Josef Pazdera

Vědci se již delší dobu snaží přijít na to, proč roste počet alergických dětí. Z posledního statistického šetření vyplynula zajímavá souvislost. Více astmatických dětí je mezi dětmi, které mají doma bazén.

Zmrazování a rozmrazování vajíček, neboli ovocytů (dříve oocytů), je zásah, který je pro buňku rizikový. V sázce je poničení buněčných struktur v důsledku tvorby krystalů. Může jít o poškození lehké, ale i těžké nebo neslučitelné se životem. Poškození se může vymstít až na dalších generacích. Proto se technika zmrazování vajíček používá u lidí jen výjimečně. Je tomu také proto, že se s ní nedosahovaly ty nejlepší výsledky. Vše se ale nyní může změnit. Japonci přicházejí se šetrnou zmrazovací technikou, nazvali jí Cryotop.

Tento článek vzniknul jako odpověď na kritiku, která se na nás snesla za názor, že uchování „mladých“ pohlavních buněk z dob naší puberty, považujeme za vhodné opatření. Nové poznatky, tentokrát z Dánska, nám v tom dávají za pravdu. Myšlenka, že používání stářím nezatížených buněk by našim potomkům prospělo, se stává stále reálnější.

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) oznámil, že s velkou pravděpodobností došlo k vyhynutí jednoho ze tří poddruhů nosorožce dvourohého. Jde o západoafrického nosorožce černého. Jeho stavy v poslední době prudce klesaly a přes veškerá varování odborníků se nápravu zajistit nepodařilo.

Ortopedické implantáty již pomáhají milionům lidí vést aktivní život. Některým pacientům ale umělé klouby „nesednou“ a po opakovaných infekcích u nich dochází k jejich odhojení. Týmu amerických inženýrů se nyní podařilo najít způsob, jak povrch implantátů upravit, aby se riziko infekce snížilo na minimum. Vhodnou úpravu poskytují nanostruktury oxidu zinku, nebo titanu.

Američtí vědci zveřejnili výsledky pokusu, který dává předpoklad, že bude možno testovat kdo z nás je, a kdo není, nakažen „nemocí šílených krav“. Projekt má realizovat společnost Amprion.

Embrya jsou považována za zdroj nediferencovaných buněk, které lze využít k léčebným účelům. Jejich použití ale naráží na etické problémy. Vědcům se podařilo připravit lidské embryonální kmenové buňky nepohlavní cestou - partenogenezí.

Po horolezcích přichází ve vysokých nadmořských výškách Viagře „na chuť“ také cyklisté. Některým zvyšuje jejich výkon až o 45%.

Ptačí chřipka v květnu zahubila sedm členů jedné indonéské rodiny. Virologické vyšetření zemřelých dalo nyní za pravdu těm, kteří tvrdili, že ptačí chřipka se může přenášet z jednoho člověka na druhého a že šíření nemoci nemusí být omezeno jen na přímý kontakt s nemocnými ptáky.

V posledním čísle časopisu British Medical Journal odborníci varují před používáním mobilního telefonu za bouřkového počasí. Doporučení se vztahuje na volná prostranství, mimo budovu, samozřejmě.

Pokud si příbytek zbavujeme nepříjemných pachů chemickými přípravky, nemělo by nám být jedno, z čeho jsou vyrobeny. Některé chemikálie znemožňují v buňkách spustit procesy označované jako „možnost poslední volby“. Jde o naprogramované procesy, které automaticky zajistí u buňky sebevraždu (apoptózu), pokud se nádorově zvrhne.

Rodičovství s sebou nese různé momenty otupělosti. Jeden z nich je změna ve vnímání zápachu. K tomu, aby vědci odhalili zda naše vnímání nepříjemných věcí má nějaké evolucí dané kořeny, nechali matky dětí čichat k zašpiněným plenám.

Italští vědci tvrdí, že přišli na to, co je příčinou oblíbenosti červených vín. Nejžádanější červená vína mají nejvyšší obsah melatoninu.

Mikroorganismy nám pomáhají řešit problémy s odpadem. Odstraňují jedovaté a zdraví škodlivé látky tím, že je rozkládají. Nyní se objevila první informace o tom, že se jim někdy při této činnosti podaří pravý opak - z málo škodlivého odpadu nám udělají vysoce nebezpečné toxiny s rakovinotvorným účinkem.

Americký důchodce chytil ve středním Laosu živého hlodavce o němž se soudilo, že jeho vývojová větev vyhynula před jedenácti miliony lety. Domorodci mu říkají „gha-nů“

Vědecká studie odhalila, že pití kávy snížuje riziko onemocnění jater nazývané cirhóza. Příznivý vliv má dokonce i u alkoholiků.

Naposledy byl tento živočich spatřen v roce 1928. Od té doby se to nikomu nepoštěstilo, až nyní. V sousedství města San Benito v Kalifornii byla znovu objevena mnohonožka, jejíž původ sahá až do doby před 200 miliony let. Ze všech živočichů žijících na Zemi má největší počet nohou. Má jich až 750. Její latinský název je Illacme plenipes.

Rozhodnutí mít rodinu až ve vyšším věku s sebou nese riziko neplodnosti, u partnerek častější problémy s donošením plodu a z potomků jsou častěji zakrslíci. Stárnout znamená mít v některých oblastech genomu každým rokem o 2% mutací více.

Použitím jednoho z nejnovějších nástrojů biomedicíny dosáhli vědci z lékařské fakulty Texaské univerzity v Galvestonu pozoruhodného úspěchu. Uspěli v boji proti rakovině tlustého střeva.

Arzen v podobě arzeniku (oxid arzenitý) je bílý prášek bez chuti a zápachu. Zvláště oblíbený byl ve středověku. Rodina Borgiů s ním řešila i politické spory. Jeho toxický účinek využíváme v medicíně dodnes, například při umrtvování nervů ve zkažených zubech. Vědci nyní zjistili, že arzen není jen obyčejným jedem. Škodí i v nepatrných dávkách. Zastavuje opravné mechanismy genetického kódu. Ničí nám to nejcennější co máme a co vkládáme do svých potomků - naší DNA.

Většina čističek vzduchu vypouští ozón. I těch několik miligramů této molekuly, které zařízení za hodinu vyrobí, často vede k tomu, že jeho hladina přesáhne hodnotu, která ohrožuje zdraví. Astmatikům, aniž by je na to výrobce upozornil, může takové zařízení udělat ze života doslova peklo.

Pýcha Keňanů, světoznámí lvi od Kilimanjara, spějí k záhubě. Na vině jsou rituály a nové zvyky domorodých válečníků. Vybíjení lvů nejsou ušetřena ani chráněná území.

Objev lidské kostry na indonéském ostrově Flores se stal vědeckou senzací. Mělo jít o minilidi z doby před 18 000 lety. Psalo se o nich jako o novém lidském druhu. Dostali i své latinské jméno Homo floresiensis. Vědci nyní tuto myšlenku opouštějí, mohlo totiž jít jen o nemocnou ženu trpící mikrocefalií.

Vědci mají k dispozici myši, jejichž lymfocyty mají téměř zázračné účinky. Pokud jsou vstříknuty do rakovinou na smrt nemocných myší, zhoubné bujení u nich zastaví a během několika týdnů je kompletně uzdraví.

O martském meteoritu s možným zkamenělým mikrobem jsme na Oslu již psali. Nový výzkum jiných meteoritů jeví jiné známky možného života na Marsu. Tentokrát jde o chodbičky, které jsou podobné těm, jaké do kamenů vyleptávají pozemské baktérie.

Lesbické ženy odpovídají na specifické lidské pachy jinak, než ženy heterosexuální. Pokud lesby inhalují chemikálie, o nichž se soudí, že jsou lidskými feromony, aktivují se v jejich mozku obdobná místa, jakými na stejný podnět reagují heterosexuální muži.

Vědci zjistili, že grapefruit obsahuje látky, které reagují s některými léky a že za určitých situací může být jeho požití pro člověka nebezpečné.

V Americe přišli na to, že velké znečištění vodních toků přichází z našich kuchyní a koupelen. Na vině je obliba antimikrobiálních mýdel, šampónů,...

Pokud onemocníme virovou infekcí, genetický materiál útočníků v našem těle zůstává ještě dlouhou dobu poté, co jsme se uzdravili. Pro tyto pozůstatky infekcí vědci začali razit termín bioportfolio. Dá se z něj mnohé vyčíst.

Pokud celý týden nemáte na sport čas a pak se to snažíte dohnat o volných dnech, spadáte do kategorie, která už má v ambulancích svůj pojem - „víkendový atlet“. Členstvím v takovém klubu si koledujete o polízanice, často připadají v úvahu porušené vazy. Vědci z Jeruzaléma možná našli způsob, jak takový problém s pomocí kmenových buněk léčit.

Antibiotika na bázi aminoglykosidů se používají již 60 let. Mnoho z nás jim vděčí za to, že jsme přestáli nebezpečné akutní infekce, nebo třeba i tuberkulózu. Hodně je i těch, kteří by se bez nich neobešli, protože potřebují celoživotní antibakteriální clonu, například ti s cystickou fibrózou. Kromě mnoha předností mají zmíněná antibiotika také jednu nectnost. Někdo po nich ohluchne.

Pokud chcete někoho přesvědčit o své pravdě, nabídněte mu nejdříve šálek kávy. Vědci zjistili, že po kofeinu jsme k předkládaným návrhům mnohem vstřícnější.

Psychiatři z nemocnice, jejíž název by se mohl přeložit jako „Nemocnice u cukrové hory“, která je pracovištěm Feinsteinova ústavu lékařských věd (New York), podali důkaz o existenci genu, který má vztah k lidské inteligenci. Máme tu další gen, který rozhoduje o tom, zda náš mozek bude bystrý, nebo líný.

Čína je v pořadí třetí zemí, která se může chlubit tím, že má klon skotu, jenž je odolný proti infekční spongiformní encefalopatii. Tedy prionové chorobě, která je známa jako nemoc šílených krav, nebo také jako BSE.

V Patagonii žijí myšovití hlodavci příbuzní morčatům a rypošům, jmenují se tukotuko. Jejich genetická diverzita je natolik malá, že podle stávajících znalostí je sebemenší změna klimatu, nebo nemoc, měly už dávno poslat do propadliště dějin. Tato zvířátka naše zákony genetiky zřejmě neznají a tak nepřízni osudu i krutému klimatu vzdorují již po mnoho tisíc let. Úspěšně!

Japonští vědci zjistili, jak s pomocí transplantace buněk kostní dřeně do mozku lze navodit vznik nových neuronů. V mrtvicí poškozených částech mozku lze u myší obnovit některé ze ztracených neurologických funkcí.

Vědci objevili v mléce klokanů látku, která je stokrát účinnější než penicilin.

Po Francouzích jsou to čínští chirurgové, kdo použili k vyspravení znetvořeného obličeje tvář z mrtvoly.

Mysteriózní infekční proteiny, které způsobují neléčitelné onemocnění mozku, zůstávají smrtelnou hrozbou i poté, co uváznou v půdě přilepené na jílovité částice. Toto zjištění je do značné míry překvapením, protože proteiny, které se na půdní částice navážou, většinou změní svůj tvar a tato změna se u nich projeví poklesem jejich aktivity. U prionů to neplatí.

Srovnávací studie zaměřené na hladinu testosteronu si dosud všímaly především počtu pohlavních styků a agresivity, ale jen málo z nich se zabývalo vztahem testosteronu k době života, prosazení se v reprodukčním procesu a na přežití potomstva.

Buňky, které obsahuje oční sítnice a které normálně nejsou na světlo citlivé, se mohou stát na světlo reagujícími buňkami, když do jejich membrány je uměle vpraven protein rhodopsin.

Poznatky ze země kmene Navajo odhalují, že „žlutá příšera“ je mnohem zákeřnější a že kromě radioaktivity škodí i jinak. Nový objev staví účinky střel z ochuzeného uranu do horšího světla.

Výzkum na poli řešení dekontaminace radioaktivních prvků nabírá nečekaný směr - biotechnologie. Vědci zjistili, že některé půdní baktérie dokáží uvolňovat fosforečnan, který s uranem vytváří nerozpustnou a na substrát fixovanou formu. Takto zabudovaný uran se stává pro další organismy těžko využitelný a pro životní prostředí tak do značné míry přestává být hrozbou.

Zkamenělá embrya nám podávají svědectví o prvních živočiších na Zemi, o evolučních procesech a o podmínkách které v té době vládly.

Nesprávně poskládaný prionový protein neboli prion (PrP) se obecně považuje za původce nemocí jako je BSE u skotu, variantní forma Creutzfeldt-Jakobovy choroby u lidí (vCJD), a také ovčí skrapie. Podle nových pokusů ale tomu může být i jinak.

Vyzařování z mobilních telefonů stimuluje mozkovou aktivitu v časných fázích spánku a to dokonce i tehdy, když už jej nepoužíváte.

Čínští vědci vyrobili účinnou protilátku proti viru chřipky metodou imunizace koní. Test na hlodavcích ukázal, že připravená protilátka je účinná.

Vědci vytvořili prasata, která místo škodlivých omega 6 mastných kyselin produkují pro naše srdce zdravé omega-3 mastné kyseliny.

S vitamínem D je potíž. Kromě toho, že zabraňuje abychom nedostali křivici nás také chrání před rakovinou tlustého střeva. Snahy využít jej k léčbě zhoubných nádorů ztroskotávaly na tom, že když se ho dávíc, způsobuje selhání srdce. Vědci z Georgetown University přichází s myšlenkou oddělit jeho „vitamínové“ účinky od těch, které zajišťují v organismu jiné funkce.

Kamera ukázala, že syntéza proteinů uvnitř buněk probíhá jako „sled malých výbuchů“.