaných mutantů a čekají, kdy jim ty mutace dají zvýhodnění oproti ostatním, podle tebe. Nelíbí se mi, že podle tebe mutace vznikají jak na běžícím páse a jen tak. Když napíšu (ovšem nepřímo, to by jsi ale musel umět myslet), že mutace postupně působí nezabíjející dávka jedu (herbicidu, insekticidu), chvástáš se hned tím, že jsi někdy zavadil o lamarkismus - i když nevíš, co to prakticky znamená - a jak jsou druzí tupí. Prostě jak jsem ti napsal již v jiné diskuzi - šprtání by ti možná šlo, ale pokud vědomosti nevyužiješ myšlením, jsou tvoje připomínky jen hloupým chytáním druhých za slovo pro tvoji vlastní hloupost.

Odpovědět


karbet

Rozumný Občan,2008-06-08 20:26:55

Vždyť to je přece lamarckismus - prostředí způsobuje změny genů.

Odpovědět


šprtání

Rozumný Občan,2008-06-08 20:29:40

Kde je něco o šprtání? A to chytání za slovo že rejže neni brukvovitá rostlina tedy vůbec neni rýpání, že?

Odpovědět


Fantastické !

karbet,2008-06-08 22:46:33

Takže podle tebe šlechtitelé už 100 let podporují Lamarckovy teorie, když semínka ozařují, vozí do kosmu a vystavují chemikáliím ? Chápeš vůbec rozdíl mezi prostředím a mutagenním vlivem cizorodých látek ? Takže pokud věřím Lamarckovi - kuřák rakovinu nikdy nedostane... Uvědomuješ si vůbec, že Lamarck neznal geny a vliv prostředí na geny ? Proto byly jeho teorie vytlačeny, lépe řečeno zdokonaleny po objevu DNA. Jestli tyto zastaralé teorie vytahuješ, dost jsi zaostal.

Odpovědět


karbet

Rozumný Občan,2008-06-08 23:40:00

1. Odkud máš že btprotein způsobuje mutace?
2. Kde jsi viděl aby někdo šlechtil rostliny vožením do kosmu atd.??

Odpovědět


dotaz redakci

jarda petr,2008-06-09 05:20:27

Musí zaneřáďovat diskusi na Oslu podobné zephirácké nesmysly?

Odpovědět


zephirácké

Rozumný Občan,2008-06-09 12:39:15

Co to je zephirácké?

Odpovědět


Dobře.

karbet,2008-06-09 12:58:08

Omlouvám se. Končím.

Odpovědět


Pana Jardo

PetrD,2008-06-10 02:57:23

pánové se bavili k tématu, proč to považujete za zaneřádění diskuse?? Jak jsem tak koukal, tak Vás nijak neomezvali, nebo neuráželi a ani nekomentovali Vaše příspěvky....Jediný kdo zaneřádil diskusi jste momentálně Vy(a teď už i já/věcí co není k tématu)....Diskuse je od toho, aby se diskutovalo, ale nikdo Vás přece nenutí ji číst!!! A proto, pokud nemáte něco k věci, tak příště raději nepište, děkuji.

Odpovědět


PetřeD

JS,2008-06-10 09:24:45

Vaše nevědomost vás omlouvá, když nejste schopen rozpoznat "odbornou" úroveň takové debaty, kde diskutující diskutují, jen proto aby diskutovali a každým příspěvkem dokazují, že nejen nemají k věci co říci, ale usvědčují se z naprosté neznalosti problému popsaného v článku.

Chápu pocity pana Petra a rozumím jim. O to více žasnu nad vaší drzostí, s jakou ho okřikujete v diskusi aby příště raději nepsal.

Dochází, vám, že kdyby pan Petr nepsal, tak by polovina Osla neexistovala. Co jste pro Osla udělal Vy, že vám to dává právo tu někoho okřikovat a určovat který příspěvek zaneřáďuje diskusi a který ne!

Odpovědět


..

Rozumný Občan,2008-06-10 11:20:41

Moh by tedy někdo vysvětlit jak to vlastně je?

Odpovědět


.......

PetrD,2008-06-10 12:45:17

No ale přece to je jedno, jak kdo diskutujue - pro někoho je to diskuse na úrovni, pro někoho jiného nesmyslné tlachání....."Nejhorší je bavit se s blbcem" - ale když na to má někdo trpělivost a baví se k tématu......

A co se týče mé neznalosti, tak ta mě absolutně neomlouvá!!! Nedokázal jsem si spojit souvislosti a nedošlo mi, že pod tímto nickem je autor Osla Jaroslav Petr...Proto mi přišlo, že někdo z ničeho nic vstupuje do diskuse....Nyní to vidím trochu jinak a zcela již chápu napsané!!

Tímto se Vám pane Jaroslave Petře omlouvám a doufám, že ohledně toho nepsaní to ladně přehlédnete a naservírujete nám ještě spoustu zajímavých článku zde na Oslu....Opravdu se omlouvám...

Odpovědět


Rozumný Občane,

karbet,2008-06-10 13:07:28

ať tu furt neopruzujem. Já něco napsal naprosti jinak, než jsem to myslel, ty jsi taky v něčem byl mimo. Co takhle : Tvoje věta "...náhodně vznikne mutace, bez pesticidů třeba mírně nevýhodná..." je dobrým základem. Ale zatím to není úplná rezistence, jen malé zvýhodnění třeba malinkou změnou jediné alely. Následně "Rezistence k látce X vzniká dlouhodobým podprahovým účinkem látky X" jak jsem napsal já, ale ne jako důsledek hloupě zmíněného lamarkismu, ale jako důsledek postupné selekce víc a víc odolných jedinců. A hotovo.

Odpovědět


karbet

Rozumný Občan,2008-06-10 13:12:17

Jenže já předpokládal že se změní jen jeden gen, což třeba vyřadí ty receptory ve střevě nebo třeba zabrání "správnému" rozkladu bt proteinu.

Odpovědět


Teoreticky

karbet,2008-06-10 15:49:57

je možné všechno, ale v praxi to není pravděpodobné a ani tak jednoduché. I rezistence se tak postupně zvyšuje. Navíc je rezistence k Bt toxinu recesivní. Viz www.phytosanitary.org/projekty/2004/vvf-07-04.pdf

Odpovědět


karbet

Rozumný Občan,2008-06-10 17:02:16

A četl jste to vůbec? Vždyť tam je psáno přesně to co jsem tvrdil a za co jste se mi tu vysmíval!
"Rezistentní jedinci se v přirozených populacích vyskytují s frekvencí 10-3 až 10-4. Obvykle je mutace podmíněná mutací jedné nebo několika alel."

Odpovědět


Myslím,

karbet,2008-06-10 21:24:36

že už to zase zužujete na "chytání za slovo", teď teda za větu. Sám jste si jistě všiml, že nejdřív tam bylo o rezistenci psáno obecně. Následně je uvedeno, že u rezistence k BT toxinu je to složitější a že se tato rezistence vyvíjí. (Takže by jste musel obvinit autory z propagace lamarkismu, jako jste to udělal mně.) Uznávám, že díky tétoVaší hloupé provokaci jsem taky hloupě zareagoval, ale prostě u odolnosti k BT toxinu myslím, že u normální populace (dosud neovlivněné účinkem toxinu) není 1/1000, dokonce ani 1/10000 jedinců homozygotně recesivních, tudíž rezistentní, tudíž dle mých slov mutant. Spíš má jeden z tisíce jednu recesivní alelu, která v prospěch tohoto jedince začne působit právě až při podlimitním dávkování postřiku, což u GM plodiny nehrozí. Taky jsem pak svoje prudké vyjádření zmírnil, jestli jste si nevšiml, ve váš prospěch. Ale pravdu nechme na odbornících.

Odpovědět


karbet

Rozumný Občan,2008-06-10 22:42:14

A zkusil jste to domyslet do konce? To by totiž znamenalo že každá miliontá housenka bude plně rezistentní.

Odpovědět


Teoreticky

karbet,2008-06-11 07:51:53

možná ano, ale pořád zdůrazňuju, příroda není tak jednoduchá, jako naše myšlení, a nejde vypočítat. Zajedno i ta čísla 1:1000-10000 jsou matematický odhad, zadruhé je ohromně malá možnost setkání dvou heterozygotů, navíc odlišného pohlaví, a zatřetí, jak jste sám správně podotkl, pravděpodobně jsou tito jedinci za normálních podmínek míň životaschopní (snížená afinita bílkovin, chybějící proteolytické enzymy, ...) a v konkurenci milionů zdravých jedinců se jim ani nepodaří rozmnožit. Pokud by teoretické výpočty (a Vy) měly pravdu, pak by vývoj plné (homozygotní) rezistence netrval několik let až desetiletí, ale 2 roky, pokud by homozygotní jedinec potkal ošetřené pole. A to se zatím v praxi nikdy nepotvrdilo.

Odpovědět


hm,

karbet,2008-06-11 07:55:02

proč mi to reakci zařadilo nahoru, nevím ...

Odpovědět

Já bych učinil závěr úplně jiný

Rozumný Občan,2008-06-05 18:38:30

GMO a neGMO plodiny jsou v praxi naprosto shodné. GM proto nemjí žádný smysl.

Odpovědět


???

Stanislav,2008-06-05 18:42:49

Ježkovy voči, na to jste přišel jak??

Odpovědět


GMO a neGMO plodiny jsou v praxi naprosto shodné

IDI,2008-06-05 19:50:59

GMO plodiny stojí mnohem víc a jejich semínka nesmíte použít jinak, než určil výrobce.

Čili rozdíly v praxi existují.

Odpovědět


...

Rozumný Občan,2008-06-05 20:36:03

Stanislav:
Normální plodina - Rostliny jsou ožírané housenkami a housenky jsou požírané parazity.
GMO plodina - Rostliny jsou ožírané housenkami a housenky jsou požírané parazity.
Kde vidíte nějaký rozdíl?

IDI: pravda, to jsem nebral v úvahu.

Odpovědět


Občane,

karbet,2008-06-06 07:42:12

chyba ! Normální plodiny - housenky nejsou požírány parazity, aspoň co se článku týká !

Odpovědět


Karbet

Rozumný Občan,2008-06-06 19:25:04

Ale kdyby je nestříkali tak ne.
KOukam je tam dost divná věc - jak to chápu tak to nestříkali Bt toxinem ale něčim jiným...

Odpovědět


?

ps,2008-06-06 20:48:23

Když tu není žádný rozdíl a GMO jsou mnohem dražší tak nevidím jediný důvod proč je zakazovat. Zemědělci si budou prostě budou kupovat pro ně výhodnější neGMO osivo a není co řešit. Nebo myslíte, že Monsanto nutí zemědělce v sev. a již. Americe či Asii kupovat jejich osivo?

Odpovědět


"Rozumný" občan

,2008-06-07 11:18:31

"rozumné" závěry!

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz