Josef Pazdera

Pýcha Keňanů, světoznámí lvi od Kilimanjara, spějí k záhubě. Na vině jsou rituály a nové zvyky domorodých válečníků. Vybíjení lvů nejsou ušetřena ani chráněná území.

Objev lidské kostry na indonéském ostrově Flores se stal vědeckou senzací. Mělo jít o minilidi z doby před 18 000 lety. Psalo se o nich jako o novém lidském druhu. Dostali i své latinské jméno Homo floresiensis. Vědci nyní tuto myšlenku opouštějí, mohlo totiž jít jen o nemocnou ženu trpící mikrocefalií.

Vědci mají k dispozici myši, jejichž lymfocyty mají téměř zázračné účinky. Pokud jsou vstříknuty do rakovinou na smrt nemocných myší, zhoubné bujení u nich zastaví a během několika týdnů je kompletně uzdraví.

O martském meteoritu s možným zkamenělým mikrobem jsme na Oslu již psali. Nový výzkum jiných meteoritů jeví jiné známky možného života na Marsu. Tentokrát jde o chodbičky, které jsou podobné těm, jaké do kamenů vyleptávají pozemské baktérie.

Lesbické ženy odpovídají na specifické lidské pachy jinak, než ženy heterosexuální. Pokud lesby inhalují chemikálie, o nichž se soudí, že jsou lidskými feromony, aktivují se v jejich mozku obdobná místa, jakými na stejný podnět reagují heterosexuální muži.

Vědci zjistili, že grapefruit obsahuje látky, které reagují s některými léky a že za určitých situací může být jeho požití pro člověka nebezpečné.

V Americe přišli na to, že velké znečištění vodních toků přichází z našich kuchyní a koupelen. Na vině je obliba antimikrobiálních mýdel, šampónů,...

Pokud onemocníme virovou infekcí, genetický materiál útočníků v našem těle zůstává ještě dlouhou dobu poté, co jsme se uzdravili. Pro tyto pozůstatky infekcí vědci začali razit termín bioportfolio. Dá se z něj mnohé vyčíst.

Pokud celý týden nemáte na sport čas a pak se to snažíte dohnat o volných dnech, spadáte do kategorie, která už má v ambulancích svůj pojem - „víkendový atlet“. Členstvím v takovém klubu si koledujete o polízanice, často připadají v úvahu porušené vazy. Vědci z Jeruzaléma možná našli způsob, jak takový problém s pomocí kmenových buněk léčit.

Antibiotika na bázi aminoglykosidů se používají již 60 let. Mnoho z nás jim vděčí za to, že jsme přestáli nebezpečné akutní infekce, nebo třeba i tuberkulózu. Hodně je i těch, kteří by se bez nich neobešli, protože potřebují celoživotní antibakteriální clonu, například ti s cystickou fibrózou. Kromě mnoha předností mají zmíněná antibiotika také jednu nectnost. Někdo po nich ohluchne.

Pokud chcete někoho přesvědčit o své pravdě, nabídněte mu nejdříve šálek kávy. Vědci zjistili, že po kofeinu jsme k předkládaným návrhům mnohem vstřícnější.

Psychiatři z nemocnice, jejíž název by se mohl přeložit jako „Nemocnice u cukrové hory“, která je pracovištěm Feinsteinova ústavu lékařských věd (New York), podali důkaz o existenci genu, který má vztah k lidské inteligenci. Máme tu další gen, který rozhoduje o tom, zda náš mozek bude bystrý, nebo líný.

Čína je v pořadí třetí zemí, která se může chlubit tím, že má klon skotu, jenž je odolný proti infekční spongiformní encefalopatii. Tedy prionové chorobě, která je známa jako nemoc šílených krav, nebo také jako BSE.

V Patagonii žijí myšovití hlodavci příbuzní morčatům a rypošům, jmenují se tukotuko. Jejich genetická diverzita je natolik malá, že podle stávajících znalostí je sebemenší změna klimatu, nebo nemoc, měly už dávno poslat do propadliště dějin. Tato zvířátka naše zákony genetiky zřejmě neznají a tak nepřízni osudu i krutému klimatu vzdorují již po mnoho tisíc let. Úspěšně!

Japonští vědci zjistili, jak s pomocí transplantace buněk kostní dřeně do mozku lze navodit vznik nových neuronů. V mrtvicí poškozených částech mozku lze u myší obnovit některé ze ztracených neurologických funkcí.

Vědci objevili v mléce klokanů látku, která je stokrát účinnější než penicilin.

Po Francouzích jsou to čínští chirurgové, kdo použili k vyspravení znetvořeného obličeje tvář z mrtvoly.

Mysteriózní infekční proteiny, které způsobují neléčitelné onemocnění mozku, zůstávají smrtelnou hrozbou i poté, co uváznou v půdě přilepené na jílovité částice. Toto zjištění je do značné míry překvapením, protože proteiny, které se na půdní částice navážou, většinou změní svůj tvar a tato změna se u nich projeví poklesem jejich aktivity. U prionů to neplatí.

Srovnávací studie zaměřené na hladinu testosteronu si dosud všímaly především počtu pohlavních styků a agresivity, ale jen málo z nich se zabývalo vztahem testosteronu k době života, prosazení se v reprodukčním procesu a na přežití potomstva.

Buňky, které obsahuje oční sítnice a které normálně nejsou na světlo citlivé, se mohou stát na světlo reagujícími buňkami, když do jejich membrány je uměle vpraven protein rhodopsin.

Poznatky ze země kmene Navajo odhalují, že „žlutá příšera“ je mnohem zákeřnější a že kromě radioaktivity škodí i jinak. Nový objev staví účinky střel z ochuzeného uranu do horšího světla.

Výzkum na poli řešení dekontaminace radioaktivních prvků nabírá nečekaný směr - biotechnologie. Vědci zjistili, že některé půdní baktérie dokáží uvolňovat fosforečnan, který s uranem vytváří nerozpustnou a na substrát fixovanou formu. Takto zabudovaný uran se stává pro další organismy těžko využitelný a pro životní prostředí tak do značné míry přestává být hrozbou.

Zkamenělá embrya nám podávají svědectví o prvních živočiších na Zemi, o evolučních procesech a o podmínkách které v té době vládly.

Nesprávně poskládaný prionový protein neboli prion (PrP) se obecně považuje za původce nemocí jako je BSE u skotu, variantní forma Creutzfeldt-Jakobovy choroby u lidí (vCJD), a také ovčí skrapie. Podle nových pokusů ale tomu může být i jinak.

Vyzařování z mobilních telefonů stimuluje mozkovou aktivitu v časných fázích spánku a to dokonce i tehdy, když už jej nepoužíváte.

Čínští vědci vyrobili účinnou protilátku proti viru chřipky metodou imunizace koní. Test na hlodavcích ukázal, že připravená protilátka je účinná.

Vědci vytvořili prasata, která místo škodlivých omega 6 mastných kyselin produkují pro naše srdce zdravé omega-3 mastné kyseliny.

S vitamínem D je potíž. Kromě toho, že zabraňuje abychom nedostali křivici nás také chrání před rakovinou tlustého střeva. Snahy využít jej k léčbě zhoubných nádorů ztroskotávaly na tom, že když se ho dávíc, způsobuje selhání srdce. Vědci z Georgetown University přichází s myšlenkou oddělit jeho „vitamínové“ účinky od těch, které zajišťují v organismu jiné funkce.

Kamera ukázala, že syntéza proteinů uvnitř buněk probíhá jako „sled malých výbuchů“.

Po cestách, necestách bude mechanizovaný nosič následovat svého pána. Neohroženě půjde všude, kamkoli jeho pána povinnosti zavedou.

Japonci zjistili, že lidské kmenové buňky lze získávat z menstruační krve. Vlastnosti těchto buněk skýtají naději pro jejich využití k léčebným účelům.

Teorie panspermie, hlásající že život se na Zemi dostal z vesmíru, získává nečekanou podporu.

Ze studie, jejíž výsledky včera presentovali vědci z Pittsburghské lékařské university vyplývá, že Omega-3 nenasycené mastné kyseliny mohou vylepšit naší špatnou náladu a ovlivnit naše impulsivní jednání.

O Extázi se tvrdí, že jde o látku, která způsobuje deprese a úzkostné stavy. Není to zřejmě tak docela pravda. Pravděpodobnější je, že jen „přiživí“ to, co v člověku dřímalo již předtím než drogu začal brát. Nejedná se tedy prvotní příčinu.

Nikdo nechceme vypadat jako starý. Vědci z Lékařského centra při Vanderbiltské universitě přišli na molekulární indikátory, kterými lze sledovat stav našich kožních buněk. Tyto "bioznačky" mohou sloužit k posouzení účinnosti terapie proti stárnutí, ale i k dalším věcem.

Vědci z Yalské lékařské university v Connecticutu podali důkaz, že hormon tvořený v žaludku a střevech podněcuje mozek k vyššímu výkonu v oblastech prostorového vnímání a paměti. Z toho odvozují, že učení by nám mělo jít nejlépe tehdy, když máme prázdný žaludek.

Těhotné ženy, které utrpěly trauma při útoku na Světové obchodní centrum, přenesly důsledky stresu na své nenarozené děti.

Syntetické struktury na bázi kyseliny mléčné pomáhají kmenovým buňkám obnovit funkce přerušené míchy. Lidské buňky vracejí zvířatům do značnémíry jejich pohyblivost. Polymery s kyselinou mléčnou jsou příslibem pěstování tkáňových náhradních dílů „na zakázku“.

Ženy mají z obřízky mužů také jiný prospěch než jen častější dosažení orgasmu. Milování s obřezaným mužem je pro ženu méně rizikové a to jak co do přenosu viru HIV, tak z hlediska onemocnění způsobovaných bičíkovcem (trichomonáza), nebo některými bakteriemi.

Samice ryby Xiphoporus helleri ke svým sexuálním hrátkám jednoznačně upřednostňují samce s dlouhými ocasy.

Švédské archivy, sahající až do roku 1751, vydaly svědectví o tom, že v dobách kdy matky prožívají stres, se rodí méně chlapců.

O prionech jsme zatím četli jen jako o zrůdách které škodí. Nyní vědci objevili jejich první skutečnou funkci.

Na to, jak neztloustnout, existuje celá řada zasvěcených rad. Nejjistější je omezit se v jídle a nešetřit se v pohybu. Vědci nyní přidávají ještě jednu radu - umývejte si ruce!

Tenké trubičky z uhlíku, které jsou obtočené organickou molekulou, lze vložit do nitra buňky, kde mohou být sondou zjišťující přítomnost škodlivých látek. Objev otvírá nanotechnologii další dveře, tentokrát v oblasti využití nových typů optických senzorů. Přístrojů, které jsou schopny měřit probíhající chemické děje uvnitř jednotlivých buněk.

Na Filipínách vyšlechtili rýži, u níž se podařilo prokázat, že má příznivý vliv na lidské zdraví. Rýže obsahuje čtyři až pětkrát více železa a léčí chudokrevnost.

Tváří se jako estrogen a u buněk navozuje stav tuposti - přestávají reagovat na podněty, které k nim organismus vysílá prostřednictvím insulinu. Řeč je o látce BPA, která je součástí polykarbonátů.

Vědci odhalili protein (a jeho gen), který určuje, zda embryo „dostane najíst“ a nebo zda bude odsouzeno k smrti hladem. Absence proteinu v děloze znamená neplodnost.

Taky máte strach z přenosu infekce a používáte doma spreje proti mouchám a lezoucímu hmyzu? Pak byste také měli vědět, že tím vystavujete svoje děti, i sebe, zvyšenému riziku vzniku vážných onemocnění.

Výzkumníci z Biodesign Institutu při Arizonské státní univerzitě donutili tabák, aby se stal továrnou na vakcínu proti jedné z nejobávanějších infekcí – moru. Výsledek naznačuje, že v otázce ochrany lidí před infekčními nemocemi se díky rozvoji rostlinných biotechnologií začnou již brzo dít převratné změny.

Zcela bez povšimnutí našich médií zůstává poznatek o tom, že rostliny produkují skleníkový plyn. Podle všeho produkují 20% veškerého metanu, který se dostává do atmosféry. Poznatek do určité míry nabourává naše dosavadní představy o vzniku toho, co velká část odborníků označuje za největší současný problém lidstva.