Prožité hrůzy matky předávají svým potomkům  
Těhotné ženy, které utrpěly trauma při útoku na Světové obchodní centrum, přenesly důsledky stresu na své nenarozené děti.

 

Zvětšit obrázek
Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001

Zhruba před týdnem jsme vás na Oslovi  v článku „Stres matek se vymstí na synech“ informovali o tom,  že v dobách, kdy společnost  prožívá dlouhodobý stres, se rodí méně chlapců. Tyto poznatky vydaly matriky tří států na dvou kontinentech (Evropa a Japonsko). Zajímavé na tomto zjištění je to, že stres neovlivňuje všechny mužské potomky stejně. Podepisuje se pouze na slabších zárodcích mužského pohlaví. Příroda se, zatím nám neznámým mechanismem, brání tomu, aby  slabí  chlapci byli matkami donošeni. Ve zlých dobách se projevuje tím, že doby porodu se dočká méně potomků mužského pohlaví.

 

 

Matkám, které byly těhotné a byly katastrofou postiženy se rodí děti, které mají nižší hladinu hormonu kortisolu.


Tentokrát se na vliv stresu na matku a nenarozené dítě podíváme ze zcela jiného úhlu pohledu.
Nebude se jednat o statistické šetření na velké populaci, nebude se jednat ani o dávnou historii, dokonce i kontinent události bude odlišný.





 

Matky, které v době útoku na americká „dvojčata“ byly těhotné a prodělaly po traumatický šok, mají nyní děti,  jež mají výrazně nízkou hladinu hormonu kortisolu. Toto zjištění  zřejmě znamená, že metabolismus dětí byl přeprogramován ještě v době, kdy byly v matčině lůně.
Kortisol je  steroidní hormon kůry nadledvinek, který je produkován jako odpověď na stresové podněty. Příroda to tak zařídila, aby tento hormon mobilizoval svoje rezervy a připravil organismus k boji, nebo k útěku. Po jeho uvolněné do krevního řečiště vzroste krevní tlak a hladina krevního cukru. Příliš mnoho stresu ale může hladinu hormonu ovlivnit tak, že jeho koncentrace v krvi naopak klesne. Jako by zde platilo heslo – všeho moc škodí.

Prof. Jonathan Seckl, University of Edinburgh: Přeprogramování metabolismu dětí je zřejmě důsledek jejich vystavení vysokým dávkám kortisolu v době intrauterinního života.

Už dřívější studie na zvířatech ukázaly,  že traumatizované matky mají často potomky u nichž se častěji vyskytují metabolické poruchy.  Zpropadené zkušenosti matek se tak zapisují do vínku jejich ratolestí.


Výzkumníci z Edinburghské university ve Skotsku, společně s jejich kolegy z lékařské university  Mount Sinai  v New Yorku, nyní  využili situace, která se jim naskytla a zařadili do svého sledování  38 žen,  jejichž život byl nějakým tragickým způsobem spjat s hrůzou útoků z 11 září. Vyšetření krve ukázala, že hladiny kortisolu byly u těchto žen nižší, než jaký byl průměr populace. Stejně tak byly nižší hladiny tohoto hormonu i u jejich potomků. Děti těchto matek byly  sledovány s odstupem přibližně jednoho roku, což znamená , že traumatický efekt postihuje děti dlouhodobě. Závěr výzkumu zní, že je to následek fysiologických změn, ke kterým u dětí došlo již v době, kdy se vyvíjely v děloze. Vyloučit nelze ani možnost, že  za sníženou hladinou hormonu jsou  genetické,  respektive epigenetické vlivy (přenastavení funkčnosti genů procesem metylace  v řídících oblastech příslušných genů).

 

Zvětšit obrázek
Hrůzy prožité matkou se zapisují do zdravotního stavu dítěte na celý jeho život.

I když příčinné souvislosti mezi stresovým hormonem a vlastním stresem zůstávají nejasné, je jisté, že snížená hladina kortisolu se na  postižených podepisuje zdravotními potížemi. Kromě jiného, hormon kortisol reguluje imunitní systém a tím obranyschopnost  těla. Zasahuje například do aktivity buněk nazývaných  "přirození zabiječi". Za normální situace má sekrece kortisolu svojí periodicitu. Hormon je vylučován zejména brzy ráno a jeho produkce během dne postupně klesá. Je známo, že i pouhé narušení tohoto cyklu  snižuje tělu schopnost bránit se proti infekcím, zhoubným nádorům,…


Nejhůře,  ve smyslu největšího snížení hladiny stresového hormonu, dopadly ženy, které v době stresu byly v poslední  třetině těhotenství.


Zatím jsme se zmiňovali o nejčastěji pozorovaném efektu poruchy sekrece kortisolu, kterým je snížená funkce imunitního systému. Tento hormon ale reguluje částečně i látkovou výměnu. Pokus potvrdil, že  matky, které procházejí v době svého těhotenství utrpením, předávají důsledky svých neblahých prožitků na svoje potomky. Postižené děti mají narušenou tvorbu životně důležitého hormonu, a to zřejmě na celý život.


Pramen: Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism (DOI: 10.1210/jc.2005)-0550

 



Poučení pro nastávající otce
 Nebuďte domácími usurpátory. Pokud u svojí partnerky vyvoláváte dlouhodobý stres, připravujete se o část šancí mít „následníka trůnu“. Navíc tím zvyšujete riziko, že kortisol u vašeho potomka sníží výkonnost jeho imunitního systému a vy pak s ním budete běhat po doktorech při sebemenší prkotině jakou je třeba rýma...
Především v posledním trimestru si dávejte pozor a chovejte se podle hesla , že ženám se nemá odporovat.
(Stačí chvíli počkat, samy změní názor...)

Datum: 22.02.2006 02:35
Tisk článku

Zvěřinec - Scullyová Claire, Merritt Richard
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 212 Kč
Zvěřinec
Scullyová Claire, Merritt Richard
Související články:

Jak se nutričním doplňkům daří zbavit nás depky? A jak terapeutům?     Autor: Josef Pazdera (14.03.2019)
Chemie strachu     Autor: Josef Pazdera (22.04.2018)
I čtyřdenní embryo prožívá „stres“     Autor: Josef Pazdera (18.10.2013)
Máte astma a bojíte se námahy?     Autor: Josef Pazdera (20.05.2012)
Takřka lidští androidi nás děsí     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2011)



Diskuze:

Zajímavý bude ten mechanismus přenosu

Pavel Brož,2006-02-22 18:50:12

Osobně bych si spíše než na epigenetické příčiny vsadil na nějaké poškození sekrečních či regulačních center kortisolu v těle plodu jeho vysokými hladinami v krvi matky během těhotenství. S tím by se slučovalo to, že postiženy byly děti donášené až v posledním trimestru těhotenství, kdy už ta centra v jejich těle byla pravděpodobně utvořena (a proto mohla být taky následnými vysokými hladinami hormonu poškozena, nebo aspoň špatně "kalibrována" - viz např. problémy s tím, jak si i dospělý člověk může rozhodit např. hormony hypofýzy nevhodnou životosprávou). Zatímco v případě té metylace DNA není moc důvod, proč by neměla fungovat už v ranějších stadiích života plodu.

Odpovědět

Poučenie pre nastávajúcich otcov

Andrej,2006-02-22 08:59:22

To poučenie pre nastávajúcich otcov v závere článku je určite dobre mienené, ale obavam sa, či pre ženu nie je práve stresujúce zistenie, že jej muž "zbačkorovatel". Viem, že aj kone znervoznenjú, ked cítia, že opraty drží neistá ruka. Ked citia nad sebou pevnú ruku, upokoja sa.

Odpovědět


Drobný postřeh

Eva,2006-02-22 09:54:35

Ženy nejsou koně, to už ví děti na základní škole. Jak by bylo Vám, kdyby Vás přirovnávali k jinému živočišnému druhu? A co se týče míry přísnosti ve vztahu muže a ženy, nelze generalizovat. Záleží na konkrétních jedincích, zda potřebují kontrolu a korekci zvnějšku (pak je ale nepovažuji za svéprávné), nebo jsou schopni zachovávat pravidla jakéhokoli druhu z vlastní vůle (Kant tomu říkal "vnitřní mravní zákon").V druhém případě nepotřebují "pevnou ruku. I když znám ženy, jež i po 30 letech manželství říkají svému muži každý večer, že si má jít vyčistit zuby... Je mi jich obou líto.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace