Nejnohatější stvoření  
Naposledy byl tento živočich spatřen v roce 1928. Od té doby se to nikomu nepoštěstilo, až nyní. V sousedství města San Benito v Kalifornii byla znovu objevena mnohonožka, jejíž původ sahá až do doby před 200 miliony let. Ze všech živočichů žijících na Zemi má největší počet nohou. Má jich až 750. Její latinský název je Illacme plenipes.

 

Zvětšit obrázek
Náš nejrozšířenější druh stonožky Stonožka škvorová (Lithobius forficatus).

Mnohonožky (Diplopoda) tvoří jednu z tříd členovců, živočichů s výrazně článkovaným tělem. U většiny mnohonožek je každý článek  krytý shora tvrdým chitinovým krunýřem a na spodní straně nese obvykle dva páry malých článkovaných nohou. Všechny mnohonožky se živí zbytky rostlin a jsou důležitou součástí půdních organismů, které se starají o tvorbu humusu. Typický je pro ně pomalý pohyb a také jejich obrana před nepřáteli. Brání se jedovatými či jen odporně páchnoucími chemickými látkami,které vylučují na povrch těla, případně je vystřikují do okolí.



Mnohonožky

Zvětšit obrázek
Mnohonožky jsou většinou noční tvorové. Ty obrovské dorůstají délky až 30 centimetrů. Dožívají se okolo 7 let (v zajetí až 10 let). Živí se odumřelým a rozkládajícím se rostlinným materiálem. Foto: Lumír Ondřej Hanuš




Mnohonožky jsou svým původem tvorové suchozemští. Pro přivádění kyslíku k jednotlivým tělním orgánům mají tělo protkáno rozvětvenými trubičkami - vzdušnicemi. Na hlavě mají jen 1 pár tykadel.
Patří k nejpočetnějším skupinám členovců. Jsou příbuzné se stonoženkami, drobnuškami a stonožkami.



 

Odchycené mnohonožky Illacme plenipes měly 662 až 666 nohou. Jejich těla měla 170 článků a do délky měřily 33mm.


Zatímco stonožky mají na každém článku po jednom páru končetin a jsou to dravci, mnohonožky  na prvním článku trupu nemají nohy, další tří články mají po jednom páru noh a zbytek trupu má vždy po dvou párech noh (došlo ke srůstu dvou následujících článků trupu - proto 2 páry noh) a jsou to tvorové živící se zbytky tlejících rostlin. Sem patří i naše znovu nalezená mnohonožka.

 

Illacme plenipes

Kolonie těchto mnohonohých živočichů byla spatřena 1926, latinské jméno Illacme plenipes jí dali  Cook a Loomis v roce 1928. Navzdory snahám o jejich bližší prozkoumání se je již nepodařilo nikomu spatřit. Až nyní.
O  znovu objevení mnohonožky se postarali dva mladíci Jason Bond a Paul Marek, studenti  East Carolina University v Greenville. Vše nasvědčuje tomu, že výskyt je omezen jen na jednu strž v oblasti města San Benito, což je mimochodem také oblast, která v Kalifornii patří k „horkým“ místům co do biodiverzity rostlin.

 

Zvětšit obrázek
Pohled na spodní část těla mnohonožky (Foto: Paul Marek & Jason Bond)

Je to téměř mýtické stvoření, schovává se pod kameny a protlouká se životem na stovkách párů nohou. Desítky let tuto mnohonožku nikdo nespatřil, až nyní po 80 letech se ukázalo v jedné strži v Kalifornii. Samičky tohoto tvora jsou sotva 32 mm dlouhé, přičemž do šířky mají jen půl milimetru, přesto mají až 750 nohou! Samci jsou menší, a tak se mohou  chlubit jen asi třemi až čtyřmi sty páry noh. A  to se jim ještě dvě nohy změnily na pohlavní orgán. Při narození mají mnohonožky nohou podstatně méně, jejich tělo se totiž skládá jen z několika článků. Ale rostou rychle a přidávají svému tělu 2 až 3 segmenty při každé výměně staré "kůže" za novou.

 

Zvětšit obrázek
V elektronovém mikroskopu se ukázalo, že má velmi komplikovanou stavbu těla. Na každém článku jsou útvary, jejich funkce je zatím neznámá.

V publikacích se lze dočíst, že jakmile mnohonožky dosáhnou dospělosti, pak už svoji kutikulu nevyměňují. Nebude to ale zřejmě pravda. Alespoň u tohoto mnohanohatého stvoření, jinak by totiž těžko takových počtů nohou dosáhlo.
Objevitelé soudí, že výskyt tohoto tvora je omezen na plochu menší než je jeden čtvereční kilometr. Jde zřejmě o to samé místo, kde byla mnohonožka spatřena poprvé.

 

Nalezený druh severoamerické mnohonožky náleží do stejné rodiny jako mnohonožky Siphonorhinidae, které se vyskytují v jižní Africe, na Sumatře, Indonesii, Burmě, Malaisii a na Javě. Z toho usuzují, že společný předek se vyskytoval, ještě než se super kontinent Pangea před 200 miliony let začal rozpadat.

 

Mnohonožky nejsou ničím zvláštním ani u nás. Jen na území Prahy jich bylo napočítáno 25 druhů.  Nejčastější je zde mnohonožka modropásá (Cylindroiulus caeruleocinctus). Je to hnědočerný lesklý živočich, který je asi 2 cm dlouhý. Na Šumavě jich žije 22 druhů a v celé  republice jich máme 70.

 

Datum: 11.06.2006 18:07
Tisk článku

Související články:

Podobá se to mořskému koníkovi, ale je to Phyllopteryx dewysea     Autor: Josef Pazdera (14.01.2017)
Druhohorní plazi v Čechách V     Autor: Vladimír Socha (03.08.2015)
Druhohorní plazi v Čechách II     Autor: Vladimír Socha (13.07.2015)
Blíží se revoluce v klasifikaci organismů?     Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2014)
Nejstaršími „Brity“ jsou blešivci     Autor: Josef Pazdera (21.02.2014)



Diskuze:

vzdušnicovce

gabika,2006-12-16 12:47:36

rada by som videla viac obrázkov

Odpovědět

re

ditom,2006-06-12 21:50:16

2 JP: Jasně, že je to v tomto článku zcela podružná informace. Jen jsem chtěl upozornit na "modernější" klasifikaci členovců (když už to v článku bylo). Fakt, že hmyz je (zřejmě) příbuznější korýšům než stonožkám je na první pohled minimálně divný, a většině laiků neznámý.

Co se týče rehabilitace vzdušnicovců - odkaz na praci Giribeta, Wheelera a spol.v knížce skutečně je :-D - přiznám se bez mučení, že jsem na něj zapomněl (ostatně - knihu jsem zatím četl jen dosti zběžně, ještě se k ní chci několikrát vrátit). Nicméně box 24 působí spíše jako zajímavost či perlička.

Odpovědět

vzdusnicovci jeste jednou

J. Zrzavy,2006-06-12 11:20:51

No, kdyz uz tu citujete mou knizku ve veci vzdusnicovcu (mate vy to ale interesy!), vezte, ze odkaz na praci Giribeta, Wheelera a spol., kterym po zacleneni par fosilii tato skupina zase jednou vysla, je v knizce pochopitelne uveden taky (tam je totiz vsechno az do brezna 2006): str. 157, box 24.

Odpovědět

Stonožka škvorová

Markovi,2006-06-12 07:40:50

Marku diky za doplnění. Josef.

Odpovědět

vzdušnicovci

Ocean,2006-06-11 22:14:30

Ano, Zrzavý a jiní už vzdušnicovce dávno odepsali, ale já bych si vsadil na jejich rehabilitaci. V kombinované matici molekulárních a morfologických znaků zahrnujících i fosilní skupiny členovců se vzdušnicovci zase dávají dohromady.

Odpovědět


nějakej link?

ditom,2006-06-11 22:39:46

máš někde nějaký link? V poslední době jsem viděl jen potvrzení Pancrustacea. Je ale fakt, že nijak horlivě jsem po tom nepátral...... Dík

Odpovědět


Tracheata

Ocean,2006-06-12 07:59:39

ani nepátrej, to bude v diplomce, co se teprv rodí v Budějicích

Odpovědět

vzdušnicovci

ditom,2006-06-11 21:10:51

Mnohonožky sice dýchají vzdušnicemi, ale taxon vzdušnicovci téměř jistě není monofyletický a stonožkovci a hmyz až tak příbuzní nejsou. Řadit stonožkovce mezi vzdušnicovce je tedy už dnes více méně překonané... (viz např. Fylogeneze živočišné říše, J. Zrzavý 2006)

Odpovědět


vzdušnicovci

Josef Pazdera,2006-06-11 22:51:34

Podstatou článku není škatulkování živočicha do jednoho z možných schemat zařazení. Nýbrž to, že tento "odepsaný" živočich dosud přežívá. Sporné slovo vzdušnicovci jsem v článku odstranil. Na toto téma by se měl na Oslovi objevit samostatný článek, který se bude věnovat novým poznatkům z oblasti molekulární genetiky, jež naše představy o taxonomii, založené na anatomické a morfologické podobnosti, často staví doslova "na hlavu".

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz