Zvětšit obrázek

Buňky, které jsou původem z kostní dřeně, zahajují po přenesení do poškozené šlachy tvorbu kolagenu. To, že tento proces můžeme vidět, je proto, že se na kolagen navázala předem připravená protilátka, která nese fialovou barvičku.

Nápravy porušených šlach a vazů představují pro ortopedy stále větší kus jejich denního chleba. Jenom v USA podstupuje chirurgickou nápravu vazů nebo šlach nejméně 200 000 pacientů ročně. A to ani nemluvě o zástupech trpících na celém světě, jež mají poničené meziobratlové ploténky. Ty jsou totiž také z velké části  tvořeny vazivovou hmotou, která  s věkem degeneruje, což s sebou nese, mnoha z nás tak důvěrně známé, bolesti zad.
Když je porucha většího rozsahu, tak stávající možnosti terapie dovolovaly napravit porušenou tkáň štěpem z jiné osoby a nebo nahrazením poničené tkáně umělohmotnou náhradou. Žádný z těchto způsobů ale zatím neskýtá dlouhodobě dobré řešení.

Prof. Dan Gazit, Hebrew University, Jerusalem.

Novou naději, a to možnost regenerace tkáně, přináší profesor Dan Gazita se svými kolegy z laboratoře kosterní biotechnologie na Hebrejské universitě. Informaci o této možnosti přináší dubnové číslo časopisu Klinický výzkum. Jde o  odhalení mezenchymálních kmenových buněk, které i v dospělém stavu přežívají v určitém počtu v kostní dřeni a dokonce i v tukové tkáni. Tyto buňky poznáte  podle toho, že ve své „občance“ mají napsáno: Smad8. Neboli, v membráně jejich buněk se ve změti všelijakých proteinů a povrchových markerů vyskytuje navíc ještě jeden s označením Smad8. V kostní dřeni jsou  ještě další  buňky, jež se na obnově poničené vazivové tkáni podílejí, ty zase mají ve své občance zapsáno: BMP2.

Zvětšit obrázek

Porušení šlach a vazů je častou příčinnou doživotních problémů. Injekce buněk z kostní dřeně (těch, které mají ve svém občanském průkazu zapsáno Smad8 a BMP2) by mohla být pro mnoho kulhajících spásou.

Je zbytečné hloubat na tím, proč jsou označeny jako buňky Smad8  a  BMP2, názvy si volí vědci aby se v tom vyznali oni, ne my. Pro nás je podstatné  to, čeho jsou tyto buňky schopné. A co dokáží se ukázalo, když je vědci přenesli do poškozené šlachy. Jednalo se o přetnutou achilovku potkanů. Buňky zde nejenže přežívaly,  ale něco je v poškozené tkáni zverbovalo k tomu, aby se postupně přesouvaly do poškozeného místa a aby zde zahájily opravné práce. V místě, kde byla potkaní šlacha přestřižena, vcestovalé buňky změnily  svojí „vizáž“, začaly se svým tvarem podobat tvaru vazivových buněk, z nichž byly  tyto šlachy tvořeny. Anatomové těmto buňkám říkají  tenocyty. Nově implantované buňky, kromě toho, že tvarem začaly připomínat tenocyty, zahájily také tvorbu kolagenu. Kolagen je základní stavební prvek šlach a vazů a  jemu šlachy vděčí za to, že jsou ideálním spojovacím materiálem.   

Obnovu tkáně šlachy vědci pozorovali technikou, která se nazývá protonová zobrazovací metoda DQF a která k tomuto účelu byla na Telavivské universitě vyvinuta. Její předností je, že rozpozná rozdíly mezi tkáněmi kostí, vaziva a svalu.
Autoři ve své studii mají v závěru jednu zajímavou poznámku. Týká se toho, že jimi sledovaný protein BMP je vyjádřen také na dalších buňkách, některé z nich se vyskytují v nervové tkáni a v tkáni jater. Možná i tento  poznatek vnese další kamínek poznání do budoucích světlých zítřků, ve kterých nebude problémem nahradit libovolnou poničenou tkáň nově narostlou náhradou z kmenových buněk našeho těla, které máme v kostní dřeni a mnozí z nás i v „pneumatice“ okolo břicha.